Můj bratře
Mlha nocí se šířila.
Všechno, nač přišla, zakryla.
Měsíc svítil na cestu mou,
proč přistoupil jsem na zradu zlou?
Všechny milované, i otce mého,
celý klan, i matku mou,
všem vzal jsem život katanou.
Náhle přede mnou bratr stojí
a dívá se do tváře mojí.
Potom otočí se, běží vzhůru,
už vidí ve mě jenom stvůru.
Nedokázal jsem ti život vzít,
nemohl bych s tím dále žít.
Tak, jak jsi hrdě náš znak nosil,
buď statečný a ještě zesil,
a až budeš jednou chtít,
přijď za mnou, bratře,
přijď se mstít.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
... I want this person to write much more!
Líbilo, líbilo, líbilo. Má to rytmus a dává to smysl. A i když je to krátký a docela jednoduchý, poslední dobou vídám jen málo básní, kterým vychází rým a přitom to nezní blbě. A líbí se mi ta forma. A vůbec. Piš dál, piš víc. *thumbs up*
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza