Hokageho syn ep.09

Elika vycházela ze svého domu. Šla za Tanmou k hlavám Hokagů. Cestou přemýšlela, co jí asi chce Tanma říct.
,, Mohlo by to být?........ Prosím tě! Nebuď hloupá! Tanma na jiné, tak proč by si vybral zrovna tebe? " Vedla uvnitř sebe Elika tenhle menší spor. Došla blíž k monumentu, když zahlédla malé, ale opravdu malé, oranžové světýlko na vrcholku hlavy Čtvrtého. Nejistě se usmála a pokračovala v cestě.
Tanma pohodářsky seděl na hlavě Čtvrtého a pokuřoval si. Během toho i přemýšlel a zavzpomínal.
,, Eli-chan....... Jak jí to jenom řeknu? Co ona? Toho se bojím nejvíce...... Ale možná....... " Tanma se uvrhl do jedné vzpomínky.

Flashback
Deštný den v Dešťové, jako vždy. Bylo to ještě před tím, než Tanma s Narutem odešli. Déšť neustával. Na zemi byli tři postavy. Jedna z nich ležela na zemi. Tělo skoro na kousky. Druhá, dívčí postava, klečela u ležícího. Poslední se únavou opíral o kolena.
,, Tanmo-kun! Notak! Prosím tě, nevzdávej to! " Žadonila dívka.
,, Myslím..... že takhle to skončí...... Eliko-chan. " Vydával ze sebe Tanma v dlouhých mezerách. Kiro si k němu přiklekl taky.
,, Ne! Kámo, bojuj! Ne**r mě! Stále toho musíš hodně udělat, ne? Sám si to říkal! Tak se koukej probrat! " Vztekal se Kiro, pak ale pohlédl na Tanmovu hruď. Měl v něm zapíchlé čtyři senbony, na kritických bodech. Pak se Kiro podíval na Eliku.
,, Zůstaň tu s ním. Pokusím se najít nějakou pomoc. " Elika přikývla a Kiro se rozběhl někam do deště.
,, Eliko-chan...... doufám...., že nejsi to poslední, co uvidím. " Řekl Tanma a vykašlal trošku krve. Elice se vydraly slzy z očí a stiskla Tanmovi ruku. Byl chladný, jako okolní teplota.
,, Nejsem. Ještě toho uvidíš hodně...... Tanmo, hlavně to prosím nevzdávej. Protože..... Protože já.... Já tě..... " Nedořekla Elika, protože už dorazil Kiro i s pomocí.
Flashback end

Tanma se vrátil do reality. Naposled si potáhl a zahodil nedopalek. Na scénu dorazila známá postava v modré mikině.
,, Jo. Myslím si, že vím, co říct, " pousmál se nad tím Tanma a seskočil dolů. Elika došla k němu. Tanma už stál u zábradlí a sledoval pomalu zapadající slunce.
,, Pěknej to výhled co? " Snažil se Tanma ulehčit situaci a nervózně se poškrábal ve strništi. V duchu za to nadával.
,, Jo, to je. Tohle asi nebude nějaký obyčený rozhovor, co? " Uznala Elika a otočila se na Tanmu.
'Bože, ten je tak krásný, když je nervózní,' pomyslela si Elika. Tanma se zhluboka nadechl, aby si dodal odvahu.
,, Víš, právě teď nevím, jak říct, jak se cítím..... Víš, od naší první společné mise jsem si říkal, že to bude sranda, ale sranda skončila. Tohle už asi nejde vzít zpět. " Elika se na něj upřeně podívala. Tanma se na chvilku zastavil, musel si přerovnat myšlenky. Nechtěl, aby to na ní hodil bez obalu. Pomalu si sundal černý šátek z hlavy a držel ho v ruce.
,, Během několika dalších misí jsem si k vám vytvořil nějaké pouto. Speciální...... A ani nevím jak to popsat. " Tanma si to dobře obkecával, ale věděl, že na to nějak jít musí.
,, S tebou se u mě utvořilo nějaké hodně speciální pouto. Protože, vždy, když se nám na misích něco přihodilo, tak jsem se bál..... " Elika byla zaskočená. Znala Tanmu dost dlouho a věděla, že u Zlatého Orla strach nenajde. Tohle ale nečekala.
,, Bál jsem se, to přiznávám. Ale ne toho, že to zapíchnu hned na bojišti, nebo že mě čeká další neúspěch. " Na chvíli se Tanma odmlčel. Další vzpomínka.

