Ano Ko no Inochi - kap. 19: Pomocné síly

POZOR! Spoiler!

Sasuke
Naruto
Hinata
Shikamaru
Ona

Shikamaru zběsile běhal po celé Konoze jako smyslu-zbavený. Na každé křižovatce se zastavil a otáčel se do všech možných světových stran.
Proč je tu tak liduprázdno?! Proč na nikoho nemůžu narazit?
Ještě proběhl pár ulic a bočních uliček, než konečně někoho uviděl.
„N-N,“ pokusil se zvolat jméno dané osoby, ale hlas ho nedostatkem nadechnutí nechtěl pustit ke slovu, „Naki!“ vykřikl po chvíli, pročež se dal znovu k lapání po dechu.
Naruto se na něj zaraženě podíval, jakmile sebou po nečekaném vykřiknutí jeho jména cukl.
„Co… Co je?“ tázal se zmateně.
„Mus-íš… nám… eh… Pomoct!“ dostával ze sebe Nara po kousíčkách.
„S čím?“
Proč tak vážně?
„Hrozí nebezpečí,“ vysvětlil, když se konečně napřímil a mohl se plně nadechnout a plynně mluvit.
„Jaké?“
Proč zase? Jakoby nestačilo, že umřel můj nejlepší kamarád, k tomu mě přímo před očima, a teď zase něco? Dejte mi už sakra pokoj!
„Nevím přesně, o co jde, ale Lee a část Konohy je už nejspíš pryč. Sai, ani nevím, co tam vlastně dělá, je tam taky a bojuje proti tomu, co tenhle zánik způsobuje. Sasuke taky před chvílí dorazil. Jde o něco neviditelného… vlastně myslím, že je to Yū. Sasuke totiž něco podobného řekl, ale zbytek mi už kvůli okolnostem nestihl doříct, takže to nevím úplně s jistotou, ale tak či onak, potřebujeme pomoc!“ vychrlil Shikamaru.
„Co? Yū? Sai a Sasuke?“ zopakoval jména zmíněných nevěřícně.
„Jo.“
Proč? Sai by tam být neměl. A Yū a Sasuke? To… To Sasuke vážně vidí duchy? Vidí ji? Tehdy tam s Nuzakinem… jak jsme měli ten pocit… Byla tam? Povídal si s ní? Je tedy Nuzakin mrtvý kvůli tomu? Vím, že chtěl zjistit, jestli teda Sasuke někoho vidí. Chtěl stůj co stůj vidět nebo alespoň být nějak spojen s Kurumi… Proto tam tehdy šel… a tam se to stalo. Proto ho z jejich sídla Itachi odnesl, protože ji Sasuke po tom útoku nemohl nechat bez dozoru. To ona ho tedy zabila?
„Všechno… to zapadá,“ dodal tiše.
„Co?“ Shikamaru byl zmaten.
„Ah,“ pohlédl Naruto na svého společníka se zadumaným výrazem, „Promiň. Mluvil jsem k sobě.“
„Aha. No a co teda? Půjdeš nám pomoct? Potřebujeme každou ruku. Sami tomu nemůžeme čelit,“ opáčil Nara, zatímco nedočkavě pošlapoval z jedné nohy na druhou. Honem mi dej odpověď. Nemůžu tu ztrácet tolik času.
„Půjdu. Musím Nuzakina pomstít,“ odpověděl mu blonďák ihned poté s vážným a odhodlaným pohledem v očích.
„Fajn. Musíme si ale pohnout. Chce to ještě aspoň jednoho, nejlépe ale dva další,“ sdělil Shika, když se oba rozeběhli dalších směrem.

Když po pár minutách běhu míjeli jednu z bočních uliček, tak se Naruto zastavil, načež oním směrem pokynul rukou k následování. Shikamaru se po chvíli také zastavil a vrátil se tam, kde jeho společník předtím zastavil a také se do uličky zahleděl.
Hinata? Tam uviděl tříčlennou partu na jakési procházce vesnicí. Hinata jako jedna z nich se dívala směrem k oběma chlapcům, pročež se po chvíli otočila zpět na své dva společníky.
„Neji-niisama a Arui-san, omlouvám se, ale zajdeme tam společně někdy jindy, teď musím jít. Běžte tam sami a užijte si to. Zatím se mějte,“ rozloučila se s dvojicí rychle, než se rozeběhla směrem k blonďákovi, který ji tak mile pobízel rukou.
Jakmile k nim doběhla, beze slova se vydali zase původním směrem.

