Neztrácet naději ! 6

NEZTRÁCET NADĚJI ! 6

„Hinato. Nemohl jsem to bez tebe vydržet.“ Řekl Naruto provinilým tónem. Hinata nabrala další růžovou barvu na své tváře.
„Ale Naruto … už je pozdě.“ Snažila se z toho vykroutit. Nebylo jí příjemné, že jí Naruto vidí jenom v ručníku a ještě k tomu s mokrými vlasy.
„Stejně jsem nemohl spát. Jen jsem koukal do stropu.“ A pak mu to docvaklo. „Ale ty jsi unavená že?“ Zeptal se ještě víc provinile než předtím. Hinata nevěděla co odpovědět. Byla by moc ráda, kdyby tu Naruto zůstal. Ale na druhou stranu se styděla. A to hodně. Nakonec se ale rozhodla.
„Ano jsem unavená, ale můžeš tu zůstat.“ Naruto se usmál a pohladil Hinatu po tváři. Hinata odvrátila pohled.
„Naruto … můžu se obléknout?“ Naruto se zarazil. Úplně zapomněl, že Hinata je zabalená jenom v ručníku.
„Jo jistě. Otočím se.“ A s laškovným úsměvem se otočil zády k Hinatě. Ta ze sebe nechala sklouznout ručník a rychle se oblékla. Měla na sobě krátkou noční košilku s tenkými ramínky. Naruto se otočil. Chvíli zůstal zírat na Hinatu.
„Sluší ti to.“ Řekl. „Ale myslím, že by vyšlo na stejno, jestli máš na sobě ručník anebo tuhle košilku. No … i když ne nemám pravdu. Tahle košilka je lepší.“ A jen co to dořekl, jedno neposedné ramínko sklouzlo Hinatě z ramene dolů. Na nic neváhala a vrátila si ho zpět. Dál tam jen tak stáli a jediné co narušilo ticho, bylo Hinatino zívnutí. Naruto se usmál.
„Nechceš si jít lehnout, Hinato?“ Hinata byla nesvá, že by měla s Narutem spát v jedné posteli. Její postel jí připadala vždy strašně velká, ale najednou byla strašně malá. Když se zabývala svou postelí a dlouho nic neříkala ani si nevšimla, že k ní přistoupil Naruto. Připadalo mu, že dlouho nic neříká a tak se rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Přešel co nejblíže k Hinatě a vzal jí do náruče. Hinata se strašně vylekala. Bylo jí trapně a připadala si strašně těžká. Naruto jí jemně políbil na čelo a odnesl do postele. Lehl si vedle ní a kupodivu tam zbylo ještě hodně místa. Neváhal, vzal Hinatu okolo ramen a něžně jí políbil. Hinata se chvíli vzpírala, ale potom se nechala unášet tím slastným pocitem, který jí provázel pokaždé, když ji Naruto líbal. Naruto se od ní odtrhl, ale Hinata okamžitě vyhledala jeho rty a polibek mu oplatila. Když se od Naruta vzdálila tak zjistila pár věcí. A to že jí Naruto hladí po stehně a že Narutovi namočila od mokrých vlasů bundu. Naruto si toho všiml také, ale ruku nechal tam, kde byla. Namísto toho řekl.
„To nevadí. Ta bunda uschne.“ Usmál se a bundu si sundal. Hinatě se tak naskytl pohled na Narutovu svalnatou hruď. Věděla že Naruto není slabý, ale tohle si ani ve snu nepředstavovala. Jedna její ruka zamířila k jeho hrudníku. Jemně ho hladila a Naruto se jen usmíval dál.
„Naruto?“
„Ano Hinato?“
„Zůstaneš tu se mnou přes noc?“ Naruto neváhal ani na chvíli.
„Ano zůstanu.“ Jeho odpověď Hinatu potěšila. Teď, když byla s Narutem si ani nedokázala představit, že by nebyla v jeho přítomnosti. A obzvláště dneska. Nechtěla být sama. Chtěla být s ním. Když tak uvažovala, nevšimla si, že je Naruto přikryl.
„Už půjdeme spát. Vidím, že jsi unavená. Budu tu s tebou, neboj.“ Uklidnil ji Naruto.
„Tak dobře. Dobrou noc Naruto.“
„Dobrou noc. Miluju tě, Hinato.“ Hinatina odpověď přišla skoro automaticky.
„Miluju tě, Naruto.“ Hinata si položila hlavu na Narutovu hruď. A s úsměvem na tváři oba dva usnuli.
