Izimoto-Kapitola 16:Vzor

„Okamžitě mi vysvětlete co se tu děje. Za pár dní se vdávám a takovej stres navíc si nezasloužím.“
„Sklapni Hinato... taky mi to není lhostejný, že tě musím zabít, ale rozkaz je rozkaz.“ Poté co uslyšela tyhle slova tvářila se Hinata ještě vystrašeněji než doteď.
„Co to tady kecáš Izi?“ Přidala se do rozhovoru Sakura.
„Je mi to líto mami... musím zabít i tebe... nemůžu nechat svědky.“ Sakuře začli stékat slzy po tváři.
„Co to děláš Izi? Člověk o tobě pět let neví a už nás chceš zabíjet? A ty Yanahi... byla si pro mě jako dcera... a co děláš teď.“ Řekla vztekle Hinata. Náhle k ní Izi přistoupil blíž s chidori v ruce.
„Tenhle úkol chci mít rychle z krku...“ Yanahi ho však chytla za druhou ruku.
„Izi.. promiň tohle nemůžu dopustit...“
„Yanahi... víš co nám udělá šéf když tenhle úkol nesplníme?“
„Chápej mě, Hinata mi byla matkou, když mí rodiče zemřeli. Stejně ty nejsi schopný zabít svou matku, takže nemá ani cenu zabíjet Hinatu.“ Izimu se v ruce rozpustilo chidori a s pláčem na tváři si sedl na zem.
„Ale už jsme to začli... když je pustíme pude po nás celá Listová. Jediná možnost je, zabít je a rychle utéct...“
„Nevěřím vlastním uším Izi... Co se s tebou stalo?“
„Tohle nepochopíš mami, chci se vyrovnat muži kterého mám v srdci, který vždycky plnil úkoly a nikdy nezklamal. Mému strýci Itachimu.“ Najednou ho ze zadu kdosi kopl. Izi naboural do zdi a poté omdlel. Zeď to skoro nevydržela a zdobila jí nyní hluboká díra.
„Naruto... musel si na něj tak ostře?” Řekla prosebně Sakura. Yanahi jen přihlížela a nekladla odpor. V tu chvíli se přiřítil Neji a Kiba.
„Kibo, odveď Yanahi z vesnice. Jsem si jistý, že celou vinu nese Izi.“ Řekl Naruto, mezitím co rozvazoval Hinatu a Sakuru.
„Ne, mě od Iziho nedostanete... máme na tom stejnou vinu!“ Ale Kiba jí ignoroval a vyvedl jí za pomoci svého psa mimo Konohu. Mezitím řešil Naruto jiný problém.
„Izi... tohle si přehnal, vypadá to na trest smrti.“
„Naruto... nesuď ho tak tvrdě, on by nás nezabil. Neměl na to.“ Přemlouvala ho Sakura.
„Souhlasím, pro tak mladého ninju je to přílišný trest. Navíc se skoro nic nestalo.“ Přidala se Hinata.
„Prozatím ho zavřeme a budem vyslíchat.” Neji jen odkýval Narutovo prohlášení a odnesl Iziho do vězení. Hinata jen objala svého nastávajícího a polibkem mu poděkovala za záchranu.
„Nemáš v plánu mu cokoliv udělat, že ne Naruto?“ Ptala se Sakura, když už byl omráčený Izi a odnašeč Neji pryč.
„Prozatím ne. Ale nepotřebuju problémy s ním, ani s kýmkoliv jiným když zbývají dva dny do svatby.“ Po téhle poznámce se sladce zahleděl na Hinatu, která sčervenala jako rajče. Poté vzal Hinatu za ruku doprovodil jí i se Sakurou do obchůdku kam měli od začátku namířeno. Jakmile došli hned se oddělil a šel směrem do vězení. Cestou potkal Kibu, jak se vracel od brány.
„Tak co?“ Optal se hned.
„Dobrý Naruto, nechtělo se jí ale nakonec s pláčem odešla.“ Podal poslušně hlášení Kiba.
