Sluneční záře

Vložil T@ttoo, So, 2011-10-01 18:36 | Ninja už: 5830 dní, Příspěvků: 739

Sluneční záře

Jako slunce, co vyšlo k nebi
Jehož záře kryje zem
Tam mezi lidmi všemi
V Konoze doma jsem.

Já toužím jít tou cestou
A nikdy nevzdát se
Pod tou jasnou hvězdou
Na nebe usmát se

Mám pouze jeden cíl
Kterého jsem se chopil
Ujdu i tisíc mil
Abych Sasukeho vysvobodil!

Věřím že ten den už přijde,
Že pro tebe slunce výjde.
Zachráním tě bratře můj,
Neboj se, a klidně stůj.

Je tu šance,půjdu po ní,
Sakura furt slzy roní.
Na omluvu pozdě není,
Přivedu tě do setmění.

Paprsky slunce na čelence mě vedou
Kráčím k tobě níž a níž
Až mají barvu šedou

Tam v temnotě, kde není světla zem
Já vyprostím tě rychle s úžasem
Do srdce tvého pak bílé záře dám
Nebudeš už potom sám

Pak slunce záře překryje, tvou černočernou duši
Srdce mé hned jásotem, okamžitě buší
Slunečních paprsků už není stále tisíc
To slunce brzy zapadne, a vyjde ven měsíc.

Poznámky:

po dlouhé době jsem se rozhodla zas něco vydat..

Průměr:

Průměr: 4.9 (7 hlasů)

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

V oblíbených: 1x

Kategorie:

Poezie

Vložil akai, Út, 2011-10-04 13:58 | Ninja už: 5920 dní, Příspěvků: 1219 | Autor je: Asumův zapalovač

Neměla bys u sebe i něco "lehčího? Smiling (doufám, že víš, jak to myslím... Smiling ) Ale kdybych se měla spokojit s tímto, stačilo by mi to xD (Protože to je prostě napsaný... od tebe Laughing out loud Prostě tak, jak vždycky píšeš ty, a jak mě to baví číst...))

you wanetd it; chtěla jsi to… tak si sakra nestěžuj!
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.

„What a world we live in, to see such unique idiots…?”

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Obrázek uživatele Satora no smradlavé sandálě

Vložil Satora no smrad..., Po, 2011-10-03 19:56 | Ninja už: 5901 dní, Příspěvků: 425 | Autor je: Pěstitel rýže

Konečně je tu zase nějaká básnička, poslední dobou je jich hodně málo Eye-wink

Báseň za Japonsko

Krvavá červeň rozlila se po kraji,
to si jen rozmary přírody pohrají
s lidskými životy a jejich osudy.
Snad nahněvaly se mořské obludy.
Či hladové smrtce zachtělo se krve,
lačna čerstvého masa z lidu život serve?
-
V šedý háv zahalily se trosky domů.
Rozhněvaná bažina rve kmeny stromů.
Vpád živlu nečekán a nezván zjevil se,
před ním život neuprchl, neskryl se.
Zbídačená zem ztichle lidstvo k sobě pojí,
okovy soudržnosti svázáni vedle sebe stojí.
-
Země vycházejícího slunce neutěšeně pláče,
rudý kohout se škodolibou radostí po ní skáče.
Slunce nevyšlo, přes šedý plášť se neprodralo,
pohlazení útěchy zmořené pevnině nepodalo.
Lid posmutněle semknut v jeden národ,
s hrůzou očekává s čím ještě potká ho závod.
-
Planeta se mohutně otřásá v základech,
hrozivá budoucnost člověku bere dech.
Proto lid započal se ptát stále znovu a zas.
Chýlí se snad ke konci našeho světa čas?
Život na planetě Zemi táže se, jako jeden muž:
"Příjde opravdu dle kalendáře Májů skáza už?"