Černý přízrak 07

Sakura byla na sále, už skoro tři hodiny. Všichni byli na mrtvici, ale nejvíc Naruto. Chodil jsem a tam. Prosil všechny známé i neznáme bohy, aby Sakura a jejich dítě přežili. Po další hodině, vyšla ze sálu Tsunade a za ní Shizune. Jakmile si jich Naruto všiml, tak byl u nich a čekal, co mu řeknou. Když si ostatní všimli, že Naruto už nechodí, jsem a tam, tak se podívali proč. A když si všimli Tsunade, tak přišli taky k ní.

„Jak… Jak je jim?“ optal se z obavami Naruto. Z výrazu, který měla Tsunade, nedokázal nic vyčíst a ostatní taky ne.

„Matka, i dítě jsou v pořádku, můžeš za nimi.“[!i] Oznámila Tsunade a usmála se. Jak to dořekla, tak všichni začali jásat.

[i]„Moc děkuju. Tsunade-sama, Shizune-san.“ Poděkoval Naruto a rozeběhl se k Sakuře. Když byl u dveří, tak se zastavil a zaklepal. Po vyzvání nakouknul. Hned si všimnul Sakury, jak je v posteli a v náručí má malinký uzlíček.

„Miláčku, pojď, jsem, chci ti někoho představit.“ Vyzvala ho Sakura, když si ho všimla a usmála se na něj. Naruto se pomalu vydal k ní.

„Naruto, to je náš syn Siero.“ Řekla Sakura a podívala se na Naruta. V jeho očích viděla jen radost. Pomalu mu podala Siera.

„Neboj se, budeš ho teďka chovat často.“ Uklidňovala ho Sakura, když si všimla, že se bojí, aby mu neublížil.

„Je nádherný. Jsem rád, že jste oba v pořádku.“ Řekl Naruto a políbil ji.

„To já taky, moc děkuju, že jsi, jsem přivedl Tsunade-sensei a Shizune-sempai.“ Poděkovala Sakura, Naruto jí chtěl odpovědět, ale dovnitř vešla Tsunade, byla začtená do nějakých papírů.

„Váží, skoro čtyři kila a měří rovných padesát cm. Jeho orgány jsou v pořádku. Takže, můžu s klidem říct, že je naprosto zdravý. Gratuluju.“ Řekla a zvedla hlavu od zprávy.

„A Naruto, dohlédni prosím na to, aby se Sakura měsíc šetřila, a moc se neshýbala, nebo se jí to vrátí.“ Dodala a podívala se na Naruta.

„Spolehněte se.“ Odpověděl Naruto a vrátil Siera Sakuře.

„Tsunade-sensei, budu… budu moct mít ještě děti?“ optala se Sakura a podívala se Tsunade do očí.

„Zranění, jsem vyléčila, takže, pokud se budeš minimálně měsíc šetřit, tak by se nemělo vrátit, a vše by mělo být v pořádku. Takže, ano, budeš moct mít děti.“ Souhlasila Tsunade a usmála se. Bylo poznat, že se Sakuře a Narutovi ulevilo.

„Děkuju, Tsunade-sensei.“ Poděkovala Sakura a usmála se. Pak se ozvalo klepání a dovnitř nakoukla Kushina.

„Můžeme?“ optala se, Sakura kývla a ostatní vešli dovnitř.

„Chceme vám představit našeho syna Siera Namikaze.“ Řekl hrdě Naruto a usmál se.

„Gratuluju.“ Popřáli ostatní. Kushina pak přešla k Sakuře a zašeptala jí do ucha.

„Jak jsi na tom?“ bylo poznat, že má obavy.

„Je v pořádku, ale musí se měsíc šetřit.“ Odpověděla Tsunade, která přesně tušila, na co se ptá. Bylo vidět, že se Kushině ulevilo.

„To je dobře.“ Konstatovala. Chtěla ještě něco říct, ale najednou se chytla za břicho.

„Miláčku, jsi v pořádku?“ strachoval se Minato, který zareagoval jako první.

„Ano, už je to tady.“ Odpověděla Kushina a usmála se.

„Takže, hurá do práce.“ Pronesla Tsunade a zavolala Shizune.

„Připravte sál, a nechte sem dát další postel.“ Rozkázala, Shizune se divila a řekla: „Proč?“

„Kushina rodí, a se Sakurou jsou jedna rodina, tak to bude lepší.“ Odpověděla.

„Hai.“ Řekla Shizune a odešla splnit rozkaz.

„Tak, pěkně pomalu a opatrně.“ Radila jí Tsunade, pak si něco uvědomila.

„Ale, ty vlastně nerodíš po prvé, tak víš, co tě čeká.“ Konstatovala a usmála se.

[i]„To ano. Jen doufám, že to nedopadne jako minule.“ Odpověděla Kushina.

„Tentokrát, tu s děťátkem chci nějakou dobu být.“ Dodala a sedla si na vozík, který přivezla Shizune.

„Neboj se, teď tu není démon, který útočí na vesnici, a Madara. A i Kdyby tu byli, tak bych je zastavil a k tobě by se nedostali.“ Uklidňoval ji Naruto a usmál se. Kushina se taky usmála, a nechala se odvést na sál.

„Počkejte tady.“ Dodala ještě Tsunade, než odešla. Ve dveřích se potkala z překvapeným Gaarou.

„Ahoj, tak jak?“Optal se Gaara. Sakura se usmála a opřela se o Naruta, který seděl vedle ní.

