Strážce brány - 17. Zázrak v Suně

Když ho Gaara uslyšel, tak se hned začal usmívat. Konečně mu totiž někdo vrátil naději na to, že bude vesnice zase v původním stavu. Vždyť jeho lid, už skoro tři roky, žije v těchto rozvalinách. Před pěti lety byla vesnice poprvé zničena, ale to ještě dokázali zvrátit a znovu všechno postavit. Zrovna když úplně všechno opravili, na ně opět zaútočili a všechno bylo zase zničeno, nebo i hůře. Proto nikdo neměl už žádnou chuť opět něco opravovat. Každý prostě čeká, až bude oficielní konec této zpropadené války a budou moct žít zase svoje normální životy.
„Ale jak to chceš udělat, když tu techniku musím provádět já?“ divil se vůdce vesnice ukryté v Písku a čekal na adekvátní odpověď. Strážce brány se zhluboka nadechl a začal co nejrychleji vysvětlovat:
„Bu..du se tě d..la..ní dr..žet t..vé ru..ky, pro..to..že při vy..vo..lá..ní t..vé te..chni..ky, ti mu..sí pro..jít cha..kra ce..lým tě..lem, až do dla..ní. Bu..du se tě dr..žet co nej..blí..že ke t..vé dla..ni, aby má cha..kra ne..mě..la šan..ci se roz..ptý..lit ve tv..ém tě..le. Kd..yž to tak..hle u..dě..lá..me, tak Su..na bu..de op..ra..ve..na je..ště dn..es!“ Tato zpráva Gaaru velice potěšila, ale i tak měl strach, protože věděl, jak moc budou potřebovat chakry. Ani se svým démonem by to nedokázal. A podle posledních zpráv věděl, že Naruto a Kyuubi nejsou moc dobří kamarádi. Démon by mohl zneužít toho, že se bude mladík soustředit pouze na přesun chakry a zkusí ovládnout jeho tělo.
„A bude v pořádku použít tolik Kyuubiho síly? Vím moc dobře, ze zkušenosti se Shukaku, že vždy když se mu naskytla ta nejmenší příležitost, tak se mě hned snažil ovládnout,“ vysvětlovat Kazekage svoje obavy a tázavě se koukal na svého dávného přítele. Tomu se však na obličeji, objevil strašlivý výraz, který trochu vyděsil vůdce místní vesnice, protože nevěděl, co si má myslet. Jenže ten výraz byl jen Narutův úsměvný úšklebek. Když si Strážce brány všimnul, že děsí svého přítele, tak se přestal usmívat a odpověděl mu:
„Př..ed za..čá..tk..em té dlou..ho..do..bé mi..se, jse..m za po..mo..ci Ki..ller-Be..eho, do..ká..za..l ov..lá..dno..ut Ky..uub..iho sí..lu a po..zdě..ji js..me se vzá..jem..ně po..cho..pi..li a od té do..by js..me přá..te..lé. Ku..ru..ma bu..de ur.či..tě sou..hla..si..t, aby je..ho sí..la by..la je..dno..u za č..as po..uži..ta pro zm..ěnu k ně..če..mu do..bré..mu.“ Gaara toho moc o tomhle nevěděl, takže to pro něho byly novinky. Byl rád, že Naruto i Kyuubi našli způsob jak spolu vycházet a spolupracovat.
Najednou se v prostoru za Strážcem brány objevily plameny a z nich vystoupil devítiocasý démon ve svoji zmenšené verzi. Slyšel, že tu někdo o něm mluvil a tak se rozhodl podívat co se tu děje. Naruto se na něho otočil a usmál se na něho.
„Jak tak koukám, tak si teď libuješ ve strašení lidí,“ ozval se posměšně Kuruma, když uviděl ten jeho škleb na tváři. On za to, ale mladý Uzumaki nemohl. Prostě po těch letech je jeho tvář hodně zjizvená a tak i něco jako úsměv vypadá, jako kdyby se strašně moc zlobil.
„Zro..vn..a ty mi ně..co po..ví..dej o st..ra..še..ní li..dí,“ ohradil se dotčeně ninja z Konohy. Ale i tak se stále bavil. Strašně moc ho bavilo, jak se mezi sebou postrkují. Opravdu se z nich stali přátelé.
