Bráško!

"Bráško! Bráško!"
"Hm?"
"No, víš, chtěl jsem tě o něco poprosit."
"A?"
"Jde o Kushinu."
"Ahá. Poslouchám."
"Potřeboval bych, abys zjistil, jaká je její oblíbená kytka. O mně se už říká, že s Kushinou chodím, i když jsem ji dnes poprvé někam pozval, a tak nemůžu jen tak jít a vyptat se na to někoho, protože by se to hned rozneslo."
"Jasně."
"Ale poslouchej, Shiki, neudělej nic pitomýho."
"Ty mi nevěříš?"
"No, tehdy jsem taky říkal, ať jí nic nenakecáš, a tys..."
"Ale pomohlo ti to, ne?"
"No, pomohlo."
"Tak vidíš. Nech to na mně, brácho."
*
"Ahoj, Kushino."
"Ahoj, Shiki. Jak se má Minato?"
"Myslím, že dobře. Dneska se vrátil domů s takovým pitomým úsměvem a pořád opakoval: Večeře...večeře.
"Opravdu?"
"Hm. Asi bude mít mejdan."
"Mejdan?!"
"Jasně, nikdy nebyl na večeři jinde než u kamarádů."
"Nikdy nepozval žádnou dívku?"
"Ne. Ještě nikdy se nezamiloval."
"Jak to?"
"Kdoví, asi nenašel tu pravou. Ale abych nezapomněl, dělám průzkum o tom, jaká se komu líbí kytka."
"Cože?"
"No, víš, každou chvíli za mnou přijde nějaký starší kluk prosit o radu, jakou kytku má koupit své vyvolené, a mě už nebaví pořád obíhat lidi, abych se toho dopátral, tak se obracím přímo na dívky."
"Za tebou chodí starší chlapci?"
"No jasně."
"Proč zrovna za tebou?"
"Však víš. Jsem mladší, v jejich třídě mě nikdo nezná, nic nevykecám, všude se dostanu... Znáš to."
"Aha. No, a na mě se snad někdo ptal, že chceš znát moji oblíbenou kytku?"
"Počkej. Hm... Jo, teď si vzpomínám. Jeden kluk ji chtěl znát."
"Kdo?!"
"Promiň, ale na jméno se nepamatuju. Ale byl to sympaťák."
"Tak dobře. Moje oblíbená kytka je ..."
*
"Brácho! Už to vím!"
"Jak jsi to stihl tak rychle?"
"Zeptal jsem se jí."
"Kushiny?!"
"Hm."
"Neřekl jsi jí o mně, že ne?!"
"Co tě nemá! Jasně, že ne."
"Skvělý, tak jakou že kytku má ráda?"
*
"Nazdar, brácho! Tak jaká byla večeře?"
"Dobrá. Měli jsme sushi."
"A proč se tváříš tak načuřeně?"
"Nesehnal jsem tu kytku."
"A kvůli tomu jsi naštvanej?"
"Shiki, chtěl jsem, aby naše první schůzka byla perfektní!"
"Doufám, že ses takhle netvářil celou dobu."
*
"Shiki! Shiki!"
"Áh, to jsi ty, Kushino. Co se děje?"
"Nevíš, proč byl Minato tak otrávený?"
"Minato?"
"Celou schůzku se tvářil, jako by mu uletěly včely. Udělala jsem něco špatně? Nevíš?"
"Ne, víš, on nemá rád sushi."
"Cože? A proč si ho propána dával?"
"To víš, to máš vždycky, když má kluk nějakou dívku opravdu rád, tak se ji snaží přesvědčit, že je pro ni ideální. Někdy jí třeba lže o tom, co mu chutná a tak, jen aby to děvče získal."
"A Minato mě má opravdu rád?"
"Hm, jeví všechny známky."
"Vážně?"
"Jasně. A co ty, máš ho ráda?"
"Eh, samozřejmě, jsme kamarádi!"
"A miluješ ho?"
"Cože?!"
"Ptám se, jestli ho miluješ?"
"To nejde takhle říct, já vlastně ani nevím... jo, asi jo."
"Paráda!"
"Shiki, prosím, nic z toho, co ti říkám, neříkej Minatovi, slibuješ?"
"Nechceš, aby to věděl?"
"Ne, ale tohle mu musím říct sama."
*
"Brácho?"
"Hm?"
"Až půjdeš na večeři, nedávej si sushi."
"Proč ne?"
"Řekl jsem Kushině, že ho nesnášíš."
"A proč?"
"Ptala se, proč ses tvářil jako kakabus."
"Já?"
"Ne, tvoje babička. Měl jsem jí snad říct, že to bylo proto, že jsi nesehnal tu kytku, kterou jsem od ní sám vyzvěděl?"
"Ne. Jasně, že neměl. Promiň."
"V pohodě. Ale příště se na ni koukej trochu usmát."
*
„Eh, ahoj Kushino.“
„Ahoj.“
„Já, ehm, chtěl jsem se omluvit, že jsem se minule…“
„Shiki mi to řekl.“
„Co?“
„Řekl, že nemáš rád sushi. Víš, nemusíš si kvůli mně dávat něco, co ti nechutná.“
„Eh, aha, to… já… promiň.“
„Nevadí.“
„No, já… přinesl jsem ti kytku.“
„Mně?“
„Jo, totiž, ta květinářka mi ji tak cpala a pak mě napadlo, že by ti třeba udělala radost.“
„To je od tebe hez… Ale to je moje oblíbená!“
„To jsem nevěděl. Takže se ti líbí?“
„Jasně, že jo! Děkuju, Minato.“
„Bezva, ehm… Teuchi? Dám si miso rámen!“
*
„Tak jak bylo dnes?“
„Krásně.“
„A choval ses dobře?“
„Co je to za otázku? Choval jsem se normálně.“
„To doufám, brácho. Nechtěl bych, aby se zase přišla ptát, jestli něco neudělala špatně.“
„Ona se… Cože?!“
„Minule, jak jsem jí řekl, že nemáš rád sushi, se mě ptala, jestli něco nezkazila.“
„… ?“
„Co na mě tak koukáš? Koukej se k ní chovat ukázkově. Má tě ráda, tak bys…“
„Ráda? To ti řekla?!“
„Ach, to jsem neměl říkat.“
„Ale měl! Chci to vědět!“
„Minato, prosila mě, abych ti to neříkal!“
„Shiki, zapřísahám tě! Řekla ti ještě něco, co se týkalo mě?!“
„Nevzpomínám si.“
„Shiki!“
„Říkala… Říkala, že tě miluje.“
*
„Kushino?“
„Hm?“
„Taky tě miluju.“