Chlapec z jiného světa: Druhý den 002

Jak si Hiashi a Naruto slíbili, tak se sešli na domluveném místě.
„Dobré ráno,“ pozdravil Naruto.
„Dobré.“ Oplatil pozdrav Hiashi.
„Tak co chceš cvičit?“ navrhl Naruto.
„No víš... Já nikdy mě nic pořádně nešlo.“ Vymáčkl z sebe Hiashi.
„To kecáš a jak bys potom získal čelenku?“ divil se Naruto.
„Tak co kdybychom trénovali elementy?“ odvedl pozornost jinam Hiashi.
„Jdem na to a který element máš?“ zeptal se Naruto.
„Mám větrnou podstatu a ty také, že?“ řekl Hiashi.
„Jak to víš? A to znamená, že můžeme trénovat stejně.“ Řekl Naruto.
„No vím a řekni, až budeš připraven.“ Řekl Hiashi.
„Tak teď!“ zavelel Naruto.

„Co se ti stalo?“ zeptala se starostlivě Hinata.
„Nic, akorát jsem mi zdál takový zvláštní sen o tom novém klukovi.“ Řekla Nakamura.
„O kom?“ divila se Hinata.
„O Hiashi Narovi, kterého jsem včera potkala, když jsem šla z tréninku. A byl tam společně s Narutem.“ Vysvětlila Nakamura.
„Ahá, a co v tom snu bylo?“ zajímala se Hinata.
„No, ten sen si moc nepamatuju, ale vím, že tam byl on a že jsme se znali a slyšela jsem, jak mi říká:
„Kde je náš syn?“ Tohle mi nejde do hlavy a dál tam bylo, že ty a Naruto jste byli našimi dlouholetými přáteli a manželi.“ Řekla Kaze.
„Cože?“ začervenala se Hinata.
„Jo, ale neber to vážně. Byl to jen sen.“ Uklidňovala Hinatu Nakamura.

Cvičiště

„Dáme pauzu?“ nadhodil Naruto.
„Jistě. Mě se dneska zdál divnej sen o té dívce Kaze Nakamura.“ Přiznal se Hiashi.
„Jo? A jakej?“ zajímal se Naruto, když se napil vody.
„No, moc si ho nepamatuju, ale jedno vím jistě, že mě nazvala: ,miláčkem‘. A ty a Hinata jste byli manželé a ona byla těhotná.“ Osvětlil Hiashi.
„Vážně?“ Naruto v duchu se radoval.
„Jo, ale byl to jenom sen, tak, že si nemysli, že se to stane.“ Varoval ho Hiashi.
„Tak pokračujem?“
„Hiashi, máš pravdu.“

Večer

„Kam si zajdem na jídlo, mám hroznej hlad.“ Řekl Naruto a na souhlas mu žaludek zatroubil na poplach.
„Co tak Ichiraku Ramen?“ navrhl Hiashi.
„Tak jdeme, ne? A na ten sen nemysli.“ Připomenul mu Naruto.
„Já na něho nemyslím.“ Pokusil se o jistý hlas, ale pravdou bylo, že mu ten sen nešel z hlavy stejně jako Nakamura.
Jakoby tomu chtěl osud zrovna vcházeli do Ichiraku, tak z něho vycházely Hinata a Nakamura.
„Už zase se potkáváme. To je překvapení!“ divil se Naruto.
„Jenom jsme zašli na jídlo. To je vše.“ Bránila se Hinata.
„Hinato tohle je Hiashi, Hiashi tohle je Hinata o které jsem ti dneska při tréninku říkal.“ Představil Naruto.
„Těší mě Hinato a je mi ctí znát dívku tvého charakteru.“ Řekl Hiashi a Kaze se to nelíbilo a začala žárlit ani nevěděla proč.
„To mi lichotíš.“ Řekla Hinata a mírně se začervenala.
„Kam máte na namířeno?“ zeptala se Kaze.
„Na ramen a vy?“ zeptal se Hiashi na otázku otázkou.
„No jdeme k Hinatě domů.“ Řekla Hinata.
„Tak si to holky užijte.“ Popřál jim Naruto.
„Dobrou noc hoši.“ Rozloučila se Nakamura.
„Nápodobně a nechcete zítra něco podniknout?“ navrhl Hiashi.
„To by bylo super tak o desáté u hlavní brány. Máme pro vás překvápko.“ řekla Hinata.
„Jsme domluveni!“ souhlasil Naruto.

O dvě hodiny později

Hiashi se díval z hlav hokagů na celou vesnici a pořád nemohl věřit, že je tady sedí na hlavách, trénoval s Narutem, ovládá jutsu a věřil, že je to jen sen, ale ty pocity když vidí Nakamuru, ty musí být skutečné.
Ale na druhou stranu mu chyběli rodiče.
„Musím něco vymyslet jak se odtud dostanu a nesmím si to tu oblíbit jinak odchod nebude tak snadný jako kdybych šel teď.“ Říkal si pro sebe Hiashi.
Nevěděl, že je pozorován...

Kaze na tom byla stejně pořád musela myslet na Hiashiho a na ten sen o kterém věděla, že nedostane z hlavy.
Pokoušela se usnout. Nešlo jí to a tak se oblékla a šla na procházku.
Čekalo ji překvapení, na jejím oblíbeném místě seděla nějaká postava, která něco říkala, ale neslyšela co. Vyšla ze křoví a řekla:
„Co tady pohledáváte?“ spustila Kaze.
„Kdo se opovažu…“ nedořekl, protože si uvědomil, kdo je to.
„Kaze?“ ujišťoval se Hiashi.
„Hiashi?“ také nevycházela z údivu a začalo ji bít srdce, že ho cítila až v krku.
„Co ty tady?“ zeptal se Hiashi.
„Nemohla jsem usnout a tak jsem šla na moje oblíbené místo.“ odůvodnila Kaze.
„Aha, tak já půjdu. Nebudu rušit.“ Řekl Hiashi a odcházel, když v tom ho Kaze chytila za rukáv a jak ho chytla tak to nevybrala a oba dva spadli na zem.
A v tom se to stalo, tváře blízko sobě a jejich srdce teď již tloukla na stejné frekvenci a náhle Hiashi políbil Kaze.