„Zajdi za velitelem Anbu, aby se měli na těch pár dní víc na pozoru, a posílili hlídky kolem vesnice.“
„Jistě Naruto.“ Kiba odjel na svém věrném psovi a Naruto šel svým směrem stále rychlejším tempem. Náhle se za ním objevil napůl zahalený ninja. Naruto se jen otočil a řekl:
„Zdravím Kakashi. Potřebujete něco?“
„Ahoj Naruto,prý že si dneska zajal Izimota.“
„Zprávy se šíří rychle jak vidím.“
„To ano, doufám, že ti nebude vadit když půjdu s tebou. Byl to přece jen můj student. Asi jsem někde udělal chybu. Měl jsem špatný pocit už od té doby co jste mi o všem řekl. Jestli se dozvěděl pravdu, tak to nemohlo skončit jinak.“
„Jednou už proti nám bojoval. Je tomu pět let.... Proč na další útok čekal tak dlouho?“
„Myslím, že na to se ho budem muset zeptat Naruto. Ale pochybuju, že nám to jen tak řekne.“
„Nějak to už z něj dostaneme.“ Takle se bavili celou cestu až k věznici kde před vchodem potkali Nejiho, který se k nim přidal a doprovodil je až k místnosti, kde byl, s převázanýma očima a svázaným tělem Izi. Již při vědomí.
„Nevím sice proč si stále zaujatej proti Listové navíc když na sobě máš oblečení chuunina a naši čelenku. Víš moc dobře jak to všechno tenkrát bylo s tím už nic nenaděláme. Tak co kdyby ses uklidnil a přestal dělat blbosti.“ Přiklonil se k němu Naruto.
„Z očí do očí bys mi to neřekl co Naruto.“ Nadnesl Izi drzým tónem.
„Jednou jsi nám utekl, už nehodlám nic riskovat. Ale teď s tebou chci probrat něco jinýho.“
„Co si udělal s Yanahi? Jestli si jí skřivil jen vlásek... slibuju, že tě zabiju...“
„Nemusíš se bát, Yanahi nic není. Nejsem jako ty co si vyhlídne skoro bezbrannou oběť.“
„Nebyl to můj nápad... stejně už kvůli tomu, že tam byla Sakura a já neměl nechat svědky... zak bych to nedokázal.“ Po tváři mu začla stékat slza: „vlastně na tom má podíl hlavně Yanahi. Možná bych se nakonec odhodlal. Ale když mi plakala na rameni... to jsem nepřekousl. Nemohl jsem to udělat.“
„To si myslíš, že to co nám tady říkáš tě sprostí viny?!“ Řekl naštvaně Neji.
„Uklidni se Neji...“ Sklidňoval ho Kakashi.
„Ne... už jen za to, že je unesl a vyhrožoval smrtí bych ho nejradši...“
„Neji to stačí. Nemůžeš vynášet rozsudky. Prosím odejdi.“ Ujal se slova Naruto a Neji ač nerad odešel pryč.
„Naruto... je mi jedno co se mnou uděláte. Přijmu jakékoliv následky. Ale řekni mi kde je Yanahi...“
„Upřímná láska... dalo se to čekat, byli skvělí tým, nikdy jeden druhého neopustili.“ Pomyslel si Kakashi.
„O tu se neboj. Tu jsme pustili.“
„Díky bohu...“ Oddechl si Izi.
„Nemohu uvěřit jak hluboko si klesl studente. Pracuješ jako něčí pes a riskuješ život přesto, že bys měl užívat života někde s Yanahi.“ Řekl náhle Kakashi.
„Rád vás znovu slyším Kakashi. Těch pět let jsem tak opravdu žil. Až se to jednou celé zvrtlo. Navíc i když jsem byl zpátky v Zemi Ohně chvíli, už po mě šli plně ozbrojené jednotky Anbu. Nevím co jste po mě tenkrát chtěli, ale jiný osud je čekat nemohl.“
„Pro koho teď pracuješ?“ Změnil téma Naruto.
„I kdybych vám to řekl, neuvěřili byste mi.“ Řekl s úšklebkem Izi.
„Začíná se stmívat. Pro dnešek už toho bylo dost. Ještě si promluvíme Izi.“ A bez dalšího slova odešli. Zbytek dne než usnul, Izi stále přemýšlel o Yanahi. A až dlouho poté usnul.
V Akatsuki sídle.
Yanahi přibehla úplně zničená a vyrazila dveře sídla. Většina lidí seděli v obýváku s nahlas puštěnou televizí takže si skoro ničeho nevšimli. Až na Tobiho, který okamžitě šel zjistit co se děje.
Jakmile uviděl totálně utahanou Yanahi od dlouhého běhu, tušil problém. Sklonil se k ní a položil první otázku.
„Co se stalo Yanahi?“
„Mají ho... zajali Iziho!!“ Tohle vysloveně zařvala, mezi pláčem. Toho už si všimli všichni v sídle a okamžitě šli na chodbu kde se celá scéna odehrávala. Konan jako vždy, okamžitě fungovala jako podpora pro Yanahi.
„Nemožné... Izi byl poražen?“ Řekl překvapeně Hidan. Yanahi si utřela slzy a zase se rozpovídala.
„Bylo to takle...“ Yanahi začla vyprávět celý příběh co se vlastně stalo.
„Tohle je problém, jestli z něj o nás něco dostanou. Tak to nebudeme mít lehký. Všichni mají Akatsuki za zaniklou a tím pádem už po nás přestali pátrat.“ Pronesl zamyšleně Tobi.
„Myslím, že bysme se měli na to vyspat a probrat to zítra. Teď a tady už nic nevyřešíme...“
„To je moudré Sasori. A asi jediné rozumné řešení.“ Všichni se začli rozcházet do pokojů. Ten večer nikdo v sídle neměl klidné spaní. Nejhůř na tom byla Yanahi, která si vypůjčila amulet od Hidana a skoro celý večer se modlila za Iziho.

Ve vězení.
Izi tedy pohodlně spal, jak mu to možnosti dovolili. Ve stejnou dobu se ale skrz vězení toulal ninja s neznámými úmysli. Ninja se zastavil až u místnosti kde byl Izi a přes zámek vešel dovnitř. Tvář ninji náhle krásně ozářil měsíc. Poté osoba vytáhla kunai a vzbudila Iziho.
„Co zas chceš Naruto?“
„Nejsem Naruto, a jediný co chci je tvoje smrt.“ Ozval se ženský hlas.
„Hlas je mi povědomej, ale opravdu si nevzpomenu... Proč mě vůbec chceš zabít?“
„Zabil si moje parťáky a přátele.... za Shikamara a Choujiho se pomstim. Tady a teď.“
„Ino?“
„Chápeš rychle. Chci aby ses podíval smrti do tváře. Nyní jsem tvoje smrt já.“ Ino vzala kunai a rozřízla mi pásku přes oči. A poté se do nich zahleděla. Uvědomila si, že Izi má sharingan... ale pozdě. Izi jí měl chycenou ve svém genjutsu. Zpanikařila.
„Tak co Ino. Stále si myslíš, že mě zabiješ?“ Ino byla v koncích. Byla na prázdné louce. Bezvětří. Černá obloha. A všude kolem ní se přehrávali smrti Shikamara a Choujiho. Ino to nevydržela a během pár minut spadla do bezvědomí.
„Snad se teď vyspím.“ Pomyslel si Izi, a během pár minut usnul.
Kolem jeho cely bylo ráno celkem rušno. Anbu procházeli cely kolem sedmé ráno a tak si všimli omráčené Ino v Iziho cele. Necelou hodinu poté už byl na místě Naruto, Kakashi a dalších pár významných členů Listové. Probudili Ino, a poté i Iziho. Nejdřív mu však zase obvázaly oči.
„Tak co se tu stalo? Pochybuju Ino, že si přišla za Izim na pokec...“ Zeptal se suveréně Naruto.
„No.. víš jak to je. Chtěla jsem pomstít Shikamara a Choujiho, který ten grázl zabil!“ Řekla okamžitě Ino s očima připravenýma k pláči.
„Nemůžeš se nechat ovládat pomstou... Co by si vyřešila kdybys ho zabila?“
„Měla právo to udělat....“ Připojil se do hovoru Izi.
„A jak si vůbec omdlela?“ Podivil se Kakashi.
„Sundala jsem mu pásku z očí, a on mě chytil do genjutsu.“ Naruto se náhle zamyslel.
„Zajímalo by mě kdo ho s tím sharinganem učil. Že by Itachi?“ Zahleděl se na Iziho, který samozřejmě nevěděl, že na něj koukal.
„Už je to stejně jedno. Jak to tak vypadá jednou si mě někdo příjde zabít. A takle se ani nemůžu bránit.“ Dodal s úšklebkem.
„Tohle nemůžem dovolit Naruto. Přece jenom ještě jsme se nic nedozvěděli....“
„Vím Kakashi. Nemíním ho jen tak nechat aby ho někdo v záchvatu vzteku zabil.“
„Vy si snad myslíte, že vám něco řeknu? Jste tak naivní.“ Naruto mezitím požádal Ino aby odešla.
