Můj život změnil Naruto - 17. kapitola - Záhadné zmizení

Kim s ostatními hledala kamarádku marně, po Ashley jako by se slehla zem. „Že by ji někdo unesl? Nemohla utéct moc daleko.“ Černovláska nenacházela řešení.
„Měl jsem ji líp hlídat.“ Gaara si dával ten incident za vinu.
„Že by ji věznil Itachi? To by mu bylo podobný!“ mínil Sasuke. Zetsu ani Deidara se k tomu raději nevyjadřovali.
Kim se znenadání rozhodla. „Volám k Sommersovým! Je čas na plán B!“

Ashleyina matka se nechala přemluvit, že dcera zůstane přes víkend u Grantových. Souhlasila, sice nerada, ale tušila, že by nakonec stejně musela ustoupit.
„Klaplo to!“ zajásala Kimberly sedíc přitom na své posteli, obyvatelé mangy leželi v její blízkosti. Sasuke měl vedle sebe Sakuru a nechal se slyšet, že: „Přesně kvůli tomuhle jsem sem nechtěl jít.“
Černovláska posmutněla. „Ale jestli do dvou dnů Ash nenajdeme, bude to ohromnej průšvih!“

Ninja v oblečení laděném do fialova se rozvaloval na zemi. Ukrýval se ve sklepě jednoho domu. Jeho oběť se zatím neprobrala. Však je trpělivý, počká. Dostane z té dívky, co chce vědět, a pak ji vymění za Sasukeho. Dal si ruce za hlavu a prohrábl vlasy. Měl takový pocit, že bude čekat poněkud déle.

Zrzka zasténala, neviděla nic než tmu, přestože postřehla ve svém okolí slabý proužek světla. „Ale ne!“ zaúpěla, pokusila se zvednout, ale něco ji strhlo zpátky. „Chakrová vlákna… Chápu, ten můj malý výlet se nevyplatil.“ Snažila se zachovat chladnou hlavu. Toužila vědět, do čích rukou se to dostala.
„Konečně vzhůru?“
„Ano.“
Hlas byl zastřený, nepoznávala toho člověka. Byla si jistá pouze tím, že je ninja. Chvíli se rozmýšlel, pak jí sňal šátek z očí. Nedala najevo překvapení. „Sledoval jsem tě, ale to už určitě víš. Byl s vámi Uchiha Sasuke. Proč?“
Netušila, co mu na to má odpovědět. „Musíme vás najít… všechny, abyste se mohli vrátit domů.“
„Hloupé povídačky! Copak si myslíš, že ti na tohle skočím?“ naštval se Kabuto.
„Značka, co máš na ruce… stačí se jí dotknout,“ zamumlala a on to zkusil, z pouhé zvědavosti.

