Já jsem … Epizoda 14: Kágové

„Vysvětlím, ti to později, teď pojď.“ Zavelel Naruto a rozběhl se směrem ven z vězení. Cestou nikoho nepotkali, takže byly za hodinu venku. Naruto přivolal Kyuubiho. Mladá Uzumaki se polekala. Jenže než stačila cokoliv říct, tak ji už bral blonďák kolem pasu a vyskočil s ní na hlavu lišky. Ten jedním velikým skokem vyskočil ven z propasti a obrovskou rychlostí si to řítil zpět do Konohy.

Já jsem … Epizoda 14: Kágové

„To stačí, zbytek doběhneme pěšky. Díky příteli.“ Poděkoval blonďák svému liščímu parťákovi.
„Co on mu říká příteli?“ Běželo v hlavě mladé červenovlasé kunoichi. Mezitím Kyuubi zmizel a trojice ninjů skočila na zem. Namikaze a Uchiha se chtěli rozběhnout, jenže je zastavil křik.
„Tak a dost. Nepůjdu nikam, dokud mi to tady nevysvětlíte!“

„No nechám to na tobě, Naruto. Já radši půjdu domů, abych si to uklidnil s Konan.“ Řekl černovlasý muž a zmizel v hejně vran.
„Tak, co bys potřebovala vědět?“
„Nejdřív kdo jsi.“
„Ach jo.“ Povzdech si blonďák. „Jmenuji se Namikaze Naruto. Můj otec se jmenoval Namikaze Minato a má matka Uzumaki Kushina. Podle rodokmenu, který jsem našel v sídle klanu Uzumaki. Jsi moje sestřenice. Protože má matka a tvá byly sestry. Ten rodokmen bude asi pod nějakým jutsu, které pozná, když se nějaký člen narodí.“
„Takže já jsem Karin Uzumaki?“
„Ano.“
„A kam jdeme.“
„Do Konohy. Poprosím Tsunade abys mohla být ninja z Listové.“
„No dobrá. Ale já tam nemám kde bydlet a navíc po mě určitě půjde Orochimaru.“
„Neboj, budeš bydlet u mě. A kdyby ten slizký had po tobě šel, tak tě ochráním.“ Dodal blonďák a usmál se. Jenže v tom mu kolem krku visela jeho sestřenice a plakala. Nebyly to slzy smutku ale štěstí.
„Konečně mám rodinu.“ Pomyslel si blonďák a spolu s Karin se vydali do Konohy.

Bylo deštivé ráno, ale v Konoze už byl život v plném proudu. Žáci byli v akademiích. A všichni ninjové na svých místech. Růžovlasá kunoichi měla jít předat správu od hokage jednomu mladému vůdci klanu, který byl mimo to její přítel. Teda alespoň si to myslela. Sice si dali jen dvě pusy a měli jedno rande, ale i přes to málo věděla, že je ten pravý. Zaklapala na dveře sídla klanu Namikaze.
„Moment už jdu.“ Ozvalo se zpoza dveří.

„Co ženský hlas.“ Podivila se mladá kunoichi. Když v tom ji otevřela mladá, pěkná červenovlasá dívka. Měla rozcuchané vlasy a brýle. Podívala se pozorněji a poznala, že má narutovo tričko. Růžovláska začala rudnout a zatínat pěsti. Jenže v tom ke dveřím přišel mladý vůdce klanu. Jakmile uviděl Sakuru, jak začíná rudnou, zatínat pěsti a vypadalo to, že i začne brečet. Blonďák se divil, co se děje vypadal, že začne brečet nebo že chce všechno rozbít. Jak uviděl Karinino tričko, spíše svoje tričko na Karin, tak mu to došlo.
„Sakuro tohle je moje sestřenice. Karin Uzumaki.“ Rychle představil svoji sestřenku.
„Se..sestře..sestřenice.“ Vykoktala Sakura.
„No vidím, že jsi tu, já se jdu najíst.“ Oznámila červenovláska a odešla.
„Si myslíš, že kdybych tě podvedl, tak bych si tu holku nechal tady?“ Zkoušel se to blonďák urovnat, jenže to ještě zhoršil. Jakmile uviděl Sakuřin výraz.
„Já to tak nemyslel.“ Začal to nějak zamlouvat. Jenže ani nemusel, protože ho růžovláska políbila.
„Pojď dál, přece nebudeme stát na dešti.“ Navrhl blonďák a vzal kunoichi za ruku a vtáhl ji do domu.

„Co jsi potřebovala?“
„Máš se stavit u hokage.“
„No dobrá. Mohla bys prosím provést Karin po Konoze a popřípadě ji představit ostatním?“
„Samozřejmě.“
„Děkuji. A chovej se tu jako doma.“ Dořekl Naruto a zmizel ve zlatém záblesku. Objevil se před kanceláří hokage. Zaklepal a vešel dovnitř. Tam už seděl Itachi. Blonďák jej pozdravil a sedl si vedle něj.
„Takže za tři hodiny vyrazíme na sraz kágů. Jak už víte, vy se mnou jdete jako ochranka. Místo schůze se nachází v zemi železa.“
„Víme kde, Hokage-sama. Už mám i vytipovanou cestu.“
„No výborně. Tak za tři hodiny u hlavní brány. Mimochodem jak dopadla vaše mise?“
„Na výbornou. Karin je u mě v sídle, jakmile se vrátíme, tak byste ji mohla přezkoušet.“
„Dobrá vyřešíme to, až se vrátíme. Teď jděte.“
„Ano.“ Odpověděli oba na ráz a odešli z kanceláře.

