Proměny 3-Změnil se nebo ne

Mezitím se před Tsudinym stolem, ze kterého zbyla jen hromádka objevila skupina ANBU.
„Volala jste nás?‘‘ promluvil jedem z nich.
„Ano ihned najde Sasukeho a přiveďte ho ke mně!!‘‘ Okřikla je a v tu ránu zmizeli.

Sasuke uháněj co jen mohl, ale jeho zranění začalo znovu krvácet.vZpomalil, věděl že k Sakuře je to jen kousek. Z posledních sil se vyškrabal k Sakuřinému oknu a zaklepal. Nic, zaklepal trochu hlasitěji, ale stale nic.
„Sakuro, jsi tam?‘‘ zavolal, ale žádná odpověď.
„Kde je?‘‘ podivil. Zvedl se a šel to zkusit jinudy. Přistoupil k balkónovým dveřím, sáhl na kliku u dveří a pomalu je otevřel. Co nejtišeji vešel dovnitř a rozešel se k Sakuřiné posteli.
Náhle ucítil bolest v břiše a tiše zasténal. Přistoupil blíž k Sakuře, která tiše a spokojeně oddechovala. Pohladil ji po tváři, Sakura se hned probudila a div nevěřila svým očím.
„Sasuke, co tady děláš?‘‘ zašeptala a pohledla na jeho břicho, které bylo celé od krve.
„Sasuke, ty krvácíš!‘‘ zašeptala zoufale.
„To bude v pohodě, neměj strach,‘‘ odpověděl těžce. Ihned po tom se svalil na zem a těžce oddechoval. Sakura a k němu klekla a dala se do léčení.
„Od kdy je s tebe medik?‘‘ otázal ji a pozoroval Sakuru, které se zase začaly tváře třpytit slzami. Neodpověděla.
Léčení ji zabralo několik minut, Sasuke ji celou dobu pozoroval.
„Hodně zesílila a krásnější než předtím,‘‘ pomyslel si a usmál se na ni.
„Co je za pocit, proč mě tak přitahuje, ne nemůžu, já jsem mstitel, musím myslet jen na pomstu na nic jiného, ale nemůžu si pomoct,‘‘ rozmlouval si uvnitř sebe. Znovu ji pohledl do tváře a pohladil ji.Sakura ucukla a ihned přestala ho léčit. Podívala se na něj a ten se na ni jen usmál.
„Takhle se na mě nikdy nesmál,‘‘ podivila se a pohledla mu do jeho černých oči.
Už nebyly tak prázdné a temné, naopak plné radosti a štěstí.
„To snad není ani on, opravdu se změnil,‘‘ pomyslela si oplatila mu úsměv.
Sasuke se zničehonic zvednul a sedl si naproti ni. Byla jak omámená, pořád mu hleděla do jeho očí. Vnímala v sobě tolik pocitů, celá se třásla. Jako by se ji zastavilo srdce, zadívala se na něho. Hodně se změnil od té doby co ho naposledy viděla, coby čekala u Orochimara se určitě jen tak neválel, musel hodně trénovat. Pak k ni natáhl ruku a znovu ji pohladil po uplakané tváři, teplo z jeho dlaně ji proudilo celým tělem, srdce se ji rozbušilo ještě víc než předtím.
„Ale co tak nejednou, proč mě pozoroval,‘‘ zachvěla se strachem. Druhou ruku ji položil okolo pasu, ale stále ji hladil po tváři a ona se nemohla asi pohnout. Když byl od ni snad jen pět centimetru, přivřela oči jako by tušila, co bude následovat. Její tužby se naplnili, jejich rty se setkali.Sakuru hned opustil její strach a opětovala mu polibek, dala přitom ruce kolem jeho krku a odmítala ho pustit. Sasuke ji objal ještě silněji a přisunul ji blíž k sobě, až cítila každý jeho tlukot srdce. Oba si tu chvíli vychutnávali, až když se Sasukeho ruce posunuli trochu níž, až se ocitli na jejich hýždích. Začal ji pomalu líbat na krku a Sakura proti své vůli tiše zasténala. Což Sasukemu neuniklo a sjel rukama na její hladká stehna a začal ji pomalu vyhrnovat noční košilku nahoru. Sakura znovu zasténala, ale trochu hlasitěji. Tohle už se jí nelíbilo. Odtrhla ho od sebe a dala mu facku.
„Co si myslíš, že děláš!‘‘ zakřičela na něj a rychle se zvedla a opřela o zeď.
Sasuke se na ni udiveně podíval, nepochopil to.
„Já myslel, že to chceš?‘‘ křikl na ni.
„Tak proto jsi mě pozoroval co!‘‘ pokračovala a začala couvat dál od něho.
Sasuke se zvednul šel pomalu k ní, chtěl se ji omluvit.
„Nepřibližuj se ke mně!‘‘ zakřičela zoufaleji než předtím a couvala dál.
Sasuke se na ni podiveně podíval.
„Co jsem udělal špatně?‘‘ divil se a zastavil se.
Chvíli na sebe hleděli, Sasuke se ji podíval do očí, viděl v nich strach a nejistotu.
„Vypadni!‘‘ vypadlo z ni najednou. Udiveně na ni pohledl.
„No tak vypadni, jde ti jen o jedno, co!!‘‘Zakřičela a šla ke oknu, otevřela ho a znovu se na něj podívala. Sasuke se za rozzuřeně podíval a vyrazil k oknu, ale než vyskočil z okna pohledl na ni a chytil ji za bradu.
„Dával jsem, ti na výběr, když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém.‘‘ Řekl. Pohledla mu do oči už nebyly černé ale rudě červené. Začali ji spalovat pohledem a ona se začal třást.
V tom se rozletěli dveře jejího pokoje a dovnitř vstoupil Naruto a Kakashi. Oba na ně hleděli, Sasuke prudce odhodil Sakuru otočil se k nim zády a zmizel oknem ven.
Jejich sensei na nic nečekal a vydal se za ním, ale Naruto rychle přiběhl k Sakuře. Vyděšením se celá třásla. Naruto se ji chystal vzít do náruče, ale Sakura byla rychlejší, skočila mu kolem krku a rozplakala se mi na ramena.
„To bude dobrý, jsem tu s tebou.‘‘Zašeptal ji do ucha a pohladil ji po vlasech.
„Díky,‘‘ tiše zašeptala Sakura a přitiskla ho k sobě blíž. Hned ji bylo lépe. Naruto ji vzal do náruče a položil ji její postel. Sedl si na její okraj a přikryl ji.
„Budu tu s tebou celou noc, neboj nic se ti nestane,‘‘ řekl a usmál se na ni.
„Teď už spi,‘‘ dodal a opřel se o zeď a zadíval se ven z okna.
„Proč jsem si to neuvědomila dřív, celou dobu jsem jen myslela na Sasukeho a zapomněla jsem na to, že je i Naruto, neměla jsem se k němu, tak chovat on mě měl celou dobu rád a já ho jen omítala. Chránil mě a staral se o mě a já se mu nikdy nezavděčila. Ale teď se to změní.‘‘ Pomyslela si a odešla do říše snů.