Šestý živel 04 - Plán B

U babči:

„Tak to bysme měli. Lepší by sice bylo kdyby je Sora dostal, ale alespoň že nemají Naruta a zatím to ani neví.“ konstatuje Tsunade v kanclu. „Takže plán B."
„Plán B?“ divila se Sakura.
„Plán B je dojít si pro Soru a kompletně vymýtit Akatsuki. Pošlu s vámi taky jednoho z ANBU.“ Bábi koukla na Naruta a řekla: „A ty jdeš taky.“
„No to je dost, konečně mise...“ pomyslel si radostně Naruto. Sakura to nevydržela a rozkřikla se na Tsunade. „To jim ho jako máme naservírovat, aby se sem nemuseli obtěžovat?!“
„Bude to v pohodě. Právě Naruto by jim mohl trochu pocuchat nervy. Nebudou čekat, že se přižene další Jinchuuriki. Tak se běžte připravit a zítra je sraz v osm hodin u hlavní brány.“

V sídle Akatsuki:

V jeskyni ukryté za vodopádem ležel člověk v bezvědomí. Přímo před obrovskou sochou s devíti oky. Na prstech sochy stálo devět členů Akatsuki.
„Tak máme konečně posledního. Náš cíl je už na dosah ruky.“ promluvil Pein.
„Ten nám asi zabere nejvíc času co šéfe?“ ptal se Kisame.
„O důvod víc už začít.“ odpověděl Pein. „Fuuin no Jutsu: Genryuu Kyuufuujin!“ Ze sochy se vytáhlo devět dračích hlav a mířilo k Sorovi...

Druhý den u hlavní brány:

Naruto byl výjimečně první, druhý přišel Kakashi (další zázrak ),jeden člen ANBU a za chvilku tam byli všechny týmy. Kakashi se ujal slova.
„No tak jsme všichni. Cílem mise je zničit Akatsuki a zachránit Soru. Stopy vedou do Země Blesku, kde mají sídlo. Je možné že cestou nastražili pasti tak dávejte bacha. Neji a Hinata budou sledovat okolí jestli tam nějaké nejsou.“ Kakashi dokončil proslov a dali se na cestu.

Běželi už celý den a všem pomalu začaly docházet síly. Jedinou vyjímkou byl samozřejmě Naruto, který by nejraději běžel dál. Stejně se už začalo stmívat, tak se rozhodli postavit stany a utábořit se.
Naruto Lee a Chouji zařídili dřevo na oheň a zbytek se staral o stany.
Rozdělali oheň a šlo se spát. První hlídku s Kakashim vyfasoval Naruto, že byl pořád tak aktivní.
Seděli u ohně a Naruto přemýšlel nad tou technikou. Zatím neměla žádný účinek.
„Zrovna do boje s Akatsuki bych nové techniky potřeboval. Alespoň, že mám tu svojí novou. Stejně doufám, že ta technika z dopisu nebyla zbytečná. Pěkně mě to hodilo do bezvědomí a ten sen, ten byl taky jedlej. Fuj, mám z něj ale takovej špatnej pocit. Ale co, na předzvěsti nevěřím. Hin sice miluju, ale ona určitě někoho má a Sasuke by se od Orochimara taky hned tak nevrátil. Tak to se nemám čeho bát.“ Potom se zamyslel nad tím členem ANBU, kterého s nimi poslala Tsunade. Narutovi na něm bylo něco divného, ale nemohl na to přijít. Za celou dobu co běželi neřekl ani slovo. A taky by přísahal, že se na něj každou chvíli dívá. A taky na Sakuru. Je prostě divnej...
„Naruto?“ probral ho Kakashi z přemýšlení.
„Co, Kakashi-sensei?“
„Máš pěknou katanu. Jak jsi k ní přišel?“ začal se vyptávat.
„No...jak bych to...koupil jsem jí.“ vykecal se Naruto, protože se mu nechtělo vysvětlovat celou příhodu s truhlou.
„Jo? Zdála se mi nějak povědomá.“
„Tak to se vám asi jen zdálo sensei.“
„Asi ano.“ ukončil debatu o meči Kakashi...

