Tatsu 14

Návštěva.

Naruto se po čase vzchopil. Přešel ke druhému chlapci a zvedl ho na nohy. Byl lehký až příliš. Naruto si všiml , že je pohublý a ztrhaný neustálým napětím. Pomalu se vydali k ostatním... jen co noha nohu mine. Blonďatý chlapec měl v hlavě spoustu otázek, ale teď se na nic ptát nechtěl, ani jeden z nich na to neměl náladu....

Tsunade už začínala být zoufalá pořád ho nenašli a navíc se i Naruto už dobrou hodinu neukázal. Kde Ti dva jen mohou být. Idyž si to ostatní nemysleli, ona věděla , že ho najde jedině on. Jedině Naruto. Znali se přeci jen o trochu více , než Aweho znali ostatní. Naruto byl v takových situacích velmi prospěšný.

Vzpomněla si i na to jak se mu snažili číst myšlenky... často se mu v nich zjevoval Naruto ... Jak bojoval se Sasukem, jak bojoval proti Itachimu, jak byl s Jirayiou, jak odešel na cesty, jak se nakonec vrátil... jak se vzteká a hádá se Saiem.
A když už jsem u Saie , kde je taky on ? Tsunade z toho všeho bolela hlava.
Pak je ovšem všichni spatřili. Naruto ho podpíral. Nemluvili. Jen šli pomalým krokem k nim. Došli před Tsunade, ale nepodívali se na ni,

„ Našel jsem ho" oznámil Naruto. „ Jo to našel" promluvil v odpověĎ trochu s ironií Awe. Naruto se na něj podíval." Zase ten tvůj pěkný zvyk ?" zeptal se ho. „ Tak nějak"

Awe se trochu přikrčil a vydal zaůpění. Tsunade na nic nečekala a porušila Narutovi ať ho položí na zem. Když ho mladý kluk pokládal točila se mu hlava. Tsunade k němu přiklekla a viděla ,že má něco s rukou. Jeho ruka vypadala podobně jako ta rána , které si všimla v nemocnici. Pokusila se ji vyléčit, bezúspěšně.

