12 Andělů 04
Sakura se probudila druhý den brzo ráno.
-Co se stalo? – ptala se sama sebe. Pak si vzpomněla, že omdlela, a že jí chytil Sasuke.
-Tak je doma. Ale pozdě, teď mám Naruta-kun.- řekla si pro sebe a usmála se. Hřálo jí u srdce, když myslela na Naruta. Za hodinu přišla sestřička, a když si všimla, že je vzhůru nechala zavolat Tsunade.
„Jak se cítíš?“ optala se Tsunade.
„Je mi dobře, můžu domů?“ odpověděla Sakura a usmála se.
„Ne, necháme si tě tu, zítra ale už budeš moc odejít.“ Řekla Tsunade a otočila se k odchodu.
„Sakuro, přijdu kolem poledne, a položím ti několik otázek. Rozmysli si, co odpovíš.“ Dodala Tsunade a odešla. Nechal tam překvapenou Sakuru.
-Vím o jedné věci, na kterou by se ptala. – Sakura přemýšlela, co myslela tou druhou otázkou. Kolem poledne přišla Tsunade, sedla si vedle její postele.
„Sakuro, co máš s Narutem?“ optala se rovnou Tsunade. Sakura se nadechovala k odpovědi, ale přerušil ji známý hlas.
„Tady zastav, Sakuro, určitě nechceš Tsunade lhát.“ Rozkázal Jiraiya, který se spolu s rookies objevil u ní v pokoji. Tsunade si hned všimla, že je něco v nepořádku, měla špatný pocit, stejně jako Sakura. Jiraiya, mezitím přešel k Sakuře a vytáhl něco s kapsy.
„Sakuro, je mi líto, ale Naruto je pryč, už se nevrátí. Mám ti od něj vyřídit, že tě bude navždy milovat, a tohle ti posílá.“ Řekl zdrceně Jiraiya a dal jí do ruky přívěšek prvního. Všichni v tu chvíli ztuhli. Nikdo nechtěl věřit, že je pryč. Sakura koukala na přívěšek a nemohla pochopit co Jiraiya řekl.
„Ne, to není možné. Slíbil, že se vrátí, slíbil, že budeme spolu.“ protestovala Sakura, a začala brečet. Všichni byli překvapení tím, co řekla. Jiraiya ji objal a řekl:
„Je mi to líto, ale je to pravda.“ Sakura zavrtěla hlavou a ještě víc brečela Jiraiyaiovi na hrudi. Všichni byli zdrcení, tím, že tu Naruto už není a nebude. Sakura se po několika minutách uklidnila.
„Sakuro, co bylo mezi tebou a Narutem?“ optala se pomalu Tsunade. Sakura chvíli nic neříkala, pak se nadechla a chtěl něco říct, ale nešlo to. Podívala se na přívěšek prvního. Najednou pocítila jako by Naruto byl vedle ní. Podívala se na obě strany, ale neviděla ho.
„Pamatujete na tu, misi, kde jsme dělali záskok za ty svatebčany?“ optala se Sakura, a pořád sledovala přívěšek. Všichni kývli.
„Když jsme se vraceli domů, tak jsme otevřeli obálku, která byla adresovaná pro nás. Stálo tam, že jsme manželé, a že manželství nejde zrušit. Po tom co jsme dorazili do Konohy, jsem se na dva dny zavřela doma, a přemýšlela. Po těch dvou dnech jsem se vydala k Narutovi, říct mu, že jsem hrdá na to, že jsem jeho žena, a že s ním chci žít.“ řekla Sakura, celou dobu pozorovala, přívěšek, nezpustila z něj oči, jako by se bála, že zmizí.
„Proč jste to nikomu neřekli?“ divila se Ino.
„Bál se o mě. Polovina vesnice ho viní, z Akatsuki, bál se, aby mi něco neudělali.“ Odpověděla Sakura.
„Sakuro, musím ti něco říct.“ Řekla Tsunade a upoutala tím její pozornost. Poprvé odvrátila oči od přívěšku. Když se otáčela na Tsunade, tak přívěšek pevně sevřela.
„Sakuro, chci ti říct, že jsi těhotná.“ Dokončila Tsunade. Podruhé, bylo v místnosti hrobové ticho. Nikdo nic neříkal, a vypadalo to jako by i nedýchali.