„Ty Itachi, co zajít na rámen?“
„Zveš?“ Blonďák se jen usmál.
„Jasně.“
„Dobrý den. Dvakrát rámen.“ Objednal blonďák.
„Ty, Naruto. Během včerejší mise. Tvoje oči se změnily.“
„Já vím. Poznal jsem to. V knihovně jsem narazil na jednu zvláštní věc ohledně Rekuganu. No bylo to spíše taková legenda. Ale přesto myslím, že ještě nemám dokonalý stupeň. Víš je možné, že můžu probudit … .„
„Nazdárek.“ Blonďák se otočil, aby věděl, kdo jej vyrušil a byl to Sasuke.
„Můžu si přisednout?“
„Jasně. Staříku ještě jeden rámen, tady pro Sasukeho.“
„Díky Naruto.“ Ten jen zakýval hlavou a pokračoval v jídle. Spolu probraly, co se přihodila na misi a jak to jde. Po chvíli Naruto vstal.
„No nic. Jdu se připravit. Tak zatím Itachi.“ Blonďák se rozloučil s bratry Uchihovími a zmizel ve zlatém záblesku. Objevil se ve svém sídle.

„Díky holky, že jste mi pomohly vybrat ty šaty.“
„No, ale budeme za to něco chtít Karin.“ Chudák mladá Uzumaki se zděsila.
„Který z kluků se ti nejvíc líbí?“
„CO! No, zatím se mi nejvíce líbil ten v té zelené kombinéze.“
„Co. Tobě se líbí Lee?“ Vykřikla Hinata.
„No vidím, že jste stihli víc než si jen projít Konohu.“ Vyrušil je majitel sídla.
„Sakra bratránku, jak dlouho tam stojíš.“ Blonďák se jen usmál nad oslovením bratránku.
„Už nějakou chvíli.“ Opět se pousmál a odešel do zbrojnice. Doplnil si shurikeny a kunaie spolu se svitky, výbušnými lístky a dalším vybavením. Vyšel ven ve své bojové zbroji a připnul si katany. Jenže toho si všimli děvčata.

„Ty někam jdeš?“
„Mám misi.“
„Už zase.“ Posmutněla růžovláska.
„Jdeme spolu s Itachim, jako ochranka hokage na schůzi kágů. Neboj, vrátím se brzy.“ Přívětivě se usmál na kunoichi a pomalu ji políbil. To vyvolalo okamžité šeptání u holek.
„Karin hlavně nikam nechoď bez tohoto kunaie. Jasný.“ A ukázal na trojcípý kunai.
„Tak zatím.“ Rozloučil se blonďák a zmizel. Objevil se u hlavní brány. Itachi mu podal černý plášť s kapucí, který si okamžitě oblékl. Za chvíli dorazila i hokage.
„Můžeme?“
„Ovšem, Hokage-sama.“ Odpověděl Uchiha a vyrazily. Po půl dni cesty, dorazily do cíle. Pevnost v Zemi Železa se tyčila vysoko do oblak. Pomalu sešli k hlavní bráně. Naruto s Itachim měli pláště s kapucí, takže jim nešlo vidět do tváře a zároveň skrývali svou čakru.

„Dobrý den, Hokage-sama. Jste tu poněkud brzo.“
„Dobrý den, Mifune-san. No má ochranka zná celkem dobře místní terén, takže jsme měli hladkou a rychlou cestu.“
„Dobrá. Pojďte za mnou.“ Velitel samurajů odvedl Tsunade spolu s jejím doprovodem do hlavního sálu.
„Takže. Vy Hokage-sama budete sedět zde.“ Ukázal na místo pod červenou vlajkou. „A pro vás je místo tam nahoře, budou tam všichni členové ochranky. Ale tam půjdete, až dorazí všichni kágové, zatím můžete být tady.“ Odpovědí mu bylo kývnutí hlavou.

„Tsunade-sama.“ Začal blonďák a vytáhl z kapsy trojcípí kunai. „Tady, vezměte si tento kunai. Určitě víte, k čemu slouží.“
„Ano.“
„Hlavně jej musíte mít pořád u sebe. Kdyby se náhodou strhla nějaká potyčka. Tak vás bude chránit především Itachi. Já se postarám o útok. Prosím vás za žádnou cenu nebojujte. Bude to bezpečnější a zároveň si uchováte neutrální tvář. Kdybychom museli z jakého koliv důvodu ustoupit, Itachi se o vás postará. Máme vytipovaných deset únikových plánů. Takže to vše nechte na nás. Já a Itachi se dokonale známe. Víme o svých slabinách a dokážeme si je navzájem vykrýt. Souhlasíte?“
„Ovšem, ovšem.“
„Dobrá vypadá to, že dorazily ostatní.“ Jen co to blonďák dořekl, objevil se ve dveřích Mifune, nemusel ani nic říkat, Itachi na něj kývl, že rozumí a Mifune odešel.
„Takže se o nic nebojte Tsunade-sama.“ Řekl blonďák a spolu s Itachim odešli na balkón, který se tyčil nad hlavním sálem.

