Legenda jménem Namikaze Naruto 15

Minulý díl

„Tak, a teď kdo je pro, aby Konoha vydala všechny démony?“ optal se. Ruku zvedli všichni, až na Gaaru a Feudálního pána země Větru.

„Tímto, vám oficiálně nařizuji, abyste vydali všechny démony, a to ihned.“ Rozkázal Feudální pán země Železa. Tsunade kývla na Naruta, ten složil několik pečetí, a uprostřed místnosti se objevilo pět nádob.

„Kde je zbytek?!!“ křikl Tsuchikage.

„Jednoocasý a čtyřocasí, byli darováni Suně, jako výraz díků, za dodržování spojenecké smlouvy. Gobi no Houkou, se nechala dobrovolně zapečetit, do jednoho shinobi z Konohy. A Kyuubi no Yoko, nebyl nikdy chycen Akatsuki, takže, je stále můj.“ Oznámil Naruto. Všichni nevěřícně koukaly na Naruta proklínaly ho za jeho drzost. Každá vesnice, chtěla Kyuubiho.

„Bylo vám naří..“ začal Tsuchikage.

„Podle dohody uzavřené po třetí velké válce, nelze vesnici odebrat démona nařízením, pokud by to ohrozilo život Jinchuurikiho. A to v tomto případě ohrožuje.“ Oznámil Naruto a vítězoslavně se usmál.

„Je zasedání ukončeno?“ optala se Tsunade.

„A-ano, toto byly všechny body. Vás se už nic netýká.“ Souhlasil Feudální pán země Železa.

„Dobře, odcházíme.“ Zavelela Tsunade a odešla. Když byl Naruto mezi dveřmi tak se otočil a zeptal se:

„Tak co, pošetilý starče, kdo se směje naposled?“ A odešel. Rozzuřený Tsuchikage na něj ještě zakřičel:

„ZA TOHLE ZABIJU TEBE, TVŮJ KLAN A VŠECHNY, KTERÉ MILUJEŠ!!!!“ Naruto se usmál a dál pokračoval chodbou. Nic si z toho nedělal, ale Sakura ano. Bála se, o něj.

Pokračování: Usmíření

Jsou to dva dny co se Tsunade s doprovodem vrátili domů. Dneska měl Naruto moc práce, měl zasedání rady klanu a také rady Konohy. Mezi tím co Naruto byl na zasedání, Sakura se chystala na setkání s Gobi. Od toho co se pohádaly spolu nemluvili.

-Přišla bys sem prosím? - optala se Sakura mile.

-Ano. - odpověděla Gobi a objevila se před ní. Žádné z nich se nechtělo začít.

-Pořád zastáváš svůj názor? - řekla Sakura.

-Ne, teď jsem si uvědomila, že jsem se chovala hloupě, nevím, co se to se mnou stalo. - odpověděla Gobi. Sakura se usmála a sedla si na verandě, Gobi k ní přišla a lehla si ji do klína.

-Naruto to bude možná vědět? - Navrhla Sakura. Gobi přikývla a zavrtěla se, když ji Sakura podrbala za ušima.

-Jsem ráda, že jsme se udobřily, tohle mi chybělo. - podotkla Gobi. Sakura se pousmála a souhlasila. Seděli tam několik minut, pak se Sakura rozhodla jít trénovat. Gobi jí chvíli pozorovala a pak si s ní dala zápas. Takhle se trénovaly asi hodinu, pak Sakura šla přichystat oběd. Gobi přišla k pelíšku, co byl v obýváku. Ležel v něm Kyuubi. Gobi se zarazila a nebyla si jistá, jak bude reagovat. Když si ji Kyuubi všiml tak se posunul a dal stranou ocasy, aby si mohla lehnout.

„Ty se na mně nezlobíš?“ optala se Gobi trošku překvapeně.

„Ne, jen si ji chránila, nemám důvod se na tebe zlobit.“ Odpověděl Kyuubi a bylo to pravda. Nebyl na ni naštvaný. Byla to hlavně jeho chyba. Gobi na něj překvapeně koukala, pomalu k němu přišla a lehla si k němu. Kyuubi přes ni dal ocasy. Gobi se zavrtěla a spokojeně se uvelebila. Sakura se podívala do obýváku, protože nevěděla, co se stalo mezi Gobi a Kyuubi. Když viděla, že spolu zase leží v pelíšku, tak se zasmála a vrátila se zpět k vaření. Byla ráda, že je to mezi nimi v pořádku. Naruto přišel o dvě hodiny později.

„Ahoj miláčku.“ Pozdravila ho Sakura a dala mu pusu. Naruto se usmál, pusu ji oplatil vášnivým polibkem.

„Jak to šlo?“ optala se. Naruto se posadil na židli a protáhnul se. Díval se na Sakuru, jak chodí po kuchyni a vaří.

„Dobře, ale problém bude s radou Konohy.“ Odpověděl Naruto.