„Co s tím uděláš?“ optala se po chvíli Tsunade. Sakura se na ní nechápavě podívala.
„Necháš si ho, nebo ne?“ vysvětlila. Jakmile to dořekla, tak toho litovala.
„Samozřejmě, že si ho nechám!!! Proč bych si ho neměla nechat?!!! To děťátko, a krásné, ale bolestivé vzpomínky my po něm zbyli! Já se ho nevzdám, a nedovolím nikomu, aby mně ho vzal!!!“ křičela Sakura na Tsunade a během toho se posunula směrem k Jiraiyovi. Najednou se Tsunade bála. Bála se, že jí sebere její děťátko, její a Naruta. Tsunade si toho všimla, a vycítila, že se jí bojí. Poznala, že je v ní její mateřský instinkt.
„Uklidni se, Sakuro, nechci ti ublížit. Jako tvůj ošetřující lékař, se na to musím zeptat. Nikdo ti nechce vzít tvé dítě.“ Uklidňovala jí Tsunade.Sakura se pomalu uklidnila, ale zůstala blíž k Jiraiyovi. Nevěřila jí.
„Tak, teď všichni, ven.“ Rozkázala Tsunade. Všichni se rozloučili a odešli. Když byli venku, tak Sakura zabořila hlavu do polštáře, a brečela, v ruce tiskla přívěšek.
-Proč? Měl jsi být otcem, měli jsme říct, že jsme manželé, měl jsi se stát Hokage, a já bych ti byla oporou, spolu s našimi dětmi, které bychom měli. A teď, nechal jsi nás tu samotné. – řekla si pro sebe Sakura.
Probrečela skoro celou noc, usnula až vyčerpáním.
V Kanceláři Tsunade
„Co to mělo znamenat?!!!“ křiknul Jiraiya na Tsunade, když byli u ní v kanceláři. Všichni probodávali Tsunade zlostným pohledem. A měli stejnou otázku.
„Viděla jsem stovky matek, které přišli o manžely, a dozvěděli se, že jsou těhotné. Ve 75% případů, zemřelo dítě, během těhotenství, nebo při porodu, spolu s matkou. Protože, matky, neměli sílu. Nestihli se s tím vyrovnat, a odrazilo se to na jejich zdraví, nebo zdraví dítěte. Ve 20% případů, kdy přežila, matka i dítě, to dítě zemřelo nedbalostí matky, která potom zešílela. Stalo se to proto, že neměla mateřský instinkt. A ve zbylých 5% je všechno v pořádku. Matka porodí zdravé dítě, bez potíží, a je u ní mateřský instinkt. Potřebovala jsem vědět, do které skupiny Sakura patří. A díky bohu, to té 5%. To jak na mně vyjela, a posunula se blíž k Jiraiyovi, byl mateřský instinkt, a ten Sakury, je hodně silný. Kdyby Sakura patřila to jiné skupiny, muselo by se s tím něco udělat. Je spousta možností, jak to léčit, ale nejsou sto procentní.“ Vysvětlila Tsunade. Všichni krom Ino a Shizune, se na ní podezřívavě koukali.
„Má pravdu. Četla jsem o tom svitek.“ Řekla, Ino, když viděla obličeje ostatních. To je trochu uklidnilo.
„Jak se to stalo?“ optala se Tsunade.
„Přišel jsem pozdě. Když jsem dorazil na místo, tak jsem uviděl, jak Pein probodl Naruta. Pak, k němu šel, ale objevil se tam Kyuubi a zahnal ho a řekl: Slíbil jsem, že Konoze, a jejím obyvatelům nic neudělám, a to taky dodržím. Chtěl jsem odnést jeho tělo domů, ale Kyuubi ho vzal, a zmizel.“ Odpověděl Jiraiya, trochu si to upravil, aby neprozradil Naruta.
„Takže, ho Naruto pustil.“ Konstatovala Tsunade, kterou vrtalo, hlavou proč Kyuubi odnesl Narutovo tělo.
„Běžte domů, pohřeb bude za tři dny. A Shizune, pošli zprávu Gaarovi, ať sem zítra přijde.“ Rozkázala Tsunade. Shizune, kývla a odešla poslat vzkaz a ostatní, spolu s Tsunade odešli oplakávat svého přítele. Cestou potkali Iruku.
