Do pekla a zpět 3 – vztek

Naruto se probudil asi za 2 hodiny (5:00) v nemocnici. Rozhlédl se kolem sebe a uviděl Sakuru, ale Niki nikde. Začal tak neuvěřitelnou rychlostí otáčet ze strany na stranu hlavou a hledal svou malou, že si málem vyhodil obratel.
„Sakuro… promiň já to napraví?“ Zaskřehotal Naruto, byl pohmožděný a nemohl moc mluvit.
„Co napravíš?“ Ptala se Sakura, topíc se v slzách.
„Oni šli ke zdroji, budu se řídit stejným vzorcem.“
Sakura přikývla i když vůbec neměla páru o čem to Naruto mluví.
„Jdu do kamenné, deš semnou?“
„Cože? V tomhle stavu? To tam budeš k ničemu.“
„Láska…?“
„Cože?“ Opět nechápalo děvče. „Naruto se musel asi praštit do hlavy.“ Pomyslela si.
„Láska k tobě a k Niki mě požene ku předu!“ Začal se pomalu zvedat z postele.
„Počkej, pomůžu ti!“ Pomohla mu Sakura na nohy. Její dotek byl ozářen onou neznámou chackrou , která začala Naruta léčit.
„Co to je?“ Divila se dnes už po několikáté Sakura.
„Vidíš, láska.“ Usmál se Naruto. Tak pojď.
„Nepustí nás!“
„Neboj se, postarám se o to.“

„ No už zase zdrhá, to je mu podobný.“
„Ale ty s ním, to tady spíš?“
„V 5:00 ráno? Ty ne?“
„To je v tom příběhu ne tady, tady je 13:19“ (čas kdy sem se dostal k tomuto řádku )
„Aha!“
„Nejsi ty blondýna?... Au… už sem zticha.“

Naruto a Sakura se vyplížili nezpozorováni z nemocnice, zašli si domu pro výzbroj a vyrazili na cestu.

Tsunade byla ve své kanceláři, kvůli dnešnímu incidentu nemohla spát a tak se přehrabovala v papírech.
„Tsunade, Tsunade!“ Přilítla do kanceláře Shizune svou obvyklou rychlostí řidiče formule1.
„Co se zase děje?“
„Naruto a Sakura utekli z nemocnice a nikde je nemůžeme najít!“
„A ty se jim divíš?“ Zazdila ji Tsunade.
„Ne…“ Začala uvažovat Shizune. „Ale když Naruta přinesli, nemohl se ani hnout! Co když se ti démoni vrátili a …“
„Neboj se.“ Ozval se za ní hlas a přerušil tak její myšlenku.
„Naruto! Ihned se vrať do nemocnice!“ Začala Shizune pyskovat.
„To ti bude k ničemu! Jsem klon. Naruto se vydal na záchranou misi! Chtěl abych vás informoval a podával vám informace kdyby něco zjistil!“
„Cože? Zdrhnul z vesnice? Bez dovolení, to je…“
„To je jeho mise!“ Přerušila je pátá.

„Pátá hodina odbila, pátá …“
„Můžeš toho nechat?“
„Jé promiň, já sem si, nó, to...“
„Hmm tak buď zticha, nebo nedostaneš zmrzlinu!“
„A máš jí?“
„Ne!“

„Cože?“ Vykřikla Shizune.
„Díky babi.“ Usmál se klon.
„Záchranná mise, ve 2 lidech? To je sebevražda!“
„ To je mateřský instinkt, šli by i kdybych jim to zakázalo, a ztratit 2 tak úžasné ninji kvůli záchraně jejih potomka by bylo nepříjemné!“ ( Tsunade tím myslí ztratit kvůli opuštění vesnice bez dovolení ).
„Pořád je tu riziko že se nevrátí!“ Oponovala jí Shizune.
„Proto sem tu já!“ Vložil se klon do konverzace. „Pokud se jednomu z nich něco stane, uvidíte to na mě.“

Sakura a Naruto se dostali do kamenné asi za 2 hodiny. Sprinteři
„Pamatuješ si kudy k té svini?“ Vzpomínal marně Naruto.
„Ne, ale už jsme jonini.“ Vytáhla Sakura mapu.
„Vždy připraven!“ Vzpomínali oba na Kakashiho slova.
„Takže rovně!“
„Jo a neskončíme v hov..?“
„Ani to nevyslovuj!“

Pár si to namířil přímo do kanceláře Tsuchikageho. Cestou sejmul nemálo ninjů. Když se však rozkřiklo že do kamenný zavítal klan Uzumaki, ulice se vyprázdnili a někteří lidé jim dokonce ukazovali cestu . Asi nebyli spokojeni s vnitřní politikou vesnice .

