Děsivá choroba aneb Kyuubiho zlost, část 3.

Orochimaru se jeho typickým způsobem olízl a udělal jeden krok vpřed, přičemž ohromný výbuch vzniklý použitím Narutova rasenganu mu na malou chvíli ozářil jeho slizkou tvář. Pomyslel si, že už měl být dávno odhalen, ale oba dva soupěři byli tak zabraní do boje mezi sebou, že nebyli schopni vycítit čakru jednoho ze tří věhlasných sanninů. "Výborně," zasyčel Orochimaru pro sebe, "teď si jen počkat na vhodnou chvíli a síla lišky bude moje..."

Mezitím oslabený Naruto čelil jednomu útoku za druhým. Kyuubi opět zařval svým mohutným hlasem, až se celá místnost otřásala v základech: "Naruto, tolik let jsem musel snášet vězení v tvém odporném těle, tolik let jsem snil o svobodě, kterou jste mi vy, odporní lidé, vzali bez jediného rozumného důvodu. A věř, že až se za malou chvíli dostanu na svobodu, celý prohnilý svět nindžů pozná, že jejich strach z ocasých démonů neznamenal doposud nic ve srovnání s tím, co přijde. BIJUU DAMA!"

Kolem Kyuubiho úst se začala tvořit zlověstná čakrová koule, jež během chviličky proletěla bývalým liščím vězením za vzniku ohromného řachotu. Naruto jen tak tak uskočil, ale přesto na své tváři cítil sílu neskutečné energie. Situaci okamžitě využil k protiútoku, kdy za pomocí svých stínových klonů vytvořil rasengan a ze slepého úhlu s ním namířil na Kyuubiho oko. Ten však Narutovy úmysly vycítil dokonale, ohnal se mohutnou packou a drápem ostrým jak žiletka rozřízl Naruta vejpůl. Orochimaru stále postávající v zákoutí vyvalil v úžasu oči, ale ihned se uklidnil, jelikož se ozvalo klasické PFF a stínový klon rozpáraný vedví zmizel v mlžném oparu. V tu ráno Naruto zasáhl devítiocasého démona z druhé strany přímo do oka. Kyuubi se začal zmítat v bolestech, ale i přesto provedl osudový protiútok. Jedním ze svých ocasů uhodil Naruta do týlu a jeho tělo se velmi rychle poroučelo k zemi. I přes neskutečnou bolest Naruto neomdlel, avšak už nebyl dostatečně rychlý, aby se dokázal vyhnout úderu liščí tlapy - ta ho přimáčkla k zemi takovou silou, že bylo slyšet zakřupání několika žeber.

"Konečně," zaslintal Kyuubi, "sbohem, ty naivní človíčku."
A už už se chystal ukousnout hlavu se žlutavými vlasy. V tu ránu ale cosi omotalo Kyuubiho krk: "Ale no tak, přece ti nenechám zásluhy za zabití toho skrčka."
Orochimaru vysílal další a další ohromné hady, kteří jeden za druhým silou ocelových řetězů omotávali liščí tělo. Démon se zmítal, stačil potrhat celou řadu hadích těl, ale z každé mrtvoly vzešli dva další, takže se jednalo o předem ztracený boj. Jeden z největších hadů omotal liščí tlamu, zatímco další se jí snažili podrazit nohy. Kyuubi se ze všech sil pokoušel udržet na čtyřech, ale Orochimarova síla zde byla neskutečná.

"Kusanagi no Tsurugi: Kuu no Tachi," řekl jemným hlasem Orochimaru a v jeho ústech se objevila malá hadí hlava. Had se chviličku rozhlížel kolem, pak nebezpečně zasyčel a také on otevřel svou tlamu. Z té ihned vyletěl měč Kusanagi a zabodl se do Kyuubiho krku. Liščí krev dopadla na Naruta, jenž ucítil, jak sevření mohutné tlapy povolilo. Devítiocasý bolestí mohutně vydechl, přičemž mu z nozder vytryskla směs vzduchu a krve. Vše okolo se zahalilo do krvavého hávu a Naruto si připadal jako v pekle. Orochimaru olízl krev ze své tváře: "Vždycky jsem si říkal, jak chutná krév démona. A musim říct, že mam chuť na další lok. Kanashibari no Jutsu!"