Svit Slunce 07

Svit Slunce 07

Hinata se probudila kolem osmé a hned si vzpomněla na předešlý den. Zamotala se jí hlava, ale snažila se uklidnit.
„To musí být nějaký fór,“ napadlo ji hned.
Rychle zvedla pergamen a začetla se.
„Za svědka máme Kushinu? Jak to mohla dovolit,“ zamyslela se.
„Nechtěla jsi to takhle? Přála jsi si, aby se tě Naruto někdy všimnul a teď si stěžuješ?“ ozval se neodbytný hlásek.
„To sice jo, ale rozhodně ne takhle. Jestli to zjistí, tak ho zabijí,“ oponovala Hinata hlásku.
„Musí se to dozvědět?“ odpověděl vnitřní hlas.
„Ne, ale ví to Naruto?“ zadumala se.
„Tak to běž zjistit,“ ozval se hlas.

Hinata se vymrštila z postele a doslova proletěla domem. Šáhla po klice, ale dveře se otevřeli a Hinata se svalila na zem.
„V pořádku?“ zeptal se Neji.
„Jo,“ zamumlala a zvedla se a vyběhla ze dveří.
Když běžela okolo Ichiraku ramen, uslyšela Narutův hlas: „Ještě jeden ramen.“
Vpadla dovnitř a sedla si vedle něho.
„Ahoj Naruto-kun,“ řekla Hinata udýchaně.
„Čau Hinato, musíme jít za bábi Tsunade nebo nás zabije,“ řekl a usmál se.
Dojedl ramen a zvedli se a šli spolu k Hokage.

„Tak to je můj manžel?“ napadlo jí, když šla vedle Naruta, „asi nic neví.“
„Mám mu to říct?“ strachovala se Hinata.
„Co když se naštve a nechá mě?“
Celou cestu v Hinatě byla pochybnost a strach.

Chtěla zaklepat, ale Naruto byl rychlejší a rychle otevřel dovnitř a vpadl tam s výkřikem: „Tak jsme tu!“
Všichni se na něj otočili a Naruto si všimnul, že tu je nějak víc lidí než normálně.
Stál tam Kakashi, Ibiki, Shizune, Tsunade a na židli seděl Hyuuga Hiashi.
„Otče?“ dostala ze Hinata zaraženě.
„Pojďte dál, sice jste se vrátili dřív, ale to až později,“ řekla Tsunade.
„Co se to tu děje?“ zeptal se Naruto podrážděně.
„Genin nemusí nic vědět,“ obořil se na něj Ibiki.
„Necháme je tu?“ zeptal se Kakashi Tsunade.
„Jo,“ řekla jen.
„Byl jste obviněn za pokus o vraždu a scházení s cizími ninji z ostatních zemí,“ řekl Ibiki rychle.
„Cože?“ pípla Hinata zděšeně.
„Anbu vás nachytali na místě s nějakým cizincem,“ pokračoval a ignoroval Hinatu.
„Tady je fotka co pořídili Anbu než jste zmizeli,“ řekl Ibiki a vytáhl fotku, kde byl z části vidět obličej cizince.
Naruto ukázal rukou na fotku a otevřel hubu. Hinata stála jen vedle jak opařená a kmitala očima mezi otcem a fotkou.
„Kdy Anbu tu fotku pořídili?“ zeptal se Naruto nahlas.
„To tě nemusí zajímat,“ řekl potichu Ibiki.
„Kdy,“ řekl ještě zvýšeným tónem.
„Před třemi dny,“ řekla Tsunade a zvědavě na něho hledala.
„To není možné. Musí to být přeměnění kloni,“ dostal ze sebe rychle.
„Cože?“ zeptal se Kakashi.
„Byli jsme přepadeni,“ řekl Naruto, „při naší misi.“
„Skupinka ninjů a jsem si jistý, že toho na té fotce jsem zabil,“ řekl Naruto.
„Měl přes obličej dlouhou jizvu,“ řekl.
Ibiki se podíval na fotku a kývnul hlavou.
„Povídej Naruto,“ vyzvala ho Tsunade.
„Něco kolem dvaceti jich bylo. Pomalu se ve mně probudil Kyuubi a povedlo se mi je všechny zabít krom těch co utekli,“ řekl Naruto.
„Nakonec jsme byli vážně zraněni, pár dní v bezvědomí,“ řekla Hinata potichu.
„Pomohla nám medička Kushina,“ řekl Naruto.
Kakashi se zakuckal a Tsunade prudce vydechla.
„Kushina?“ zeptal se Kakashi nevěřícně.
„Jo,“ řekl Naruto a zahleděl se na ně.

„Já vám to říkal furt, že bych nikdy na moji dceru nesáhl,“ řekl Hiashi a podíval se na Naruta.
„Omlouváme se za obvinění, ale ta fotka hrála proti vám,“ řekla Tsunade.
„Já to chápu, ale stejnak musíme zjistit, kdo je na té fotce a kdo byl ten útočník,“ řekl Hiashi.
„A co ta stopa, která vedla k vašemu domu?“ zeptal se Kakashi.
„Někdo se snaží poštvat vesnici proti mně jako vůdcovi klanu Hyuuga. A jediný důvod co mě napadá je oslabení vesnice a následný přepadení,“ řekl Hiashi rychle.