„V pořádku.“ Odpověděl Naruto a taky se usmál. Bylo vidět, že se Gaarovi ulevilo.

„Slyšel jsem, že to bylo vážné.“ Řekl a podíval se na Naruta.

„Ano, a proto je tu Tsunade, a Shizune-san, zachránili Sakuře-chan a Sierovi život.“ Oznámil Naruto.

„Aha. Gratuluju vám.“řekl Gaara a usmál se.

„Děkujeme.“ Odpověděli společně.

„A co je s Kushinou?“ optal se ještě Gaara.

„Rodí.“ Oznámil Minato, bylo znát, že se o ni bojí.

„Neboj se, nic se nestane, je tu Tsunade a Shizune. Bude v pořádku.“ Uklidňoval ho Naruto. Minato se jen vděčně usmál a podíval se na dveře. Podíval se po ostatních, ti seděli na židlích a spali. Sakura byla opřená o Naruta a chovala malého.

„Nikdy jsem si nemyslel, že mně bude můj syn uklidňovat.“ Konstatoval Minato. Naruto se na něj usmál .Chtěl mu odpovědět, ale dveře do pokoj se otevřeli a dovnitř prošla Tsunade začtené do papírů a za ní, jela na posteli Kushina s malým uzlíčkem. Minato byl okamžitě u ní.

„Miláčku, to je naše dcera Saya.“ Řekla Kushina a pomalu mu ji podala.

„Je nádherná.“ Hlesl Minato a usmál se. Podíval se na Kushinu a vášnivě jí políbil. Byl rád, že jsou obě v pořádku.

„Malá má tři a půl kila a měří čtyřicet pět cm. Všechny orgány jsou správně vyvinuté, takže je to krásná mladá slečna.“ Oznámila Tsunade a podívala se na ni přes Minatovo rameno.

„Děkuju Tsunade.“ Poděkoval Minato.

„Gratuluju.“ Řekl Naruto a objal matku, ta se usmála a vzala si od Minata Sayu. Pak se šli ostatní podívat na nový přírůstek.

„Tak a teď všichni ven, matky a děti si musí odpočinout.“ Vyhnala je Tsunade. Všichni ač neradi odešly. Tsunade pak zatáhla Naruta s Minatem do prázdného pokoje a zavřela.

„Musím vám něco říct, teda hlavně tobě Naruto.“ Začala Tsunade.

„Co se děje?“ optal se Naruto, když Tsunade nějakou dobu nic neříkala.

„Naruto, Sakura o malého málem přišla, a je pravděpodobné, že se u ní objeví jeden syndrom.“ Řekla.

„Jaký syndrom.“ optal se Minato.

„Nemá jméno, a ani není uznaný jako nemoc, ale matka, která při porodu málem přijde o dítě a ví o tom, že o něj málem přišla, nerada dává dítě nikomu jinému. Je nejklidnější, když je děťátko u ní, kde je podle ní v největším bezpečí, takže je možné, že Sakura bude mít malého pořád u sebe. Měl bys to vědět, nechci, abyste se kvůli tomu pohádaly.“ Vysvětlila Tsunade, bylo vidět, že se Narutovi i Minatovi ulevilo.

„A s Kushinou to bude podobné, akorát ona se bude snažit vynahradit si dobu, kdy se nemohla starat o Naruta.“ Dodala.

„Uf, myslel jsem si, že je to něco horšího, s tímhle si poradíme, že tati?“ optal se Naruto a podíval se a svého otce, který kývnul hlavou.

„Je to trvalé?“ řekl Minato.

„Ne, je to jen na pár měsíců, hlavně musíte zajistit bezpečí. Čím dřív o tom budou přesvědčeni, tím dřív ten syndrom zmizí.“ Odpověděla Tsunade. Oba kývly, když vyšly ven, tak se ostatní ptali co se děje. Vysvětlily jim chování které můžou teď od holek očekávat, všichni chápavě kývly hlavou. Oba novopečení otcové pak potichu vešly do pokoje kdy byli jejich ženy s dětmi. Minato si sedl na postel vedle Kushiny, jemně ji stiskl ruku a dal pusu na tvář, pak pomalu usnul. Naruto přešel k Sakuře, která nespala, pořád se mazlila se Sierem, který spokojeně spinkal.

„Ukaž, dáme ho do postýlky, aby ses mohla taky vyspat.“ Zašeptal Naruto. Sakura se na něj ani nepodívala a řekla:

„Ne, mně je dobře.“ A dál se věnovala malému.

„Myško, musíš si odpočinout, víš co říkala Tsunade.“ Oponoval Naruto, nebyl na ni hrubý a ani nezvýšil hlas, pořád na ni mluvil klidně a mile.

v„Dobře, dobrou noc broučku.“[/i] Zašeptala Sakura Sierovi do ucha a dala mu pusu na čelo, pak ho podala Narutovi a ten ho opatrně uložil do postýlky a taky mu dal pusu na čelo. Sakura ho celou dobu pozorovalo, vůbec se jí nelíbilo, že nemůže být se svým chlapečkem, ale Naruto měl pravdu, musí si odpočinout, aby se to nevrátilo a oni mu mohli pořídit sourozence.

„Dobrou noc myško.“[i/] Řekl Naruto a vášnivě ji políbil, Sakura mu polibek vroucně opětovala a zašeptala mu sladce do ucha

[i]„Dobrou noc lásko“ a za chvilku usnula.