Otázka života a smrti

„Do prčic, tohle je v háji!“
„Co se děje, Shizune?“
„Potřebuji pomoct, a to rychle.“
„Ukaž, vždyť to nemůže být tak strašné.“
„Je to špatné, Kotetsu, hodně špatné.“
„Prosím tě. Izumo!“
„Hm?“
„Co s tím uděláme?“
„Buď utečeme, zachráníme si život, ale necháme v tom Shizune, jako správní gentlemani-“
„Něco lepšího bys v té makovici neměl?“
„Kdybys mě nechal domluvit. Nebo tu zůstaneme, pokusíme se spravit, co se spravit dá a budeme čelit následkům.“
„To první je sice racionální, ale my jsme ninjové a nesmíme v tom Shizune nechat samotnou.“
„Díky kluci, jste zlatí.“
„My víme, takže co se musí udělat?“
„Spravit tohle.“
„Nic víc? To vypadá jednoduše.“
„Kotetsu, Kotetsu, já vím, že děláš unáhlené závěry, ale tohle. Vždyť je na první pohled jasné, že oprava bude činit nemalé problémy.“
„Nebuď takový pesimista, koukej se na svět-„
„Jako kdyby se na všech loukách pásli duhový jednorožci, slunce svítilo každý den stejně jasně jako ten před tím a všechno bylo dokonalé. Jo, to známe, ale teď se i v tom tvém růžovém světě muselo nebe zatáhnout, copak nevidíš těžké následky této zapeklité situace?“
„Tak nějak tuším, ale to neznamená, že ztratím naději!“
„Proč si byl na té misi s Leem? Že on tě nakazil silou mládí?“
„No ne tak docela, já jsem si vytvořil svou vlastní pozitivní energii, která mi pomáhá překonávat nebezpečí a veškerá úskalí mého života.“
„Kluci! Musíme se postarat o náš problém a pak se teprve můžete hádat o pozitivním přístupu k věci, který nám momentálně asi moc nepomůže.“
„Kouknu se, co pro tebe a vlastně i pro nás můžu udělat.“
„Zase chceš všechnu slávu slíznout pro sebe!“
„A na to si zase přišel jak?“
„Řekl jsi, že se koukneš, co s tím ty můžeš udělat.“
„Tím jsem chtěl říct, že se podívám jestli to můžu nějak nahrubo dát dohromady a tu hodinářskou práci nechám na tobě. Ta ti přece jde, ne?“
„No jo, v tom jsem nejlepší. Kotetsu, forever number one!“
„Nebezpečí výbuchu zažehnáno.“
„Trefné, Shizune.“

„Nemohl bys trochu pohnout, Kotetsu? Tsunade-sama se za chvíli vrátí.“
„Já dělám, co můžu, ale Izumova oprava nahrubo byla doslova nahrubo. Mám víc práce, než kdybych to dával dohromady celé sám.“
„Nechtělo by to trochu pozitivní energie, kámo?“
„Běž někam!“
„Kluci! Nechte toho, kolikrát vám mám opakovat, že tu řešíme otázku mého života a smrti!“
„Už to asi, myslím, je!“
„Kotetsu, málem jsi mě zabil! To mají kusy opraveného stroje létat vzduchem a pokoušet se ublížit zbytku osazenstva místnosti, Shizune?“
„Nikdy to nestřílelo, takže myslím, že ne. Jsme v háji, tohle už dohromady nedá ani Orochimaru.“
„Myslím, že je čas na plán B, Kotetsu?“
„Souhlasím.“
„Plán B? Jaký plán B?“
„Bereme čáru a necháváme tě tvému osudu, měli jsme tě rádi!“
„Počkejte, vy jste taky kamarádi na baterky!“

„Tsunade-sama, já vám musím něco říct.“
„No, povídej.“
„Byla to nehoda, ale prostě-“
„Prostě to neokecávej a mluv na rovinu, copak jsem ti někdy ublížila?“
„Ublížila jste mi, ale dobře. Já jsem omylem rozbila vaše jediné razítko na podpisy.“
„TO SI ZE MĚ DĚLÁŠ SRANDU?! Naše jediné, na zakázku dělané razítko s mým podpisem?! To mi chceš říct, že budu muset všechno podepisovat ručně?!“
„Ne, neubližujte mi Tsunade-sama.“
„Kam prcháš, Shizune?“
„Do díry a na hodně dlouho, Kotetsu!“