„Co se děje?“ tázala se mladá Hyuuga za běhu, jelikož ji doteď nebylo nic vysvětleno.
„Můžeme pomstít Nuzakina… Myslel jsem, že si to nebudeš chtít nechat ujít,“ odpověděl ji blonďák, „Víc… víc vědět ani nepotřebuješ.“
Kdybys tušila, kdo za tím stojí, bůhví co bys udělala. Radši tě toho břemena, kdy se musíš postavit své kamarádce, zbavím. Nechci, aby tě hruď tak pálila jako teď mě, když jsem se dozvěděl, že našeho přítele zabila zrovna ona…
Shikamaru se po Narutově poslední větě trochu zamračil a pohlédl na něj koutkem oka, ale neřekl nic. Nechceš jí říct, kdo za to může, co?
„Dobře, víc fakt vědět nemusím!“ opáčila rozhodně, „Jde se na to!“
„Chtělo by to ještě aspoň jednoho,“ pronesl po chvíli Shikamaru, „Koho ale? Nesmíme jen tak začít prohlašovat, v jaké situaci se teď Konoha nachází. Je potřeba, aby vesničané zůstali v klidu a nepobíhali všude jako splašení…“
„Neměli bychom ji teda radši evakuovat?“ navrhla Hinata.
„Dobrý nápad! To by šlo,“ souhlasil, „Naki, může se o to tvůj táta postarat? Bez toho, aby zavládla panika? Taky by bylo fajn, kdyby odvolal i shinobi, aby se nám do toho nepletli. Čím víc lidí, tím víc terčů.“
„Postarám se o to,“ opáčil Uzumaki, a ihned nato se od dvojice odpojil, aby zamířil směrem k budově Hokageho a o vše se v pozadí postaral.
„My se vydáme normálně na bojiště. Naruto určitě dorazí co nevidět,“ navrhl Shikamaru a Hinata souhlasně přikývla.
Pomsta bude naše, ať to stojí, co to stojí.

* * *
Když přiběhli k bojišti, už dávno vše jelo v plném proudu.
„Co se to děje?“ hlesla bezmyšlenkovitě Hinata, zatímco vyjeveně zírala na scénu před sebou. Když v tom k ní přijel Sasuke, jak se pokoušel vyhnout jakémusi útoku, že po nohách ještě bruslil chvíli po půdě.
„Ah, jste tady,“ vydechl, když se ohlédl za sebe.
„Co se tu děje?“ tázala se jej Hyuuga.
„Bojujeme. Je to dost vážný,“ opáčil Sasuke, „Dobrá práce Shikamaru, Hyuuga je pro to přímo ideální,“ dodal ještě směrem ke zmíněnému.
„No, s čím ale bojujeme?“ vyptávala se stále dál.
„S duchem,“ konečně ji dal odpověď, pročež se zamyšleně zamračil.
Cože?
Ale počkat. Proč ji vlastně Sai vidí? A proč já? Já snad kvůli sharinganu a on protože byl její obětí? Co když ji byakugan taky odhalí?
„Hej, Hinato, podívej se byakuganem směrem na Saie,“ navrhl poté Uchiha s vážným výrazem.
He? Proč? Ale co… udělám to.
„Byakugan!“ vydechla. Náhle jí okolo očí vyrašily žíly.
„Co to… je?“ vysoukala ze sebe užasle.
„Co vidíš?“
„Chakrový oběh… tělo ale nikde… je to i dost rozostřený. Co to má bejt? S čím to Sai bojuje?“
Tak přeci jen… jde o doujutsu. Ne, ale moment. Já ji vidím i bez sharinganu. Krom toho Itachi ji taky nevidí, tak nejde o sharingan. Proč ji teda vidím? Proč Sai? A Hinata? Ta protože má byakugan. To bude nejspíš slabina toho, co Orochimaru udělal. Přeci jen, jak mě brácha naučil, každá technika má slabinu. Kdybych tu nebyl já a Sai, byli by Hyuugové asi jediní, co by jí byli schopni zastavit a aspoň okrajově vidět… ale s námi to jsou už tři slabiny. Můžeme vyhrát!
„Hinato, jsi teď pro bitvu dost důležitá, takže myslíš, že bys s tím dokázala bojovat podle toho co byakuganem vidíš?“ tázal se Sasuke poté.
„Asi jo. Můžu to zkusit.“
„Fajn, jdem teda bojovat. Ale buď opatrná, nebude jen stát a čekat, až se jí dotkneš. Vidí tě, i když my jsme jediní, kdo vidí ji. Dávej si tedy pořádný pozor!“
„Hai!“ vykřikla a oba se vydali vstříc nepříteli.

