Strážce brány - 20. Přípravy na chuuninské zkoušky

Od té doby uběhlo několik dní. Každý den pro Naruta probíhal velice podobně. Ráno trénoval s Kurumou nové techniky a bojovali mezi sebou. Odpoledne chodil do vesnice. Potkával tam svoje kamarády a tak se s nimi vždycky bavil všechen jejich volný čas. Dokonce už byl osobně seznámen se všemi jejich dětmi.
Nyní Strážce brány sedí v Ichiraku Ramen a čeká na své oblíbené jídlo. Je to už opravdu hodně dlouho, kdy naposledy jedl ramen. Vždyť těch deset let neměl žádnou možnost na nějaké pořádné jídlo, vůbec ne ramen. Proto si ho teď pravidelně chodil vychutnávat. Zatím ho tu nikdo nepoznal. Mezi lidmi se prořeklo, že on je Strážce brány, díky kterému byli jejich ninjové schopni porazit nepřátelé v oáze. Ale nic jiného se zatím nevědělo. Když ho vesničané oslovovali, tak mu říkali „pane Strážce“ což u Naruta vždy vyvolalo výbuch smíchu. Na jednu stranu se chtěl všem ukázat, aby věděli kdo doopravdy je. Jenže pak ho vždycky přepadl strach z toho, jak ho přijmou. Nechtěl prožívat znovu to samé jako ve svém dětství. Proto se rozhodl prozatím utajit svoji totožnost.
Jedl si už pátou misku ramenu, od té doby co přišel a najednou ucítil, že se někdo k němu ze zadu blíž. Hned se otočil a čekal, co se bude dít. Uviděl, jak se k němu rychle blíží jeden člen ANBU a tak čekal, co po něm bude chtít.
„Tobě říkají Strážce brány?“ ujišťoval se muž v plášti s medvědí maskou. Když mladý blonďák souhlasně přikývnul, tak pokračoval:
„Máš se okamžitě dostavit k Hokage. Chce s tebou něco důležitého projednat!“ Jakmile to dořekl, tak zmizel v bílém kouři. Naruto nad tím jen nechápavě pokrčil rameny. Vůbec netušil, co by po něm tak mohla chtít. Otočil se, že tedy už zaplatí, jenže si všimnul, že před ním už je na stole další miska ramenu a tak se jen pousmál a pomyslel si:
„Babča Tsunade může chvilku počkat, ale ten ramen by jen vychladnul.“ Okamžitě se tedy pustil do své poslední porce a s úsměvem do sebe v rychlosti naházel celou porci, potom zaplatil a pomalím krokem se vydal do kanceláře Hokage.

Pátá Hokage si seděla ve svém křesle a netrpělivě čekala, až se tu objeví Naruto. Potřebuje s ním probrat nadcházející chuuninské zkoušky a také se jí do rukou dostaly nějaké hodně podivné zprávy. Vypadá to, že se na ty zkoušky něco chystá, ale nevěděla, kdo je zatím a co chystá. Čekala prvních pět minut, potom dalších pět minut a pak ji to už přestalo bavit. Neměla dnes na práci řešit pouze Naruta. Ale řekla si, že to čekání si může trošku zpříjemnit a tak si vyndala ze stolu schovanou sklenici se sakém a vychutnávala si chvilku volna. Zrovna, když to všechno vypila, tak se ozvalo ťukání na dveře a tak vyzvala nově příchozího:
„Vstupte!“ Strážce brány na nic nečekal a vešel dovnitř. Byl zvědaví, co po něm zase bude chtít. Jakmile za sebou zavřel dveře, tak v místnosti ucítil vůni dobře známého alkoholu. Tak se tomu pobaveně zasmál a sednul si do volné židle před stolem.
„Co se dě..je, bá..bi Tsu..na..de?“ Zajímal se Naruto, když už sem vážil celou tu cestu, tak ať to stojí za to. Klidně by zvládl ještě pár porcí ramenu, kdyby ho nenechala vyrušit.
Hokage chvilku přemýšlela, jestli ho má seřvat za jeho pozdní příchod, ale nakonec si to rozmyslela, protože díky tomu měla pár chvilek na přestávku a odpočinek od práce. Ještě, že jí sem nevlítla Shizune. Ta by jí dala co proto, kdyby ji chytla s alkoholem za stolem. Nikdy se jí nelíbilo, když zjistila, že si Tsunade popíjí v práci.
„Za dva týdny se bude konat ve vesnici ukryté v Mraku chuninská zkouška a já chci, abys tam šel. Dnes ti přidělím další dva geniny, se kterými utvoříš tým. Mělo by to mít podobnou skladbu, jako u nás. Což bude test získávání informací, přežití v nepřátelských podmínkách a potom budou souboje. Nemám strach, že bys v něčem neuspěl, spíš mám strach o tvé protivníky. Musíš se naučit kontrolovat svoji sílu a omezit ji. Protože bys tam mohl nějaké z těch dětí i zabít!“ Strážce brány se pousmál nad tím, že svojí silou, už dávno překonal Hokage, ale v záznamech je stále pouhý genin. Ale s tím omezení síly má pravdu. Musí se naučit ji kontrolovat, protože nechce nikomu zbytečně ublížit. Vrhne se na trénink hned, jak ho pustí pryč.
