Naruto Musume – část 13 – Úsvit opravdového démona

Pohroma byla zde v měřítku, jaké nikdo nikdy ještě neviděl. Listová byla pod útoky několika monstrózně silných ninjů a do toho se ještě přidal běsnící devítiocasý démon, který nad sebou neměl ani ždibec kontroly.
Naruto nevnímala, co páchá a byla v jednom ohni. Strašně jí to bolelo a snažila se toho hrozného pocitu zbavit, ale tím jako devítiocasá liška pouze více a více zuřila. Pein, který doposud musel bojovat proti ochráncům Listové, se musel přidat na jejich stranu, protože chtěl zastavit Kyuubiho – Naruto, která běsnila.
„Co si s ní udělal?!“ Křičela na Peina Kushina.
„Nic!“ Nevím, co do ní najednou vjelo!“ Křikl Pein zpět na Kushinu, protože přes strašlivý řev Naruto nebylo skoro slyšet.
Naruto se ve své liščí podobě ohnala svým ocasem po těch, co jí stáli v cestě. Kromě Peina se jí všichni dokázali vyhnout, ale Peinovi na jeho zraněních nijak nezáleželo, protože se vždy mohl znovu obnovit, podle potřeby.
Ale zbývající členové Akatsuki neměli tolik štěstí a byli smeteni tlakovou vlnou z nárazu. Všichni jinchuuriki ustáli běsnění Naruto, ale museli se okamžitě vydat pomoci ji zastavit. Okamžitě na to ti, co ještě nebyli v podobách svých bijuu se do nich přeměnili a pokusili se Naruto udržet.
„Odkud bere takovou sílu?!“ Nerozuměl Bee, který se Naruto nemohl ani zdaleka rovnat.
A Kyuubi no Youko zapečetěný v Kushině v tu samou chvíli poznal, že se žene něco mnohem strašlivějšího, než byl Pein i s celou Akatsuki. Pohroma rozměrů, které se ani všech devět nemohlo rovnat.
„Kushino! Musím to na chvíli převzít já, jinak Naruto ztratíme nadobro!“ Pokusilo se Kurama nějak vyřešit situaci.
„Proč proboha, bych ti měla věřit?!“ Řekla zpět Kushina.
„Protože jestli nedokážeme zachránit Naruto, tak pak už to nebude jenom náš drobný problém!“ Snažil se pokračovat ve vysvětlování Kurama.
„Malý problém?!“ Nechápala Kushina.
„Je možné, že se Naruto ještě více změní! Když se to stane, tak už ji nikdy nedokážeme vrátit do původního stavu a ona naopak zesílí více ještě jako démon! Kterému se ani nás devět nedokáže postavit,“ zněl spíše už ustaraně Kurama.
„Cože?!“ Nedokázala porozumět jeho slovům Kushina.
Ale hned jí bylo jasné, že stejně bude muset nechat Kyuubiho vyjít ven, aby se situace mohla naklonit na jejich stranu. Nyní se opravdu začínala strachovat o svou dceru. Kurama se nyní díval na svět zrakem Kushiny a mohl začít rozkazovat, co a především jak se má dělat. Přeměnil se do své plné podoby.
„Kushino?!“ Nerozuměl Minato, ale doufal, že se jí nic nestalo.
„Kushina bude zpět, až tady zklidníme naši dcerku,“ ozval se Kurama svým hlasem.
„Kyuubi!“ Značně se znepokojil a hned na to rozzuřil Minato.
„Klid Minato, nejdříve běsnící Kyuubi a pak až ten v tvé ženě,“ snažil se stanovit priority Jiraiya.
„Ale,“ snažil se Minato.
„Perverzní stařík myslí, alespoň jednou logicky,“ poznamenal Kurama.
„TY!“ Rozčílil se Jiraiya.
„Klid mistře, Kyuubi neplánuje ovládnout Kushinu,“ řekl Pein a Jiraiya nechtěl věřit, že zase jednou slyší ten známý hlas.
„Není čas na dohady,“ řekl Kurama a společně s ostatními bijuu se snažil Naruto znehybnit.
Naruto, ale jejich snahu nijak nevnímala. Ona nevnímala, ani to, že by nyní ohrožovala všechny v Listové, na kterých jí tolik záleželo. Nebyla sama sebou a cítila se tak bezmocná, že nemůže nic udělat.
