3 cesty – 4.

První setkání

Od doby, co Naruto nastoupil na ninja akademii uplynulo už několik let. Vztah ostatních k němu se značně zlepšil, protože Narutovi se podařilo ledacos překonat. Byl silný a stále sílil. Naučil se spoustu užitečných věcí, Kyuubi jej učil, když to bylo potřeba. Hned poté, co se Naruto setkal se svým otcem, se u něj začaly projevovat jisté znaky geniality. Opravdové znaky geniality a ne jenom podobnost s jeho otcem.
Naruto už byl na několika misích, ale zatím pouze na těch nejjednodušších a nemohl se dočkat, kdy se konečně podívá dál od Listové, aby mohl začít hledat své sourozence a mámu. Dnes jeho tým tvořený jím, Uchihou Sasukem, Haruno Sakurou a jejich mistrem Hatake Kakashim měl dostat další misi a Naruto ž se nemohl dočkat, co to tentokrát bude.
Sasuke už zase tak moc nadšený nebyl, protože posledních šest let nechápal, jak se mohl Naruto, vždy předtím pořádný idiot, tak moc zlepšit až na jeho úroveň. Sakura zase obdivovala Sasukeho, takže s tím neměla žádný problém.
„Tým Sedm má za úkol donést tento svitek do Vířivé. Je to důležitá odpověď, pro jejich vůdce, který ji očekává,“ vysvětlil Třetí Hokage a uvažoval nad tím, proč Kushina jedná, jako by jej neznala.
Díky své pozici však nemohl nic riskovat. Nemohl si dovolit vyostřené vztahy mezi Listovou a Vířivou, které byly obě součástí země Ohně, nyní již oficiálně. Ostatní národy, když se o znovu vystavění Vířivé dozvěděli, tak byli téměř na prahu války se zemí Ohně, ale nakonec se vše nějak urovnalo, alespoň zatím.
„Možná si Kushina přeje vidět Naruta. Nebo ji možná někdo ovládá, tak či onak, když chce Vířivá Kyuubiho, tak se musí sami přesvědčit, že si jej nemůžou vzít,“ říkal si v duchu Třetí a doufal, že se Narutovi nic nestane.
Za pár hodin po zadání mise tým Sedm vyrazil z Listové rovnou směrem k moři, k Vířivé. Naruto něco málo tušil, co ta vesnice znamená pro něj, jako příslušníka klanu Uzumaki.
„Možná tam budou nějaké stopy po mámě nebo mých sourozencích,“ řekl Naruto Kyuubimu, který jej vždy poslouchal.
„Možná. Víš, jak určit, že se jedná o tvé příbuzné?“ Ptal se Kyuubi.
„Jejich jména mám vryté do paměti, ale ty chceš vědět, jestli je dokážu poznat podle chakry, ne?“ Na to Naruto.
„Přesně tak Naruto,“ pokračoval Kyuubi.
„Sám si mě to naučil, takže jestli to nebyl podvod, tak to dokážu,“ odpověděl mu Naruto.
Kyuubi se usmál a byl rád, že nakonec narazil na Naruta, připomínal mu totiž někoho, koho kdysi dávno znal.
„Vím, že jsme už o tom kdysi mluvili, Kyuubi. Ale myslíš, že je možné, že máma ztratila paměť a proto mě nikdy nehledala?“ Zeptal se znovu Naruto a tak trochu posmutněl.
„Je to nejenom možné, ale hodně pravděpodobné. Proto by nebylo dobré používat moc moji chakru. Kdyby se jí vrátily najednou všechny vzpomínky, tak by mohla zešílet,“ vysvětlil Kyuubi a Naruto mu plně rozuměl.
Nehodlal udělat, žádnou nerozvážnost, která by mohla ohrozit cizí životy. Zároveň se však nemohl dočkat, až dorazí do Vířivé, byl si stoprocentně jist, že najde nějaké stopy, které by jej mohly nasměrovat na správnou cestu. A po pár dnech očekávání Naruto se svým týmem konečně dorazili do Vířivé. Narutovi se všechno zdálo povědomé, ale především vycítil známou chakru. Sice ji nikdy předtím v životě necítil, ale podobala se té jeho. Měl radost, protože byl zase o krok blíže k nalezení své rodiny.
Kakashi dal svému týmu volno. Všichni tři jeho studenti se divili, proč je tady tak moc ninjů z Listové, ale Vířivá a Listová byli spojenci, takže se tomu nebylo co divit. Sasuke navrhoval, že by si měli po cestě odpočinout, ale Naruto se okamžitě pustil do pátrání po té povědomé chakře kterou slabě cítil.
„Páni. Nevypadá to, že tohle všechno postavili za dvanáct let,“ divil se nahlas Naruto, když si procházel Vířivou.