Naruto se ráno probudil jako první. Ale ne sám od sebe. Probudilo ho nějaké otravné klapání. Nechtěl otevřít oči, když zjistil, že má Hinatu v náručí, ale klapání neustávalo a bylo čím dál otravnější. Otevřel oči a málem dostal infarkt. U jeho nohou, před Hinatinou postelí stál Neji. Vypadal hodně naštvaně. Měl nafouklé tváře a byl hodně červený. „Vypadá jako rajče.“ Pomyslel si Naruto a té myšlence se musel zasmát a to Nejiho pořádně namíchlo.
„Co je tu k smíchu?“ Zařval Neji. A to dost nahlas, protože probudil Hinatu. Jak jej spatřila, vytřeštila oči hrůzou.
„Neji co ty tu děláš?“ Řekla Hinata.
„Já co tu dělám? Já tu bydlím. Lepší otázka je, co tady dělá on. A v tvojí posteli.“
„Jsem tu s Hinatou.“ Řekl klidně Naruto.
„No právě.“ Opáčil mu Neji.
„Neji … hlavně klid. O nic tu nejde.“ Uklidňovala Nejiho Hinata.
„O nic tu nejde? Naruto je u tebe v posteli a to je víc než dost.“
„Hele Neji … já jsem přišel večer za Hinatou a ona mi nabídla, jestli tady nechci přespat. To je celé.“ Řekl Naruto.
„To je celé?“ Řekl sarkasticky Neji. „A proč si sem vůbec chodil?“
„Protože jsem to bez Hinaty nemohl vydržet.“ To Nejiho uzemnilo.
„Vydržet? Ty ji …?“ Ani to nestihl doříct. Naruto to dořekl za něj.
„Ano. Já Hinatu miluju.“
„A já Naruta taky takže se Neji budeš muset smířit s tím, že tu Naruto bude často.“ Odhodlala se Hinata. Neji si povzdechl.
„Řekneš to otci?“ Zeptal se Neji.
„Ale no tak Neji. Vždyť ho znáš. Ten to už ví. Myslím, že to ví od chvíle co sem Naruto večer přišel.
„Ano Hinato. Máš pravdu.“ Ozvalo se ode dveří.
„Tati?“ Řekla přiškrceným hlasem Hinata.
„Říkám rovnou, že mi to nevadí. Naruto je skvělý ninja a myslím, že je to skvělý muž. Tedy skoro muž. A věřím, že vám to dlouho vydrží.“ Jen co to dořekl, otočil se a odešel. Tím všechny překvapil. Všichni mlčeli a nezmohli se na slovo.
„Tak Naruto. Máš požehnání mého otce.“ Řekla Hinata.
„A toho si važ, chlape. Nečekal bych, že zrovna ty od něj dostaneš požehnání.“ Naruto se usmál.
„To já bych to taky nečekal.“ Řekl Naruto.
„Já ano.“ Ozvala se Hinata.
„Tys to čekala?“ Zeptali se Naruto a Neji jednohlasně.
„Jistě že ano. Jak řekl můj otec Naruto. Jsi skvělý ninja. A dalo se čekat, že od něj dostaneš požehnání.“ Řekla Hinata s úsměvem na rtech.
„Vážně?“ Zeptal se Naruto.
„Vážně.“ Odpověděla Hinata.
„Tak to požehnání hned využiju.“ Řekl Naruto a začal lechtat Hinatu. Neji jen zamumlal něco o tom, že je nechá o samotě a odešel. Naruto Hinatu lechtal a lechtal. Mohla křičet a prosit jak chtěla ale Naruto ji nepustil. Nakonec ji otočil čelem k sobě a vášnivě ji políbil. Místo lechtání jí hladil po celém těle. Hinata hladila jeho svalnatou hruď. Naruto nehodlal tento polibek jen tak ukončit. Líbali se dlouho a vášnivě. Nakonec se od sebe odtrhli celí zadýchaní. Oba se na sebe usmáli. Naruto vylezl z postele a vzal Hinatu do náruče. Ta to nečekala a zakřičela. Naruto si toho nevšímal. Zatočil se s ní. A potom jí postavil na zem a lehce políbil.
„Měli bychom jít.“
„Proč?“ Zeptala se Hinata.
„Jen ať všichni vidí, že jsme spolu. Stejně by se to dřív nebo později dozvěděli. A navíc … už se mi Sasuke nebude vysmívat. A musím se Sasukeho na něco zeptat.“