„Promiň, že musíš čekat, udobřovala jsem se z Gobi, při tréninku zapomněla na čas. Ještě tak deset minut a bude to.“ Omluvila se Sakura.Naruto se usmál, posadil si Sakuru do klína a ta na něj překvapeně koukala.

„Nic se neděje, myško.“ Odpověděl Naruto z klidem a dal Sakuře pusu.

„Takže jste se udobřili?“ optal se Naruto. Sakura přikývla a řekla:

„A z Kyuubim jsou taky za dobře, právě spolu leží v pelíšku.“ Naruto se usmál, bylo vidět, že je rád, že se udobřili. Když Sakura dovařila oběd tak se najedli a pak si spolu lehly do houpací sítě. Sakura se k Narutovi přitulila a usmála se. Po hodině se Sakura zvedla a šla trénovat. Naruto ji pozoroval a občas poradil. Po další hodině k němu Sakura přišla a prohlédla ho.

„Není to něco?“ optala se starostlivě Sakura a dala mu ruku a čelo. Naruto se usmál a řekl:

„Ne, nic není, jen jsem unavený s té politiky.“ Sakura si ale myslela něco jiného.

„Podle mě jsi vystresovaný, potřebuješ si odpočinout od politiky a všech starostí týkající se klanu.“ Oponovala Sakura.

„To nejde, jsem vůdce klanu, nikdo jiný nemůže jít na zasedání.“ Odpověděl Naruto.

„Opravdu tu není jiná možnost?“ optala se Sakura. Naruto zapřemýšlel a po chvíli řekl:

„Jedna možnost tu je. Může mně zastoupit jedině moje žena.“ Sakura se na něj překvapeně podívala.

„Aha.“ Hlesla nakonec.

„No nic, musím jít.“ Řekl Naruto a pomalu se zvedl. Sakura se na něj dívala a zkoumala ho. Nelíbilo se jí, že neodpočívá. Takové příznaky znala, končili nervovým zhroucením a vyčerpáním.

„Slib mi, že se nebudeš nervovat a vztekat se.“ Řekla Sakura a podívala se mu do očí.

„Myško.“ Řekl Naruto a usmál se.

„Slib mi to.“ Trvala na svém Sakura. Naruto se usmál a objal ji.

„Slibuju.“ Slíbil Naruto a políbil ji. Sakura se na Naruta usmála.

„Zatím myško.“ Rozloučil se Naruto a odešel. Sakura si povzdechla a šla zase trénovat. Naruto se vrátil po čtyřech hodinách. Bylo na něm poznat, že je unavený sesunul se na gauč a zavřel oči.

„Jsi v pořádku?“ strachovala se Sakura a přiběhla k němu. Naruto si lehnul a usmál se, když viděl, že se o něj bojí.

„Ano, jsem jen unavený.“ Odpověděl Naruto. Sakura ho prohlédla a povzdechla si.

„Ano, jsi unavený, protože jsi mně neposlechl. Slíbil jsi mi, že se nebudeš nervovat, ale nervoval ses a určitě jsi se i hádal. Musíš si odpočinout, tohle to nevydžiš dlouho.“ Hubovala ho Sakura.

„Ty výš, že nemůžu odpočívat, mám moc práce.“ Konstatoval Naruto. Sakura zavrtěla hlavou.

„Tak poslouchej ty dubová police! Jestli si pořádně neodpočineš, tak to s tebou sekne. Musíš aspoň týden odpočívat!“ okřikla ho Sakura naštvaně.

„A ty mně poslechneš, protože jsem tvůj doktor a nařizuji ti klidový režim!“ dodala a probodla ho nekompromisním pohledem, který říkal, že jestli ji neposlechne tak toho bude litovat.

„Ne…“ začal Naruto, ale když se podíval Sakuře do očí, tak si zase lehnul a řekl:

„Ano, paní doktorko.“ Sakura se vítězoslavně usmála dala mu pusu.

„Tak, to je lepší, půjdu to vyřídit radě klanu a Tsunade-sama, cestou se stavím na nákupu a koupím nějaké bylinky a připravím ti něco, aby se ti ulevilo.“ Oznámila Sakura a dala mu další pusu.

„A abych se ujistila, tak tě bude hlídat Gobi, a jestli mi řekne, že si odešel, tak si mně nepřej.“ Pohrozila Sakura. Kdyby to někdo viděl tak by si myslel, že Sakura je spíš Narutova matka než jeho přítelkyně.

„Ano, madam.“ Odpověděl Naruto. Sakura se usmála, zavolala Gobi a řekla:

„Gobi, budeš hlídat Naruta, musí odpočívat, takže jestli bude chtít odejít, tak mi to řekneš a já přijdu. Máš povoleno ho i praštit po hlavě.“ Gobi se na ni překvapeně podívala a kývla. Sakura se ji podrbala za ušima a vydala se na nákup, nejdřív ale zašla za Hirikym.