„Dn.es pů..jdu trén..ovat ov..ládá..ní sí..ly. Kdo bu..de se m..nou v tý..mu?“ Tsunade byla ráda, že tak jednoduše rychle souhlasil a tak mu začala vysvětlovat zbytek potřebných informací.
„V týmu máš jednoho chlapce z klanu Aburame a dívku z klanu Inuzuka. V týmu s nimi byl ještě chlapec z klanu Akimichi, jenže ten se na minulé misi vážně zranil a nyní není schopen jít na chudinské zkoušky. Ostatní členové týmu jsou rádi, že se mohou zúčastnit alespoň s tebou. Domluvila jsem s jejich senseiem, že se k nim ve dvě hodiny přidáš a vymyslíte nějakou bojovou strategii. Budou na cvičišti bývalého týmu Gaie. Určitě víš, kde to je.“ Naruto souhlasně přikývnul, že jí rozumí. Jestli jsou jeho noví týmoví kolegové z těch dvou klanů, tak by nemělo být zase tak moc obtížné s nimi udělat nějakou strategii, protože zná možnosti Shina a Kiby. Jen nechápal, proč mu Hokage zatajila jméno jejich učitele. Ale určitě k tomu měla dobrý důvod. Třeba ho tím chce překvapit a tak se na to už nevyptával.
„To zní na..děj..ně. Ně..co s ni..mi vy..mys..lím. Po..tře..bu..je..š je..ště ně..co, ne..bo už můžu jít?“ Vyptával se mladý Uzumaki, protože díky tomu všemu bude mít teď chvilku napilno, než stihne všechno udělat. Ale s využitím stínových klonů to nebude nic moc náročného. Určitě to zvládne.
„Jen se mi dostali do rukou informace o podivných aktivitách v bývalé Zvučné vesnici. Něco se tam zjevně děje, jenže zvědové se zatím nedokázali dostat dovnitř, takže nevím co přesně. Ale je to podivná shoda okolností, že začínají být aktivní zrovna před chudinskou zkouškou. Možná se o něco pokusí. Buď na zkoušce opatrný,“ vysvětlila mu Tsunade s vážným výrazem na tváři. Je divné, že se ve Zvučné vesnici vůbec nic nedělo celých deset let, ale teď najedou, když porazili Kumoa se tam někdo motá. Je to pouhá náhoda? Nebo se zase k něčemu schyluje? Hokage měla rozhodně o čem přemýšlet.
Narutovi se to také nezdálo, ale nechtěl nic podnikat, dokud je v její kanceláři. A tak jen souhlasně přikývnul, aby jí dal znamení, že bere její žádost na vědomí. Postavil se a než odešel, tak ještě řekl:
„Ne..boj se, já ne..do..vo..lím, aby ty..hle chu..uni..nské zkou..šky pro..bíh..ali stej..ně jako ty mo..je první!“ Když mu v očích uviděla ten jeho odhodlaný výraz, tak byla ráda, že je konečně opět doma. On si vždycky stál za svým a neustoupil ani o krůček ze své cesty. Jen by ji zajímalo, jestli chce být stále Hokage? Už se s ním o tom dlouho nebavila, takže nevěděla, jestli se mu jeho sen nějak nezměnil. Na to se ho zeptá, ale až příště. Nyní bude mít spoustu práce. Má hodně málo času k přípravě na chuuninské zkoušky.
Naruto se potom otočil a odešel z místnosti. Ještě si vzpomněl, že ve skladu má svoje věci a tak se tam pro ně vydal, když už je ve vesnici. Naštěstí to nebylo nijak moc daleko od jeho současné polohy. Sklad se totiž nacházel hned vedle sídla vůdce místní vesnice. A tak se moc nezdržoval a hned se tam vydal. Potřeboval se začít věnovat něčemu úplně jinému. Když konečně vešel do skladu, tak uviděl, jak tam za stolem sedí nějací dva muži a o něčem živě debatují. Hned se tedy vydal směrem k nim, aby jim nahlásil své jméno, jak mu radila Tsunade. Když si zaměstnanci skladu všimli, že tam někdo přišel, tak se zarazili a dost nedůvěryhodně se na něho koukali.
„Co chceš?“ Zajímal se starší z nich. Když se na Naruta koukal tak mu přeběhl mráz po zádech. Blonďák na něho působil hodně strašidelně. Ten když si toho všimnul, tak se raději rozhodl, že si s nimi nechce hrát, protože na to nemá čas.
„Jd..u si pro věci U..zu..ma..ki Na..ru..ta.“ Oba muži se na moment zarazili a přemýšleli, jestli si z nich jen nestřílí. Ale když si všimli jeho vážného výrazu, tak jim bylo hned jasné, že to myslí vážně. Mladší z nich se podíval na svého kolegu a zeptal se:
„Můžeme mu ty věci dát? Jistě, už je to deset let co Uzumaki zběhnul. Pochybuji, že se ještě někdy vrátí.“ Starší z týmu nad tím přemýšlel. Ty věci tu jen zbytečně zabírají prostor a minimálně deset let si je nikdo nevyzvedl. Takže moc nevěřil tomu, že by se to nějak v budoucnu změnilo.
