Divá zvěř
Poloprázdné ulice zpovzdálí sledovaly oči speciálně trénovaných jednotek pro tento den. Mnozí se toho účastnili poprvé a tak si mohli jen představovat, jak vše probíhá. Dostali celoměsíční řádné proškolení, speciální výcvik a pokyny, ale teorie nikdy nemůže na praxi připravit stoprocentně. Byli ostražití, čekali na začátek akce, viděli v očích svých zkušenějších kolegů lehkou nervozitu, i přes to, že už věděli, do čeho šli.
Ozval se křik.
Začalo to.
Yamato kývnul na svého mladšího kolegu. Seskočili se stromů na doškové střechy domů v ulici, kterou jim přidělil Hokage. Křik se přibližoval společně se supěním a chroptěním druhé osoby. Konečně je uviděli, pár metrů od nich táhla matka vzpouzející se dítko za ruku. Chlapec křičel, mlátil kolem sebe rukou, kopal nohama, poté se nechal táhnout, znovu křičel, zapíral se, snažil se utéct. Matka prozatím odolávala a pevně chlapce držela, supěla, hekala.
Okenice domu, na jehož střeše Yamato stál, se s rámusem zabouchla. Lidé, kteří měli tu odvahu vyjít z domu v tento den, urychleně nasazovali špunty do uší, které si mohli již před týdnem vzít zdarma od kunoichi, které dostaly za úkol je roznášet.
Dvojice je minula, uhnula do další ulice, kterou měla na starost jiná hlídka. Yamato si oddechl, ale zůstával ostražitý. Povzbudivě se usmál na svého kolegu, který stihnul zblednout.
„A takhle je to každý rok. Z divé zvěře se v akademii stanou lidské bytosti,“ řekl a pousmál se.
„Jeden by ani neřekl, jakou sílu ty děti mají.“
„To ano, ale pořád je lepší kopanec, než kousanec.“ Yamato si vyhrnul rukáv a ukázal dvě drobné jizvičky na předloktí. Mladík zblednul ještě víc. „Rodiče si ale mohli vyfasovat měkké vycpávky pod oblečení. Já je neměl.“
Vřískot. Dívčí vřískot.
Muž s popelavými vlasy zaměřil své oko na svou přidělenou oblast. Kurenai táhla vřískající Mirai za nohu. Děvčátko zarývalo prsty do země, snažilo se druhou nohou kopnout svou matku a donutit jí tím, aby ji pustila. Kurenai tomu nevěnovala pozornost, držela nožku pevně za kotník a pokračovala v cestě. Usmála se na Kakashiho, prošla kolem něj a zmizela za rohem.
„Nechápu, co se to s těma dětma stane. Vždy když nadejde první září, stanou se z nich zvířata,“ řekl svému kolegovi.
„To je ta síla mládí, o které Gai-sensei pořád mluví! Jen ať se vyřvou! Ať to ze sebe vydají všechno!“ odpověděl mu, ukázal mu zdvižený palec a zářivě se usmál.
Iruka s Ebisu čekali před akademií. Ihned, jak uviděli první matku s chlapcem, otevřeli dveře akademie. Poté běželi k nebohé strhané ženě, chytili vzpouzejícího se chlapce, dotáhli ho do dveří, vstrčili dovnitř a rychle přibouchli. Matka se svezla na kolena. „Tak už je tam, konečně,“ povzdechla si šťastně. Uvnitř akademie bylo několik jouninů, kteří se o nově příchozí postarali. To byla nejtěžší část.
Vzápětí pomohli Kurenai s Mirai. Chytili ji za ruce a za nohy a nacpali ji do dveří. Kurenai si ohmatala zápěstí. „Dala mi pěkně zabrat, potvůrka. Dobře se mi o ni postarejte,“ usmála se na Iruku a Ebisu. Pomohla vstát vyčerpané ženě. Společně odešly.
Sarada šla spořádaně vedle své matky. Viděla všechny ty uječené děti kolem sebe a nechápavě kroutila hlavou. Ti toho nadělají, pomyslela si.
„Metale, počkej přece na mě!“ volala plavovlasá žena na chlapce v zeleném, který zrovna proběhl kolem Sarady.
„Tak dělej, mami! Přijdeme pozdě! Tak šup! S tátou už bych tam byl!“ volal na ni zpět.
„Dobré ráno, Sakuro, Sarado“ pozdravila je, když je doběhla.