„Dobrý den, Hiriky-sama.“ Pozdravila Sakura.

„Dobrý den. Co potřebujete?“ optal se mile Hiriky. Sakura se mu zamlouvala, nějakou dobu ji pozoroval aby si na ni našel názor. A po několika dnech usoudil, že by byla ideální žena pro Naruta.

„Přišla jsem omluvit Naruta-kun. Potřebuje klidový režim, je unavený a vystresovaný. Musí aspoň týden odpočívat.“ Vysvětlila Sakura.

„Zdál se mi, unavený. Dobře, řeknu to radě. Jak dlouho bude odpočívat?“ optal se.

„Minimálně týden.“ Odpověděla Sakura. Hiriky přikývnul. Sakura se usmála, rozloučila a odešla. Vydala se za Tsunade.

„Ahoj, co potřebuješ?“ optala se Tsunade, když Sakura vešla do kanceláře.

„Dobrý den, Tsunade-sensei, chci omluvit Naruta-kun, je toho na něj moc, tak jsem mu nařídila klidový režim minimálně na týden.“ Oznámila Sakura.

„To je dobře, zdál se mi unavený.“ Souhlasila Tsunade. Sakura se usmála a kývla.Pak se vydala nakoupit nějaké bylinky.

Mezitím u Naruta.

„Naruto, chtěla bych se na něco zeptat.“ Řekla Gobi.

„A na co?“ divil se Naruto. Ještě se mu nestalo, že by se ho na něco ptal démon. Většinou se Kyuubi ptal jeho.

„Když jsi byl mimo, tak Kyuubi-kun, vůbec nereagoval a nedovol Sakuře se přiblížit, jak to? Vypadal jako kdyby tam nebyl. Vypadal jako, kdyby h ovládly zvířecí instinkty. A pak když jsi chtěl mluvit se Sakurou, tak jsem ti to nechtěla dovolit. Nevím co mě to popadlo, nevěřila jsem ti.“ Řekla Gobi.

„Aha.“ Hlesl Naruto a pousmál se.

„To je ochrana. Když Jinchuriky ovládne Biju, tak se spojí jejich síly a vědomí. Tak vznikne pár vztahů a pojistek. Jedna z nich na kterou jsem přišel je ta co jsi viděla. Byl jsem mimo, a Kyuubi byl „přepnutý“ a chránil mně. Nevěděl, že to je sakura, nebo ty.“ Vysvětlil Naruto.

„To samé se stalo i tobě, když Sakura spala. Jen si ji chránila.“ Dodal Naruto.

„O tom jsem nevěděla. Dá se to nějak změnit, nebo zrušit? Kdyby se to opakovalo?“ optala se Gobi.

„Ano, když se to stalo poprvé tak Kyuubi napadl každého bez upozornění. To mi připomíná, že to musím změnit. Myslel jsem si, že se Sakurou se mi to už nestane.“ Odpověděl Naruto a chtěl se na to vrhnout Gobi ho ale zastavila.

„Nikam se nežeň, musíš odpočívat.“ Řekla Gobi a ocasy ho zatlačila zpátky do postele. Hned po tom se vrátila Sakura.

„Tak co, dělal problémy?“ optala se Sakura a sedla si vedle Naruta.

„Ne, a vyřešil to o čem jsme mluvily.“ Odpověděla Gobi a poslal ji rozhovor s Narutem. Vynechala to napomenutí kdy chtěl Naruto jít upravit to spojení mezi Biju a Jinchurikim.

„To je dobře. Vím, že bys chtěl na tom pracovat, ale teď ne, až si odpočineš.“ Oznámila Sakura a dala mu pusu. Naruto se usmál a dal ji vášnivý polibek. Sakura mu pak připravila čaj z bylinek, které sehnala. Naruto ji poděkoval a napil se.

„Jak ti to chutná?“ optala se Sakura. Naruto se na ni podíval a nevěděl co má říct.

„Je to výtečné myško, děkuju.“ Poděkoval Naruto a usmál se na ni. Sakura se na něj podívala taky se usmála a řekla:

„Je odporně že?“ Naruto jen kývnul.

„Promiň, ale je to jako kdybych se napil s kaluže.“ Odpověděl Naruto smutně.

„To nevadí, jsem ráda, že si kvůli mně lhal.“ Řekl Sakura a odnesla čaj. Vrátila se po několika minutách a dala mu další čaj.

„Zkus tenhle.“ Řekla Sakura s malou nadějí v hlase. Naruto se napil a usmál.

„Tenhle je opravdu výtečný.“ Odpověděl Naruto a jako důkaz se pořádně napil.

„Opravdu?“ zeptala se Sakura. Naruto se usmál a políbil ji.

„Moc ti děkuju, nevím co bych si bez tebe počal.“ Oznámil Naruto. Sakura se usmála a přitulila se k němu.