„Dobrý den. Jsem rád, že ses vrátil, Sasuke. Jdete to oslavit? Naruto musí mít radost. A kde vůbec je? A kde je Sakura? “ řekl Iruka, pak si všimnul jejich výrazů.
„Co se stalo?“ optal se Iruka. Nikdo se neměl k odpovědi.
„Naruto zemřel, zabil ho Pein.“ Odpověděl Sasuke. Jakmile to Iruka slyšel, tak spadl na zem.
„Ne, to není možné!“ protestoval Iruka, Kakashi k němu přišel a zvedl ho.
„Je to pravda.“ Řekl Kakashi. Irukovi, začali téct slzy. Pak si ale něco uvědomil.
„A Sakura? Neříkejte mi, že taky…“ začal Iruka, ale nedokázal pokračovat.
„Ne, ta, je v nemocnici.“ Odpověděla Tsunade. Iruka se na ní podíval a chtěl něco říct.
„Je v pořádku, přišla před dvěma dny, a udělalo se jí špatně. Je totiž těhotná.“ Dodala.
„To je dobře.“ Řekl Iruka, pak mu došlo, co řekla.
„Těhotná, a s kým?“ divil se Iruka.
„S Narutem, a taky jsou manželé.“ Odpověděl Jiraiya. Během cesty do hospody mu řekl, jak se vzali.
„Splnil se mu sen.“ Řekl Iruka, když Jiraiya, skončil s vyprávěním.
„Na Naruta, navždy zůstane v našich srdcích.“ Pronesla Tsunade, a zvedla kalíšek se saké. Ostatní ho také zvedli, a připili si.
„Budeš nám chybět.“ Řekl Sasuke a nalil si a vypil, další saké.
Vzpomínali na Naruta celou noc. Kolem půlnoci, začali pomalu odcházet. Mezi posledními, tam zbyl Sasuke, Jiraiya, Kakashi a Tsunade. Měli hodně vypito, seděli tam další tři hodiny, domů, je museli odnést, ANBU, které přivolala Shizune.
Druhý den ráno, se Sakura probudila kolem poledne. Nejdříve si myslela, že je to jen sen, ale když uviděla přívěšek prvního, tak začala brečet. Zabořila hlavu do polštáře, a nic nevnímala. Uklidnila, se, až když sestra řekla, že za ní přijde Tsunade. A ta přišla kolem jedné.
„Ahoj, jak se cítíš?“ optala se Tsunade a přečetla si chorobopis.
„Fyzicky dobře.“ Odpověděla Sakura, a pozorovala přívěšek.
„Tsunade-sensei, můžu ho naposledy vidět?“ požádala.
„Sakuro, je mi líto, ale Kyuubi odnesl jeho tělo.“ Řekla Hokage. Sakura se na ni podívala a hlesla:
„Proč?“
„To nevíme. Pohřeb bude za dva dny.“ Odpověděla. Pak si všimla, že Sakura nejedla.
„Sakuro, musíš jíst, musíš mít sílu, aby bylo děťátko zdravé.“ Řekla Tsunade. Sakura nic neřekla, vypadalo to, jako by jí ani nevnímala. Ta s tím, ale počítala. Vstala a odešla. Venku, narazila na jednu osobu.
„Jak je na tom?“ optala se žena.
„Nic, moc, jak by bylo vám, kdybyste přišla o manžela, a zjistila, že jste těhotná?“ odpověděla Tsunade.
„Jestli jí budete vyčítat, že vám neřekla, že je vdaná, a budete urážet Naruta, tak vás k ní už nepustím. Jasné?“ oznámila Tsunade a probodávala tu ženu pohledem.
„Nebojte se, nemám nic takového v plánu.“ Řekla žena a odešla k Sakuře. U dveří zaklepala, ale nic, zkusila to znovu, a taky nic, po třetí zaklepala, a rovnou vešla. Když uviděla Sakuru, tak se zarazila a oklepala. Byla bledá.