„Dobré ráno, Yukino,“ odpověděla Sakura. „Vidím, že Metal je celý natěšený na akademii.“
„Vzbudil mě už v půl čtvrté ráno, nemohl se dočkat, až vyrazíme. Cestou jsme potkali pár rodičů s dětmi, ale to bylo něco neskutečného. Křik, řev, kopání… no hrůza. Jsem ráda, že Metal je po svém otci a na akademii se těší.“
„Mami! Zdržuješ!“ zavolal chlapec v zeleném.
„Už jdu,“ řekla, usmála se na Sakuru i Saradu a doběhla svého syna.
Sakura se Saradou došly před akademii. Sarada se zastavila a odmítala jít dál.
„Co se děje, zlato?“ zeptala se starostlivě Sakura.
„Já tam nechci.“
„Proč tak najednou?“
„Prostě se mi nechce!“ zavrčela.
„Budeš tam mít i své přátele. Podívej, támhle je ChoCho.“ Ukázala na dívenku, která se lehce vzpírala vejít dovnitř. Choji ji nenápadně podstrčil sáček brambůrků, vzala si ho, schovala pod triko a vešla do dveří.
„A támhle je Shikadai.“
Znuděně došel ke dveřím akademie, před vstupem nezapomněl prohlásit, že to bude otrava. Temari mu vlepila pohlavek.
„Nechci tam!“ rozhlédla se kolem, ukázala nahoru, Sakura se podívala tím směrem, Sarada toho využila a dala se na útěk.
Iruka vykřikl: „Utečenec!“ Ibiki Morino, který měl na starost tuto oblast, bleskově seskočil se střechy a vydal se chytit Saradu. Sakura se zhrozila, že zrovna Ibiki Morino naháněl její dceru.
Utíkala rychle. Schovávala se, ale nebylo to nic platné, brzy byla lapena. Ibiki nebyl žádný amatér. Začala křičet, když jí silnými pažemi chytil kolem pasu a táhnul zpět k akademii. Kopala nohama, rozhazovala rukama.
„Tady je ten utečenec,“ řekl Ibiki, když ji donesl před dveře akademie. Podívala se na svou matku, která se na ni povzbudivě usmála, než ji strčili do dveří. Okamžitě pocítila další ruce na svých pažích, které ji odtáhly ode dveří. Byla vedena chodbou a poté vstoupila do třídy, kde už bylo pěkně živo.
„Boruto!“ Je tu dřív než já, pomyslela si. Trochu jí to naštvalo.
„Sarado! Konečně jsi tady. Pojď, mám tu místo.“ Ukázal na lavici vedle sebe. Seděla tam i ChoCho. Nabídla Saradě brambůrky, ale ona odmítla.
Shikadai stihnul usnout na lavici. Vůbec mu nevadilo, že se celá lavice otřásá, jak po ní Metal skákal a předváděl pohyby z taijutsu. Inojin se usmíval, ale nikdo nedokázal říct, jestli je to upřímné. ChoCho si ho dobírala, zdál se jí moc bílý. „Měl bys víc chodit na sluníčko,“ řekla a nacpala si do pusy poslední hrst brambůrků. „Achjo, to bude zase kilo nahoru.“
„Neměla bys tolik jíst, budeš pak víc tlustá“ vrátil jí to Inojin s úsměvem.
ChoCho se zamračila. „Tak budu tlustá, no.“
Do třídy vešel Iruka.
„Všichni noví žáci už jsou tady, takže celá akce se zdařila. Nikomu se nepodařilo utéct, ale pár pokusů tu bylo. Vítejte na akademii!“ Na všechny se usmál, vzal si seznam žáků ve třídě a začal si odškrtávat.
Představil se, kdyby ho náhodou někdo neznal, vysvětloval, jak je to s výukou, kdy jsou teoretické hodiny, kdy jsou praktické hodiny, jak je to s přestávkami. Tahle část nejvíce zajímala ChoCho, jelikož to byl čas, kdy mohla jíst.
„Sexy no Jutsu!“ spustil Boruto a přeměnil se na sexy děvu. Iruku to odrovnalo, vznesla se salva smíchu. Když se Iruka trochu vzpamatoval, začal nadávat.
„Takovéhle věci do školy nepatří! V žádném případě už to nechci vidět, jasné? Nechápu, že tě tvůj otec učí takové hlouposti!“
„Říkal, že to je moc užitečné!“
„No… možná někdy ano, ale nechci to ve škole vidět.“
Vrátil se k původnímu tématu. Když řekl vše, co chtěl, propustil už ukázněnou divou zvěř na svobodu. Rozutekli se jako hromada brouků. Běželi domů, kde už na ně čekali netrpěliví rodiče.
