To, co musím splnit! 1. kapitola

Válka spojených národů proti Akatsuki se blížila ke konci. Vše již záviselo jen na boji Naruta proti muži s oranžovou maskou. Obě strany již byly vyčerpány a byla jen otázka času, kdy jeden z nich zasadí poslední rozhodující ránu. Naruto ho zahnal do kouta a muž s maskou již neměl šanci se z toho nějak dostat. Jeho čakra již byla na minimu. Najednou se však muž s maskou uklidnil, postavil se a udýchaně udělal posledních pár hmatů. Naposledy použil sharingan.
Jeho tělo již nemělo čakru na to udržet orgány v činnosti a tak muž pomalu padl k zemi. Jakmile se tělo dotklo země, objevila se před Narutem neznámá postava. Všichni, kteří už jen přihlíželi zpozorněli. Naruto neváhal ani vteřinu a ihned přiložil neznáme na krk kunai.
,,Kdo jsi?" Ptal se rázně.
Neznámá pomalu otočila hlavu směrem k Narutovi, který teď stál u jejího levého boku. Podívala se mu do očí. Narutovi přejel mráz po zádech, její pohled byl tak chladný a dost mu připomínal pohled vraha. Najednou se k Narutovi přiřítila Tsunade.
,,Kdo jsi?"
Neznámá otočila pomalu hlavu směrem k hokage a podívala se jí do očí. Její výraz se však změnil. Hned jakmile Tsunade spatřila nezajímal ji žádný kunai na krku, ihned padla na kolena a uklonila se.
,,Nazývají mě Saya." Pronesla poslušně neznámá.
,,Co je tvým úkolem?"
,,Omlouvám se, ale to vám říci nemohu."
,,Dobrá tedy, odedneška si konožským zajatcem. My už tě donutíme mluvit."

Saya byla odvedena do výslechové místnosti, kde bylo železné velké křeslo připoutáno k zemi a na stěnách byli zavěšeny různé divně vypadající předměty. Sayu připoutali ke křeslu pevnými koženými pásy. Do místnosti vešel chlap, který měl na sobě kožený dlouhý kabát a na hlavě šátek. Přišel k Saye, podíval se jí do očí, vzal ji za vlasy a třísknul jí hlavou do železné opěrky křesla. Saye se hned začaly slepovat vlasy rudou tekutinou.
,,Tak, teď je mezi námi jasno. Bylo mi od hokage řečeno vše známé okolo tebe. Je toho málo. Chci vědět víc. Budeš mluvit teď nebo tu se mnou strávíš trochu času a pak promluvíš."
Saya se pousmála.
,,Strávila jsem roky s Uchihou Madarou, myslíte si že pár hodin s vámi mě přinutí mluvit."
Ibiki se pousmál a udělal pár pečetí. Do toho vešla do místnosti Tsunade. Ibiki si toho, ale moc nevšímal jeho cílem teď byla Saya. Ibiki dokončil jutsu.
Saya se stále neutrálně koukala na Tsunade, i když bylo vidět, že kdyby nebyla svázaná pásy tak by se svíjela bolestí. Ibiki povolil techniku a Saya se na něj podívala a svým výrazem mu dávala najevo, že toho od něj čekala víc. Ibiki tedy začal skládat nové pečetě.
Po pár hodinách, kdy se hokage nedozvěděla nic nového, ukončili mučení. Saya byla uvězněna do nejlepšího vězení v Konoze, kde hlídali jen ti nejlepší z klanu Hyuuga. Ve výslechové místnosti se objevili dva ANBU, kteří odpoutali Sayu a odvedli jí do vězení. Před vstupní branou však Sayu předali Hinatě, která díky nedostatku lidí musela držet službu. Hinata byla ze Sayi docela nervózní. Saya ji totiž stále sledovala. Hinata přešla k Saye, levou ruku jí položila na čakrový bod na krku a pravou rukou jí držela pouta na rukou. Najednou se před nimi objevily obrovské kované dveře. Hinata k nim přišla otočila klíčem, vzala za kliku, ale dveře se již dlouho nepoužívaly a byly zrezivělé. Saya přistoupila ke dveřím. Hinata se ihned postavila do bojové pozice. Saya se na ní podívala, pousmála se a kopla do dveří. Ozvala se obrovská rána a zaskřípání pantů. Hinata opět chytila Sayu a došla s ní až k její malé cele. Saya byla jediná v tomto temném, studeném a vlhkém vězení, což jí docela vyhovovalo.

Byla zde už dlouho možná několik týdnů, možná pár měsíců. Každý den byl však stejný. Vždy jí ještě za tmy vytáhli z vězení, odvedli do výslechové místnosti a za tmy jí zase vraceli zpět do cely. Jídlo dostala vždy jen chvíli před tím než jí vyslýchali od Hinaty, která se s ní pomalu začínala povídat. Poté co se vrátila do cely měla časté návštěvy nočních hlídačů, kteří si na ní zkoušeli své schopnosti. Saya však nepodlehla, úkol, který jí byl dán musí splnit za každou cenu i za cenu jejího života.