Pouta ep.1 - Sensei

Od konce 4. velké války ninjů uplynulo pět roků, avšak následky byli stále patrné. Aliance shinobi sice vyhrála, ale ztráty byli zničující, žádný z národů si nezachoval dost vojenské síly, aby mohl existovat sám o sobě. V měsících po válce proběhlo mnoho schůzí Feudálních pánů a současných Kagů, aby situaci vyřešili, nikdo nechtěl válku o zbytky světa, ne že by neměli ambice, ale nezbyl téměř nikdo, kdo by tuto válku vedl pokud nepočítáme civilisty. Byli založeny trvalé spojenecké shinobi síly pěti velkých národů, jejichž vůdčí zemí se stala Země Ohně. Ta si jako jediná zachovala největší vojenskou sílu, ale i tak pouze čtvrtinovou než před válkou a to i se zálohami, které zůstali ve vesnici.
Novým již šestým Hokage byl jmenován Hatake Kakashi, který funkci přijal trochu zdráhavě, neboť období po válce bývá vždy těžké a to nebyl jediný důvod. Kakashi nikdy takovou zodpovědnost nechtěl, nebyl to jeho sen, ale Narutův. A tak přesto, že byl Naruto hrdinou co zachránil svět, jako genin se nemohl stát Hokagem.

Na touto válkou oslabené národy zaútočili menší země, které vycítili možnost vlastního prospěchu ve vzniklém mocenském vakuu. Tyto potyčky byli vždy rychle ukončeny bez větších ztrát, měli dost soudnosti nato, aby se nestřeli s hrdinou aliance a posledním zbylým Jinchuuriky. Toto období dalo též vzniknout mnoha novým zločineckým organizacím, které tyranizovali příhraniční oblasti zemí. Pro potlačení těchto organizací vznikli malé týmy ninjů. Kapitánem jednoho takového týmu je i Naruto, který se mezitím stal jouninem a právě vede své studenty k jedné malé vesničce na jižních hranicích Ohňové země.

„Sensei, jak to provedeme dnes? Bude to opět útok s odvedením pozornosti, nebo přímá konfrontace,“ zeptal se Haru nedočkavě.
Haru je 14-ti letý ninja se specializací pro boj na malou a střední vzdálenost, používající Doton a meč s chakrovou čepelí. Je horkokrevný a svojí nedočkavostí a zbrklostí hodně připomíná Naruta v jeho věku.

„Ne, dnes to bude jinak. Zastavíme asi kilometr od vesnice a prozkoumáme ji jedním z mých klonů, mám divný pocit a nechci nakráčet do pasti, nebo hůř,“ řekl Naruto s takovým klidem, jaký u něj nebýval běžný.
„Vy máte divný pocit sensei? Tak to začínám mít obavy, vy jste vždy sebejistý,“ prohodila Akane.
Akane je 15-ti letá kunoichi a nejstarší z jeho třech studentů. Je to lékařský ninja, ale vyzná se i v boji na dlouhou vzdálenost s ninja vybavením.

„Nemusíš se bát, nedovolím aby se ti něco stalo,“ ubezpečoval ji Kano.
Kano má 14 let, je to bojovník na malou vzdálenost používající hlavně taijutsu, to ovšem neznamená že neovládá ninjutsu, právě naopak je tak dobrý v ovládání chakry, že ho Naruto naučil Rasengan.