„ Tohle uděláme my" cizí hlasy k ní promluvily.
Tsunade sebou prudce trhla. Stáli před ní nějací dva ...lide.. ? Vpadali zchvácení cestou.
„ Kdo jste ? ?" skoro vykřikla. Hned use u nich vyrojilo celé komando jejích ninjuů. Vypadalo to , jakože si z toho nic nedělají. Ani když na ně zamířili zbraněmi. Stáli klidně. Jakoby se jich nic na světě nemohlo týkat. „Nato příjde řeč později." Odpověděl patrně mladý muž. „ Máme pár otázek" dodala mladá žena. Oba dva si klekli k Awemu, který jak se zdálo už nevnímá. Kdyby ano nespíše by se vyděsil. Začali s ním něco provádět. Tusunade se ani nehla. Nejdříve mu sundali nemocniční triko. Podívali se na tu čerň , která obklopovala už skoro celou jeho pravou půlku těla. Podívali se na sebe a přikývli. Muž položil .... Tedy nejspíše to byl ten muž, protože měli na hlavách kápě... na hruď v oblasti srdce. Ten - ta druhá je položila na spánky a sevřela jeho pravou ruku. Něco dělali , ale Tsunade nevěděla co. Něco si mumlali. Těmto slovům nikdo nerozuměl. Zdálo se jakoby jejich snažení nemělo žádný efekt. Ale po chvíli se čerň z jeho těla začala ztrácet. Zase se na sebe podívali a muž udělal ve vzduchu nějaké znaky. Pak oba dva přikázali „Prober se"
Awe otevřel oči. Díval se do Krásných očí své sestry. Viděl v nich starost, Starost o něj. Pak se ale výraz změnil a v jejích oříškových očí se zrcadlila zloba. Trochu pohnul hlavou a spatřil svého přítele a ochránce.Díval se na něj jakoby mu chtěl utrhnou hlavu, nebo něco podobného. Awe polknul .. to je ale pěkná šlamastyka. S námahou se posadil. Ani jeden z nich mu nepomohl.Rozhlédl se kolem . Všude bylo plno lidí. Díval se na Tsunade a prosil ji očima ať všechny pošle pryč, protože tuhle hádku nikdo z nich slyšet nemusí... Pátá uviděla jeho oči. Poprvé v nich viděla strach a zmatek. Nechápala. Tito ... lidé.. jsou jak se zdá jeho přátelé , tak proč se jich tak moc bojí ?
„ Ahoj vy dva" začal Awe. Neodpověděli mu na pozdrav a žena vypálila :
„ Co tady k sakru děláš ?" tak a teď to pěkně schytám.
„ Jsem tady na návštěvě:" trochu zalhal.
„ U koho!!" nebyly to otázky ale výkřiky zloby.
„ To se vás dvou netýká." Stále zachovával klid. Ninjové okolo nevěděli co si mají myslet. Teď se zase něco dozvím, pomyslela si Tsunade-sama.
„ Tak netýká jo ? A co tvé povinnosti ?" stále na něj řvala jen ona, ale Awe si domyslel, že to schytá i od Skaweho. A tak to teda začalo.
„ Ty malej hloupej parchante , víš vůbec jaké si nám způsobil potíže?" začal.
Awe nic neřekl.
„ Ty Pitomej idiote co sis ksakru myslel?"
Žádná reakce.
„ Přestaň se tvářit jakože ti ubližujeme. Hledali jsme Tě všude! Dva dny!" pořád křičel.
„ Napsali jsme všem se kterými máš co dočinění , jestli nevědí kam si zmizel!!"
Raději byl potichu.
„Co tady děláš?" Jeho přítel se už asi trochu uklidnil.
„ Jak jsem už řekl jsem tady na návštěvě." Kolem nich už nebylo moc lidí.

Tsunade většinu z nich poslal domů. Poslala by i Naruta, ale ten když to od ní uslyšel zařval:" Ani náhodou babčo"
Ti tři to slyšeli a trochu se usmáli. Tíživá atmosféra se vytratila. Dívka objala svého bratra a rozplakala se. Muž středního věku ho poplácal po zádech.
„ Tohle nám už nikdy nedělej" pronesli sborově.Naruto takovou reakci nečekal.
„ Zemřela bych , kdyby se ti něco snad stalo... bratříčku" Ti co zbyli se zarazili. Takže má opravdu sestru ... myslela si Tsunade.
Pomohli mu vstát. Tsunade se ozvala: „ Teď se dozvím kdo jste?" neodpověděli. Awe se na ni podíval a ujal se představování : „ Tato dívka je moje sestra" ukázal na ni „tento muž je můj přítel" Tímto vše vysvětlil , aspoň pro sebe, pro Tsunade ani náhodou. Pokynula rukou ninjům .... Když to ti dva uviděli , tak se ten muž postavil před své dva přátele a vytáhl meč. Dlouhý krásný meč se žlutým kamenem v jílci. Naruto si pomyslel , že je stejný jako ten od Aweho.... Ani nevěděl že to není pravda , vypadají možná stejně až na ten drahokam, ale tahle zbraň byla mladší než ta jeho zachránce... Ninjové se zarazili. Skawe se postavil do bojové pozice.. pokrčil kolena , pravou ruku natáhl a v levou ve které držel meč pokrčil a špičkou zamířil. Tsunade se dívala na jeho počínání.
„ Nechte toho" všechny překvapilo ,že se ozvala Sakura. Stála vedle Kakashiho a mračila se,ostatní jen WTF?
„ Jsou to jeho přátelé, tak je nechte" a stoupla si k muži s mečem. Ten se na ni jen vyjeveně podíval a ona viděla třpyt jeho laskavých, vděčných světle hnědých očí Byla o dobré dvě hlavy menší než on...

cílit z ní však sílu , velkou děsivou sílu ...
zajímavá dívka...