O všem a přitom o ničem (ep. 008)

Za prvé se omlovám za mezeru(nějak nemám poslední dobou inspiraci a píšu spíš svůj druhej příběh - povídku co chci vydat
za druhé se omlovám, ale v důsledku prvního bodu(nedostatku inspirace) bude tenhle díleček trošku slabší...
a za třetí v důsledku prvních dvou bodů bude i celkem krátký...
...ale commentíky potěší...

--------v minulém díle-konec------

Sakura ležela na posteli a přemýšlela.
Naruto..promiň, ale do Konohy se už nevrátím. Jsem tu šťastná. Prosím, pochop to... a nehledej mě...
Orochimaru... děkuji vám za tuhle příležitost... ale kam jste zmizel?
a... Sasuke... už týden jsem tě neviděla. Snad ti nic není... snad se jednoho dne usmíříme... a budeme zase... alespoň přátelé...
Dveře se najednou otevřely.
"Tak jak si tu zvykáš?"

______________________________________________________________________
"Tak jak si tu zvykáš?"
"Takže jste se uráčil vrátit?"
"Děkju za pěkné přivítání..."
Dále už nic moc nezaznělo, jelikož Orochimaru beze slova přistoupil k Sakuře a lehce ji políbil (tzn. cca 10minutové cucání )
Sakuře to tentokrát nevadilo (a to ji celkem vyděsilo) do té doby, než si uvědomila, co to vlastně dělá. Proto raději odskočila (to bylo celkem těžký, jelikož ji objímal celkem těsně...) a odpověděla na prvně položenou otázku.
"No, zvykám si. Pomalu, ale zvykám..."
"To mě těší, já už si na tebe taky zvykám..."
"A... no... ehm... lorde Orochimaru..."
"Co se děje?"
"Kde... kde je Sasuke?"
"Na tréninku, proč?"
"Už jsem ho dlouho neviděla... a napadlo mě, jestli se mu něco nestalo..."
"Ne, jenom teď na tebe nemá čas."
"Nikdy na mě neměl čas..." v Sakuřiných očích se zaleskly slzy. Myšlení na Sasukeho jí způsobovalo bolest... velkou bolest... tam uvnitř v ní... v srdci...
"No tak... tak si to tak neber..." (zajímavá věta )
"Hmm... on mě vlastně nenáviděl..."
Teď se mu zpovídám, copak nestačí, že toho slizouna líbám a nevadí mi to? Sakura měla v mysli zmatek... a to pořádný.
"On tě nenáviděl... ale já nemusím..."
"Pořád mi to připadá tak trochu... divný..."
"... zapomeň na minulost, nemysli na budoucnost..."
už se k ní zase přibližoval.
"...prostě.."
jejich tváře už byly jen několik centimetrů od sebe,
"...si užívej přítomnost."
Další. Další dlouhý polibek.

Mezitím, Sasuke trénuje, poloha ???

Sakuro... jak ti to mám říct? Tenkrát... kdybych nebyl hloupý, kdybych zůstal v Konoze... s tebou... mohlo by být všechno jinak. Kdybych tě tenkrát neodmítl... jak ti teď mám říct, že jsem se změnil, jak ti to teď mám říct? Jak ti mám vysvětlit, že teď to cítím jinak... že...
"Sakuro...miluju tě..." zašeptal.
Tak, rozhodl se, pro dnešek jsem trénoval dost, zajdu za Sakurou... a... nejspíš jí to řeknu... stejně by to poznala... dřív či později.

O několik minut později, Orochimarův úkryt, Sakuřin pokoj a okolí

Sasuke plný odhodlání(ale se srdcem v kalhotách) běžel směrem k Sakuřinu pokoji.
Zaklepal, nic.
"Sakuro, jsi tam?"
Nic.
Otevřel dveře a uviděl něco, čemu nedokázal uvěřit. Jeho křehké romantické srdce plné nově nalezené lásky a tak dlouho ukrývané pod maskou jeho chování dostalo hroznou ránu. Tak hroznou, že se zlomilo v půli(obrazně řečeno, jinak by umřel).
Tak se mi to nezdálo... opravdu...
Ač nechtěl, stejně se mu začaly řinout slzy.
Sakura a Orochimaru... leželi na posteli a líbali se... (pozn. opravdu jen to!!)
Sasuke vyletěl rychlostí kulového blesku z pokoje a zabouchl dveře takovou silou, až vypadly z pantů.
Sakura si toho všimla, odstrčila Orochimara celkem pěkně mířenou ranou přímo do nosu (takže skončil na druhém konci místnosti naplácnutej na zdi a z nosu mu tekla malinovka) a vyběhla ven.
Ještě uviděla Sasukeho, zabíhajícího za roh. Věděla, že šance na obnovení alespoň přátelského vztahu byly kompletně zničeny.
To jí zlomilo srdce.
Nevěděla, co má dělat. Chtěla by to Sasukemu všechno vysvětlit, ale pochybovala, že by jí poslouchal. Sama ještě nechápala, co se to stalo.
Orochimaru dokáže být až moc přesvědčivý, pomyslela si.
Tohle se mi už nesmí stát... nikdy...

Druhý den, Konoha, brána

"Konečně!" Naruto poskakoval před bránou (asi půl hodiny před stanoveným časem srazu) relativně rád za tuto misi.
Zadáni mise bylo jednoduché: Najít Sakuru a pokud možno ji přivést zpět do Konohy.
Ostatní( Kiba+Akamaru, Lee, Neji, Tenten, Sai, Shikamaru) a Itachi, který se nečekaně objevil a očividně chtěl Sakuře taky pomoct (či vidět svýho brášku nebo něco takovýho) dorazili až přesně na čas. Neji, ustanovený lídrem mise překontroloval složení, chvíli se dohadoval s Itachim (prohrál a tak museli všichni vytrpět Itachiho přítomnost) a nakonec po krátkém proslovu ohledně mise zavelel:
"Vyrážíme!"
Tak tedy vyrazili, směrem Orochimarovo doupě...
...po takové době vyrazili zachránit Sakuru...
...snad ještě není pozdě...

PŘÍŠTĚ:
Jak to dopadne mezi Sasukem a Sakurou?
A jak si povedou Konoháči při záchrané misi?

009 - http://www.konoha.cz/?q=node/22949