Sen
Byl vlastně docela obyčejný. A stejně jako mnoho jiných měl velký sen. Chtěl být v ANBU. Být elita. Bojovat po boku těch nejlepších. Celým životem směřoval k tomuhle cíli. Už od chvíle, kdy dostal svůj první kunai, trénoval. Sháněl informace o ANBU, kde jen mohl. Brzy o nich věděl víc než leckterý dospělý. Do akademie nastoupil již s vědomostmi nejméně o rok staršího dítěte. Díky tomu také bez nejmenšího problému odmaturoval na poprvé. Stal se geninem a byl přidělen do týmu. Jeho týmový společníci byli Yamanaka Kichiko a Nakamura Taiki. Plnili mise a po třičtvrti roce byli přihlášeni na chuuninskou zkoušku, kterou prošli on a Kichiko. Jejich společník Taiki prošel o rok později. Stal se z nich tým 5. Plnili mise, zlepšovali se. Stával se čím dál lepším. Dílem díky talentu, dílem snaze, dílem díky unikátnímu kekkei genkai jeho klanu. Ve svých sedmnácti se již cítil připraven, aby složil jouninskou zkoušku.
Spolu s ním se přihlásilo dalších patnáct zájemců, mezi nimi i Kichiko. Dostavili se do lesa smrti. Každému z nich byli přiděleni tři geninové (tak jim bylo řečeno). Měli za úkol je dovést k věži a zpátky, co nejrychleji a především bezpečně. Jouninem se může stát jen ten, kdo umí zvážit všechny možnosti, myslet na úspěch mise a zároveň ochránit svůj tým. Vyrazil. Byl klidný. Znal své schopnosti a věřil si. Věděl, že je dokáže ochránit. Postupoval uváženě a vrátil se jako třetí. Z šestnácti uchazečů uspělo jen sedm.
Geniny mu nepřidělili na jeho vlastní žádost. Konoha měla v té době dost jouninů a proto ho mohli postrádat. Dále se zlepšoval a konečně o rok později byl na doporučení jednoho svého příbuzného připuštěn ke kvalifikaci do ANBU. Teoretickou zkoušku zvládl bez obtíží. Souboj jeden na jednoho mu také problém nedělal. Pak přišla závěrečná část zkoušky. Odešel na půl roku do divočiny. Tam žil, spal, lovil, bojoval, trénoval. Naučil se trpělivosti a klidu. Dokázal odolávat samotě a výrazně zlepšil své schopnosti. Naučil se pohybovat, tak, že ho ani zvěř s nejjemnějším sluchem nezaslechla. Po půlroce se vrátil. Opálený a špinavý, ale šťastný. Dokázal to. Prošel. Teď musel týden počkat. Pak při rituálu bude přísahat věrnost Konoze a dostane svou vlastní ANBU masku.
Ten týden nepromrhal. Trénoval dál a také si sehnal zbrusu novou výstroj. Jediné, co si ponechal ze starých dob, byl onen kunai, který měl už od malička a který nedával z ruky. Do rituálu chyběl jediný den.
Seděl opřen o stěnu a pohledem hýčkal svou novou výstroj. Chyběla jen maska. Ale tu už zítra bude mít. Zítra se splní to, oč celý život usiloval. Splní se to, díky čemu mu nebylo líto půlroku samoty, naopak bral by další půlrok, kdyby věděl, že se zase o tolik zlepší. Zítřejší den bude středobodem jeho života. Srdce mu při takových myšlenkách tlouklo jako zběsilé. “Uklidni se!“ přikázal sám sobě a donutil se zklidnit zrychlený dech. Tok myšlenek se zpomalil a on byl jen malinkou lodičkou uprostřed vod. Pohlédl ven. Ještě se zcela nesetmělo, přesto ale ulehl. Musel být na zítřek odpočatý. Skoro hned usnul.
Zdálo se mu o tom, jak je v ANBU.
Viděl sám sebe v masce a nové výstroji.
Viděl sám sebe, plníc misi s profesionály.
Viděl sám sebe jako kapitána ANBU.
Viděl sám sebe jako hrdinu vesnice.
Viděl jasně rudé oči. A to už nebyl sen.
