Osud nemůžeš změnit 9.díl

9.Kapitola
Mika se hned potom co jí propustili z nemocnice šla projít, na skálu kde byly vytesané hlavy pěti hokagů. Při tom přemýšlela co se vlastně stalo ten večer co byla zraněná. Asi po 20min. došla na místo. Byl to nádherný pohled, když se podívala dolů na vesnici. Všude zářili světla, vypadalo to jako kdyby tam bylo tisíce světlušek. Byl to prostě překrásný pohled. Až jí z přemýšlení vytrhl nějaký šelest v křoví. Mika byla v pozoru, byla připravená rychle vytáhnout kunai a okamžitě se bránit. Najednou z křoví vyběhla dívka.

U Gaary v kanceláři
„Shizune prosím vás přineste mi spisy všech chuninů a joininů co nejsou na misích,“ křikl Gaara na Shizune. Ta jen přikývla a odešla z místnosti.
Po chvíli někdo zaklepal na dveře. Kdo by tu něco chtěl v tolik hodin. Pomyslel si Gaara.
„Dále,“ najednou se otevřeli dveře a do nich vstoupil Naruto.
„Co potřebuješ Naruto?,“ zeptal se překvapeně Gaara.
„Byla tady?? Gaaro byla tady že jo?,“ vyhrkl Naruto ze sebe.
„Myslíš Hinatu?,“ řekl Gaara a trochu se uchechtl.
„A koho jiného ne!!,“ a kdyby Naruto mohl tak by Gaaru pohledem propíchnul.
„No tak klid. Jo byla tady a ptala se po tobě,“ řekl Gaara trochu vystrašeně.
„Kde je? Kam šla? Řekni mi to,“ houkl Naruto na Gaaru.
„Šla do vesnice. Najít tě,“ odpověděl mu.
„Díky,“ řekl Naruto a zmizel v černém kouři.

Mezi tím u Miky
Mika vytáhla kunai a chtěla zaútočit, ale najednou si všimla, že je zraněná. Ta dívka k ní doběhla a chytla se jí. „Prosím pomoz mi. Oni jsou v lese. Rychle musíme pryč,“ mumlala ta dívka pořád do kola. „Ale kdo je tam?,“ ptala se jí Mika, ale ona říkala pořád to samé. Po chvíli jí Mika chytla a přenesla jí do nemocnice.

„Rychle, prosím pomozte,“ volala Mika. Najednou k ní přiběhla známá doktorka.
„Sakuro, prosím pomozte jí,“ řekla Mika doktorce. Sakura se, ale najednou zarazila.
„Co se děje,“ zeptala se Mika úplně ztuhlé Sakury.
„Ona…. , Kdes jí našla a co se stalo?,“ Sakura se vzpamatovala a začala jí léčit. Mezi tím tam přijela s nosítkami sestřička.
„No já jsem byla na skále kde jsou hlavy hokagů a najednou vyběhla z křoví. Tak jsem jí sem vzala. Ale pořád říkala, že jsou oni v lese, že musím rychle pryč - ,“ A najednou se zarazila.
„Co je Miko?“
„Miko?,“ řekla ještě jednou, protože Mika vypadal jako, když jí uletěli včely.
„Oni, ty co zaútočili na ni tak zaútočili i na mě a Yukiho. Bylo to v tom samém lese,“ dořekla.
„Dobře Miko ty počkej tady a my jdeme na sál,“ řekla klidně Sakura a odešly na sál.

Uběhla asi hodiny od doby co Sakura odešla s neznámou dívkou na sál. Mika seděla a jen čekala až vyjde Sakura z toho sálu, kde nejspíš ležela i ona po útoku těch ninju. Byli to opravdu oni co na mně zaútočili? Byli to ti samý co zaútočili i na mě a na Yukiho? Běhalo pořád Mice hlavou. Najednou ze dveří vyšla Sakura a šla k Mice.