„Zlatíčko, promiň, že jsem nepřišla dřív, ale nebyla jsem tu. Byla jsem u známých a vrátila jsem se, před chvílí, a když jsem se dozvěděla, že jsi v nemocnici, tak jsem běžela rovnou sem.“ Omluvila se Sakuřina máma. Sakura nic neřekla. Bylo jí jedno, že má návštěvu, a že to je její matka, chtěla být sama.
„Je to pravda?“ optala se pak, a sedla si k Sakuře na postel.
„A co?“ odpověděla Sakura s nezájmem.
„To všechno. Že jsi těhotná a vdaná za Naruta?“ řekla.
„Ano.“ Souhlasila Sakura, a začali jí téct slzy. Její matka jí objala a konejšila.
„Ty jsi ho milovala, doopravdy, ne jako Sasukeho?“ optala se. Sakura nic neřekla, jen kývla a rozbrečela se ještě víc.
„Zlatíčko, neboj se, ono to přebolí, všechno časem přebolí. Když umřel tvůj otec, byla jsem na tom stejně. Ale měla jsem tebe, byli ti dva roky, díky tobě jsem to překonala. A ty máš taky něco, díky čemu to překonáš.“ Řekla mile, pohladila ji po vlasech.
„Musíš, se teďka vzchopit. Takhle teď ubližuješ děťátku. Slib mi, že to překonáš, ne kvůli mně, ale kvůli tvému děťátku, prosím slib mi to.“ Poprosila. Sakura se pomalu uklidnila, byla ráda, že přišla.
„Dobře.“ Řekla Sakura a utřela si slzy. Její matka se usmála.
„Tak, já skočím za Tsunade a zjistím, jestli můžeš domů. A půjdeme ke mně, nemůžeš být sama.“ Oznámila a odešla. Za chvíli byla zpět i s Tsunade. Ta hned jak přišla do pokoje, uviděla změnu.
„Můžeš jít.“ Pronesla Tsunade, když ji prohlídla.
„Dobře, a děkuju.“ Odpověděla Sakura a pokusila se o úsměv. (Od teď Sujin = Sakuřina matka) Sujin, ji pomohla zabalit. Když šly vesnicí, tak se Sakura podívala směrem k Narutovu bytu. Sujin, si toho všimla a řekla.
„Zlatíčko, vím, že bys tam chtěla jít, ale věř mi, minimálně do pohřbu tam nechoď.“ Poradila jí. Sakura se na ni podívala a kývla. Když dorazili domů, tak Sujin řekla:
„Tvůj pokoj, je na tom samém místě, nic se v něm nezměnilo.“
„Děkuju, mami.“ Odpověděla Sakura a vydala se do svého pokoje. Tam si sedla na postel a začala brečet. Chyběl jí. Chtěla, aby tu byl s ní, aby se radoval z toho, že budou mít děťátko.
V Kanceláři Tsunade.
Tsunade seděla v kanceláři a popíjela. Najednou se zvířil písek a objevil se tam Gaara se sourozenci.
„Dobrý den Tsunade-sama, co se děje?“ pozdravil Gaara. Tsunade kývla, pokynula jim, aby se posadili a nalila jim saké. Všichni na ni nevěřícně koukali.
„Co se stalo?“ optal se znovu Gaara, měl špatný pocit.
„Naruto zemřel.“ Odpověděla, Gaara ztuhnul, nedokázal tomu uvěřit. Temari se natáhla pro saké.
„Cože? Jak? Kdy?“ divila se Temari, po tom co se napila saké.
„Určitě jste dostali hlášení o tom, že se objevil Kyuubi a Pein.“ Řekla Tsunade.
„Ano, myslely jsme si, že je to jen zastrašení.“ Souhlasil Gaara.
„Ne, Naruto s ním bojoval a zemřel, Kyuubi pak odnesl jeho tělo. Všechno viděl Jiraiya.“ Dokončila Tsunade a znovu všem nalila saké.
„A to není všechno.“ Dodala. Gaara zvedl hlavu, kterou měl v dlaních.
„Co hrozného se ještě stalo?“ optal se, bylo znát, že snad ani nechce vědět, co další se stalo.
„Nevím, jestli je to dobrá, nebo špatná věc.“ Odpověděla Tsunade.
„Sakura je vdaná a těhotná.“ Dodala, a napila se.