„Uh, um… A co mám zase dělat já!?“ špitl Shikamaru zklamaně, načež zmučeně svěsil hlavu k zemi. Býval by tak zůstal asi o něco déle, nebýt však toho, kdy mu okolo hlavy prolétla strašnou rychlostí katana. Zbystřil a zdráhavě s vykuleným výrazem se otočil za sebe, kam onen ostrý nástroj letěl.
Fuj. To bylo o fous.
Zhluboka vydechl, když spatřil onen meč zapíchnutý v dřevěném plotu za jeho zády. V tom ještě ucítil palčivou bolest na tváři. Zvědavě bolavé místo přejel dvěma prsty.
„K-Krev,“ vydechl přiškrceně, když nastavil dlaň před sebe. Řízlo mě to?
Ruka se mu po chvíli začala třást, zatímco on sám nebyl schopný žádného dalšího pohybu. Poté se však otřásl a propleskl si párkrát tváře. Je to jen škrábnutí, nebuď tak vykolejenej!

* * *
„Sakra!“ vřískl Sasuke, když mu byla z ruky vyražena katana, jíž si nechal přinést pomocí Kuchiyose z domova na bojiště.
V tuto chvíli jej třeštilo zápěstí, jak jím projel jeho vlastní blesk, když vyvolával Chidori a Yū na něj použila ihned poté Suiton, načež mu katanu vykopla z ruky brutálním kopem, kdy mu skoro rozdrtila zápěstní kosti na padrť.
Sai se v současnosti pokoušel zvednout ze země, zatímco měl po těle nesčetně řezných ran od Fuutonu, a Hinata se snažila neznámého ducha pořádně zaměřit pohledem.
Pořád se to tak mihotá… skoro jako bych měla rozostřený zrak a byla zfetovaná. Musím pořádně zaostřit! Takhle s tím prostě nedokážu držet krok. Co by udělal Neji-niisama?

Yū postávala v těsné blízkosti od mladého Uchihy a prohlížela si jej.
Sakra! Potřebuju tu katanu! Ale nemůžu se k Yū otočit zády a běžet pro ni… Co teď? Mozek mi vůbec nepracuje.
„Fuuton: Kyou Fūha!*“ zvolal nenadále Sai, jenž konečně přemohl palčivou bolest od hlubokých ran na těle. Yū i Sasuke okamžitě zbystřili a v tutéž chvíli se otočili za sebe. Sasuke toho využil, aby od ďábelské dívky utekl, zatímco Yū se otočila, aby čelila bratrově technice a i jemu samému.
Sasuke klopýtavým během se pokoušel dostat od sourozenecké šarvátky co nejdál. Zastavil se až vedle Shikamara, který mu šel pár kroků naproti.
„Shikamaru, promiň. To nebylo schválně,“ omlouval se mladý Uchiha, když mu stanul po boku.
„V pohodě. Nic se nestalo. Dojdi si pro ni a já tě zatím zastoupím v boji,“ opáčil s rozvážným tónem. Sasuke souhlasně přikývl, a nato se zase rozeběhl, vstříc své odlétnuté kataně.

* * *
Zatímco ve vesnici zuřila bitva, tak nedaleko ní se lesem procházela jakási silueta v bílém dlouhém plášti bez rukávů a s potiskem černých křídel na zádech. Když zavlál vítr, plášť bez zapínání se rozevlál vysoko do vzduchu. Pod nadzvednutým pláštěm se zablýskla katana, jejž byla na dívčiných zádech zasazena do černého pouzdra, který měla připevněný černým opaskem okolo hrudi. Na sobě měla ještě triko s krátkým rukávem bílé barvy a černé krátké kraťasy s fialovým opaskem, jenž měl zezadu k sobě připevněnou ještě stejně barevnou látku.
Dívka se do země zařezávala nízkým podpatkem na černých botách po kolena a na pravém zápěstí se ji hovil stříbrný náramek s černým přívěskem Yin. Obličej jí lemovaly dlouhé havraní vlasy, ve kterých měla bílou stuhu se světle fialovým nádechem, a neboť neměla nijak zkrácenou ofinu, tak ji jeden dlouhý pramen spadal přímo přes oči.
„Nē, Lū,“ pronesla při chůzi, „Už jsme blízko Listové, viď?“
Černá liška, jíž dívka držela v náručí, jen slastně zavrněla v souhlasu. Černovlásce se v tu chvíli na obličeji rozlil úsměv.
Sore de ii…** Za chvíli s tím budu moct bojovat. Ne každý dostane takovouhle možnost… Zemřu já, nebo ona? Tak či onak to konečně zničí to zatracené spojení mezi Yū a Kurumi!
Úsměv se ji po chvíli protáhl skoro až do ďábelského úšklebku.

____________________
* Živel větru: Silné větrné ostří
** Tak je to fajn…