Namikaze kuran no shinjitsu 10
Minulý díl
„To vidím, ale mě zajímá, jak vám mohla uniknout? Ty Kakashi máš sharingan a psy , Hinato, Neji máte byakugan, Kibo, ty máš čich, jako pes, Shino, tvoji brouci jsou schopni najít chakru kohokoliv, koho znáš a nic. Dvanáct shinobi nedokáže najít jednu kunoichi. Dvanáct jouninů, nedokáže najít jednoho jounina.“ Povzdechla si Tsunade. Byla hrdá, na to, že Sakuru tak dobře vycvičila, ale teď to je jen pro zlost.
„Dokud ji nenajdete, tak se tady neukazujete!“ rozkázala Tsunade a napila se saké. Všichni na ni překvapeně koukali.
„Na co čekáte?!“ optala se naštvaně Tsunade. Hned jak to dořekla, tak vyklidili pole. Tsunade se zase podívala na přívěšek, a po hodině ji došlo, že se pro něj Sakura určitě vrátí.
Pokračování: Rozhovor.
Sakura se probudila a podívala se kolem sebe. Zjistila, že je u Naruta v bytě.
-Asi jsem usnula na gauči. - řekla si pro sebe. Podívala se na hodiny a zjistila, že je kolem desáté.
-Páni, to je hodin. - pomyslela si, a šla si dát sprchu. Během toho přemýšlela, co musí udělat. Když se umyla tak se podívala do lednice, a zjistila, že tam nic není. Povzdechla si, a přemýšlela, jestli má jít nakoupit, nebo jít na jídlo. Ani jedno se jí nelíbilo, nechtěla odejít z bytu. Chtěla tam zůstat, ale neměla na výběr.
-Takhle mě, ale hned poznají. – řekla si Sakura a podívala se do skříně. Měla tam pár kusů oblečení. Vzala si na sebe oblečení, které obvykle nenosila. Podívala se do zrcadla, pomocí henge si změnila obličej, pak se usmála a vydala se nakoupit.
Mezitím co Sakura nakupovala, se Rookies a senseiové sešly.
„Zdravím.“ Pozdravil Kakashi a sedl si na zábradlí. Ostatní jen přikývly.
„Tak mátě někdo nějaký nápad?“ optal se Kiba a podíval se po ostatních, ti jen zavrtěli hlavou.
„Já ano.“ Řekl Kakashi. „Rozdělíme se do několika týmů. V každém bude jeden specialista na hledání.“ Dodal, ostatní přikývly a rozdělili se. Hledali Sakuru celý den, ale nenašli. Bylo jim to divné.
Sakura s Narutem jenom nechodila na večeři. Několikrát spolu trénovali. Naruto ji naučil několik technik, a způsobů jak se schovat a nenechat se chytit.
Sakura byl právě na cestě zpět, koupila vše, co potřebovala, aby nemusela pár dní chodit ven. Když byla kousek od bytu, tak potkala svoji matku. Zastavila se a dívala se na ni. Její matka se na ni otočila, podívala se na ni. Chvíli tam jen tak stáli, pak se Sakura rozešla a prošla kolem ní a pokračovala dál do bytu. Její matka se za ni otočila, pak jen zavrtěla hlavou a šle směrem k nemocnici. Sakuře se ulevilo, když zjistila, že ji nesleduje. Došla do bytu a zamknula se tam, pak si přichystala jídlo, když se najedla, tak si lehla na gauč a přemýšlela.
Kakashi se spolu s Ino a Leem vracel k budově kage. Celý den hledali Sakuru, ale nenašli ji, několikrát uviděli její chakru, nebo ji ucítili, ale pokaždé se jim ztratila.
„Našli jste ji?“ optal se Asuma.
„Ne, několikrát jsme ji zachytili, ale pokaždé nám zmizela.“ Odpověděla, Ino a sedla si na zábradlí.
„My taky, Naruto ji asi naučil jak se schovat.“ Konstatovala Kurenai.
„No, dneska ji už nenajdeme, takže budeme pokračovat zítra.“ Řekl Gai.
„Ano, to bude nejlepší, takže se tu sejdeme jako dnes.“ Souhlasil Kakashi. Pak se rozešli domů.
