Kytička má holku!? ep.10... Všechno se mění

"Kabuto? Už je tu?" zeptal se hadí sannin netrpělivě.
"Hai, Orochimaru-sama." odpověděl brýlatý a do dveří vstoupila černovláska.
"Aaa, Mei. Víš, co je tvá mise." Orin na ni kývl hlavou a ta beze slova sformovala pečetě. Během chvíle zde stála dokonalá kopie Sagi, včetně hlasu. Poté vyrazila směrem k sídlu Akatsuki.

"Kytičko?" modrovláska zaklepala na Zetsuův pokoj.
"Hm... pojď dál." zavrčel kanibal, ale ve skutečnosti byl velmi rád, že za ním přišla.
"Víš... chtěla bych tě poprosit..."
"O co..?" podrbal se na masožravce(XD) a přistoupil blíž.
Beze slova ho políbila a prostě pokračovala dál. věděla, že kanibal se nebude bránit. Za zády sformovala několik pečetí a pak už nekladl vůbec žádný odpor.
Uvěznila ho ve své speciální technice. Teď už se nemusela bát, mohla zrušit přeměňovací jutsu. On totiž po několik hodin uvidí právě ji místo té holky, Sagi. A naopak...

"Kytičko?" Sagi zaklepala na dveře Zetsuova pokoje.
Když se neozvala žádná odpověď, opatrně otevřela dveře.
Kanibal objímal černovlasou díku a zdálo se, že ji má opravdu rád.
"Kytičko? Proč? Já myslela... že mě máš rád!" vyhrkla.
Zelený ninja se na ni podíval a pronesl: "Já miluju ji. Odejdi a nevracej se."
Nemohla uvěřit že to opravdu řekl.
Najednou jí znamení na krku zapulzovalo bolestí, před obličejem se jí míhaly obrazy...
...vzpomínky...
...vrátila se jí paměť.
Vyběhla ze dveří a běžela do svého pokoje.
Ještě stihla doběhnout, než ji znovu pohltila tma.

"Už si vzpomínáš, Sagi-chan?" znovu jí zasyčel v hlavě.
"Ano pane, už si vzpomínám." Nevzdorovala a dobrovolně se vzdala svého nového života.
"Výborně, zítra se vrátíš. A Jed ti z těla nějak dostaneme." možná se to zdálo jen jí, ale ten slizký hlas jí najednou poskytoval podivnou útěchu.
Sagi otevřela oči. Tak, je konec.

Sbohem, Kytičko...promiň.
Pohlédla na spícího Zetsua, jenž objímal černovlasou dívku. Do očí jí znovu vhrkly slzy a vyběhla ze sídla tak rychle, že ji snad nikdo nezaregistroval.