„Tak jak to šlo?“ zeptala se Temari Shikadaie.
„Dobrý.“
„Jsou nějaké zvláštní požadavky?“
„Nevím.“
„To snad není možný!“ Vlepila synovi malý pohlavek. Vrátila se k původní činnosti, opláchla hlávkový salát, natrhala jej do mísy, připravovala zálivku.
ChoCho si doma dala druhou snídani. Postěžovala si matce, že jí Inojin řekl, že je tlustá. Karui nad tím mávla rukou, sebrala jí chleba se sádlem a podala jí jablko.
Sarada došla domů, sedla si ke stolu. „Není to tak hrozný,“ řekla, když se Sakura na nic neptala. Rozhodla se totiž, že počká, až začne její dcera sama.
„To ráda slyším. Za ten útěk to nestálo, viď?“
„Asi ne.“
„Jsi ve třídě s Borutem?“
„Jo, sedíme spolu v lavici.“
„Tak hlavně, aby tě nenaučil nějaké hlouposti.“
„Kluci jsou pitomý.“
„Hokage-sama, už to skončilo,“ ozvalo se Narutovi za zády.
„Zranění? Úmrtí? Škody na majetku?“ optal se a dál se věnoval podepisování papírů.
„Tři lehká zranění jako jsou škrábance, modřiny od kopanců a taky jedno kousnutí. Úmrtí žádná. Škoda na majetku je jedna a to rozbité dveře akademie. Proběhlo to celkem v klidu. Minulý rok to bylo horší.“
„To jsem rád-ttebayo! Co Boruto? Nevyváděl?“
„To on rozbil ty dveře, když je Iruka propustil.“
„Ty jeho vtípky.“ Naruto se zamračil. Mávnul rukou, čímž propustil člena ANBU, a vrátil se ke své práci.
Kakari mě upozornila, že Mirai je trochu mimo. Omlouvám se, došlo mi to až potom. Můžete si dosadit libovolnou postavu a libovolné dítě.
Našla jsem tři verze jména ChoCho, vybrala jsem tuhle. Tak se kdyžtak omlouvám těm, kteří mají radši ChouChou nebo ChoCho s čárkami, které neumím napsat.
Mise L3: Tak já jsem snad už úplně pitomá, nebo nevím. Četla jsem to? Nečetla? Můj mozek si ze mě dělá srandičky, takže dejme tomu, že jsem jen zapomněla okomentovat, tak jsem si to v rámci mise přečetla znovu. A nelituji, to je tak suprově napsané! Divá zvěř musí být opravdu neskutečně divoká, když bylo i úmrtí. A to Naruto netuší, že z Boruta ta divá zvěř bude po celou Akademii... No, bavila jsem se.
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Dobrý nápad, rozhodně originální. Určitě je před vděřmi akademie nějaké speciální jutsu, které dělá z dětiček divou zvěř Zajímavá představa, když rodiče vlečou dítě do školy za nohu... za ruku... za cokoliv vhodného.
Novinky v mojí tvorbě
Deviantart
Pletení šňůr tradiční japonskou technikou
Gorin - samurajská show
Za cokoliv vhodného... tak to mě pobavilo.
Díky za komentář.
Andaateikaa FF
"How sad would it be should laughter disappear." Undertaker
Co jsem od tebe mohl jiného čekat zas něco u čeho se dobře pobavím, a taky se to stalo. Místama jsem se smál, a v jejich osobnostech jsem poznával předchzí generaci. Jen piš dál, a chvíly jsem přemýšlel o Yukině jestli to byla ona a to byla.
Děkuji za komentář. Snažím se. xD
Andaateikaa FF
"How sad would it be should laughter disappear." Undertaker
Jé, podobný katastrofický scénář jsem naštěstí neviděla, ani nezažila, ale tady to sedlo na jedničku.
Vzpomněla jsem si na svůj první den ve škole a musím říct, že je to pěkná doba.
Opravdu jsem se pobavila a představila si tu hordu dětí, které se brání a vzpouzeji...
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Minulý rok bolo aj úmrtie?
Mirai je možno na misii v utajení - to vieš, Premena.
Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR Fan-mangy: To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...