„To je dobrá věc.“ Konstatoval po chvíli Kankurou, který to z nich nesl nejlépe. On během potyček z Akatsuki přišel o spoustu skvělých přátel. Tsunade se mu podívala do očí. Kankurou z nich poznal, že to nebude tak jednoduché.
„Tak to vyklopte, v čem je háček?“ optala se Temari.
„Ne! To chce říct, že je…“ vyhrkl Gaara, ale pak se zastavil, nevěřil vlastním slovům.
„Ano.“ Souhlasila Tsunade, nalila si další saké a hned ho vypila, Gaara ji napodobil, tohle na něj byl moc.
„O čem to mluvíte?“ zeptal se Kankurou.
„Splnil se mu sen.“ Konstatoval Gaara a napil se saké.
„Komu? Sakra Gaaro, řekni mi kdo je to?!“ divila se Temari. Gaara se nadechl a řekl:
„Naruto, měl spoustu snů. Většina lidí si myslí, že být Hokage, je ten největší, ale není. Jeho největší sen, bylo vzít si Sakuru.“ Tsunade nalila saké, a hned ho vypila, stejně jako Gaara.
„Takže, Sakura je Narutova žena, a je s ním…“ začala Temari, pak přestala a rozbrečela se.
„Ano.“ Souhlasila Tsunade, a z oka ji stekla slza. Setřela ji, a vypila saké.
„Kde je?“ optal se Gaara.
„Je u své matky.“ Odpověděla Tsunade, pak mu řekla adresu.
„A Sasuke se vrátil, je člen Konohy.“ Dodala ještě. Gaara kývnul, a vydal se za Sakurou, Kankurou do hospody a Temari za Shikamarem.
Gaara
Gaara po hodině našel dům Sakuřiny matky. Když zazvonil, tak se ozvalo.
„Hned jsem tam.“
„Dobrý den, jste paní Haruno?“ optal se Gaara. Sujin, byla překvapená, že je tu Kazekage.
„Dobrý den, Kazekage-sama, ano, jsem, s čím vám můžu pomoct?“ odpověděla Sujin.
„Je Sakura doma?“ řekl Gaara. To Sujin překvapilo ještě víc.
„A- Ano, je u sebe v pokoji, první dveře vpravo.“ Oznámila Sujin a
poslala Gaara do schodů. Před dveřmi Gaara zaklepal, ale nic. Pomalu otevřel dveře, a to co uviděl, mu vyrazilo dech. Sakura seděla na posteli, zády opřená o stěnu. V obličeji byla bledá.
„Můžu dál?“ optal se Gaara. Sakura nic neřekla, jen kývla. Gaara za sebou zavřel dveře a pomalu šel k Sakuře. Sedl si vedle ní a opřel se o stěnu stejně jako Sakura.
„Přijmi moji upřímnou soustrast, Sakuro.“ Řekl Gaara.
„Tolik my chybí.“ Konstatovala Sakura a rozbrečela se. Gaara přes ni dal ruku, přitisknul ji k sobě, a uklidňoval.
„Taky my chybí.“ Souhlasil Gaara, a z očí mu začali téct slzy. Pak spolu vzpomínali na Naruta.
Temari
Temari šla vesnicí k domu, kde bydlel Shikamaru. Když dorazila k domu, tak zaklepala. Otevřela ji Shikamarova matka.
„Ahoj, Temari, jdeš za Shikamarem?“ optala se.
„Ano. Je doma?“ odpověděla Temari.
„Jistě, je u sebe v pokoji. Víš, co se stalo?“ řekla Shikamarova matka. Temari jen kývla hlavou a šla za Shikamarem. U jeho dveří zaklepala a čekala na vyzvání. To se ale nedostalo., tak zaklepala znovu.
„Jdi pryč mami!!!“ křikl Shikamaru. Temari pomalu otevřela dveře.
„Tys neslyšela…“ začal Shikamaru a otočil se ke dveřím, ale když uviděl Temari tak se zarazil.
„Promiň.“ Omluvil se a zase si sedl ke stolu a napil se saké.
„To nevadí.“ Odpověděla Temari a sedla si na postel. Shikamaru k ní přišel a objal ji.