Ráno se všichni nasnídali a za chvíli vyrazili. Po ránu byla rosa a větve stromů klouzaly. Najednou Hinatě uklouzla noha a padala k zemi. Naruto zareagoval rychle a stihl jí chytit. Takže Hinata skončila Narutovi v náručí.
„Díky Naruto-kun.“ poděkovala za záchranu a jak obvykle začala rudnout.
„Ehm...no...to nic nebylo.“ nějak nemohl najít ta správná slova. Když si uvědomil, že na ně všichni koukají, tak jí postavil na nohy. Narutovi neušel Kibovo úšklebek. Dali se zase pomalu na cestu a když Naruto procházel okolo Kiby tak mu to nedalo. „Co?“ zeptal se.
„Ale nic. Jen že se k sobě hodíte.“
„Co jsi to řekl?“
„Slyšel jsi. Hodíte se k sobě.“...

Cesta ubíhala rychle a nakonec stanuli před skálou s vodopádem.
„Tak jsme na místě.“ zastavil Kakashi skupinu.
„Tady?“ divil se Kiba.
„Sídlo mají někde uvnitř té skály.“ vysvětlil Asuma.
„Ha, zbabělci! Nemají ani dost cti aby se s námi utkali v čestném souboji a radši se budou skrývat.“
nadhodil Gai. „Však mi jim ukážeme sílu mládí!“
„Ano Gai-sensei“ ozval se Lee.
„Chjo, už je to zase chytá.“ konstatovala Tenten.
„Naruto, tři ocasy maximálně! Teď už nemáš ten přívěšek a Yamato by tě nezastavil. Nikdo už by tě nezastavil.“ domlouval mu Kakashi. Naruto mu sice chtěl říct, že od doby co se s Kyuubim usmířil už může použít třeba všech devět ocasů a liška by se ho nesnažila ovládnout, ale to by znamenalo dalších deset otázek, tak si to nechal pro sebe.
„Nebojte se Kakashi-sensei.“

V jeskyni:

„Něco je špatně.“ uvědomil si Pein a zrušil pečetící techniku.
„Špatně, šéfe?“ divil se Kakuzu.
„Jo špatně! To není Jinchuuriki!“
„To není možný, bojoval ve formě Kyuubiho.“ přidal Hidan.
„Sakra říkám vám, že to není úplný Jinchuuriki!“
„No teď když se na něj tak dívám tak bych řekl, že vypadá jinak. Ty šmejdi nám podstrčili náhrašku!“ naštval se Hidan.
„A vy jste se nechali napálit!“ řval na ně Pein.

Mezitím u Naruta a ostatních:

„Dobře, tak jdeme konečně na to. Neji, prozkoumej kudy se tam dostaneme.“ pověřil ho Kakashi.
„Byakugan!“ rozhlížel se po skále. „Vstup je za tím vodopádem.“
„Tam budou mít pasti a další ochrany.“zapřemýšlel Kakashi nahlas. „Tak tudy jít nemůžeme.“
„Jiný vstup tam není.“ odporoval Neji.
„No zatím tam není.“ vysvětlil Kakashi. „Uděláme si vlastní. Dobře tak co máme k dispozici? Kiba by mohl s Akamarem použít Gatsuga, Naruto zkusí Oodama Rasengan a Sakura si půjde vybít vztek. Takže se rozdělíme na tři skupiny. V Kibově skupině bude Kurenai, Asuma, Shino, Shikamaru a Hinata, v Narutově skupině budu já, Yamato, Sai, Ino a tady přítel z ANBU a v Sakuřině skupině Gai, Lee, Tenten, Neji a Chouji. Kibova skupina půjde z levé strany, Narutova z pravé a Sakuřina zezadu. Až se tam dostaneme, tak je Sakuřina a Kibova skupina napadne a Narutova půjde pro Soru. Až ho odtud dostanete, tak se vraťte. Budeme potřebovat hlavně Naruta. Nějaké dotazy?“
„Jak to uděláme s načasováním?“ zeptal se Naruto.
„Tady máme vysílačky a těma vám dám vědět.“ odpověděl a začal rozdávat vysílačky. Všichni si je nasadili a vyzkoušeli.
„Takže na místa!“ zavelel Kakashi a skupiny se daly do pohybu.
Za chvíli se ozvalo z vysílaček:
„Kiba na místě.“
„Sakura na místě.“
„Naruto na místě.“
„Takže se připravte. Na tři jdeme.“ hlásil Kakashi.
„Jedna...dvě...TŘI!“
„Juujin Bunshin! Gatsuga!
„Kage Bunshin! Oodama Rasengan!
Sakura nahromadila chakru do rukou a začala pěstma drtit skálu na prach. Načasování bylo perfektní. Akatsuki zrovna řešili co je špatně, když v tom se ze třech stran rozletěla skála a vzniklými otvory vstoupily tři skupiny lidí.
„Sora!“ vykřikl Naruto a už byl u něj i se svou skupinou. Nebyl čas se dívat v jakém je stavu, tak Soru vzali a odnesli otvorem po Oodama Rasenganu ven. Tam ho položili na zem a Naruto začal zjišťovat jak je na tom.
„Soro! Koukej se probrat! Přece to nebude jak s Gaarou!“ snažil se ho probrat. Potom Sora otevřel oči.
„N...Naru..Naruto t...to bylo hrozný.“ dostal ze sebe a upadl do bezvědomí.
„Sakra! Alespoň že žije.“ Naruto se rozhodl, že ho tam chvíli nechá s ostatními a zajde pomoct ostatním. Vlezl do jeskyně a čekal boj. Jenže se žádný nekonal.
„Sakura-chan, co se stalo?“
„Utekli.“ odpověděla.
„Tak to je pěkně v háji. A já už myslel, že od nich bude pokoj.“ poznamenal Naruto.
„Asi se jim nechtělo bojovat.“ dodal Lee.
„Sasuke se snažil zastavit alespoň Itachiho, ale nepovedlo se mu to.“ pokračovala Sakura.
„Cože? Sasuke?“ nevěřil Naruto.
„Jo, Sasuke. Ten ANBU byl Sasuke. Asi nechtěl aby jsme věděli, že je to on. Když se snažil Itachiho zastavit tak mu spadla maska.“ vysvětlila mu.
„A já si říkal, že je mi na něm něco divnýho. Kde je?“
„Taky zmizel. Řekla bych, že se je snaží najít.“
„No to je v háji. Sotva se objeví tak zase zmizí.“ nadával Naruto.
„Sakura-chan pojď se podívat na Soru.“ řekl a šli. Sakura si ho prohlídla a začala mu léčit zranění.
„Přežije to. Jen bude chvíli v bezvědomí a pak bude muset pobýt v nemocnici. Odstranili z něj všechnu chakru a to jeho i démoní a jeho tělo si bude muset zvyknout že už démoní nemá.“ konstatovala situaci.
Až Sakura vyléčila Sorova zranění, dali se na cestu zpět do Listové...

„Čuz bábi, nedlužíš nám náhodou nějaký vysvětlení?“ vlítl k Tsunade Naruto se Sakurou.
„Vysvětlení?“ nechápala.
„Nevíš? Co třeba Sasuke?“
„Aha, tohle. Sasuke se vrátil hned po tom co zabil Orochimara a nevěděl jak zareagujete tak jsem z něj na chvíli udělala ANBU než sebere odvahu se ukázat.“ dala se do vysvětlování.
„Zabil Orochimara? Tak ten je hustej.“ uniklo Narutovi.
„Zabil ho a sebral mu prsten. Ten co jsem dala Sorovi aby se ovládal. A teď se budu ptát já. Jak dopadla mise? Byli jste úspěšní?“
„No tak napůl.“ odpověděla Sakura.
„Napůl?“
„Soru jsme zachránili a Akatsuki utekla.“ odpověděl Naruto.
„Takže celý plán byl na nic. Bylo to naprosto zbytečné. Přijdou znova a v plné síle. A počítám, že se tak naštvali, že bych se vůbec nedivila kdyby chtěli srovnat se zemí celou Listovou.“ povzdechla si Tsunade.
„Nebylo to úplně zbytečný.“ povídá Naruto.
„Jak to myslíš?“
„No to uvidíš. Snad. Ještě si to nechám pro sebe.“ odpověděl. „Ale taky jsme získali čas.“
„No jo čas. Jen jestli je to něco platné.“ zapochybovala Pátá.
„Jen se neboj bábi.“ uklidňoval Naruto.
„No jo. Snad to dobře dopadne.
„A jak to vypadá s tím Sorou?
„Leží v nemocnici a čekáme až se probere, ale bude v pohodě. Přišel o všechnu chakru. A to jak svou, tak démoní. Až se mu obnoví vlastní, tak bude v pořádku.“ vysvětlila Sakura.
„Takže už přišel o Kyuubiho sílu. To je pro něj asi lepší.“ přemýšlela nahlas Tsunade. „Dobře, tak můžete jít.“ propustila je a oni odešli z kanceláře...