„Tak dobře, vydáme mu to. Aspoň se nám konečně uvolní to obsazené místo. Běž zatím pro ty věci a já tady zatím vyřídím papíry,“ souhlasil nakonec starší z ninjů a začal na stole hledat odpovídající dokument. Když ho našel, tak ho vyplnil a dal ho Narutovi podepsat. Blonďák se na chvilku zarazil a přemýšlel, jestli se má podepsat jako Uzumaki Naruto, ale pak to vyřešil a jednoduše tam napsal pouze „Strážce brány“. Po pár minutách mu předali i všechny věci a tak se, už moc nezdržoval a zmizel.
Procházel vesnicí, když tu najednou před sebou uviděl Kashiho a Yamata, jak někam jdou a zarytě se o něčem baví. Když si všimli blonďáka, tak se přestali bavit a šli k němu.
„Copak si to neseš?“ Zajímal se Hatake a prohlížel si ty krabice, které nesl. Mladý Uzumaki se zastavil a začal vysvětlovat:
„To js..ou jen vě..ci z mé..ho sta..ré..ho by..tu. Je to už de..se..t let co je usk..lad...ni..li.“ Yamato se na tomu jen pousmál a pak si vzpomněl na předešlí rozhovor s jeho sempaiem a zeptal se Naruta:
„Co budeš teď dělat? My jsme se s Kakashi tak nějak dohadovali a nevíme, kdo z nás má pravdu. Jsi si určitě vědom toho, že tvoje chakra oživuje okolí že? Podobně fungují i moje techniky dřeva. Já si myslím, že bys možná byl schopen ty techniky používat, ale sempai říká, že to není možné, protože nemáš pouze větrnou podstatu chakry a ne i zemní a vodní. Nechtěl bys to vyzkoušet?“ Tahle zpráva blonďáka velice zajímala. Jestli by byl schopen využívat dřevní techniky, tak by se pro něho všechno ještě více ulehčilo a navíc by pomohl svému tréninku poustevníka, protože by se díky tomu sžil s přírodou. Chvíli uvažoval o tom, jestli může odložit trénink ovládání síly, ale pak nad tím jen mávnul rukou. Vždyť může přeci poslat skupinku stínových klonů, ať se vrhnou na trénink.
„Mů..že..me to zku..sit hn..ed. Já si za..ne..su vě..ci do své..ho do..mu a vy dva za..tím bě..žte na na..še sta..ré cvi..či..ště. Co ne..jdř..ív se t..am za v..ámi ob..je..vím a zji..stí..me je..stli to zvlá..dnu, ne..bo ne,“ řekl jim Strážce brány, na nic už nečekal a rozeběhl se rovnou do svého domku. Kde stvořil několik stínových klonů a dal jim pravý meč, se kterým odešli někam trénovat. Ještě se šel podívat kolik je hodin, protože ve dvě musí být u svého nového týmu. Ale nebylo ani deset hodin, takže na jejich malý experimentík má času víc než dost. Než odešel z domu, tak uslyšel plápolání plamenů, tak se otočil směrem, odkud to slyšel a tam stál Kuruma a tak se ho zeptal:
„Co po..tře..bu..ješ?“ Obávaný devítiocasí liščí démon si ho chvíli měřil pohledem a pak se zeptal:
„Nemyslíš si, že bys měl poslat aspoň jednoho klona do té Zvučné vesnice? Nemůžeme to nechat jen tak. Co když tam je zase nějaký šílenec, který chystá nějaký podlý útok, kterým tě bude chtít opět zabít?“ Strážce brány se zamyslel a pak přikývnul. Když pošle jeden ze svých klonů do Zvučné, tak se přece nic nestane. Může tam být a z dálky monitorovat jejich činnost. A když ho někdo odhalí, tak se všechny informace automaticky přenesou na něho, takže bude v obraze.
„Má..š pra..vdu. Ra..dě..ji ta..m po..šlu je..dno..ho klo..na, aby..chom zji..sti..li ně..ja..ké dal..ší in..for..ma..ce o to..m, co se ta..m dě..je,“ souhlasně přikývnul mladý Uzumaki a začal skládat potřebné pečetě a pak zvolal:
„Kage bunshin no jutsu!“ Vedle něho se z bílého kouře objevil úplně stejný muž jako on a tak mu hned ještě rozkázal:
„Bě..ž do Zvu..čné ve..sni.ce a sle..duj je ta..m. Ně..kd..e se za..ma..sk.uj, ať tě ne.zni..čí, pro..to.že v té ob..la..sti ne..js..ou žá..dní ji..ní spřá..te..le..ní nin..jo..vé.“ Klon jen přikývnul a opustil dům. Skutečný Naruto se rozloučil s Kurumou a vydal se za svými dvěma senseii.