Návrat Naruta Namikazeho 10

"Nikdo, NIKDO! Nebude říkat Sakuře příšero!"
"Ne? Tak se podívej."Odmlčela se a stočila pohled na růžovlásku."Příšero!Příšero!" Pokřikovala na Sakuru a při tom na ní ukazovala.
"Aiko, už toho nech!" Zařval na ní Naruto. Aiko jen omámeně stála, a tak se Naruto se Sakurou vytratili. Aiko se nahrnuly slzy do očí, jakmile si uvědomila, co se stalo.
"Naruto na mě nikdy tak nekřičel, ani když se dozvěděl, že jsem ho podváděla! Za to může ta růžovlasá příšera. Sice jsem jí pořádně ještě nepoděkovala za záchranu, ale to nevadí. Od teď je to moje nepřítelkyně!" Pomyslela si Aiko a odešla pryč. Už necítila bolest, jen vztek. Vztek na Sakuru, že jí přebrala Naruta.
Mezitím se Sakura s Narutem bavili, nad jejím chováním, dokud nedošli na místo.
"Jsme tu, Sakuro," Sakura se podívala a to, co uviděla jí vyrazilo dech. Byli na louce, kde byla přichystaná deka s jídlem. A měli krásný výhled na oblohu.
"To je nádhera!" Řekla zasněně Sakura.
"Pro tebe všechno," Sakura se na něj usmála a on na ní. Potom si sedli pozorovali, jak se začaly objevovat první hvězdy na obloze. Takhle seděli dlouho, dokud Sakura neusla na Narutově rameni. Jemně jí vzal do náruče a odnesl domů.
Ráno se Sakura vzbudila velmi brzy, tak se rozhodla, že se půjde projít po Konoze. Rychle napsala Aki dopis, že se šla jen projít, takže nemusí mět starosti. Když zamířila domů, potkala Aiko. Sakura se rozhodla dělat, že si jí nevšimla, ale Aiko jí zastavila a odvedla za roh, kde nikdo nebyl.
"Ty ku**o, zařídíš, aby se Naruto vrátil ke mě, protože my máme být spolu!" Diktovala jí.
"A proč bych to asi měla dělat? Teď jsem s ním já, takže máš smůlu, Aiko," Sakura zůstávala klidná, to se však o Aiko říct nedalo.
"Jestli mě neposlechneš, tak tě zabiju!"
"Neuděláš to, protože by si z toho měla hromadu problémů a navíc by tě Naruto nenáviděl ještě víc," vyjmenovával Sakura, proč to dělat nemá.
"Jo? A co když o tom nikdo nebude vědět, že jsem to byla já?"
"Tak ti to stejně bude na nic, protože by tě i tak Naruto neměl rád a měla by jsi potom celej život strach, že na to někdo příjde. Nevím co si myslíš, ale já se tě prostě nebojím. Jsem silnější než ty a nejsem zbabělá!" To ale už Aiko ztratila veškerej rozum a vytáhla kunai, který chtěla zabodnout Sakuře do srdce, ale Sakura se rychle dostala z jejího sevření a uhla.
"Tak to si vypiješ..." Procedila mezi zuby naštvaná Sakura.
"A co?" Posmívala se jí Aiko, ale to neměla dělat. Dostala dobře mířenou ránu do nosu. Kdyby tam nebyla zeď, už by v Konoze nebyla. Kdo ví, jestli by byla vůbec na této planetě. Protože Aiko omdlela, Sakura odešla domů. Aki ještě spala, takže lísteček vyhodila a přichystala jí snídani. Po půl hodině se Aki vzbudila a při snídani ji Sakura řekla, co dnes bude dělat.
"Dobré ráno Aki," usmála se na rozespalé děvče.
"Dobré," řekla a přisedla si ke stolu.
"Tak Aki, na oběd půjdem na rámen, co říkáš?" Odpověď byla šťastné vypísknutí a pobíhání okolo.
"Ty se chováš někdy fakt jako malé dítě," poznamenala Sakura.
"No jo," zakuňkala Aki a sedla si zpět ke stolu.
"Fajn, ty potom půjdeš domů, já potřebuju něco vyřídit,"
"A co?"
"To ti může být jedno,"
"Prosííím!" Zkusila to, ale věděla, že u Sakury šanci nemá.
"Ne!" Řekla pobaveňe a šla si číst knížku.
"Sakuro, už je půl dvanácté, půjdem?" Vběhla k Sakuře Aki, která už byla velmi hladová.
"Už?" Podivila se a koukla na hodiny."No jo, tak pojď," Aki zase vypískla, ale nic víc už nepodnikala.Za chvíli už došli. Tam si hodinu povídali s Ayme. Aki odešla domů a Sakura zamířila k budově hokage. Musela mu o ranní incidentu říct. Jemně zaklepala na dveře, a když uslyšela "Dále" vešla.
"Ahoj, Naruto,"
"Sakuro, ahoj! Co se děje?" Zeptal se, když uviděl její výraz.
"Musíš to s Aiko už jednou pro vždy vyřešit,"
"Co se stalo, neudělala ti nic?" Zeptal se starostlivě Naruto. Nechtěl o Sakuru zase přijít, ne teď, když jí získal zpět.
"Ne, nic mi není, ale ráno se mě pokusila zabít," odpověděla a vzpomněla si na ráno.
