Svit slunce 06

Svit Slunce 06

Naruto pomalu otevřel oči a myslel jsi, že hledí do podivného zrcadla. Zamžoural a zjistil, že hledí jen do stejných očích jako má on.
„Konečně jsi vzhůru,“ řekla Kushina, která se nad něj nakláněla.
„Co?“ zamumlal a prudce se posadil. Ihned se mu zamotala hlava z bolesti a také z toho, když jsi rozpomněl.
„Je Hinata v pořádku? A co tady děláš vůbec ty?“ vychrlil ze sebe Naruto.
„No vetší starosti jsi mi dělal ty, ale takhle se nechat hloupě zranit,“ řekla posměšně.
„Jak je jí?“ zeptal se důrazně.
„Já jsem v pořádku,“ ozvala se Hinata, která vstoupila do stanu.
Naruto jen vydechl.
„A co tady děláš ty?“ obořil se na Kushinu.
„Co takhle trochu vděku?“ řekla a naštvaně se otočila.
„Hinato jak jsou na tom snoubenci?“ zeptal se a usmál se na ni.
„Řekli, že to bylo to nejlepší co je potkalo a rozhodli se pokračovat sami,“ řekla Hinata.
„Až na to, že jsme málem umřeli,“ zamumlal Naruto potichu.
„Asi jo kdyby se tu neobjevila,“ řekla Hinata a pokynula hlavou na Kushinu, která stála otočená zády k nim.
„Procházela jsem recepcí v lázních a někdo se po vás vyptával. Dozvěděl se co chtěl a odešel. Dostala jsem strach a vydala jsem se za vámi, ale dorazila jsem pozdě,“ řekla Kushina a otočila se k nim.
„A kdo vyléčil ty naše zranění?“ zeptal se.
Hinata jen sklopila hlavu a povzdechla si.
„Kdo asi?“ řekla zvýšeným hlasem Kushina.
„Máš zajímavé léčivé schopnosti,“ řekla Kushina po chvilce mlčení.
„Takhle to mám vždycky,“ řekl jen Naruto.
Naruto stočil hlavu na Hinatu a hleděl na ni.
„Já vás nechám o samotě, vy dvě hrdličky,“ dokončila a vyběhla se smíchem se stanu.
Hinata nervózně přešlápla.
„Hlavně, že jsme v pořádku, ale co teď, když je mise splněna,“ řekl Naruto.
„Může se vlastně počítat jako splněna?“ zeptal se okamžitě.
Hinata se zasmála a vyběhla ze stanu. Naruto jen sklopil hlavu a za chvíli ji následoval.
„Tak můžeme jít,“ řekl Naruto, který se snažil potlačit bolest na břiše.
„Kam vlastně jdete?“ zeptala se Kushina.
„Do Konohy podat hlášení,“ odvětila Hinata.
„Já se k vám přidám,“ řekla rychle modrooká dívka.
Zabalili si věci a vyrazili.
„Cestou tady je taková menší vesnička a znám tam pár fajn lidi,“ řekl Kushina za chůze.
„Sice by jsme měli jít z mise rovnou do vesnice, ale mohli by jsme,“ řekl Naruto.
Kushina se jen usmála a vydala se rozhodným krokem vpřed.

„Chtěla jste se mnou mluvit?“ zeptal se Neji, který právě vešel do pracovny.
„Konečně jsi tu,“ odvětila Tsunade a zvedla hlavu.
„Jak sám jistě dobře víš, Hinata byla přepadena,“ řekla pomalu a sledovala jeho reakci.
„Byl jsem jí navštívit,“ řekl Neji.
„Vypátrali jsme toho útočníka,“ začala Tsunade, „doma je všechno v pořádku?“
Nejiho zaskočila rychlá změna tématu a jen řekl: „Proč by nemělo?“
„Kakashi stopoval onu útočnici a dostal se před vaší rezidenci,“ řekla Tsunade a zahleděla se na něho.
„Pozvala jste si špatnou osobu, jsem z vedlejší rodiny,“ řekl Neji.
„Hinata-sama se poslední dobou dost zlepšila,“ dokončil a jen se otočil a bouchl dveřmi.
„Zajímavý,“ vydechla Tsunade.

„Tak a jsme tu,“ řekla Kushina a ukázala na skupinu domů podél cesty.
„To má být vesnice?“ řekl Naruto.
Kushina jen mlčela a vtáhla je do první budovy.
„Támhle si sedněte, hned jsem zpátky,“ řekla Kushina a odběhla k baru.
„Víte co máte dělat,“ řekla barmanovi a podala mu ruku.
„Jasně,“ řekl potichu.

Doběhla a sedla si k nim ke stolu. Barman přinesl tác se třemi sklenicemi a zeptal se: „Něco k jídlu?“
„Ramen,“ odvětil Naruto a vzal si nabízenou skleničku.
Kushina stočila hlavu na barmana a mrkla a ten jí podal skleničku.
„Tak na zdraví,“ řekla Kushina a povstala.
„Přáteli na věky,“ dokončila a vypila sklenici do dna.
Naruto se posadil a nějak se mu zamotala hlava.
„Hinato,“ vykřikl, když uviděl jak Hinatě spadla hlava na stůl.
Prudce vstal, ale před očima se mu zatmělo a padl na zem.

„Odnes je na pokoj prosím,“ řekla Kushina a usmála se, „náš plán začíná.“
„Kage Bunshin no Jutsu,“ vykřikla a z dveří vyběhla hrstka klonů.
A rozběhla plán, který plánovala, když byli v bezvědomí po tom zranění.

