Do pekla a zpět 4 – brána

Naruto se na druhý den moc dobře vyspal. Když se ráno probudil rozhlédl se kolem sebe, Sakura vedle něj neležela. „Kam šla?“ Pomyslel si. Pohlédl z okna u uviděl ptáčka jak zpívá na stromně. Viděl jak otvírá zobák, ale nic neslyšel. „Sakra, že bych byl hluchej?“ Chytnul se za uši.“Co to?“ Vytáhl si z uší špunty. „Aha.“ Rozesmál se. Poté co se oblékl, sešel dolu do kuchyně. Cestou potkal několik vojáků, všichni byli nevyspalí. Nevěděl co si má myslet, a tak si radši nic nemyslel.

V kuchyni našel Sakuru, jak spí na zemi a kolem ní asi 4 prázdný kýble od zmrzliny.
„Co se tady sakra děje!“
„Naruto?“ Vypískla Sakura.
„Co se tady stalo, byl snad noční útok a mě nikdo nevzbudil?“ Divil se. Dívka se pomalu zvedla ze země.
„Udělej mi kafe.“ Zívla. „ Já ti to objasním.“
„Jasně.“ Přikývl Naruto a začal vařit kafe.
„V noci mě probudilo něčí sténání. Šla jsem se podívat od kuť to vychází. Došla jsem až k pokoji Shion…“
„Tady máš.“ Podal jí Naruto kafe.
„Díky!“
„No takže došla jsem k jejímu pokoji, ani sem nemusela otevírat dveře a bylo mi jasný co se tam děje.“
„A co se tam dělo?“ Zeptal se Naruto. Sakura zčervenala, nevěděla jak to říct.
„No, víš, Sai plnil misi. Asi 6x“
„Aha.“ Začervenal se i jonin.

„ To je blbec, to to fakt nepochopil ?“
„Hlavně že tys špehovala!“
„Já nikoho nešpehovala!“
„A jak to můžeš vědět? To já to píši!“
„áááááááá!“
„Au!“

V tu chvíli přišel do jídelny Sai, vypadal šťastně.
„Ahoj Sakuro, ahoj Naruto.“ Pozdravil Sai.
„Ahoj Sai.“ Zamrmlala Sakura, Naruto se jen smál.
„Tak co mise?“ Zeptal se Naruto, jako by mu před chvílí Sakura nic neřekla.
„Podle Shion by mohla být za týden u konce.“ Usmál se Sai.
„Ježiši!“ Pomyslela si Sakura.
„Chcete vidět obrázky a poznámky co jsem při plnění mise udělal?“ Zašklebil se Sai.
„Ne!“ Probudila se Sakura a pomyslela si. „To si stíhal ještě malovat?“
„Já bych se kou…!“ Byl přerušen Naruto.
„Naruto!“ Začala Sakura červenat jak hellboy.
„No fuj Sai, jak můžeš dělat něco tak úchylného.“ Změnil Naruto názor aby jí neschytal.
„Já budu zkoumat doma.“ Usmál se
„Jo a s kým prosím tě?“ Usmála se Sakura, na češ začal dělat Naruto uraženého a odešel na verandu.
„Ukaž mi to Sai.“ Usmála se Sakura když Naruto odešel.
Naruto se ale zachvěli vrátil, Sakura se snažila zamaskovat papíry ve svých rukou, a radši je roztrhala.
„Fuj Sái! Co mi to cpeš! Já to nechci!“
„Ale…“ Zesmutnil Sai. Naruto se jen rozesmál.
„Ale ale Sakuro, pak kdo tady chce zkoumat.“ Začal se tlemit .
„Klid Sái, říkal jsi týden? To toho ještě stihneš.“ Začala se Sakura nepřímo omlouvat.

„Ty ještě ze Saie uděláš zakladatele nového japonského porko časopisu .“
„No a ty sis evidentně přečetla první vydání!“ *Výtlem*
„SHANAROO!!!“
„Au.“ *zavazuje si rány aby mohl dál psát*

Po obědě náš pár opustil Saie a Shion a vydali se hledat tajemnou bránu.
„Kde jí ale máme hledat?“
„Začal bych na místě vyvolání.“
„A ty víš kde je?“ Ptala se Sakura skákajíc po větvích stromů.
„Víš jak jsem dělal uraženého?“
„Jo, kdo by mohl zapomenout na ten tvůj xich co si hodil.“ Začala se mu dívka smát.
„Cože?“
„Jo, tvářil ses jak kdyby ti někdo šlohnul oblíbeného plyšáka!“
„Cože? Kdo mi vzal Mikiho?“ Začal se Naruto strachovat o svou oblíbenou plyšovou opici, se kterou pravidelně spí.
„Myslíš ten otrhanej hadr se kterým spíš?“
„JO!“
„Ten sem hodila do pračky a no, myslím že bílá nebyla jeho normální barva!“
„Áááá blbá kvalita made in china!ááááá!“
„Klid to byl vtip.“ Řechtala se Sakura a kdyby nebyla v pohybu tak jí asi nikdo ze země nedostane .
„Cože?“
„Jo to byl vtip, a teď se vrať k tomu co si chtěl!“
„Jo , jasně, vyslal sem klona aby šel napřed a hledal, asi před 10 minuty se mi ozval že pravděpodobně našel pečeť, deset mil od kamenný.“
„A brána?“
„Nikde?“ Oba zesmutnili.