Najednou ucítil silněji chakru, kterou sledoval a přidal do kroku, protože už se blížil a byl blízko.
„Naruto uklidni se! I kdyby to byla tvoje máma, tak by si tě nejspíše nepamatovala a stejně tak na tom budou i tví sourozenci, kteří tě v podstatě ještě ani neviděli,“ snažil se uklidnit Kyuubi rozrušeného Naruta.
Trochu to pomohlo, ale Naruto mírně posmutněl, protože mu to připomínalo, jak moc sám celou tu dobu byl. Už byl blízko. Najednou zpoza rohu vyběhla dívka a vrazila do něj. Naruto věděl, že je to ona, ale mezitím jej stihla díky nárazu povalit na zem.
„Ty jsi ta pravá,“ řekl Naruto a ani si neuvědomoval, jaké následky by mohla mít nevhodná formulace slov.
„C-Cože?!“ Nechápala dívka a celá v obličeji zrudla.
„Nami?“ Divila se druhá dívka, která vyšla ze stejné uličky a vše, co řekl Naruto zaslechla.
Když se podívala na Naruta, tak musela uznat, že nepatří mezi ty nejošklivější a je o dost pěknější než ti průměrní kluci. Bylo to díky Narutovu sestřihu, který téměř dokonale kopíroval jeho otce. Hned na to se za Narutem objevil Sasuke.
„Kyaa!“ Bylo jediné, co Mai byla schopna vydat předtím, než omdlela.
„Naruto, co tady vyvádíš?!“ Zeptal se ho naštvaně Sasuke.
„Aaa, promiň Sasuke, hned to tady vyřídím a pak půjdu,“ řekl Naruto.
Nami však stále byla ještě rudá a tak nějak stále seděla na Narutovi, který se chtěl zvednout. Naruto jí pomohl vstát a byl opravdu strašně rád, že našel někoho ze své rodiny.
„Já ji našel Kyuubi, chápeš? Našel jsem svoji sestřičku!“ Radoval se Naruto.
„Aby si tě špatně nevyložila,“ na to Kyuubi a nechápal, jak mohl Naruto něco takového rovnou říct.
„Chtěl bych ji poznat trochu více, myslíš, že se s ní můžu ještě potom potkat?“ Zeptal se Naruto svého věčného rádce.
„Nemusel by to být problém, dokud se nebudeš chtít chlubit tím, že jsi její bratr,“ na to Kyuubi.
Naruto s ním musel souhlasit. Pro Nami to by musel být jistě šok, kdyby jí řekl, že je její brat. Pak by ho mohla nenávidět a nikdy by jej nemusela chtít vidět.
„Jestli máš dnes večer čas, rád bych tě poznal trochu více,“ řekl Naruto.
Nami byla nyní úplně rudá, tak moc jako ještě nikdy v životě a netušila, co by měla říct.
„Ale to je tak narychlo,“ snažila se snad vymluvit.
„Promiň, nevěděl jsem, že už něco máš,“ řekl Naruto a chystal se jít pryč.
„Ne! Počkej! V-V kolik hodin?“ Zeptala se Nami nesměle.
„Kolem šesté? Pak mě můžeš trochu provést po vesnici,“ usmál se Naruto na Nami a ona zahlédla podezřele povědomý a zároveň milý úsměv.
Nevybavila si však, na kom jej vždy vidívá. Pak se snažila vzkřísit Mai, která nehybně ležela na zemi. Ve stejnou chvíli se Kyuubi bavil, tak jako už dlouho ne. Naštěstí pro něj byl Naruto zčásti ještě trouba, takže si neuvědomoval, co přesně řekl Nami a především, jak ona to mohla pochopit.

Kakashi se blížil k sídlu vůdce Vířivé. Od Třetího byl informován, jak se věci mají a jak se má podle situace zařídit, ale hlavně měl také zjistit, jestli si jej Kushina pamatuje nebo jestli ztratila paměť. Kdyby se jednalo o druhý případ, měl se Kakashi snažit vyloučit možnost, že s ní někdo manipuluje.
„Uzumaki Kushina-sama,“ oslovil první Kakashi, když konečně dorazil na místo a předal svitek s odpovědí od Třetího Hokageho.
Kushina se okamžitě pustila do čtení a čím dále se dostávala a tím byla opravdu, ale velice opravdu udivenější.
„Takže Kyuubi má jinchuuriki, navíc ten člověk je poloviční Uzumaki. Aha tak to pak vše vysvětluje,“ uvažovala nahlas Kushina.
„Je to, tak jak to stojí v dopise,“ přitakal Kakashi.
„Ráda bych to jinchuurikiho viděla osobně,“ řekla Kushina a propustila Kakashiho k odchodu.
