Sakuřin boj

„SASUKE!!!! SASUKE!!!“ křičela z plných plic Sakura. „Prosím … nedělej to,“ sjela na zem na kolena a v očích měla slzy. „Nedělej to … to nejsi ty,“ pak se ale vzpamatovala. Co to dělám?? Už jsem zase ta malá slabá holka?? Ne.Už ne. Zastavím tě, Sasuke, i za cenu svého života.
„Sakuro,“ došel k ní Naruto. „Děje se něco?“
„Děje?? Ne, nic,“ pousmála se mírně Sakura.
„Viděla jsi ho?“

„Ano,“ postavila se a ukázala na tmavou chodbu, jejíž vchod se ztrácel v černo černé tmě. Pak si na ruce nasadila rukavice.
„Počkej na mě tady,“ podíval se na ni Naruto, ale Sakura zavrtěla hlavou.
„Ne, tentokrát jdu s tebou, Naruto a nepokoušej se mě zastavit. Nezastavíš mě,“ blýsklo ji výhružně v očích.
Naruto se jenom usmál. „Tak jdeme. Sensei hlídá venku.“
„Jasně, jdeme,“ a rozeběhli temnou chodbou. Po chvíli uviděli světlo oznamující konec. Vyběhli na velkou plochu porostlou trávou. Kolem byly polorozpadlé kamenné sloupy.
„To je aréna,“ rozhlížel se Uzumaki. Dal ruce v pěst a hledal Sasukeho. „Kde je?“
„Hned za tebou,“ ozval se za ním známý hlas. Hned na to ucítil bolest v zádech a letěl si to přes polovinu arény, až narazil do kamenných sedadel. Prasklo to pod silou vržení a Naruto zůstal ležet na zemi v bezvědomí. Sasuke se ihned vydal směrem k němu, ale cestu mu zatarasila Sakura.
„Nech ho být,“ zamračila se.
„Ale, Sakuro,“ usmál se podlézavě Uchiha. „Přece by jsi neublížila někomu, na kom ti záleží,“ sharingan v jeho očích se zlověstně zatočil.
„Ty,“ dýchala přerývavě Sakura. „Ty už nejsi Sasuke, kterého jsem znala a nejsi nikdo, na kom mi záleží!“ rozeběhla se proti němu a napřáhla paži k přímému úderu do jeho obličeje, ale Sasuke byl rychlejší. Objevil se těsně za ní a loktem ji praštil do zad a pak kolenem do břicha, že odletěla o kus dál.
Sakura začala vykašlávat krev. Postavila se a nachystala se do bojové pozice.
„Opravdu chceš se mnou bojovat?“ ušklíbnul se Sasuke. „Jsi jenom slabá holka.“
„To si myslíš jenom ty!“ zavrčela a pěstí silně bouchla do země, že se ihned začala bortit a praskliny šly směrem k Uchihovi. Uviděla na jeho tváři překvapený výraz. Nestačil včas uhnout a sjel do prohlubní vytvořené všude kolem. Uprostřed rozruchu stála růžovo-vlasá dívka. Prudce oddechovala a v obličeji měla naštvaný pohled. „Slabá?“
Uchiha se vysoukal na povrch. V překvapení Sakury se začal smát. „Trénovala jsi. To jenom proto, aby jsi mě dostala? Myslel jsem, že jsi chytřejší.“
„Ty bastarde!“ vykřikla Sakura a vyběhla znovu proti němu. „Ty nemáš co mluvit!! Ztratil si přátelé, kteří o tebe stáli! Nejsi NIC!“ udeřila ho do obličeje, že se Uchiha svalil na zem. „Jestli si chceš zasloužit moje přátelství, přestaň se chovat jako SPRATEK!!!“ znovu udeřila, ale Sasuke se vyhul. Objevil si to opět za jejími zády a chytil ji kolem pasu. Na krk ji přiložil krk a stisknul. Sakura ihned ucítila slabost.
„Co-co to děláš?“
„Jenom pojistku, abych ti mohl něco říct,“ řekl ji těsně u ucha. „Chci být silnější, chci zabít svého bratra za to, co udělal rodině. Chci být silnější než Naruto.“
„Můžeš být,“ sykla Sakura. „Ale nedosáhneš toho, když budeš u Orochimara. On tě chce jenom využít!“
„To říkáš ty,“ ucítila na uchu jeho teplý dech. „Vidíš toho kluka?“ otočil ji směrem k Narutovi. „Nechal se tak snadno porazit. Možná je silný navenek, ale ve vnitř je to slaboch.“
„To není pravda!“ vykřikla Sakura, ale ucítila prudkou bolest. „On ví co je to sílá, co je to pravá síla! A je jedno, co ti bratr udělal! Nedokážeš ho porazit, protože se necháváš unášet nenávistí. To je tvoje slabina. Naruto se přes všechno dostal. Kdyby si na něj tak nepoctivě nezaútočil, porazil by tě.“
„Hmm,“ zabručel Sasuke. „A to je tvůj problém. Důvěřuješ klukovi, který je jenom snílek ... nic víc.“
„Ale jeho sny jsou uskutečnitelné! Ne jako ty tvoje!“ zápasila s ním Sakura. „Jsi ubohý!“
Uchiha ji odmrštil, že narazila do polozbořeného sloupu. Sjela na zem a zůstala tam sedět se skloněnou hlavou. Sasuke si k ni přiklekl a pozvedl ji bradu. „Pochop, že já mám jeden sen. Zabít bratra,“ a zmizel.
Sakura oddechla. Možná i úlevou, když zmizel. Objevil se kousek od ní Kakashi. Doběhl k ní a pomohl ji na nohy. Mlčky ji pak odvedl k Narutovi. Ona se nad ním sehnula. Poznala ihned, že na něj použil omračovací jutsu. Dotkla se jeho čela dvěma prsty a Uzumaki se ihned proudil.
„Sasuke!!“ vyjekl.
„Je pryč,“ vzdechla Sakura. „Je pryč.“
„Pojďme už,“ ozval se Kakashi. „Tady to neprospívá mé fantazii.“
„Cože?“ podivil se Naruto. „Ale nic,“ usmál se Kakashi. „Tak jdeme,“ postavil se, vytáhnul Naruta a kývnul na Sakuru. Pak zmizeli.