Ocitl se v hloučku známých osob. Když ho spatřil Sasuke, hlasitě zaúpěl.
„Takže takhle to tedy je!“ ušklíbl se mladík s brýlemi.
„Kde jsi teď?“ zeptala se ho nic netušící Kimberly.
„To byste chtěli vědět, co? Nemám důvod ti cokoli prozrazovat.“ Setkal se s Narutovo nechápavým a Gaarovo zamračeným pohledem.
„Nevíš náhodou něco o jedné zrzce?“ ptal se Uchiha. Tenhle potměšilý úsměv znal až příliš dobře.
„Nemám tušení, o kom to mluvíš,“ odvětil Kabuto klidně. V příští chvíli se chytil za nohu, protože schytal od někoho neviditelného pořádný kopanec.
„Lžeš!“ zasyčel Gaara. „Kde je Ashley?“
Kimberlina značka se rozzářila, rychle po ní vztáhla ruku a v rohu pokoje se objevil další nezvaný host.
„Ahoj, Itachi!“ Deidara nasadil svůj nevinný úsměv, Zetsu se začal dusit smíchy, protože tušil, že to s blonďatým ninjou nedopadne dobře. V Narutovi se začal vzpírat Kyuubi a ninja se hodlal vrhnout na Kabuta, který uskočil stranou. Využil toho, že do dveří právě vstoupila Janett, a zadržel ji.
„Nehýbej se!“ křikla na ni její sestra a vrhla se po Kabutovi. Ve stejné chvíli se oba mladíci z Písečné a mladší z Uchihů pokoušeli zklidnit Naruta, jehož démonní chakra se už začínala projevovat. Lee se vrhl Kimberly na pomoc, ta strhla sestru k zemi těsně předtím, než Itachi mrštil po brýlatém kunai, který se zabodl do zdi. Díky sestřinu zásahu se Janett nic nestalo, a navíc mohla spatřit, co se děje. Pomocí své vůle zaktivovala černovláska značku a nechala oba Shinobi zmizet. Stále ještě objímala vyděšenou sestřičku.
„Kdo jsou ty lidi? Vidíš je taky?“ blábolila, strachy celá bez sebe.
„Už je všechno dobrý! Ničeho se neboj, já jsem tu s tebou,“ uklidňovala ji Kim.
„Tušil jsem, že něco takovýho může napadnout jedině jeho,“ zabručel Sasuke.
„Kdepak, všechno jsem to viděl!“ odporoval mu Deidara. „Původně chtěl zaútočit na tebe, ale bratříček ti zachránil kůži!“
„Sklapni! Tohle není pravda!“
„Já blázním, Kim?“ pípla Janett.
„Ale ne. Jen jsi v šoku. Co kdybys mi šla uvařit čaj?“ Pustila ji a postavy kolem její malé sestřičky se rozplynuly.
„Ale ještě není pět!“ vykoktala ze sebe.
„To vůbec neva. Klidně si ho dám dřív!“ Vyprovodila ji na chodbu a pak se obrátila k ninjům. „Ten brýlatej psychopat Ashley někde drží! Musíme ho co nejdřív najít!“ Zhroutila se na postel, byla vysílená. „A vás dva bych poprosila, abyste na sebe přestali štěkat.“ Ta slova patřila Deidarovi a Sasukemu. Konec jejich hádky už černovláska nevnímala, usnula.

Itachi se zjevil ve svém dočasném úkrytu. Viděl své kumpány z Akatsuki, ale nezdálo se, že by je v tom pokoji drželi násilím. Byl tam i jeho bratr, musel si přiznat, že opravdu vyrostl. Ze vzrušených výkřiků té prazvláštní skupinky pochytil, že bývalý Sasoriho špeh Kabuto někde drží nějakou dívku. Dovtípil se, že od té uvězněné by se mohl dozvědět víc. Ale to by ji nejdřív musel najít. Ušklíbl se a vykročil vstříc temnotě…

Ashley měla takový dojem, že neměla Kabuta nakopnout až tak silně. Už zase nic neviděla, navíc jí začínalo být špatně od žaludku. To bude nejspíš z těch okurek, které Kabuto v tomhle sklepě vyhrabal, protože, jak sám prohlásil, není zcela bezcitný a nebude ji trápit hladem. Kdyby si v té chvíli mohla vybrat, nejspíš by zvolila spíš ten hlad než křeče.
„Slibuju, že když mě rozvážeš, neuteču ti.“
„Mám ti věřit?“ Kabuto si posunul brýle blíže ke špičce nosu.
„Aspoň to zkus! To ti nic neudělá! Navíc… furt je tu ten drobný detail, že jsi silnější a snadno si se mnou poradíš.“
„Máš dobré argumenty,“ připustil. „Dobrá, ale nezkoušej na mě žádný podrazy!“ pohrozil jí.

Jakmile byla volná, zalezla si do rohu a schoulila se do klubíčka. Za chvíli už ninja pojal jisté podezření. „Je ti něco?“ Vykročil k ní.
„Nedotýkej se mě! Beztak za to může ta tvá „zdravá strava“. Ach!“ Znovu si ohmatala břicho. Nechápal, proč ho od sebe odhání. Že by nevěděla o jeho lékařských jutsu? I to bylo možné!
„Už to chápu. Nenechám se odradit, a jakmile se k tobě přiblížím, uděláš nějakou špinavost.“
Ashley se pokusila o úšklebek. „Jsi pěknej trouba, Yakushi Kabuto! Nebo fakticky nepoznáš, že já tu bolest nepředstírám?“
„Tak mi dovol, abych se na to podíval,“ odporoval jí s ledovým klidem.
„Nechci se nechat léčit psychopatem! Je přirozené, že se bojím.“
„Nechtěj, abych se s tebou musel prát!“ zvýšil mladík s brýlemi hlas. Nechala ho pracovat, ulevil jí od bolesti. Lehla si na zem a pokoušela se usnout. Už nechtěla na nic myslet.