„Už to víš?“ optal se. Temari nic neřekla a kývla, pak ji začali téct slzy. Naruto jí chyběl, byla mu vděčná za to, že zachránil Gaaru, a několikrát i ji, Kankura a Shikamara.
„Proč se to stalo? On si zasloužil žít, vykonal tolik dobra, a takhle se mu osud odměnil.“ Optala se Temari a zabořila hlavu do Shikamarovi hrudi.
„Tak to vždy bývá. Ti, kteří si zaslouží život tak zemřou, a ti, co si zaslouží smrt, tak žijí. To je Ironie života.“ Odpověděl Shikamaru a objal ji.
Kankurou
Kankurou bloudil ulicemi a hledal hospodu. Když ji konečně našel, tak tam narazil na nečekané hosty.
„Zdravím.“ Pozdravil Kankurou.
„A, tak jste tady. Už to víte?“ optal se Jiraiya a pokynul mu, aby se posadil a nalil mu saké. Byl tam ještě Kiba, Lee, Neji, TenTen, senseiové , a Sasuke.
„Ano, a je mi to líto, několikrát zachránil mně, Temari, Gaaru a Sunu. Nezasloužil si to.“ Odpověděl Kankurou a napil se saké.
„Spousta lidí si to nezaslouží a zemře. A spousta lidí si nezaslouží druhou šanci a dostanou jí.“[i/] Řekl Sasuke a napil se saké.
[i]„To ano.“ Souhlasil Neji.
„Na Naruta.“ Pronesl Jiraiya a zvedl kalíšek.
„Na Naruta.“ Zopakovali ostatní a napili se. V hospodě seděli skoro tři hodiny. Všichni byli dost opilí, ale nejvíc Sasuke.
„Proč ses vrátil?“ optal se Kankurou, když odešly ostatní, a on tam zůstal s Jiraiyaou a Sasukem.
„Pochopil jsem to co mi Itachi řekl.“ Odpověděl Sasuke.
„A co ti řekl?“ řekl Kankurou.
„Že vesnice je důležitější než klan. Že dobro vesnice, je důležitější než tvoje dobro. Že je správné zemřít pro svou vesnici.“ Oznámil Sasuke.
„ Já to nevěděl, ale Naruto, ten to věděl, od samého začátku, to věděl. Věděl, že musí ochránit vesnici, přesto, že ho málem upálily za živa, věděl, že ji musí chránit za cenu svého života.“ Dodal a napil se saké.
Takže, moc se omlouvám, že to tak trvalo, a že je to tak krátké, ale mám toho moc a snažím se to všechno zkloubit do hromady.
Dofám, že se vám díl líbil a příští týden se pokusím vydat další ale nic neslibuju, mám toho moc, autoškola, škola, práce, četba k matuře.
Moc díkdy všem co to čtou, když tak zanechte koment dik
P.S. Jak by s vám líbil název pro novou poovídku : Namikaze kuran no shinjitsu
(Pravda o klanu Namikaze) Jestli se název líbí tak to napište do ko metu pls, a jestli máte lepší název tak ho napište. Dík
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Mise L:fajn tohle je silný kafe i na otrlou ženskou je sice pravda že skoro brečím u každým smutným i dobrým příběhu ale tohle je fakt síla fakt je to na mě moc,a fakt že mě někdo říct něco takovýho tak sem v háji a nezmůžu se na nic fakt si rodilí talent na smutný ff
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
Fakt super, už se těšim na pokračování.
Blade Namikaze
páni miluju tuhle povídku!!nej jakou jsem kdy četla!!!
WoW! Krásná povídka. Ze začátku mi přišla hodně podobná jako: A Namikaze kuran no shinjitsu, ale potom jsi přidal příběh, který tvoji povídku udělal ještě lepší .Škoda že píšeš jen NaruSaku, většinou z pohledu sakury. Moc ráda bych si od tebe přečetla povídky i na jiný způsob . Ale máš svůj styl, a to je nejlepší. Hrozně se těším na to, jak bude tenhle příběh pokračovat, asi nejvíc, co se stane po těch pěti letech. Bylo by velkým oživením (zvlášť pro mě ) kdybys přidal nějakou tu sakury zápletku se Sasukem, když už jsi ho vrátil do vesnice... Ale co, nechám se překvapit a uvidím co stvoříš. jistý je, že to bude další skvělý dílek od skvělého autora. Moc se těším na pokráčko!!!