Hleděl do červených očí a koutkem oka si povšiml přibližující se katany. Byl dobrý, neměl by se nechat zasáhnout. Přesto všechno jeho tělo nezareagovalo. Možná to bylo proto, že se zrovna probudil, možná byl překvapený, možná za to mohly rudé oči, do kterých hleděl. A možná všechno tohle dohromady. Faktem zůstává, že jeho reflexy ho v tu chvíli zradily a nechali katanu doputovat do cíle. Jeho poslední myšlenka byla: „Tak přece nás zradili!“
Uchiha Kenta zemřel spolu s celou svou rodinou rukou Uchihy Itachiho při vyvraždění Uchiha klanu.
Tak tohle mě napadlo na výletě v jedné pochmurné krajině. Za inspiraci děkuji Free_assassinovi,který má úžasný podpis o ANBU, a zamračené obloze. Tuhle povídku tedy věnuji jemu a Camelii, která má můj obdiv.
Za každý komentář jsem vděčná.
Mise 2022: Říkala jsem si, že si od Tebe přečtu něco staršího, abych mohla porovnat, jak ses za posledních deset let zlepšila. A tedy dobré to bylo už tenkrát. Krásný poetický popis životní cesry jednoho nindži... četlo se to hezky, rychle a dobře se do toho vciťovalo. A pak zlom, který člověka emocionálně zasáhne a vyvolá v něm myšlenky i na křehkost vlastního života. To umíš stále. Jsem ráda, že jsem kvůli misi zase začala hledat.
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Uf. Jsem se bála, kdo to vyhrabal něco starého a bude to číst současnýma očima, tak se mi ulevilo, žes to Ty. Děkuju. Zpětně je člověk samozřejmě alergický na různá klišé a (v mém případě) zejména stylistiku, nicméně jsem ráda, že Ti to nepřišlo tragické.
Díky moc a měj krásný večer.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Nádherné a moc pěkně se mi to četlo .
Zastávám názor, že v Narutu musí být pár NaruSaku a SasuHina, ale na čem se shodnem všichi - TemaShika SaiIno. (má někdo proti TemaShika, SaiIno?)
Poděkuj Strize, šla jsem kolem jejího podpisu.
Povídky podobného typu obvykle nečtu, na můj vkus jsou moc nedějové, shrnuté. U téhle ovšem hraje do karet jednoduchost a paradoxně krátkost a zkrátka... je dobře napsaná! A pak ten konec...
Jen tak dál, a ještě vyhroceněji a ostřeji
FF
je to překrásné
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
Tohle mi chybělo! Žádná přeslazená romantika, boje, básničky atd.. Je to sice strohé ale tím je to lepší!! Tohle se ti moc povedlo a co se týče nápadu, je velmi zajímavý. To hlavní je na konci povídky, ale tím je to napínavější a nevíš co máš očekávat. Některé lidi by to mohlo přestat bavit uprostřed čtení, ale udělali by chybu, kdyby to nedočetli až po závěr. Teď trochu k té kritice.. Pár chybiček jsem tam našla, ale nejsou pravopisné, jen obyčejné překlepy. Určitě si po sobě čteš povídku, než ji vydáš. (Já třeba i 5x ) "Seděl opřen a stěnu a pohledem hýčkal svou novou výstroj." Jsou to už jen malé mouchy, ale dají se dobře vychytat.
Děkuju. Tohle považuji v podstatě za začátek své tvorby. Jo, pokusím se ty překlepy ještě vychytat. Díky.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
NAjprv sa mi to nechcelo citat. Popravde som ani nevedala preco som na to klikla. Ale nakoniec som sa rozhodla si to precitat a pacilo sa mi to. Ale nieco mi tam chybalo. Asi tie pocity..
Moje FF: http://147.32.8.168/?q=node/94282
Náš život řídí náhody. Děkuju a máš asi trochu pravdu, ale... Ale, to by ta povídka vyznívala zase jinak a já ji mám ráda takovou jaká je a proto ji nechci měnit.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
než jsem došel k poslednímu odstavci, tak jsem si říkal "dobrý, ale nic moc"
ten poslední to ale nehorázně zvednul
we all make mistakes, let's move on
nikdo neměl dost
Ano, mám to tak taky, bez toho závěru by celá povídka neměla smysl. Dík.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Jdu si takhle spát a říkám si, že se ještě mrknu na Konohu a... *oči vypadávají z důlků* Uch.. Komentář od Akumakirei a Striggy!