Kimberly ten večer usedla v obývacím pokoji k televizi, i když víc než film vnímala rozepře obyvatelů mangy. Sakura hustila do Sasukeho nějaká moudra, Zetsu se mlsně ohlížel po jejich pokojové kytce, Kankurou zíral do stropu a dost se v té chvíli podobal Shikamaruovi. Lee se cpal zbytky Kimberliny večeře. Černovláska vzdychla a obrátila se k Narutovi. „Musíš si tu svou lišku hlídat, v našem světě ji opravdu nepotřebujeme.“ Ohlédla se po ostatních. Gaara spal a ani hlasité vyřvávání té věci zvané televize ho neprobudilo.

Deidara nad něčím přemýšlel. „Dá se nějak zařídit, abychom se spojili s Itachim?“
„Pokud se nerozhodne nás sám vyhledat… Zatím jsme nepřišli na žádný způsob, jak to spojení navázat z mé strany. Byla bych moc ráda, kdyby to šlo i naopak, ale…“ Kim byla v koncích a jen krčila rameny.
„Je mi to jasný,“ kývl blonďatý ninja hlavou a s úsměvem na rtech si vzpomněl na včerejší večer.
Ashley vysvětlovala čtveřici ninjů nejnovější plán. „Deidaro… ty a Zetsu dostanete za úkol najít Tobiho!“ Oba členové Akatsuki si ihned začali hvízdat a dělali, že se jich to vůbec netýká. „Ale no tak! Projevte aspoň trochu nadšení!“ zakňourala zrzka.
„Proč máme honit zrovna jeho?“
„Vy dva ho znáte nejlépe. Já vím, chápu to dokonale… my ho tady taky nechcem.“ Blonďáček se rozchechtal. Tahle holka to viděla stejně.

Rusovlásce se do rána ulevilo. Promnula si oči a zívla. Vypadalo to, že Kabuto se od ní v noci nehnul ani na krok. Vzdychla a snažila se na nic nemyslet. Netrvalo dlouho a vzbudil se.
„Jdu se podívat ven. Nerad bych, abys mezitím někam zmizela.“
„Kdy už si konečně přestanem hrát na kořist a lovce? Nejsem tvůj nepřítel, ale dokud to nepochopíš, nemá smysl ti nic říkat.“
Provedl, co měl v úmyslu, zvedl se a vykročil ke dveřím. Otevřel je a vydal se po schodech nahoru. Zrzka pronikavě zaječela, když uslyšela hlasitou ránu a viděla, jak mladíkovo tělo dopadlo na kamennou dlažbu. Ve dveřích se objevila kštice černých vlasů a cíp tmavého pláště. „Měl jsem štěstí. Nebylo snadné ho sledovat.“ Vzal do ruky kunai a děvče osvobodil. Mezitím už se Kabuto vzpamatoval a připravoval se na boj.
„Nezabíjej ho!“ křikla Ashley na Itachiho.
„Podivné chování k někomu, kdo tě nechal ležet ve vlhkém sklepě!“ opáčil Uchiha.
„Trest za to si odpyká, ale do svého světa se musíte vrátit všichni. Jestli bude někdo chybět, není už žádná jiná možnost návratu! Sasuke to ví, ostatní taky! Měl bys mi věřit.“ Ashley sklopila hlavu.
„Pche!“ ušklíbl se Uchiha. Chvíli se s Kabutem přetahovali, ale ten boj měl už od začátku předurčeného vítěze. Itachi si spojeně promnul ruce. „Pár hodin se neprobudí. A teď chci vědět odpovědi na své otázky!“ Čekala, že se bude ptát a trpělivě mu odpovídala. Zdálo se, že Uchiha chápe vážnost celé situace.