Děkuju , za pěkný koment. Menší zápletka tam bude, ale nic velkéhho.
Moje FF Legenda jménem Uzumaki NAruto http://147.32.8.168/?q=node/86243 Na ni navazuje Legenda jménem Namikaze Naruto http://147.32.8.168/?q=node/88042
Černý přízrak http://147.32.8.168/?q=node/88596. Namikaze Kuran no shinjitsu http://147.32.8.168/?q=node/91025. Vesnice Krvaé mlhy http://147.32.8.168/?q=node/92142. Přečtě te si, a když tak zanechte koment:d Přijímám i kritiku. Moc díky všem kdo čtou moje povídky.
doufám že Sakura nepodvede Naruta to by si mě naštval
Všichni na tomhle světě jsou praštěný. Už jako dětem ve školce nám měli říct, že všichni jsou cáklí. Aspoň bychom pak neměli blbý pocit, když sami dospějeme ve cvoky.
Je těžké být debilem, konkurence je příliš veliká... a proto budu raději magorem! :3
opravdu dokonalé...jsem tady sice nová ale docela hodně jsem toho tady přečetla a toto vede... (mezi asi dalčími třemi)+nejsem zrovna fanoušek NaruSaku ale tohle je naprosto dokonalé... vzalo mi to dech... moc se těším na dalčí pokráčko..
Ty musis mit kekkei genkai nebo co Tvoje pribehy jsou boziii
Tenhle díl je vinikající, tak jako všechny ostatní ikdyž byl docela smutný ...No jo ty prostě nezklameš Každá tvoje FF má jedno krásné velké místo v mích Oblíbených a taky 5 hvězdiček samozřejmě Už se nemůžu dočkat dalšího dílu ..A k tomu názvu..Jestli to bude skvělá FF jako tvoje ostatní tak mi na názvu nesejde Ale i tak to zní dobře
čekal jsem že to vyřešíš jinak protože to je dost ohrané.
Tuhle část, jsem měl napsanou už před prázdninama, ale nechtěl jsem ji vydat samotnou.
Moje FF Legenda jménem Uzumaki NAruto http://147.32.8.168/?q=node/86243 Na ni navazuje Legenda jménem Namikaze Naruto http://147.32.8.168/?q=node/88042
Černý přízrak http://147.32.8.168/?q=node/88596. Namikaze Kuran no shinjitsu http://147.32.8.168/?q=node/91025. Vesnice Krvaé mlhy http://147.32.8.168/?q=node/92142. Přečtě te si, a když tak zanechte koment:d Přijímám i kritiku. Moc díky všem kdo čtou moje povídky.
skvele ale az prilis smutne ....
vsetky tri serie co mas rozpisane su vynikajuce ...
len skoda ze tak dlho treba cakat na dalsie diely ...
Omlouvám se, ale mám toho moc Pokusím se vydávat pravidelněji, ale nevím, mám autoškolu, tak se spíš věčinu času věnuju ji
Moje FF Legenda jménem Uzumaki NAruto http://147.32.8.168/?q=node/86243 Na ni navazuje Legenda jménem Namikaze Naruto http://147.32.8.168/?q=node/88042
Černý přízrak http://147.32.8.168/?q=node/88596. Namikaze Kuran no shinjitsu http://147.32.8.168/?q=node/91025. Vesnice Krvaé mlhy http://147.32.8.168/?q=node/92142. Přečtě te si, a když tak zanechte koment:d Přijímám i kritiku. Moc díky všem kdo čtou moje povídky.
Hej to nevadí že to trvá:D Sme rádi že to vubec vychází, protože tvoje FF sou važně luxusní:D
Jsem alergický na blbé řečičky co produkují uživatele typu Jalapenos, či Povídkář. Rovněž tyto dva ignoruji! Jsou z toho jen problemy:D
http://24.media.tumblr.com/tumblr_mahlqivqt71rwjmmzo1_500.gif
Nádherné, ale veľmi smutné. Teším sa na ďalší diel. Dúfam, že budeš mať čas čo najskôr. :-)
Je to pekná časť
Moc pjekne jen tak dale