Dva kloni se zastavili před menším baráčkem a vykřikli: „Henge.“
Přeměnění kloni za Naruta a Hinatu vešli dovnitř, ruku v ruce.
„Co by jste si přáli?“ zeptal se podsaditý muž, který se zvedl za vidinou práce.
„Co by jsme si mohli tady přát?“ zeptal se Naruto.
„To asi ano. Blbá otázka,“ odpověděl muž a usmál se, „prstýnek doufám máte a jednoho svědka.“
„Za chvíli přijde,“ řekla Hinata.
Kushina vpadla do dveří a řekla rychle: „Už je tu svědek.“
„Takhle rychle?“ zeptal se muž a vstal.
„Ve světě Shinobi se může stát cokoliv,“ řekl Naruto a usmál se.
„To máte pravdu, pojďte za mnou,“ řekl muž a jedním tahem otevřel masivní dveře.
Byla to menší kaple, ale byla nádherná.

„Jo taky by mi to jednou nevadilo,“ zasnila se Kushina.

Následoval svatební obřad, sice poněkud zkrácený, ale i tak byli všichni spokojení.
„Uzumaki Naruto bereš si za manželku Hyuuga Hinatu?“ zeptal se muž.
„Ano,“ řekl.
„Hyuuga Hinato bereš si za manžela Uzumaki Naruta?“ řekl oddávající.
„Ano,“ odpověděla.
„Tím to vás prohlašuji za manžele. Nyní polibte nevěstu,“ řekl.

„Sakra je divný se dívat jak můj klon líbá druhý klon,“ napadlo Kushinu a měla co dělat, aby se nerozesmála.

Muž vytáhl bílou knihu a dva pergameny.
„Prosím potvrďte to podpisy,“ řekl.

„A kruci,“ napadlo ji, „když se tam podepíšu jako Uzumaki tak mu to bude jasné. Tak si jen něco vymyslím.“

Pomalu za puštěné hudby vyšli z budovy a rozloučili se s oddávajícím.
Zašli za roh domu a Kushina udělal pečetě a kloni zmizeli.
Vzala pergameny a rozběhla se do restaurace.
„Zatím to vychází,“ řekla Kushina barmanovi.
„Jsou na pokoji?“ zeptala se.
„Jak jste přikázala,“ odvětil.
„Nalej mi něco k pití,“ řekla a dala mu nějaké peníze.
„Co s nimi budete dělat?“ zeptal se, „nerad bych, aby se probudili tady.“
„Vím, odnesu je do lesa a necháme je osudu, který bude notně zajímavý,“ řekla a zasmála se zvonivým hlasem.

Vběhla do pokoje a pomocí klonu je dostala pár kilometrů od vesničky a i zároveň kousek od Konohy.
Vzala jeden pergamen a opatrně ho zasunula Hinatě do baťohu a druhý si srolovala do kapsy, jen tak pro případ a ještě naškrábala na papír vysvětlení a ten hodila na Naruta.
„Přeji vám hodně štěstí novomanželé,“ řekla Kushina a otočila se a s hvízdáním je opustila.

Naruto první co pocítil byla obrovská bolest hlavy. Hlavou mu projela myšlenka, kde viděl jak Hinata padá hlavou na stůl a vykřikl: „Hinato?“
Ihned se chytil za hlavu a litoval, že tak křičel.
Pomalu se zvednul a promnul si oči. Rozhlédl se po okolí a spatřil Hinatu jak leží kousek od něj. Vstal a uslyšel zašustět papír. Podíval se na zem a spatřil nějaký papír, který ihned zvedl, ale rychlý pohyb mu opět probudil bolest v hlavě a potichu zaskučel.

„Naruto, Hinato byla to parádní oslava, asi si toho moc nepamatujete, ale dost jste se opili. Nakonec jsme byli všichni vyhozeni z vesnice a myslím, že už nás tam nikdy nebudou chtít vidět. Musela jsem odejít dřív, možná se někdy ještě potkáme.
Hodně štěstí hrdličky.
Kushina Mauzuki.“

Naruto si ho přečetl ještě párkrát a snažil se na cokoliv rozpomenout.

„Musím vzbudit Hinatu,“ napadlo ho.

Přešel k Hinatě a opatrně do ní strčil.
„Co se děje?“ řekla potichu a trhla sebou.
„Čau Hinato,“ řekl Naruto a posadil se vedle ní.
„Naruto?“ zeptala se Hinata, „co tu děláme?“
„Tady čti,“ řekl a podal jí dopis.
Po chvilce se jen Hinata postavila a řekla: „No, radši pojďme domů.“
„Asi jo,“ řekl a vstal.
Po chvilce chůze se Naruto zeptal: „Taky tě bolí úplně šíleně hlava?“
„Kdyby jenom šíleně,“ odpověděla.
„Ale proč si nic nepamatujeme?“ zeptal se.
„To bylo poprvé co jsem se napila,“ řekla Hinata.
„Asi to s námi dost zamávalo,“ ukončil to Naruto a usmál se.
Cesta utekla rychle, skoro nemluvili, aby nedráždili bolest hlavy.
„Konečně doma,“ vydechl Naruto, když uviděl bránu vesnice.
„Bábi počká, jdu se vyspat,“ řekl a pozdravil strážné v bráně a pomalu se rozběhl.
Hinata tam chvíli stála a pak se opatrně rozběhla domů.
Otevřela dveře a vešla dovnitř. Potichu prošla domem a zapadla do pokoje. Ještě si chtěla vybalit, než zalehne.
Sedla na postel a začala vyndávat věci na zem. Nahmatala nějaký papír tak ho rychle vytáhla a rozbalila ho.
Hinata zbledla, zrudla a ještě víc zrudla a omdlela. Padla na postel a pergamen se snesl na zem.

Bylo pouze vidět: „Uzumaki Hyuuga Hinata.“