Bitva nabrala nových obřích měřítek, protože mezi sebou bojovali všichni bijuu proti Naruto, na které jim záleželo. V několika málo okamžicích se jim ji podařilo uzemnit, ale i přesto se jim stále smýkala.
„Taková síla!“ Nechápalo osm z nich.
Jediný Kurama věděl, oč zde běží. Uvědomoval si nebezpečí, které může nastat. Musel co nejrychleji dostat Naruto do pořádku. Stačil však nepatrný okamžik zaváhání a všichni bijuu začali ztrácet svoji sílu. Naruto z nich vysávala chakru. Nejdříve pouze nepatrně, ale v okamžiku je připravila téměř o všechnu chakru, co měli. A ani Kurama nebyl výjimkou, ale hned jak si toho všiml, tak neváhal a poručil všem, aby uskočili.
„Teď to bude opravdu hodně zlé!“ Varoval Kurama.
V tu ránu se okolo Naruto v liščí podobě rozvířila všechna chakra, kterou ostatním bijuu ukradla. Všichni ostatní bijuu věděli, že ze sebe ještě musí nějakou tu chakru vymáčknout, protože jinak se stane něco opravdu hrozného.
„Okamžitě všichni dohromady bijuudamu!“ Přikázal Kurama a nikdo ho nehodlal neuposlechnout.
Začalo se tvořit cosi obřího černého, aby tím mohli zastavit Naruto. Chakra, co vířila kolem Naruto všechna dokonale zčernala a vytvořila neprůhledný závoj, přes který se bijuudama všech ocasých démonů nemohla dostat. Kurama přidal ještě více své chakry a démoní bomba, kterou všichni společně připravovali, ještě více vyrostla. Konečně byla ta správná chvíle, ji vypálit.
Temný vír okolo Naruto ještě více zhoustl a už nešlo vidět ani její siluetu, která ještě před chvílí nabývala strašlivých tvarů a rozměrů. Společná bijuudama všech ocasých démonů byla odpálena a mířila přímo na Naruto. Proťala temný vír a pokračovala dál v letu. Všem okamžitě bylo jasné, že jejich technika selhala, ale kde pak mohla Naruto zmizet.
Zbývající temnota se začala stahovat do jediného oproti démonům malého bodu. Stála tam jakási postava a ve chvíli, kdy se poslední temnota stáhla, bylo vidět, že kolem ní vlaje jejích deset ocasů. Rysy tváře i postavy připomínaly Naruto. Byla to Naruto, to si všichni mysleli, kromě Kuramy, který věděl, s kým mají co dočinění.
„Co tady chceš?“ Zeptal se Kurama se značným opovržením.
Bez odpovědi. Bylo mu jasné, že s ním nechce mluvit. Kurama tedy mohl jen doufat, že je nechá na pokoji.
„Co se stalo s Naruto?!“ Zeptala se nyní již podrážděná Kushina.
„Netuším, kde Naruto může být, ale to, co tady před námi stojí Naruto není,“ řekl Kurama.
„Tak, kdo to tedy je?" Zeptala se Kushina.
„Něco, co se na tomto světě nikdy už nemělo objevit,“ odpověděl Kurama, ale Kushina stejně nerozuměla, co tím myslel.
„To je od tebe, ale kruté, že tak o mě mluvíš,“ řeklo do myslí všech to, co nyní vládlo tělem Naruto.
„Co chceš udělat?“ Zeptal se Kurama a byl v jeho hlase poznat strach.
Ostatní démoni si jeho strachu také všimli a okamžitě chtěli zjistit, kdo je ten z koho má i Kyuubi no Youko hrůzu.
„Chcete vědět, kdo jsem?“ Na to, desetiocasá postava hlasem, který se pomalu začínal podobat hlasu Naruto.
Černá šmouha a všech devět bijuu bylo staženo k zemi každý jedním ocasem, té záhadné postavy. Tlak na ně byl hrozný a oni se museli stáhnout do podob svých jinchuuriki, aby těm ocasům unikli.
„Taky bych rád věděl, kdo jsem?“ Pokračoval.