Oni jsou na to ninjové dokonce školení a předběžně se rozdávají špunty do uší! No teda, chudáci všichni xD A jsem ráda za další možnost potkat Yukinu. Koukám, že Kakari se zaměřila na oblíbence Shikadaie; já podobně, "opět zcela nezaujatě" zmíním Chouchou, je úžasná, skvěle vystižená ^^ Jinak tohle je asi první práce, ve které čtu o Metalovi a musím říct, že na jeho jméně se Kishi vážně vyznamenal, stačilo na něho tak jednou zvolat a už jsem se kuckala smíchy. I když já se smála od začátku, pravda xD
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
. .Aku začíná chápat a dřímat...
...„Ale proč chtějí všechny OC pomáhat s výběrem šatů zrovna Hinatě?“ (Kakari)
. .„Žádný Hatake není veselý...“ (Sayoko)
.
. .Hrdá členka a se Sayoko spoluzakladatelka Spolku Žroutů knih! Naši závislost na knihách nelze ovládnout. Založeno 12. 3. 2009; Kdo fandí knihám, ať se přidá. Žrouti všech žroutů, spojte se! A hlavně rádi čtěte ^^
Členové: Sayoko, Akumakirei, K.Iwi, Leiko, Dantuška, nettiex, sajo-nara, Minata, Memphisto, hAnko, Ayame-sama, kushina-hime, Mirek93, Rein, Yamata no Orochi, Adam Švorc z Nemanic, TsuchiKim, ni.kola, Kameko-sama, výtlems.kissa, -_-Aya-_-, Kitsumo, elficek, himiTsume, Buuublinka, DeiDei girl-uchiha, lacca, nellynuska, Yuki Kaze-san, Kaia-chan, Faith, zrůda-SaNaSu, Namika, l.i.ch., Oneran, Juubi, Conner Uzumaki, Anegiri, Joanne, Miky-chan, sannin Naruto, Otaku-chan, narutorolo321, Killer_Bee, Hinata-Hyuuga-chibi, Adel-san, Gloria Uzumaki, Nightmare moon, Yamako, Hyuuga_Shikamaru
Pro přihlášené: Nemusíte si kopírovat seznam členů, mění se, a proto aktuální najdete vždycky u mě. A do podpisu si nic dávat nemusíte, nebo si můžete vymyslet jinou (originálnější) poznámku než tu nahoře, je to jen na vás :)
_____________...
Členka Klubu gazdovské parenice: Klub je hrdým podporovatelem a spřízněncem Kultu pána Pomela, aneb NAJLEPŠÍ PRODUKT A NAJLEPŠIE OVOCIE SA OFICIÁLNE UZNALI A SPRIAZNILI! NECH ŽIJE PARENICA A POMELO! Klub gazdovské parenice je hrdým podporovatelem a spřízněncem klubu gangsterů. Zaplétáme se do nelegálních obchodů, aneb postupně ovládáme podsvětí..., rovněž je podporovatelem a spřízněncem klubu za ovce (aneb bez nich bychom neměli co opěvovat); a KPP (kultu pracího prášku), bez nich by naše "uniformy" nebyly tak zářivě bíle.
Děkuji.
Metal Lee, tak ono je to v japonštině lepší - Metaru.
Andaateikaa FF
"How sad would it be should laughter disappear." Undertaker
Pecka!
Lepší úvodní povídku jsme si nemohli přát včetně názvu, to musím uznat. Pojalas to hodně globálně, ale to rozhodně nebylo na škodu. Zcela „nezaujatě a jak se patří objektivně“ musím říct, že mě nejvíc dostávaly zmínky o Shikadaiovi. Také za Yukinu palec nahoru, ta mě hodně mile překvapila (kdyby někdo nechápal, o čem je řeč, přečíst trilogii z minulé mise Jutsu, které nefungovalo) Jen malá poznámečka, nějak mi neštimuje, že by Mirai šla poprvé do školy se Saradou a spol, ale třeba je holka opožděná...
Takže, už je to sice hodně dlouho, co jsem navštěvovala první třídu, ale my jako odměnu dostávali razítka do deníčku Takže krom bodíků za misi máš tady ode mě ještě berušku do deníčku a oficiální třídní pochvalu za statečnost a neuvěřitelnou rychlost!
Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF
Děkuji, tvoje komentáře mě moc těší.
Máš pravdu, Mirai tam asi nemá co dělat. Došlo mi to až teď. Chybička se vloudila.
Měli jste razítka? Závidím, my měli tak maximálně prd. Razítka jsme měli na škole v přírodě za hezky uklizený pokoj, a to jsme měli chrousty.
Děkuji za berušku.
Andaateikaa FF
"How sad would it be should laughter disappear." Undertaker