Malí gangsteři ze Suny 03

Malá hnědovláska se toulala domů. Zrovna vyšla z akademie, kde musela protrpět několik nudných hodin. Dnes je učili Henge no Jutsu. Proměňovat se v jiné lidi. Jinak zajímavá hodina byla v podání nešikovného obtloustlého chunina strašná nuda. Kohana si začala zamyšleně cucat palec.
Najednou ji něco přinutilo zastavit. Spatřila rudou čupřinu vlasů. Malý Gaara seděl na houpačce a v náručí svíral roztomilého méďu. Kohana se nebezpečně usmála a přikrčená jako kočka se k němu pomalu přibližovala.
Gaara byl hluboce zamyšlen a vůbec nevnímal okolí.To byla pro Kohanu šance. Po špičkách, jako zloděj, se mu ocitla za zády.
„Baf…. áááá!! Hej! Pusť mě dolů!! Gaaro-kuuun!!! To jsem já!!!“ zapištěla Kohana, protože v okamžiku kdy ho bafla, ji chytil písek za nohy a vyzvedl do vzduchu. Gaara se rychle otočil. Kohana visela vzhůru nohama a divoce mávala rukama. Vlasy jí spadaly do obličeje.
„Aj, omlouvám se.“ Řekl Gaara omluvně a pustil ji na zem. Kohana dopadla na nohy a začala si upravovat vlasy.
„Bafnout tě asi nebyl nejlepší nápad… lekla jsem se víc než ty.“ zachechtala se Kohana. Gaara se zazubil.
„Dneska můžeme zajít na cvičiště. Trénují tam geninové.“ navrhl.
„Tak dobře. Koupíme si chipsy a budeme na ně koukat.“ mrkla na něho Kohana. Tak se tedy vydali na cvičiště s krátkou zastávkou v obchodě. S plnýma rukama dobrot se usadili poblíž místa, kde zrovna trénovali tři geninové chození po zdi. Otevřeli si několik balíčků a jako hladoví vlci se vrhli na chipsy.
„Ať žije nezdravá strava!“ zahuhňala s plnou pusou Kohana. Gaara jen přikývl, protože měl nacpanou pusu jako křeček. Když ho Kohana viděla, vyprskla smíchy, až se brambůrky rozprskly na všechny strany. Zhroutila se na zem v záchvatu smíchu. Když se po chvíli posadila se slzami smíchu v očích, geninové začali házet shurikenama na terč. Jeden obzvlášť přiblble vypadající chlapeček se zrzavými vlasy hodil lištu zrovna před svého senseie.
Gaarovi zaskočil brambůrek a začal se dusit. Kohana ho plácla do zad a znova se začala svíjet smíchy. Sensei je přeměřil zlostným pohledem a vztekle k nim zamířil.
„Ajaj… sejmeme ho?“ zeptala se Kohana.
„Zneškodním ho.“ řekl Gaara.
„Nee. Počkej, ukážu ti nové Jutsu.“ zarazila ho Kohana.
„Jaké?“
„Nacpi si do pusy co nejvíc chipsů a čekej na povel. Potom zdrháme.“ vysvětlovala Kohana. Oba začali rychle pojídat chipsy. Sensei už byl u nich.
„Rušíte výcvik! VYPADNĚTE!!“ zahulákal zlostně.
Gaara s Kohanou se plácli do nacpaných líček a zasypali tak senseie sprškou chipsů s příměsí slin.
„Chipsy no Jutsu!“ zahalekala Kohana teď už s prázdnou pusou a spolu s Gaarou se dali na útěk. Ten v poslední chvíli popadl svého medvídka a uhnul před ranou zbrambůrkovaného senseie.
Zastavili se až o tři ulice dál. Oba se zadýchaně opřeli o zeď.
„To-už-nikdy!“ lapala po dechu Kohana.
„Chipsy no Jutsu.“ zachechtal se Gaara.(Zkuste si to vyslovit xD)
„Dobrý nápad, ne?“ zazubila se hnědovláska. Gaara přikývl.
V poněkud veselejší náladě se vydali na procházku Sunou. Z vysoké budovy na ně shlížela zahalená postava. Něco si načmárala na kus papíru a neslyšně zmizela. Nikdo si ničeho nevšiml. Možná to tak mělo být…..