Sakura ležela na gauči a přemýšlela. Bylo ji smutno, chtěla, aby tu byl Naruto. Když Sakura přemýšlela o Narutovi došli jí, že musí získat zpět svůj přívěšek a ještě potřebuje najít lékaře, ke kterému bude chodit na kontroly.
-Zítra musím za Tsunade.- řekla si Sakura. Nechtělo se jí někam jít, ale jedině Tsunade věřila. Pak si pustila televizi a koukala se. Po hodině se šla umýt a spát. Lehla si do postele zachumlala se do peřin a vedle sebe si položila myšku. Usnula během hodinky, zdálo se ji o Narutovi, stejně jako celý týden.
Ráno po snídani vyrazila do budovy kage. Než odešla, tak se zamaskovala, a skryla svoji chakru. Několikrát uviděla někoho ze svých přátel, ale naštěstí ji nepoznali. Když se dostala ke kanceláři Hokage, tak zaklepala a čekala na vyzvání, které se dostavilo.
„Dobrý den, Tsunade-sensei.“ Pozdravila Sakura a zrušila henge. Tsunade seděla za svým stolem a měla před sebou saké.
„Ahoj, už tady na tebe čekám.“ Odpověděla Tsunade. Sakura jen přikývla. Nelíbilo se jí tady, chtěla jít pryč, necítila se tady v bezpečí.
„Tsunade-sensei, chtěla bych vás o něco poprosit.“ Začala Sakura, Tsunade přikývla.
„ A o co?“ zeptala se.
„Chtěla bych, abyste byla moje doktorka, uděláte to pro mě prosím?“ poprosila Sakura. Tsunade se na ni překvapeně podívala.
„Proč já? Jsou tady lepší gynekologové než já? A co doktorka, ke které si chodila na prohlídky?“ optala se. Byla překvapená, že si ji Sakura zeptala.
„Jestli nechcete, tak nemusíte. Já totiž věřím jenom vám.“řekla Sakura smutně a otočila se k odchodu.
„Počkej. Dobře, budu tvoje doktorka.“ Souhlasila Tsunade. Sakura se trochu pousmála.
„Pojď, půjdeme do nemocnice a vyplníme papíry.“ Oznámila Tsunade a zvedla se.
„Já je mám tady.“ Špitla Sakura a vytáhla svitek, a když ho otevřela tak se tam objevili papíry.
„Dobře.“ Odpověděla Tsunade s úsměvem a pokynula jí, aby si sedla. Sakura se pousmála a podala Tsunade papíry. Po hodině je vyplnily.
„Tak, vše je vyplněné. Jak se máš chovat víš, takže na kontrolu přijď za týden.“ Oznámila Tsunade. Sakura jen přikývla.
„Děkuji, Tsunade-senseii.“ Poděkovala Sakura zvedla se, a odešla u dveří ji Tsunade zastavila.
„Počkej.“ Zavolala Tsunade a vytáhla ze stolu přívěšek prvního Hokage. Sakura se otočila, podívala se na něj a posmutněla, bylo jí líto, že ho ztratila. Bála se, že když se Naruto vrátí a bude ho chtít vidět, a ona ho nebude mít, tak se na ni naštve a nebude tu sní.
„Opravila jsem ho.“ Oznámila Tsunade. Sakura jen přikývla.
„Naruto ho ode mě vyhrál, a pak ho dal tobě, že ano?“ optala se. Sakura zase přikývla.
„ Takže on je otec, že ano?“ řekla Tsunade, nebyla to otázka, ale spíš konstatování. Sakura přikývla, nechtěla o tom mluvit, když o tom mluvily, tak jí to připomínalo to, co jí udělala její matka.
[i]„Takže, ta záhadná osoba, se kterou si chodila, byl Naruto?“ optala se Tsunade. Sakura zase jen přikývla.
„Kdy jsi ho viděla naposledy?“zeptala se Tsunade.
„Bude to sedm týdnů.“ Odpověděla Sakura a zase se posadila.
„Takže se ti neozval?“ ujišťovala se Tsunade.
„Ne, ale on se vrátí.“ Odpověděla Sakura, byla o tom přesvědčená.
„Jak si můžeš být tak jistá?“ řekla Tsunade. Sakura je probodla pohledem a odpověděla:
„Protože to řekl on.“ Tsunade poznala, že to myslí vážně.
„Dobře, takže tobychom měli. Ještě bych chtěla vědět, proč Naruto nepadnul naše ANBU.“ Vrtalo hlavou Tsunade.