Naruto vlítnul do kanceláře jako první, vyražené dveře sejmuli onoho věrného sluhu.
„Za co to bylo? TO BYL JEHO NÁPAD!“ Ukázal sluha na Tsuchikageho. Stačil však jediný pohled na rozzuřenou Sakuru v Narutových zádech, která už celí den neměla svou zmrzlinu, a sluhovi došlo co asi bude nejlepší pro jeho život.
„Ááá!“ Zařval a vyskočil z okna .
„Ty sv**ě! Kde je moje dítě!“ Chytil Naruto Tsuchikageho pod krkem!“
„Zjisti si to skrčku!“
„To udělám!“ Fláknul mu jednu Naruto.
„Tomu říkáš pěstí? Tohle je pěstí!“ Zařvala Sakura, Naruto už Tsuchikageho neudržel. Ten skončil zaražen ve zdi.
„Zeptám se tě znova, kde je moje dcera? Nebo jí na tebe pustím!“ Ukázal Naruto na svou manželku.
„Dobře, dobře, všechno ti řeknu, jen si jí prosím připni na vodítko!“ Začal škemrat Tsuchikage.

„Cože? Vodítko?!“
„Hmm asi abych sehnal zmrzlinu.“
„Ta už není!"
„Sakra.“
CENZURA!

Sakura dělala jako že to neslyšela, protože jinak by z něj musela vytlouct duši a už by se nic nedozvěděli.
„Je v záhrobí!“ Vyklopil Tsuchikage.
„Přestaň mlít blbosti, nebo tě tam pošlu!“
„Já říkám pravdu, démon si jí tam vzal, teď už není pod mou kontrolou!“
„Dobře, Sakuro, až to tady skončíš dej mi vědět, jdu sehnat zmrzlinu!“
„Jasně!!!“

Naruto šel tedy sehnat zmrzlinu, a přestože bych tohle normálně nedopustil, ta holka chudák to ze sebe prostě musí nějak dostat.Naruto se vrátil asi za 20 minut s 5ti kýbly zmrzliny. Pohled na chudáka Tsuchikageho bych vám radši ani nepopisoval , ale přirovnám to k výbuchu růžové atomovky a osobě která je hned v místě výbuchu, a její tělo se hned nerozloží.

„Ta růžová, to je narážka na mě?“
„Proboha ne jak tě to mohlo napadnout.“ :P

Pár se vrátil do Konohy toho večera.
„Já odnesu Tsuchikageho k páté, ty jdi najít Saie!“ Rozdal rozkazy Naruto u brány Konohy.
„Jasně, ale proč ho mam jít najít?“
„Víš s osobou, za kterou půjdeme, mam něco nedodělaného, a myslím že Sai by my mohl pomoct.“ (Víte o koho jde ? )
„Aha, Jasně!“ Došlo Sakuře o čem Naruto mluví a dostala záchvat smíchu..

„Ahoj babi, tady ti někoho vedu!“ Zjevil se Naruto ve dveřích kanceláře hokáge.
„To je ten co to má na svědomí?“
„Jo to je on!“
„A proč vypadá jako bys ho nechal samotného s nas*anou Sakurou?“
„Vážně? Ani sem si nevšiml!“ Usmál se .
„Hele jsme v Konoze jen na skok, vezmeme sebou Saie.“
„K čemu?“
„Neboj, nic se mu nestane, jen ho necháme prozkoumat sbližování lidí!“ Vysvětlil jonin co zamýšlí.
„Dobře.“

Asi za hodinu se konečně u brány Konohy objevila Sakura se Saiem.
„Co vám tak trvalo?“ Divil se Naruto.
„Musel si zabalit papíry, aby si prý mohl všechno zapsat!“
„Ahoj Naruto.“ Usmál se Sai.
„Dobře vyrážíme!“

Asi den jim zabrala cesta na určené místo. Když tam konečně přišli kněžka je přijala s otevřenou náručí. ( Už víte? ) Přijala náš pár a pozvala je do místnosti kde kdysi Narutovi předpověděla smrt.