Kushina pak uvažovala, co by měla udělat. Původně si totiž myslela, že by mohla Kyuubiho zapečetit třeba do sebe nebo v nejhorším případě do Nami, protože jenom lidé z klanu Uzumaki mohli vystát Kyuubiho chakru. Ale nakonec jí to zase tak moc nevadilo, že má v sobě Kyuubiho někdo jiný. Navíc ten člověk se zdál být s Kyuubim v souladu, takže nehrozila, že by nastala nějaká další tragédie.
Kakashi zatím usoudil, že Kushina nevypadá, že by byla někým manipulována, prostě jenom souhra nešťastných náhod. A také tomu tak ve skutečnosti bylo.
Kolem Kakashiho se prohnala nějaká dívka a Kakashi si stihl jenom všimnout, že má rudé vlasy stejně jako Kushina a může být tak v Narutově věku. Byl si jist tím, že se musí jednat o Narutovu sestru, alespoň to věděl.
Kushina však stále chtěla, aby byl Kyuubi ve Vířivé, myslela si, že na něj má nárok a hlavně čím více bude ve Vířivé Uzumaki, tím lépe pro její rozvoj. Proto jí napadla jedna myšlenka, kterou, ale považovala za dosti bláznivou. Možná jí k tomu, ale starší nakonec přinutí. Nami vběhla do místnosti ke Kushině a rovnou se jí chtěla na něco zeptat.
„Mami, můžu jít dnes večer ven?“ Zeptala se Nami.
Kushina se divila, co to do její dcery vjelo, ale když jí pak uviděla v očích, o co může jít, tak se pousmála. Pak si rovněž, ale vzpomněla, že potřebuje aby Nami byla dneska s ní. Kushina viděla, že Nami vypadá jako zamilovaná, naneštěstí jí to nyní nemohla dovolit.
„Je mi líto Nami, ale věc se má tak, že dneska večer se setkáš se svým snoubencem,“ řekla Kushina a začínala Nami litovat, že ji do něčeho takového musí nutit.
„Cože?!“ Vyvalila oči Nami a nechtěla věřit vlastním uším.
„Dneska večer nikam nejdeš,“ řekla Kushina a snažila se na Nami být milá, protože jí říct něco takového ve chvíli, kdy se teprve do někoho zamilovala, bylo hrozné.
„Ale mami? Jak? Proč?“ Nechápala Nami a vypadala, že se každou chvíli zhroutí.
„Je to pro Vířivou, Nami. Ten člověk je pro vesnici důležitý. Ale neboj, než se budete moct vzít, tak budeš mít ještě spoustu času se i zamilovat,“ řekla Kushina a bylo jí líto, co dělá.
Sama by se za toho člověka vdala, ale Kyuubiho jinchuuriki byl stejně starý jako Nami, sama pro něj byla už moc stará. Vlastně by mohla být jeho máma, napadlo ji a při tom se cítila jako by to snad byla i pravda.

Kakashi dorazil do hotelu ke svému týmu. Sasuke už netrpělivě čekal, aby mohl Naruta prásknout, kvůli tomu že si na večer domlouval rande. Sasuke, ale pouze Narutovi záviděl.
„Sensei?“ Začal Sasuke poutat na sebe Kakashiho pozornost.
„Ano Sasuke,“ na to Kakashi.
„Jak dlouho asi zdržíme ve Vířivé?“ Zeptal se Sasuke.
„Několik dní, proč to chceš vědět?“ Zeptal se Kakashi.
„Jenom jsem chtěl vědět, kolikrát stihne jít Naruto na rande s tou holkou, co do něj dneska vrazila,“ řekl Sasuke jedovatě, tak aby jej slyšel i Naruto.
Naruto se tím směrem podíval a nerozuměl, co Sasuke myslel tím „randem“? Pak to hned pustil z hlavy a začal se připravovat na večerní setkání se svou sestrou.
„Na dnešek večer si nic neplánuj Naruto, vůdce vesnice si tě dnes přeje vidět,“ řekl na to Kakashi.
Naruto v tu ránu přestal s detailními přípravami a tvářil se kysele, ale proti Kakashimu příkazu nic dělat nemohl. Tedy pokud se nechtěl stát zrádným ninjou a to by se mu na území spojenců Listové moc nehodilo. Sasuke měl z toho jak se Naruto tváří radost, protože závist, to je hrozná věc.
A večer na sebe nenechal dlouho čekat, těch několik hodin jim uběhlo celkem rychle. Ale Nami, ani Naruto se na večer netěšili, protože se chtěli sejít a zároveň netušili, že se sejdou i tak. Nami byla značně přešlá z toho, jaký osud jí její matka nachystala, ale nic s tím nemohla udělat, protože i ona sama reprezentovala Vířivou. Na druhé straně Naruto netušil ani trochu co jej čeká, zatím si myslel, že se má pouze sejít s někým, kdo řídí Vířivou.