Když asi za 4 hodiny dorazili na místo, klon nikde nebyl. Známky po boji naznačovali že měl společnost.
„Co se tady sakra stalo?“
„Že by démoni?“
„Asi jo, no ale jak teď najdeme tu bránu?“
„No já nevím!“
„Dobře máme kružnici o poloměru r-50mil, vzorečkem (π x r²):2 dostaneme číslo 3927mil² !“ Vypočítala Sakura velikost pole ve kterém hledají. Naruto nejdřív čuměl na to jak to Sakura ze sebe vysypala, potom na tu cifru kterou řekl, a když začala na mapu čmárat kruh ve kterém budou hledat, sedl si na trávu a začal přemýšlet o nesmrtelnosti brouka.
Narutovo hloubání ale přerušila banda démonu, která nepozvána přišla na návštěvu.
„Sakuro pozor!“ Sejmul Naruto kunaiem démona, který šel Sakuře do zad.
„Cože?“ Pomalu docházelo Sakuře co se kolem děje.
„ČMÁREJ SI, JE SI VEMU JÁ! KAGE BUNSHIN NO JUTSU!!“ Narutovi klony udělali kruh kolem Sakury, ta si zatím dočmárávala na mapu.
„Už to máš hotový?“ Zeptal se Sakury , když konečně dobojoval s démony. Ta ale nic neříkala a dál se opalovala na sluníčku.
„Cože?!“
„Říkal si něco?“ Zvedla se.
„Né…“
„To je dobře.“ Usmála se. „Tak můžeme začít hledat.“

Vtom je ale přerušila další partička démonů, ta ale byla o mnoho početnější.
„Sakra, ty sou horší jak Romové!“ Zařval Naruto. (Doufám že sem někoho neurazil, pokud ano tak se omlouvám.)
„Sakra, nemůžeme se zdržovat s nimi, musíme najít tu bránu!“
„Myslím že nemáme na výběr!“
„Co chceš dělat?“
„Kage bunshin no jutsu! Jo mimochodem Sakuro došla nám zmrzlina!“
„Cože? Néééééééééé!“ Sakura dostala ohromný záchvat vzteku, rozběhla se proti početné skupině démonů, následována Narutovími klony.
„SHANAROO!!!“ Začala Sakura prorážet cestu a běžela pořád kupředu. Co nesejmula ona sejmul Naruto za ní, za chvíli už byla mýtina prázdná.
„Nevšimla sis od kuť se vyřítili?“ Zeptal se udýchaně Naruto.
„Z jihu, myslíš že tam bude ta brána?“
„Podle mě jo, co myslíš ty?“
„Že je to naše jediný vodítko! Jdeme!“

Cestu si vybrali správně, čím dál šli, tím bylo zelené světlo intenzivnější.
„Nemáš sluneční brýle?“
„Jasně, posluž si!“ Hodila mi Saku brýle a nasadila si svoje.
„Cože? Budu vypadat jak moucha CC!“
„Nic jiného nemá, buď tohle nebo nic!“ Narutovi nic jiného nezbylo a tak si brýle radši nasadil.

„Sakra to bych chtěla vidět!“
„Jo já taky !“
„Tys to vymyslel ne? Tak snad víš jak to vypadá!“
„Jo vymyslel ale zas takovou představivost nemam!“

Když konečně došli k bráně, nestačili se divit, před bránou stál jediný malý skřet a pobíhal tam jako kdyby něco hledal.

„Ujmeš se toho?“ Zeptal se Naruto Sakury.
„S radostí!“ Usmála se dívky, rozběhla se a hodila výkop alá Petr Čech, při fotbalovém zápase od brány, skoro přes celé hřiště, které v tuto chvíli činilo asi 10km na délku .
„Nějak se mi to nelíbí!“ Řekla Saku když měla výkop za sebou.
„Jo mě taky ne ale dovnitř musíme!“
„Nebudeme losovat kdo pude první?“
„Asi si zapomněl že mi došla zmrzlina! Takže jdi pokud mě nechceš nas*at .“ Usmála se Sakura.
„Já myslel jen aby to bylo spravedlivý!“
„Běž!“ Strčila do něj dívka.
„Tak půjdeme nastejno.“ Navrhl Naru.
„Dobře.“

Oba vkročili do zelené brány a objevili se někde na skalnatém povrchu. Brána se za nimi zavřela a oni byli chyceni do pasti. Na vyvýšeninách kolem nich se objevila veliká hromada démonu.