Stejná věc napadla i Gaaru, který je zaraženě poslouchal. Takhle on a Shukaku nikdy nevycházeli. Po pravdě on si ani nemyslel, že by něco takového bylo vůbec možné. Opravdu ho těšilo, že to dokázal. Nechal je ještě chvilku pošťuchat se a pak se zeptal:
„Pomůžete tedy oba této vesnici? Strašně moc by to pro nás znamenalo. Konečně bychom se mohli posunout dál a hodit za hlavu všechny ty útrapy z války. Stali by se z vás místní hrdinové.“ Oba dva se zarazili, protože při svém vzájemném postrkování zapomněli, že je s nimi v místnosti ještě někdo. Strážce brány se koukal na Kyuubiho, protože se s ním chtěl ještě dohodnout, jenže ten mezitím řekl:
„Podle toho o čem jste se bavili, jsem pochopil, že Kazekage má strach o množství chakry, které bude potřeba k znovuvybudování vesnice. Vím, že to bude znít divně, ale Narutova vlastní chakra je poloviční oproti mně. Takže by mohl být schopný jen se svojí silou ti pomoci. Ale když už jsem tady, tak já budu jako záloha, čekat uvnitř něho. Kdyby náhodou bylo potřeba ještě mnohem více chakry.“ Gaara se obdivně díval na svého přítele. Vůbec netušil, že jeho síla chakra tak moc vzrostla. Každopádně musejí dneska vyzkoušet opravit vesnici. Protože když démon a jeho jinchuriki budou spolupracovat na jedné věci, tak není možné, aby se jim to nepovedlo. Souhlasně tedy přikývnul a řekl:
„Dobrá. Tak se mnou teď pojďte na tu střechu za ostatními a vyzkoušíme to. Jestli to vyjde, tak dnes bude obrovská oslava v této vesnici.“ Oba návštěvníci jeho kanceláře se nad tím jen pousmáli a začali si živě představovat dnešní večer. Už je to strašně dlouho co se někde takhle bavili. Další důvod, aby se jejich pokus na opravu vesnice zdařil. Souhlasně oba přikývli a následovali ho do dveří z místnosti. Kuruma zmizel v ohnivém záblesku. Raději se schová v Narutovi, nechce zbytečně vyvolávat nenávist.
Kazekage se svým doprovodem se za pár minut objevili na střeše, kde čekali jejich kamarádi a dole pod jeho sídlem byla shromážděna celá vesnice. Všichni se strachovali, že se na ně žene něco strašného, když tu je tolik válečných hrdinů. Nikdo z nich však ani netušil, že je to naopak.
Ti co přišli na střechu před nimi, si je zkoumavě prohlíželi. Nikdo z nich ani netušil, co tam tak dlouho mohli spolu dělat. Ale nikdo z nich se na nic nestačil ani zeptat, protože si Gaara stoupnul na okraj střechy a začal promlouvat ke svému lidu:
„Dnešní den je výjimečný! Protože odedneška konečně po deseti letech tu zavládne mír. Společně s další ninji z shinobi armády jsme dokázali najít a zneškodnit našeho posledního nepřítele. Dnes vám mohu s klidným svědomím říct, že jsme všichni v bezpečí. Opět můžeme žít naše staré životy. Vím, že pro většinu z vás to bude hodně těžké, protože jste v této válce ztratili někoho blízkého, ale nyní přichází čas, kdy všichni můžeme jít dál. A proto, abychom všichni mohli znovu začít žít, nám můj přítel nabídl svoji pomoc. Tento jeho dar nám opět přinese štěstí, které jsme před dlouho dobou v této vesnici ztratili. Jsem hrdý na to, že zrovna já se mohu nazývat jeho přítelem.“ Lidé dole se začali radovat a nadšeně debatovali o tom, kdo ten přítel je a co jim dá za dar. Už jen slova jejich Kazekageho je všechny uklidnila a povzbudila. Ninjové na střeše sídla věděli o kom Gaara mluvil, ale nechápali, co chce dát této vesnici. Se zájmem tedy sledovali, co se bude dít.
Mladý vůdce Písečné vesnice pokynul Narutovi, aby přišel k němu. Jeho vzhled však způsobil zmatek mezi lidmi dole. Nikdo ho nepoznával a vhodně z nich měli z něho strach, nebo alespoň špatný pocit. Kazekage však pokračoval ve svém proslovu:
„Nemusíte mít z něho strach. Takto vypadá pouze proto, že celých deset let den co den bojoval proti nejhorším nepřátelům, které si jen dokážete představit. Díky němu byla naše vesnice dlouho chráněna. A nyní je to právě on, kdo nám nabídl pomoc. Jsme jeho dlužníky. Tento muž je Uzumaki Naruto.“ Hodně z nich se zmateně koukali z jejich vůdce na Naruta. Jistě podle jména toho muže znali. Vždyť sám dokázal zabránit úplnému zničení Konohy, ale také věděli, že zmizel na začátku války a pak už ho nikdo neviděl. Nevěděli, co si o tom mají myslet, ale jejich zvědavost je přemohla a tak začali přemýšlet nad tím, co jim může dát tak výjimečného, že o tom Gaara mluví.
„J..de..me n..a t..o?“ ujišťoval se Strážce brány a připravoval se na začátek přenosu své chakry. Kazekage souhlasně přikývnul. Soustředil se na vzpomínku, ve které byla Suna úplně v pořádku, pomalu začal skládat potřebné pečetě a zvolal:
„Sabaku Saisei!“ Okolo vůdce vesnice ukryté v Písku se začal objevovat v pravidelné vzdálenosti písek. Pomalu tvořil jakousi kopuli, která najednou vybuchla a písek se rozprášil po celé vesnici. Tímto jednodušší část této techniky skončila. Strážce brány k němu přistoupil a pravou dlaní uchopil jeho ruku a začal do toho místa soustředit svoji vlastní chakru. Nevěděl, jestli to bude opravdu fungovat, tak mu nezbývalo nic jiného, než tomu věřit. Gaara se stále soustředil na vzpomínku, ve které byla vesnice v pořádku a tak nemohl vidět co se děje po vesnici. Ze země se vynořovalo stále více písku, dokud jím nebyly všechny domy úplně pohlceny. Potom se na každém místě, kde byl dům, bíle zablesklo a písek začal opět ustupovat. V tom začal foukat silný vítr a všechen nepotřebný písek jím byl odfouknut pryč do dáli. Když to všechno ustálo, tak tam stály všechny domy, jako by byly nové.