„Ibiki, Kakashi posilte hlídky na hranicích a hlaste cokoliv podezřelého,“ řekla Tsunade.
„Hai,“ řekli a zmizeli.
„Shizune běž to vyřídit radě,“ křikla Tsunade.
„Ještě jednou se musím omluvit Hiashi,“ řekla.
„Já to chápu,“ řekl jen a vstal.
Prošel okolo Hinaty a usmál se na ni.

„Co to znamenalo?“ zeptal se Naruto.
„Co?“ zeptala se Tsunade a hleděla z okna.
„To s tou Kushinou,“ odvětil.
„Ale to nebylo nic,“ řekla, „ještě mi něco chcete říct o misi?“
„Ne,“ dostal ze sebe Naruto a otočil se a vyšel z místnosti.
Hinata pozdravila a vyběhla za ním.
Ale Naruto už tu nikde nebyl. Jen sklopila hlavu a rozběhla se z budovy. Snažila se ho najít, aby mu to řekla, ale nikde ho nenašla.
Nakonec zavítala k němu domů a zaklepala, ale nikdo neotevřel. Opatrně vyskočila na balkón a strčila do dveří, ty se sami otevřeli a Hinata potichu vlezla dovnitř.
Rozhlédla se po pokoji, kde byl neskutečný bordel. Opatrně došla k posteli a položila tam papír o jejich zasnoubení a rychle vyběhla ven.

Naruto seděl nad nějakou knihou a horlivě v ní listoval.
„Nikde to nemůžu najít. Musím se zeptat Kakashiho,“ napadlo ho.
Odtrhl hlavu od knihy a podíval se oknem ven, kde se již stmívalo.
Naruto zívnul a řekl potichu: „Radši půjdu domů.“
Zavřel knihu a vrátil ji do regálu. Ve dveřích se potkal se Sakurou, ale ani si ji nevšiml. Stále přemýšlel nad tím problémem.

Sakura se zastavila a rychle se otočila. Hleděla na Naruta s hubou otevřenou dokořán.
„Naruto a knihovna?“ napadlo jí.

Naruto se pomalu došel domů, odemkl a vešel dovnitř. Okamžitě si všiml změny.
„Někdo tu byl,“ napadlo ho.
Vytáhl kunai a rozhlížel se po místnosti. Hned spatřil pootevřené dveře na balkón. Jedním skokem byl u nich a vlítl na balkón, ale nikdo tu nebyl.
Vsunul kunai do rukávu a sedl si na postel.
Všiml si papíru co ležel vedle něho a rychle ho zvednul.
Následovalo to samé jako u Hinaty. Zblednul a pomalu vydechl. Znovu si přečetl a zahleděl se na poslední řádek.

„Uzumaki Hyuuga Naruto.“

„To bude jen nějaký vtip,“ řekl si sám pro sebe.
Složil pergamen do kapsy a vyskočil z balkónu do tmy. Konoha byla osvětlena a ještě svítil měsíc.
Dostal se k rezidenci Hyuuga.
„Jak poznám, kde má okno?“ napadlo ho.
Problém se vyřešil rychle. Sehnul se na zem pro kamínky.
Rozpřáhl se a hodil jeden menší kamínek do okna, ale nějak se přepočítal, protože kamínek prolétl oknem a zastavil se až vevnitř.
„To se povedlo,“ vynadal si Naruto.

Rychle se zvedl a skočil za menší zídku.
„Sakra proč se schovávám? Já zapomněl na Byukugan,“ uvědomil si.

Ozvalo se otevíraní okna a Naruto se naklonil přes zídku a viděl jen nějaký obrys postavy.
„Byukugan,“ ozvalo se z okna.
„Sakra,“ zaklel Naruto potichu.
Ozvalo se jen zvuk zavíraných dveří.

„Tak asi špatné okno a jak to vůbec poznám, že je to Hinata, když je tma jak v pytli,“ napadlo ho, „to jsem vymyslel, ale blbej plán.“

„Naruto-kun co tu děláš?“ ozvala se Hinata za ním.
Jmenovaný vyskočil tak metr vysoko a otočil se.
„Tohle víckrát nedělej,“ řekl Naruto, „málem jsem měl z tebe smrt.
Hinata se jen usmála.
„Přišel jsem za svojí manželkou,“ řekl rychle Naruto a vytáhl z kapsy kus papíru a podal jí ho.
Hinata zrudla a řekla: „Už jsem to viděla.“
„Neprojdeme se?“ řekl Naruto zadumaně.
„Jo,“ pípla rudá Hinata.
Vzal ji za ruku a vydali se tmavou Konohou.
Naruto zastavil u lavičky a sedl si. Hinata si sedla vedle něho a mlčela.
„Takže jsme se vzali, když jsme byli opilí?“ zeptal se Naruto.
„Ale, že si na to nic nepamatujeme,“ odpověděla potichu Hinata.
„Chtělo by se dostat z vesnice a najít Kushinu a zeptat se,“ řekl.
Hinata se nadechla a snažila se uklidnit, aby mohla položit otázku, která ji celý den trápila.

„Naruto?“ začala nervózně.
„Jo Hinato?“ řekl Naruto a otočil se na ni.
„Miluji tě, už od akademie,“ vychrlila a to na ní bylo příliš a omdlela.