„Ahoj Naruto, konečně jsi mi přišel pomoct s předáním mích vědomostí na novou generaci?“ Pozdravila je Shion a hned vybalila zákeřnou otázku.
„To ani nezkoušej!“ Urvala se na ní Sakura. „Ten je můj!
„Svůj slib dodržím, ale trochu jinak než sis představovala!“
„Cože!“ Vykulila na něj oči Sakura.
„Řekl jsem že udělám vše co bude v mích silách, a to dodržím.“
Sakuře to konečně došlo a jen se nenápadně usmála.
„A jak mi teda pomůžeš?“ Divila se Shino.
Naruto vytáhl z kapsy takovou malou zkumavku s bílím obsahem, připomínající… si domyslíte
„Cože?“ Zčervenala Sakura vzteky.
„Klid Sakuro, to byl jen vtip, to je saké od Leeho.“
„Ty si blbej!“ Chtěla mu Sakura vlepit, ale Naruto byl rychlejší a narval jí lžičku zmrzliny do pusy, při čemž Sakura změnila barvu na tu svou původní.
„Pojď, dovnitř .“ Usmál se Naruto. Na jeho příkaz se rozrazili dveře a do místnosti vešel Sai.
„Tady ta osoba ti pomůže, tím ty splníš svou povinnost, a já slib, který sem ti dal.“ Usmál se Naruto.
„Ježiš ten je sladkej.“ Vrhla se Saiovi Shion kolem krku.
„Bude mi ctí, pomoct ti s vím úkolem, hmm.“ Zamyslel se Sai nad přezdívkou.
„…obludino.“ Jen to dořekl, Sakura se málem udusila lžičkou .
„To bylo hezký.“ Usmála se Shion.
„Mimochodem Naruto, měla sem vidění!“
„Jo a co v něm bylo?“
„Jako bys to neznal!“
„Bude před tebou hrozné rozhodnutí!“
„Jo a jaké?“
„Jít do mekáče nebo KFC, rozhodneš se pro KFC, při jídle ti zaskočí kost a ty se udusíš.“ Naruto stěmito slovy zbledl, Sakura si sotva vytáhla z krku lžičku, už se zase válela na zemi smíchy. Sai jen nechápavě pozoroval, co se kolem děje.
„Buď v klidu, cestou ani v Konoze žádný KFC není.“ Uklidňovala Naru Saku, když jí konečně přešel záchvat smíchu.
„Vážně, tak sem asi viděla jiného blonďáka.“ Divila se kněžka.
„A pro tebe mam taky jednu věždbu.“ Otočila se na Saie.
„Vážně?“ Usmál se Sai .
„Dnešní noc tě ponaučí o mezilidských vztazích, fešáku.“
„Ty chceš asi zabít mě.“ Válela se Sakura po zemi, v dalším záchvatu smíchu.

Za 20 minut, když už jí to přešlo.
„Proč jste za mnou vlastně přišli?“
„Víš , jsou to 2 dny co nám unesli z vesnice jednu holčičku a mi jsme dostali za úkol jí přivést zpět.“ Zatajil Naruto že on a Sakura jsou rodiči té holčičky. Sakura pomalu přešla od smíchu k slzám.
„A kdo jí unesl?“ Zeptala se Shion.
„Démoni co vydávají zelené světlo.“ Řekl Naruto jediné 2 věci co si z oné noci pamatoval.
„Zelená, hmm, tak to budete muset jít najít velikou bránu vydávající zelené světlo.“
„Kde přesněji to máme hledat?“
„No v okruhu 50mil od místa vyvolání.“
„No bezva, to si nám tedy moc nepomohla. Nešlo by to ještě víc upřesnit?“
„Jelikož je zelená tak bude v lese.“ Usmála se Shion.
„Cože, kolem kamenný jsou všude lesy a skály!“ Vyhrkl Naruto.
„Promiň, víc ti neřeknu, objeví se náhodně v okruhu tohoto rozmezí.“ Mrzelo Shion že nepomohla víc.
„ Dobře, nevadí ti když tu přespíme?“
„Jistě že ne!“
„Dobře zítra vyrazíme, Sai, ty až to Shion u.., ehm až dokončíš misi, tak se vrátíš do Konohy!“ Zakoktal se Naruto. Co dělala Sakura je snad všem jasný, válela se na zemi .

„No, máš štěstí! Kdyby dostal tu misi Naruto, tak sem tě asi zabila!“
„To ve mně máš ohromnou důvěru co!“
„Po tom všem?“
„Hmm, jé je čas oběda (14:42) dáš si něco?“
„Máš zmrzlinu?“
„Že sem se ptal .“