To je pro mě opravdu pocta!
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza
Chm, chm... četla jsem to už včera, ke komentáři se dostávám dnes.
Mně se to líbilo, a ohromně se mi líbil ten závěr a ten sen - a myslím, že kdyby se začátek způsobem zpracování víc podobal závěru, líbilo by se mi to ještě víc, jestli mi rozumíš.
V té první půlce mi trošku chyběl takový ten... osobní pohled toho, o kom se píše. I když chápu, že to takové asi ani nemělo být... jenže u povídky, která je o snu jednoho člověka, to tak nějak automaticky čekám. Možná moje chyba. =)
Za ten závěr, za čtivost, za myšlenku a za celkovou atmosféru (a za závěrečnou větu) máš u mě pět hvězdiček
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza
Líbí se mi to tou strohostí. Žádné rozvádění pocitů, jen čistá a prostá fakta. Žádné kličky, pěkně to plyne a pak přijde konec přesný jako břitva.
Uchiha zase z jiného pohledu
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Další povídka tady, která mě chytila za srdce.
Četlo se mi to velmi pěkně a musím nesouhlasit, tahle délka mi tam sedí akorát. Moc pěkné, hezký nápad
Moje FF: Občas si říkám, že jsem naprosto k ničemu. (Hida/neznámá blondýnka, uhádnete kdo?)
Alkoholová hra (Genma/Tsubaki)
Díky moc,vždycky jsem ráda, když lidem čas strávený u povídky nepřijde marný!
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Když jsem si to tak četla, vzpomněla jsem si na jednu svoji něolikrát vymazanou a znovu rozepsanou FF. Taky byla o lidech, co měli sny; o lidech, co jim měl život dát další den něco krásného; a o lidech, co je jako všichni ostatní zemřeli při Itachiho vyvraždění klanu... Jak nad tím přemýšlím, možná bych se k ní po té době zase jednou mohla vrátit... možná.
Ale i tak, ti neděkuji jenom za tu vzpomínku; děkuji ti i za to, že jsem si mohla přečíst zajímavou povídku
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Vůbec není zač, já zase děkuju za pochvalu a za tvůj čas, který jsi tomu věnovala (a který je jistě drahý.)
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Dost zajímavý vyuzlení.
Oculum pro oculo, Dentum pro dente et Malum pro malo.
Me-ni wa me-o, Ha-ni wa ha-o to Aku-ni wa aku-o.
Oko za oko, Zub za zub a Zlo za zlo.
Oho.. velmi zajímavé
Líbí se mi to. Chyby jsem nehledala, upřímně se mi ani nechce
Jup, škoda že je to krátké a trochu nerozvedené, nicméně to na druhou stranu chápu člověk si říká, že by to bylo přeplácané a tak to nechá být... znám to moc dobře
E. E. Cummings
Podmínkou koexistence jedince druho Homo sapiens a společenství druhu Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.
Díky, a ohledně tý délky, jo máš pravdu, ale ono jedno vylučuje druhý, když máš popsat celej život neměl bys určité části dělat o moc delší než zbytek, ale zase udělat delší všechny části, to by taky mohlo být na dvacet stránek.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Jsem podctěna takovým to dílem.
Ach ten sentiment...
Fakt dík moc. Doufala jsem, že si to přečteš.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Je to pěkné, hlavně zajímavý nápad. Ale i trošku strohé. Dalo se s tím víc pohrát, rozvést, doplnit detaily okolí, pocitů...
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Pippi Longstocking taught me that it is OK to be different,
Yoda taught me about the good and the evil,
Samwise Gamgee taught me to stand by my friends,
Romeo and Juliet taught me about love,
Naruto taught me to be strong and to believe in myself
and Batman taught me that you don't need super power to be a superhero.
Díky, hlavně za ty postřehy,co se týče nedostatků
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!