"Cože? Ale to není dobrý. To si s ní později vyřídím," řekl a obejmul jí. Ona se mu schoulila v náručí, a tak setrvali ještě několik minut. Potom se Sakura rozloučila a šla domů. Nechtěla jí potkat. Naštěstí jí nepotkala, ale když otevřela dveře od domu, uviděla skrčenou Aki a nad ní stála osoba, která na ní křičela.
"Teď mi pěkně řekneš, kde je Sakura!" Téměř křičela osoba.
"Proč to Aiko děláš? To se s tím nedokážeš smířit?" Přemýšlela Sakura, ale nahlas řekla:
"Aiko, už mě to unavuje. Stejně tě čeká rozhovor s Narutem a už bych být tebou se smířila s tím, že jsi Naruta ztratila," řekla chladným hlasem Sakura.
"A proč bych se měla s něčím smiřovat? To si opravdu myslíš, že s tebou Naruto vydrží? Když už předtím, než si Konohu opustila se líbal se mnou, pamatuješ?" Škodolibě se ušklíbla.
"To jsi byla ty?" Šokovaně se na ní podívala.
"Kdo myslíš, že to byl? Jistě, že jsem to byla já," jakmile to Aiko dořekla, vyrazila proti Sakuře s nachystanou katanou, ale Sakura se jí dokázala lehce vyhnout, a tak to Aiko napálila do zdi. Naštvala se ještě víc a běžela proti Sakuře zběsilou rychlostí. Sakura věděla, že se jí už nevyhne, tak jen zavřela oči a čekala bolest, která měla přijít. Když ale nepřicházela, otevřela oči a uviděla Aiko, jak jí někdo drží pevně , aby jí nezasáhla. Vzhlédla k té osobě a uviděla Naruta.
"Naruto," hlesla a pousmála se. Byla tak šťastná, že jí zachránil. Netušila jak se tu objevil, ani proč se tu objevil, ale byla mu velmi vděčná. Kdoví, co by se stalo, kdyby tu teď nebyl.
"Hloupý Naruto, jak si můžeš myslet, že mě takhle dlouho udržíš? Dobře víš, že jsem byla trénovaná, takže víš, že mě neudržíš moc dlouho. To jsi opravdu tak hloupý?" Vysmála se mu Aiko, to však naštvalo Sakuru a vrazila jí kunai do břicha, když nedávala pozor. Aiko se podívala na Sakuru, potom na kunai v břiše.
"No jasně, že mi to nedošlo, je to tak průhledný. Ale to bych nebyla já, abych odešla z tohoto světa jen tak," řekla a vrazila do Naruta katanu. Poté se zhroutila jako domeček z karet. Ale nebyla sama. I propíchnutý Naruto se zhroutil k podlaze. Sakura neváhala a začala ho ošetřovat.
"Naruto, prosím, neodcházej!" Prosila zoufalá Sakura. Věděla, že tohle stačit nebude. Musí ho nějak dostat do nemocnice. Ale jak? A potom si vzpomněla, že je tu i Aki.
"Aki, rychle někoho přiveď, kdo by byl schopnej Naruta odnést!" Rozkázala a pokračovala dál v léčení. Musela ho udržet při životě. Aki vyběhla a hledala někoho, ale většinou narážela na normální lidi, nebo na mladé shinobi, kteří by ho neunesli. Ale potom narazila na Kakashiho.
"Aki, neběhej tak zběsile, málem si do mě narazila," začal jí kárat.
"Teď mi to je jedno, Kakashi, dokážete odnést Naruta do nemocnice?" Podívala se na něj a ten vykulil oči.
"Proč?"
"Aiko, se snažila zabít Sakuru, on se tam objevil, chytl Aiko, Sakura jí probodla, ale ještě stihla probodnout Naruta," vychrlila ze sebe rychle. Jakmile to Kakashi vstřebal, rozeběhli se k Sakuře domů. Netrvalo jim to moc dlouho a uviděli její dům. Kakashi vešel a uviděl, jak Sakura ošetřuje Naruta.
"Kakashi, prosím odneste ho do nemocnice," zoufale ho poprosila. Kakashi neváhal, vzal ho rychle do náruče a rozeběhl se k nemocnici. Sakura a Aki vyrazily hned za ním. Vběhli do nemocnice, kde si ho hned vzali na sál. Po chvilce vyšla sestřička s informacemi.
"Je v kritickém stavu, děláme co můžeme, ale je jen malá šance, že to přežije," Sakuře se začali objevovat první slzy, ze kterých se náhle staly vodopády. Ani Aki a Kakashi na tom nebyli zrovna nejlíp. Sestra zase odešla a nechala je osamotě. Po asi pěti hodinách se otevřeli dveře a vyšla další sestra a řekla větu, na kterou všichni čekali.
"Přežije to, je mimo ohrožení života," na tvářích všech třech shinobi se objevila úleva a radostný úsměv.
"A můžeme ho vidět?" Zeptala se Sakura, ale sestra nesouhlasně zavrtěla hlavou.
"Ne, nejdříve až za dva dny," Sakura trochu posmutněla, ale nevadilo jí to.
"Dobře a děkujeme za jeho záchranu," sestra se jenom usmála. Poté Kakashi odešel domů stejně jako obě dvě dívky.