Opravdová láska nikdy nevyhasne kapitola 5

Sakura právě měla misi zadržet jakéhosi chlápka, který krade peníze a šperky. Utíkala lesem, když v tom odněkud uslyšela křik. Řekla si, že to prozkoumá a vydala se podle hlasu. Po chvilce utíkání před sebou uviděla louku, na které byly dvě postavy. Jedna ležela a druhá se nad tou ležící skláněla a plakala. Sakura přišla blíž a uviděla něco, na co už nikdy ve svém životě nezapoměla.
Naruto ležící na zemi, s propíchnutou hrudí po kataně a Hinata sklánějící se nad ním a srdceryvně plačící.
,,Naruto…“ to bylo jediné, na co se v tu chvíli zmohla. Když se ale vzpamatovala, okamžitě se k němu rozběhla a začala ho léčit.
,,Sakuro…“ vydrala ze sebe Hinata se vzlykáním. Sakura jí však nevěnovala pozornost a dál se pokoušela o nemožné. Nechtěla si přiznat, že by Naruto mohl být….
Stále se ještě snažila ho vyléčit, ale pak jí došla chakra a ona se svezla na zem. Těžce oddychovala, a pak se jí do očí nahrnuli slzy.
Hinata už ten nátlak a smutek nevydržela a zhroutila se.
,,Musím se s nimi dostat do konohy,“ pomyslela si Sakura, když se jí podařilo postavit. Jednou rukou pevně chytila Naruta za ruku a druhou Hinatu a přemístila je přímo k nemocnici konohy. Našla jeden prázdný pokoj pro pacienty a tam Hinatu a Naruta položila. Rozběhla se k Tsunade a když doběhla k její kanceláři, bez zaklepání do ní vtrhla. Tsunade právě podepisovala nějaké papíry a u toho pila saké.
,,Tsunade!“ zakřičela na ni Sakura.
,,Sakuro? Ty už ses vrátila z mise?“ zeptala se opilecky Tsunade.
,,Ne… Víte…Naruto….On….“
,,Co je s Narutem?“ zeptala se Tsunade a zatím si nalila další lahvičku saké.
,,Je mrtvý….“ Zašeptala Sakura, a svezla se na zem pod vzlyky. Z Tsunade jakoby vyprchala všechna opilost.
,,To snad ne…“ řekla potichu, ale hned se vzpamatovala. ,,A kde je?“ zeptala se. Dala jsem ho na pokoj 32 a pak šla pro vás,“ řekla Sakura, která už si stihla stoupnout. Tsunade vyrazila na pokoj 32 a nechala Sakuru v kanceláři samotnou. Když otevřela dveře od pokoje, kam je Sakura položila, naskytl se jí strašný pohled. Naruto s propíchnutou hrudí a celý od krve vypadal hrozně. Tsunade nebyla schopna pohybu. Byl to opravdu strašný pohled. Pak si všimla Hinaty, která ležela na druhém lůžku.
,,O Hinatě mi Sakura nic neříkala,“ podivila se. Zkontrolovala její stav a zjistila, že fyzicky je v pořádku. Fyzicky, ale ne psychicky. Utrpěla obrovský šok a není jisté, jestli se z toho někdy dostane. Bude to pro ni opravdu těžké.
Po třech hodinách se Hinata vzbudila. Zjistila, že je v nějaké bílé místnosti, se dvěma okny. Usoudila, že je asi v nemocnici konohy. Když si vzpomněla, co se stalo, její oči se opět zalily slzami. Přímo před očima si vybavovala, jak Naruto trefil ninju do břicha onou koulí, ale jak ve stejný okamžik mu ninja propíchnul hruď. Na jeho slova “vždy jsem tě miloval“ a na jeho poslední výdech.
Z přemýšlení ji vytrhla Tsunade, která vešla do pokoje.
,,Hinato vím, co se stalo, ale musíš to nějak zvládnout,“ řekla Tsunade.
,,Řekni mi prosím, jak Naruto… no… zemřel…“ požádala.
,,Byl už to sedmý den, co jsme byli mimo konohu a připravovali jsme se na návrat zpátky. Už jsme chtěli jít, když na nás zaútočila spousta ninjů. Podařilo se nám je vyřídit všechny, až zbyl jen jeden. Naruto s ním bojoval a vítězil. Potom se tomu ninjovi v rukou objevila katana a rozběhl se proti Narutovi. Tomu se v ruce začala formovat jakási koule, kolem které zářili čtyři takové špičky, ve tvaru shurikenu. Běželi proti sobě. Naruto toho ninju trefil koulí do břicha, ale ten mu ve stejný okamžik tu katanu zamířil na Narutovu hruď a….“ Hinata už to nedořekla, protože se znovu rozplakala.