Temná postava dopadla na zem se vší parádou a ohromnou ránou, která rozvířila prach v celém okolí.
„Juubi je zpátky,“ řekl Kurama ústy Kushiny.
To, co od něj slyšeli, se jim nechtělo, ani věřit. Podle nich Juubi ani nic mu podobné, prostě nemohlo existovat. Taková nechutná sílá, která je všechny převyšovala.
„Cos nám zatajoval, Kuramo?!“ Zeptal se naštvaný Gaara nebo spíše Shukaku skrze něj.
„Juubi, je to, co nás děsí, naše noční můra, naše nenávist. Ale hlavně to, čím jsme kdysi všichni bývali,“ vysvětlil Kurama.
„Ale, když jsme my tady, tak jak to, že je tady i on?“ Zeptala se Matatabi.
„Za to můžu, já. Protože jsem Naruto udělal, co jsem udělal a pak také to, že byla donucena shromáždit všechny bijuu okolo sebe,“ pokračoval ve vysvětlování Kurama.
„Zajímavé,“ na to Juubi.
I když Hinata vše slyšela, tak tomu nechtěla věřit, pořád si byla jistá, že tam někde uvnitř musí být Naruto a proto se jí podařilo bez povšimnutí proplížit až k Juubimu. Juubi o ní věděl, ale nechal ji dojít až k sobě, netušil, ale proč.
„Naruto, jsi to ty?“ Snažila se Hinata.
Když ji spatřili, okamžitě se vyděsili, co dělá tak moc blízko nebezpečí, které Juubi představoval. Minato ji také viděl a chtěl ji dostat zpět, ale Juubi se na něj podíval a bylo na něm poznat, že ví, co Minato plánuje.
„Jak?“ Divil se Minato.
„Všem vám můžu číst myšlenky,“ na to Juubi.
Hinata se pomalu přibližovala a netušila, co ji může čekat, jestli si Juubi usmyslí, že je pro něj hrozbou. Juubi se ale jenom se zaujetím díval na Hinatu a nerozuměl tomu, co sám chce udělat. Hinata byla vystrašená. Chtěla věřit, že postava, ke které se tak moc snaží dostat, je stále Naruto. Strach jí, ale napovídal, že to Naruto není.
Temnota, která stále halila Juubiho konečně opadla, uklidnil se. Ať se na něj díval, jak moc, kdo chtěl, tak stále viděl Naruto, dokonce více vypadajíc lidsky než, když měla liščí ocasy. Nyní jich sice bylo deset, ale tvořila je jakási temnota, takže nevypadaly skutečně, ale spíše nehmotně a nebyly liščí.
„Naruto?“ Ptala se znovu Hinata.
A odpovědí jí opět bylo mlčení. Juubi stále nevěděl, co by s ní měl dělat. Chtěl něco udělat, ale všechny myšlenky měl rozházené, tak moc, že nedokázal určit, co z nich vyplývá. Měl zlost na všechny démony, ale současně je miloval, jako svoji rodinu. Mohl z toho šílet.
„Prý jsem Juubi,“ řekl Juubi v hlavě Hinatě.
Hinata se hlasu lekla, protože stále nezněl, jako hlas Naruto, ale přesto jí ta moc připomínal i tónem, jakým byl vyřčen. Juubi chtěl tu dívku už mít u sebe. Nevěděl proč, ale prostě to chtěl udělat. Neváhal a prudce si přitáhl Hinatu k sobě jedním ze svých ocasů.
„Zastav Juubi!“ Vložil se do věci Pein.
„Co chceš dělat?“ Zeptal se jej Jiraiya.
Bez odpovědi.
„Nemůžeš jej zastavit!“ Snažil se varovat Kurama, ale musel si vyměnit místo s Kushinou.
„Vrať mi Naruto!“ Křičela Kushina, ale byla moc vyčerpaná na to, aby mohla něco udělat.
„Kdo je Naruto?“ Zeptal se Juubi a nerozuměl, co sem po něm chce.
Zároveň mu to jméno bylo, tak moc povědomé, že jej mohl pokládat za své vlastní. Hinatu pevně svíral, protože nechtěl, aby mu ji někdo vzal, aby jej někdo od ní odloučil. To byly, ale myšlenky Naruto. Hned n a to zmizel pryč i s Hinatou.