„Co vlastně chceš Izi. Zkázu? Smrt? Vraždy? Slávu?“
„Nebuďte směšný Kakashi. Vy ste mě v Listové znal snad nejvíc.“
„A stále se v tobě nevyznám...“ Jejich debata mezitím pokračovala a nebrala konců.

Mezitím v sídle Akatsuki.
Všichni už byli vzhůru a seděli pohodlně v obývacím pokoji.
„Tak tedy co uděláme“, vzal si slovo Tobi: „jako člen Akatsuki se zavázal k tomu plnit své povinnosti a souhlasit s nasazením života.“
„Přece ho tam nemůžem nechat Tobi.“
„Máš snad nápad Kakuzu, jak ho odtamtud dostat? Takle na sebe akorát upozorníme. Navíc jsem si jistý, že Naruto ho nezabije, na to je moc velký slaboch.“
„Dělejte si co chcete... já ho jdu zachránit.“ Řekla rázně Yanahi.
„A jak to chceš dokázat? Ty bys mohla být ráda, že tě jen tak pustily protože si mysleli, že si neškodná.“
„Ale tím pádem převezme celou vinu. Co když ho nakonec přece jen zabijou?!“ Opět jí začli stékat slzy po tváři.
„Musel s tím počítat. Buď se odtamtud dostane, nebo zemře. Jiná možnost není. Kdo se ho pokusí zachránit bude rázně potrestán. Nemůžem si dovolit se ještě víc oslabit...“ Odsekl Tobi a odešel do svého pokoje.
„To je hajzl...“ Řekl drze Sasori.
„Ale měl pravdu. Každý z nás riskuje život... Izi to věděl. Měli bychom doufat, že se vrátí ale nezasahovat do toho.“ Řekl náhle Hidan. Po těchto slovech se Yanahi též rozběhla do svého pokoje.
Konan chtěla jít za ní, ale Sasori jí zastavil.
„Myslím, že potřebuje klid. Nech jí chvíli ať si všechno srovná.“ Konan jen souhlasně přikývla a zamířila do kuchyně.
„Dá si ještě někdo kávu?“ Zavolala z kuchyně.
„Na tohle je kafe slabý.“ Řekl otráveným hlasem Kakuzu a tak odešel do kuchyně a přinesl lávev saké, a tak zbylí členové popíjeli.

Ve vězení.
Všichni již odešli a Izi tedy zůstal zase sám v cele. Nyní však měl před dveřmi stráž, aby se neopakovalo to co udělala Ino.
„Musím se odsud nějak dostat a dokončit úkol. Yanahi je v bezpečí takže se o to musim pokusit.“ pomyslel si Izi.
„Kolik vašich přátel jsem zabil?“ Otázka vyzněla dost výsměšně a byla mířena na člena Anbu který tam hlídal. Jakmile to Izi dořekl, okamžitě jeho dozorce přišel k němu, a dal mu pěstí.
„Takže asi dost“, pokračoval Izi: „vybij si to když jsem svázaný, jinak by si možnost neměl.“ Po těchto slovech se Anbu naštval kunaiem mu rozřízl provaz a začal ho surově mlátit. Mezitím mu spadla páska z očí.
„Tak co ty zmetku, to máš za všechny z nás kterým si ublížil.“ V tu chvíli ale člena Anbu provrtalo chidori. Najednou se Izi do kterého mlátil rozplynul.
„Genjutsu...?“ Poslední slovo jaké pronesl a poté padl k zemi.
„Čas na odchod.“ Pomyslel si Izi. Po cestě z vězení měl ještě pár potyček které ho nějak nezdrželi. Poté vylezl na budovu a porozhlížel se kolem.
„Blíží se bouřka. Skvělé načasování. Já Madaru nezklamu...“ Řekl si sám pro sebe Izi. Měl štěstí. Uviděl Hinatu jak jde s Narutem z tržnice. Kolem nich nebylo moc lidí a tak to mohl provést. Vztyčil ruku k nebi a zaměřil se přesně na nic netušící Hinatu.
„Kirin!“ Obrovský výbuch uprostřed ulice rozpoutal absolutní rozruch. Naruto kterého rána odpálila do nedalekého obchodu, s potížemi vstal a okamžitě se rozeběhl k ležící Hinatě. Poklekl k ní, krev která mu stékala z mnohých ran se smísila s jeho slzami a krví Hinaty. Poté co Izi uslyšel hrozivý křik, střídavý s pláčem, a uviděl Naruta objímající bezvládnou Hinatu měl jasno.
„Mise splněna....“