„Jak je jí,“ zeptala se Mika Sakury.
„Bude v pořádku, ale mám pár otázek,“ a byla podivně až moc vážná.
„Jasně, o co jde?,“ řekla Mika a trochu se pousmála.
„No vlastně ty tu holku ani neznáš tak proč jsi čekala přes hodinu na to až ti řeknu, že bude v pořádku?,“ a zvědavýma očima se upřeně podívala na Miku.
„No vlastně jsem o ní měla starost, mě nezáleží na tom jestli ji znám nebo ne, ale potřebovala pomoct a přece jen jsem jí pomohla ne?!,“ řekla klidným hlasem Mika.
„A kdo jsou ti oni moc jsem tě totiž neposlouchala, když jsem jí léčila,“ optala se zvědavě Sakura.
„Nejspíš jsou to ti ninjové co ten večer co jsem byla zraněná. To oni na ni nejspíš zaútočili a na nás také. Ale nemám ponětí co vůbec chtěj a proč na nás útočí,“ odpověděla ji Mika.
„Díky, ale já teď budu muset jít,“ a chtěla odejít, ale v tom ji Mika zastavila.
„Co se děje Miko?,“ zeptala se nechápavě Sakura.
„Promiň, že tě ještě zdržuji, ale kdo je ta holka?,“ zeptala se Mika Sakury, která na ní ještě pořád zírala udiveně.
„Jmenuje se Hinata Hyuuga, ale teď mě prosím pusť už musím jít,“ Mika jí pustila a Sakura odešla do sesterny kde na ní už čekala sestra s nějakými papíry.
Ona je Hyuuga?! O tom by jsem si měla promluvit s Yukim a zmizela v prachu černého kouře.

Po 10min. ve čtvrti Hyuuga
Kde sakra bydlí. Říkal mi barák se znakem Hyuuga. Těch je tu snad milion. Vlastně říkal, že na jeho oknu je nalepený obrázek nějakého stromu. Támhleten, támhleten barák je určitě jeho. Říkala si Mika v duchu, když zjistila jak chaotická čtvrť to je. Když se postavila před ten dům tak si našla malé kamínky a začala je házet do toho okna. Po chvíli někdo vystrčí hlavu. Mika poznala i když byl večer Yukiho obličej.

„Je tam někdo?,“ vykřikl ven na ulici. Po chvíli se Mika ukázala a Yuki jí řekl a k němu vleze oknem.
„Co se děje, že to nemohlo počkat do rána,“ zeptal se Yuki a při tom nepřestal zívat.
„Promiň, ale víš jak jsem se šla projít po tom co mě pustili z nemocnice?!“
„Jo vím proč?,“ a díval se na ní z dost podivným výrazem.
„No tak tam jsem narazila na dívku. Byla celá od krve. Všude měla různá zranění. A pořád říkal, že jí to udělali oni. Podle mě to jsou ti samý ninjové co napadly nás,“ dořekla to Mika s vzrušením v hlase.
„Co to bylo za dívku?,“ zeptal se podezíravě Yuki.
„No kvůli tom jsem vlastně přišla,“ řekla mu Mika.
„No a já jsem si začínal myslet, že si sem přišla kvůli mně,“ a chytil jí kolem pasu.
„Jo přišla jsem sem kvůli tobě, ale myslela jsem, že o té dívce budeš něco vědět“
„Proč, to si myslíš, že jsem jich měl tolik?,“ a podíval se jí hluboko do očí.
„To ne, ale byla z klanu,“ odmlčela se „z vašeho klanu, z Hyuuga,“ a snažila se ho uklidnit laskavým pohledem.
„Kdo to byl?,“ při tom se mu začal chvět hlas. Mika ho potom pevně chytla za ruce a odpověděla mu: „Ona se jmenuje Hinata Hyuuga,“ a Yuki se na ní podíval vystrašeným pohledem a ještě pevněji jí ztiskl ruce.