„Dobře tady zastavíme, postavte hlídku a já zatím vytvořím klon, Kage-bunshin,“ vedle Naruta se objevil jeho klon.
„Vydej se do vesnice, zjisti co nejvíc a pamatuj za půl hodiny uvolním techniku tak se nikde nezdržuj,“ poučoval Naruto.
„No jo furt, šmarjá neděláme to poprvý,“ procedil klon mezi zuby.
„To snad není možný, to jsem opravdu tak otravný?“ povzdechl Naruto, na to se Akane rozesmála.
„Co je tady k smíchu, tohle je vážná situace, vesnice byla napadena a my nevíme kým, nebo proč, a ke všemu je můj vlastní klon drzý, kdyby tohle viděla Sakura tak mě praští.“
„Promiňte sensei, já jenom,“
„No co?“
„Ale nic.“
„Akane, Haru, Kano já chápu,že být uvolněný je důležité, ale také to může vést k chybám a ty ke zranění, vím to v minulosti jsem býval uvolněný, bezstarostný a roztěkaný, málem jsem na to doplatil nebýt dobrých přátel kteří mi pomohli, zachránili mi život tolikrát jako já jim, díky tomu máme mezi sebou silná pouta, taková pouta která cítím k vám, proto vás budu ochraňovat a dbát na bezpečí, tak to prosím neberte na lehkou váhu ikdyž to není první společná mise chci abyste jí tak brali je to jasný?“
„Rozkaz!“ řekli jednohlasně.
„Moc dojemný, tak já už vyrazím.“

Uběhlo asi pět minut a klon dorazil k okraji vesnice, všude bylo ticho což je podezřelé, ve vesnici přece žilo na 400 obyvatel, ale zde nikdo ani stopy po útočnících.
„Ještě mám dost času, musím se podívat hlouběji do vesnice.“
Dorazil do středu vesnice, zde též nikdo není, věci po lidech jsou na svých místech, jakoby se všichni sebrali a odešli.
„Co se to tu děje, dostali jsem přece zprávu o pomoc, ale tady není ani stopy po boji, žádná těla, nic vypáleného, vůbec nic!“
Klon procházel od domu k domu, když v tom to uviděl, první a jediná stopa,už chtěl něco říct, ale v tom puf, Naruto uvolnil techniku, protože uběhla půl hodina kterou mu dal.

„Co to,to není dobrý!“křikl Naruto
„Všichni okamžitě do vesnice a rychle.“
„Co se děje sensei, co jste zjistil, jsou snad útočníci stále na místě?“ vyzvídala Akane.
„Ne není tam nikdo, ale musím se na něco podívat, sakra měl jsem mu nechat ještě pár vteřin,“ přemítal Naruto a vyrazil jako blesk.

Celá skupina mířila k vesnici, Naruto v čele, oba chlapci po stranách a Akane vzadu. Je to jejich standardní formace, která je nikdy nezklamala.
„Co se mohlo stát, sensei nikdy takhle nepospíchal, co tam najdeme, bude to hodně ošklivé, snad moje léčebné dovednosti budou stačit,“ přemýšlela Akane.

Naruto se zastavil na místě, Haru nestihl zareagovat dost rychle a vrazil do něj,
„Promiňte sensei, já nechtěl,“ omlouval se, ale odpověď nedostal. Naruto stál a jen koukal na vypálené místo uprostřed náměstí.Nebyl jediný kdo na to koukal, stejný výraz měl i Kano.
„Co to je, už jste to někdy viděl, sensei?“ ptal se Kano.
„Ne, takový znak neznám, není to symbol žádné vesnice nebo skupiny, které máme v knihách, netuším komu patří.“
„Trochu to připomíná znak Akatsuki,“ poznamenal Haru.
„Ne, společný mají jenom malý detail, navíc Akatsuki jsme zničili před pěti lety. Pořádně se na ten znak podívej, je to písmeno a ne emblém.“
Ʉ

„Musíme se vrátit do Konohy a podat hlášení, tohle je vážnější než jsme si mysleli.“

Cesta domů trvala půl dne a hned jak vešli do vesnice je zastavila Hinata.
„Ahoj Naruto máš chvilku?“ zeptala se.
„Promiň, ale musím ke Kakashimu, uvidíme se večer doma.“
„Kakashi máme problém,“ vrazil Naruto do kanceláře Hokageho.
„Vesnice byla prázdná, že Naruto,“ překvapil jej Kakashi.
„Jak to víte, umíte snad číst myšlenky?“ zděsil se Naruto.
„Ne nic takového, ale ráno přišel tenhle dopis, na přečti si ho,“ podával papír Narutovi.