„Vezmi si to z té lepší stránky. Ten člověk, co vede Vířivou je něco jako Hokage, takže můžeš být rád, že se můžeš setkat s někým tak významným,“ řekl Narutovi Kyuubi aby mu trochu zvedl náladu.
Když se blížili k místu, kde se měli zástupci obou vesnic setkat, tak Naruto znovu ucítil povědomou chakru. A ne jenom jednu.
„Jedna z těch chaker je určitě Nami a ta druhá? Bráška? Máma?“ Ptal se Kyuubiho značně veselejší Naruto.
„Myslím, že to nebude, tak úplně ztráta času. Navíc Nami je zde taky, takže na tebe nebude někde čekat,“ odpověděl Kyuubi Narutovi.
Naruto šel hned více zvesela a Sasuke mu mohl závidět, kam byl pozván, protože on musel zůstat se Sakurou v hotelu. Naruto s Kakashim konečně dorazili a po několika málo formalitách byli puštěni do stejné místnosti, kde už čekala Kushina s Nami. Když je Naruto uviděl, bylo mu jasné, že ta starší rudovláska je jeho máma, ale kvůli Kyuubiho radě raději nic neříkal a ani se jí nevrhal do náruče.
Když Kushina uviděla Naruta, tak jí připadal tak moc povědomý a byla si jistá, že už jej musela někde předtím vidět, jenom jako by si nemohla vzpomenout, kde a hlavně kdy.
„Naruto-kun,“ začala Kushina pěkně na Naruta.
Naruto kývl a byl štěstím bez sebe, že slyší hlas své mámy. Nami byla stejně u vytržení jako on, protože nikdy nečekala, že to bude zrovna ten pěkný blonďák, kdo má být jejím snoubencem. Naruto stále netušil, co se na něj chystá a taky někde skrytě potají doufal, že si jeho máma vše pamatuje.
„Naruto-kun, od Hokageho vím, že jsi jinchuuriki Kyuubiho, ale co je důležitější je to, že jsi Uzumaki. Ráda bych s tvými rodiči projednala, to jestli by jim nevadilo, kdyby ses měl stát snoubencem mojí dcery Nami,“ řekla Kushina.
Pak se podívala na Nami a ta vypadala jako v sedmém nebi. Kushina tomu zprvu nerozuměla, ale pak jí Nami naznačila, že ten blonďák je člověk se kterým chtěla jít dnes večer ven. Kushina se usmála, jak jí náhoda nahrává. A především byla ráda i za Nami. Nebude ji muset nutit vzít si někoho, koho nechce.
„Kyuubi?“ Ptal se zoufalý Naruto.
„Odmítnout nemůžeš, jestli nechceš, aby se z tvojí mámy a setry stali tvoji nepřátelé. Navíc musíš jednat, tak abys nezpůsobil problémy Listové,“ ukončil Kyuubi jejich krátký rozhovor a nechal Naruta na pospas osudu a přitom se stále mírně usmíval, jak se bavil.
Kakashi se chystal nějak celou situaci vysvětlit a zároveň se ujišťoval, že Kushina musela opravdu zapomenout celou dobu, co byla v Listové tak i své vlastní děti.
„Promiňte, ale já jsem sirotek, musíte buďto zeptat Hokageho a nebo si počkat, až budu dospělý,“ odvážil se vyřešit, celou situaci Naruto.
Kakashi nechápal, co Naruto myslí tím sirotkem, když má svou matku přímo před sebou, ale pak si vzpomněl, že Narutovi bylo řečeno, že jeho rodiče zahynuli při útoku Kyuubiho na Listovou. Kakashi také nemohl nic dělat, protože měl nařízeno pouze pozorovat, navíc Naruto za něj situaci už dávno vyřešil.
Nami i Kushina vypadaly překvapeně, z toho, co jim Naruto řekl a Kushinu mrzelo, že se takto zeptala, ale už to vrátit nemohla. Naruto se na ni však usmál a jí se v hlavě vybavil obraz muže, který vypadal podobně jako Naruto, ale ona si byla jistá, že toho muže miluje. Pak se sama musela uklidnit, protože si byla jistá, že si Naruta také oblíbila. Měla jej však ráda, jako by to bylo její vlastní dítě. Stále si však nepamatovala, že jím i ve skutečnosti je.
„Moc se omlouvám Naruto-kun. Nevěděla jsem to,“ snažila se omluvit Kushina.
„Uzumaki Kushina-dono, plánujete poslat nějakou zprávu Hokage-sama?“ Zeptal se příliš oficiálně Kakashi.
„Jestli vám to nebude vadit se zde pár dní zdržet?“ Řekla Kushina a Kakashimu bylo jasné, že je zde zdržet chce.
Ale to mu poskytovalo možnost k pozorování. Nami taky vypadala nadšeněji stejně jako Naruto, který však netušil, že se do něj Nami mezitím stihla zamilovat.