„On je nenapadl!“ křikla Sakura naštvaně, nevěřila tomu.
„Dobře, dobře, jen se uklidni ano.“ Snažila se jí uklidnit. Sakura se uklidnila a sedla si.
„Tak, abychom se vrátily k tématu. Nevíš, kdy se vrátí?“ optala se Tsunade.
„Ne, vždycky za mnou přišel, když mněl čas.“ Odpověděla Sakura, pak zavzpomínala.
„Sakra. No kdyby za tebou přišel, tak mi to prosím řekni, ano?“ řekla Tsunade. Sakura přikývla, řekne to NArutovi, když bude chtít tak to řekne, jinak ne. Radši bude zrádce Konohy, než aby zradila Naruta.
„Dobře, na vem si ho, a dávej na něj pozor.“ Oznámila Tsunade a podala jí přívěšek. Sakura se na něj překvapeně podívala, a pomalu si ho vzala.
„Děkuju.“ Poděkovala Sakura a dívala se na něj. Byla šťastná. Dala si přívěšek kolem krku, a schovala ho do oblečení.
„Proč jste mi ho vrátila?“ optala se Sakura u dveří.
„Naruto ho vyhrál. Je to jeho věc, komu ho dal.“ Odpověděla Tsunade a podívala z okna.
„Děkuju senseii.“ Poděkovala znovu Sakura. Tsunade jen mávla rukou a druhou vzala saké a napila se. Zavřela dveře, a oddechla si, ulevilo se jí, když cítila, že je přívěšek u ní. Otočila se k odchodu a ztuhla. Právě k ní šla její matka a byla naštvaná. Když byla dva kroky od ní, tak se Sakura rozeběhla pryč. Slyšela, jak na ni volá, ale ignorovala ji. Otočila se, a neviděla ji, pak ucítila, že do něčeho narazila. Spadla na zem a praštila se do hlavy.
„Auu.“ Sykla Sakura a masírovala si bouli. Pak uslyšela, jak Ino říká:
„Jsi v pořádku Chouji?“ Ten jen kývnul.
„Co si mys…“ začala, Ino a podívala se na Sakuru, jakmile ji poznala tak přestala.
„Ježíš, promiň mi to Sakuro, já jsem nedával pozor na cestu, jsi v pořádku?“ optal se Chouji vystrašeně. Sakura mu chtěla odpovědět, ale přišla její matka. Ta se vydýchala a chtěla na ní začít ječet. Ino s Choujim jen pozorovaly, co se bude dít.
„Sakuro! Okamžitě se mnou půjdeš do nemocnice na potrat!!!“ zakřičela její matka, ale nic, Sakura nic neřekla, seděla na zemi a měla ruce na uších a zavřené oči. Nevnímala je, bylo jí jedno co říká, i kdyby se omlouvala, tak jí to nezajímalo.Sakuřinu matku naštvalo, že ji ignoruje, tak se k ní rozešla a chtěla jí dát facku.[/i]
„Chouji zastav ji!“ Křikla Ino. Chouji hned vešel Sakuřině matce do cesty, a zabránil ji pokračovat dál. Ino mezitím přišla k Sakuře a dřepla si před ni, pak ji položila ruku na rameno. Sakura sebou cukla a rozeběhla se pryč.
„Nechte mě, nechte mě všichni na pokoji!“ křikla Sakura. Ino se za ní dívala, cítila se hrozně, nevěděla jak má Sakuře pomoc.
„Okamžitě mě pusť ty jedem tlu….“ Začala Sakuřina matka, ale Ino jí přerušila.
„Jestli je vám život milý, tak to nedokončujte.“ Řekla Ino a pak pokynula Choujimu aby jí pustil. Pak se vydali svoji cestou. Když byli za rohem tak se Ino vrátila a řekla:
„Jestli nenecháte na pokoji, tak si mně nepřejte.“ Sakuřina matka na ni nevěřícně koukala. Nic neřekla, Ino se k ní vždy chovala pěkně, nikdy na ni nekřičela, ani neprotestovala.
Tak tady je další díl, vím že je to dlouho. zanechte komen
Veľmi pekné i keď tie chybičky,chybičky
gagare kdy bude další díl ??
další dobrej díl těším se na naruta
ZUPPASH!!
skvelé, ako vždy
Zoznam mojich FF