Flashback
Byla noc, kdesi v malé vesničce. Další mise. Tanma ležel na posteli a nemohl usnout.
,Proč? Vždy, když zavřu oči, tak ji mám před sebou. Proč? Ten její úsměv, částěčně svůdná nátura...... její oči. Její hnědé oči, plné příjemného tepla, přátelství...... lásky. Sakra! Co se to se mnou děje? Nemůžu na ni přestat myslet!' Tanma se zvedl z postele a šel na chvíli ven. Postavil se k zábradlí balkónu na jednom menším hotelu. Svíral zábradlí tak silně, div ho nerozmačkal. Byl natolik zabraný do myšlenek, že si nevšiml příchodu další osoby. Elika stála ve dveřích balkonu, jenom v tričku. Sledovala Tanmu, jak se nečím trápí. Zvedl se vítr a ten nadzvedl Tanmovu vestu. Díky záři měsíce Elika viděla na Tanmovo tělo, méně vypracované, než teď, přesto plné jizev.
,, Nemůžeš usnout? " Zeptala se. Tanma byl zaskočený.
,, Ne. Nevím proč. " Zalhal, protože věděl proč. Elika se k němu postavila. Tanma se na ni otočil. Dlouhé hnědé vlasy vlály ve větru. Tanma si všiml, že je jenom v tričku.
, No ty v**e!' V Tanmovi probíhal souboj myšlenek.
,, Já taky ne. Asi moc přemýšlím nad tím, co bude zítra. " Řekla Elika.
,, Měla by sis jít lehnout. Přece jenom, bude to potřeba. " Řekl Tanma.
,, Asi máš pravdu. Zodpovědný přístup, takový musí mít všichni velitelé. Jsem ráda, že to tak bereš i ty. " Souhlasila Elika a zmizela uvnitř budovy. Tanma praštil do zdi.
, Měla by sis jít lehnout. Sakra, chlape, ty jseš ale srab!'
Flashback end

,, Bál jsem se jen a jen toho, že tě navždy stratím. Že už nebude asi pro co žít. Dlouho jsem sbíral odvahu. Jo, už vím, cos mi chtěla tenkrát v Dešťové říct. A včera to samé. Protože už dlouhou dobu toužím ti říct to samé....... " Tanma se napřímil a otočil se na Eliku. Ta na něj hleděla s očima plnýma překvapení a utápěla se v jeho modrých očích, jako v moři.
,, To je totiž to jedinné, co mě celou tu dobu trápilo....... " Tanma udělal krok blíž k Elice, stále držel šátek v ruce. Elika chytala barvu okolních červánků. Tanma pomalu taky.
,, Miluju tě....... " Konečně se vydralo z Tanmy.
,Tak, a je to venku.' Pomyslel si Tanma.
,A já blbá si myslela, že mě nechce.' Pomyslela si Elika. Chvilku stála jako solný sloup, pak ale dala ruce kolem Tanmova krku. Ten ji na oplátku chytil kolem pasu. Elika se musela postavit na špičky. Dívali se jeden druhému do očí, nevnímaje realitu. Teď byli jen oni dva. Jejich obličeje se pomalu přibližovaly. Už jenom kousíček, když se oba rty nakonec spojily v jeden polibek plný lásky, vášně. Pak se od sebe odtrhli.
,, Konečně ses přiznal. " Usmála se Elika.
,, Ty jsi k tomu taky neměla daleko. " Řekl Tanma a usmál se na Eliku. Ale jinak, než obvykle, plným vtípků a povzbuzení. Tenhle úsměv byl jiný. Plný lásky a věrnosti. Elika mu to vrátila. Stáli tam ještě chvilku, když se Tanma vythrl z jejího objetí. Zvedl ruku s šátkem a uvázal ho Elice kolem krku. Ta se na něj usmála.
,, Pojď. " Chytl Tanma Eliku za ruku a přemístili se. Objevili se až v Tanmově domově.
,, Nebojíš se, že nás někdo bude rušit? " Zeptala se Elika.
,, Jsi první, kdo je u mě v novém domově. " Usmál se Tanma a políbil ji. Ta mu začala polibky oplácet. Spolu takhle pokračovali i v jiné činnosti.
Ráno se Tanma probral a chtěl se zvednout. Jenže zjistil, že není sám. Vzpomněl si na včerejšek a pousmál se. Elika se pomalu začala taky probouzet.
,, Dobré ranko. " Usmál se Tanma.
,, Tobě taky, lásko. " Opětovala mu Elika úsměv a dala mu pusu. Zase pokračovali v další činnosti, protože do té doby Tanmu nikdo nepotřeboval. Ale to se má brzy změnit.

Pokračování příště