Jakmile Kazekage dokončil svoje jutsu, tak začal vyčerpáním padat k zemi, ale než stihnul dopadnout, tak ho Naruto zachytil a podepřel. Kuruma měl přece jen pravdu. Na tohle všechno stačila mladíkovi z Konohy jeho vlastní chakra. Netušil, že až takhle moc zesílil. Rozhodně dnes byl Strážce brány potěšen jejich výkonem.
Všichni ostatní kdo nevěděli vůbec nic o jejich plánu se překvapeně rozhlíželi okolo. Tohle nikdo z nich nečekal. Tohle byl opravdu pořádný dar, který jim rozhodně pomůže. Pomalu to všem začínalo docházet a tak se začali hlasitě radovat a jásat. Konečně budou mít klid. Dole všichni jásali a střídavě volali Gaarovo a Narutovo jméno. Tak moc jim chtěli poděkovat za to, co udělali. Než však stihnul mladý vůdce vůbec něco říct, tak k němu přiskočila Tsunade a začala kontrolovat jeho stav.
„Jsi jen vyčerpaný z výdeje takového množství chakry. Budeš v pořádku, jen se musí chvíli šetřit,“ informovala ho hned. To samozřejmě Kazekage věděl a tak za pomoci Naruta došel znovu na okraj střechy a rozkázal:
„Dnes už nikdo nemusí plnit svoje povinnosti. Jediné co po vás chci je, abyste všichni připravili obrovskou oslavu na dnešní večer, protože máme rozhodně pořádný důvod k oslavě.“ Všichni na to začali sborově přikyvovat a zvolali:
„Hai!“ Potom se začali pomalu rozcházet a pomalu připravovat všechno co bude potřeba pro dnešní slavnostní večer. Když se na ně návštěvníci koukali ze střechy sídla místního vůdce, tak museli uznat, že se najednou všichni změnili. Všechno tohle je rozveselilo a vytáhlo je z dlouhodobého truchlení. Konečně budou všichni opět žít naplno!
„Jak jste vůbec na něco takového přišli?“ divila se Temari skákala pohledem z jednoho na druhého, aby jí to někdo vysvětlil. Gaara se pousmál a začal vysvětlovat:
„Naruto to navrhl. Řekl mi, že mi dokáže dodávat tolik chakry, abych mohl úspěšně použít tohle jutsu.“ Tentokrát se všichni obdivně koukali jen na Strážce brány. Bedlivě ho pozorovali, ale ať se koukali, jak chtěli, tak na něm neviděli žádnou známku únavy a Gaara se přitom sesunul.
„Jak jsi ale věděl, že to bude fungovat?“ zajímal se Sasuke, protože na něco takového je potřeba precizně ovládat svoji chakru. Musí v tom být mistr, aby něco takového dokázal. Protože kdyby ztratil jen na chvilku kontrolu, tak by to taky Kazekage nemusel přežít. Naruto jim to nechtěl nijak vysvětlovat a tak jen řekl:
„Už j..sem tu je..dn..ou dě..lal.“ Neměl náladu jim vysvětlovat, co a jak dělal a navíc, když není schopen ani pořádně mluvit, tak by to trvalo strašně moc dlouho. Prostě tu uhrál do autu. Gaara se jen pousmál, podíval se mu do očí a řekl:
„Děkuji ti, Naruto. Bez tebe bych to nedokázal. Moc jsi pomohl mně i celé vesnici a na to nikdy nezapomenu. Až budeš cokoli potřebovat, tak se bez ostychu obrať na mě a já ti moc rád vždy vyhovím.“ Strážce brány byl opravdu rád, že mu dokázal takhle pomoci. Vždy pro něho byl blízkým přítelem, protože ve svém mládí, procházel podobným osamělým životem, jako on. Proto se vždycky dokázali tak moc dobře chápat navzájem. Uzumaki se pousmál, čímž vyděsil všechny v okolí a řekl:
„O..ba js..me si pro..chá..zel..i ste..jný..mi zku.še..no..st..mi. V..ím, že kd..yby..s mo..hl, ta..k b…ys mi po…mo..hl úp..ln..ě ste..jně, ja..ko já teď to.bě. Vž..dy bu..de..me přá.te..lé.“ Díky těmto jeho slovům se všem okolo na tváři objevil úsměv. Byli moc rádi, že mají tak silné pouto mezi sebou. Takové přátelství nikdy nezmizí.

Ten den v Písečné vesnici byla ta největší a nejšťastnější oslava, kterou kdy tato vesnice zažila. Opravdu byli všichni opět šťastní. Byl to zázrak.