„Páni, za tak krátkou chvíli vymysleli deset únikových plánů a mají strategii na ochranu, aniž by jsi, cokoliv řekli. Itachi je génius to ví všichni, ale Naruto mě překvapil.“ Pomyslela si milovnice hazardu. Mezitím co šla ochranka Hokageho na své místa potkali jednotlivé kágy. Čtvrtého raikageho, Čtvrtého Kazakageho, Třetího Tsuchikageho a Pátou Mizukage. Ti se na ně jen opovrženě podívaly, kromě Mizukage, ta jako by tušila, co jsou zač. Po chvíli došli na balkón. Tam už stálo v pozoru osm ninjů. Všechny z nich oba dobře znaly. Ze svých zdrojů naruto zjistil, koho si kágové berou jako ochranu a vyhledal si na ně vše.

Po chvíli jednání

„To ani náhodou. Není to jen podmínka k zahájení války. Co Hokage!“ Rozzuřený raikage bouchl pěstí do stolu.
„Ne není Akatsuki, jsou hrozbou. Máme informace, že chtějí sesbírat všechny bijuu a ovládnout svět. A navíc oživily Uchihu Madaru. Představte si nejmocnějšího ninju s nesmrtelným tělem a nekonečnou zásobou čakry.“
„Na to vám kašlu. No ale, když už jsme tu, tak proč vás rovnou nezabít Hokage.“ Raikageho vlasy se naježily a čakra prudce stoupla, s obrovskou rychlostí si to namířil k Tsunade. Ozvala se ohlušující rána a celou hlavní halu zahalil dým. Strážci okamžitě přiskočily se svým kágům. Ozval se smích tsuchikageho.
„Hm. O jednoho hokageho míň.“ Ozval se nejstarší kage.

„k***a. Jak je to možný!“ Řval přes celou halu rozzuřený raikage, jakmile dým zmizel, všichni si všimli proč. Na místě kde seděla Tsunade, byla díra, jenže krev nebo tělo nikde.“
„No odpověď je jednoduchá.“ Všichni se otočili za hlasem. Na stožáru, který držel vlajku ohnivé Země, stál ninja s Hokage v náručí a vedle něj druhý strážce. „Jsem rychlejší jak vy.“
„CO!!! Kdo k čertu jste.“
„Ninjové z Konohy. Černý havran.“ Odpověděl Itachi a sundal si kápě. Všichni zbystřili.
„Co Uchiha Itachi, ale ty máš být v Akatsuki.“
„Byl jsem.“
„Jak může být ninja z Listové, když vyvraždil svůj klan.“
„Nic není tak jak se zdá, Kazekage-dono.“ Řekla už Tsunade, která stála na vlastních nohách.

„A kdo je ten druhý.“ Zeptal se raikage, kterého to nejvíce zajímalo. A navíc se kolem něj objevilo bleskové brnění a vlasy se mu opět naježily. Halou se mihla černá šmouha. Mnozí si mysleli, že jen mrknuli, ale to už stál poslední zahalený muž vedle raikageho a u jeho krku dřímal katanu napuštěnou větrnou čakrou.

„V souboji jeden na jednoho proti mně nemáte šanci. Jsem rychlejší jak vy. Ovládám vítr i blesk. Můžu útočit zblízka nebo dálky a mám víc čakry jak vy. Jak už jsem řekl, jste pro mě nic.“ Začal muž zahalený v plášti, jeho ledový hlas všechny překvapil. Neznělo to povrchně ani namyšleně, šel z toho strach a respekt. „Mí protivníci a nukeini mi říkají Temný Stín.“ Všichni kágové až na Mei Terumei se na něj vystrašeně podívali.
„Hm. Temný Stín.“ Ozval se příjemný ženský hlas. Naruto okamžitě poznal čí to je. „Pravým jménem Uzumaki Namikaze Naruto. Syn Čtvrtého hokage. Vůdce klanu Namikaze. Věznitel Kyuubi no Yoku a bývalý člen Akatsuki stejně jako Uchiha Itachi. Že, Naruto?“

„Mei Terumei. Okouzlující jako vždy.“ Mírně se pousmál. „Myslím, že bude lepší, když budete pokračovat v jednání.“ Řekl blonďák hlasem, který říkal, že pokud ne dopadne to špatně. Katanu schoval zpět do pouzdra a vydal se na balkón.

„Jo a raikage. Ještě jednou se pokusíte napadnout Hokage, tak vás namístě zabiju a je mi jednou jakou máte hodnost.“
„Ty mi vyhrožuješ, ty malej parchante.“
„Važte svá slova. Já mám jen jedny nervy a ty jsou už nadranc. A navíc já vám nevyhrožuji, berte to jen jako, kamarádskou radu.“