Natsuki 01 - Prolog
S korunami stromů si pohrával lehký vánek a skrze jejich větve dopadaly na malou zahrádku paprsky slunce. K malému jezírku uprostřed se snesl pestrobarevný pták, sklonil se k vodní hladině a začal pomalu ale ostražitě pít.
,,Natsuki... Natsuki!” ozvalo se z domku jemuž tato zahrada patřila. Hlas ptáka vyplašil a nakonec zmizel někde ve větvích vysokých dubů. Děvčátko s delšími černými vlasy a zelenýma očima, které ho pozorovalo se zatvářilo zklamaně.
,,Natsuki!” ozvalo se volání o něco náléhavěji.
,,Už jdu, maminko,” zavolala a zamířila k verandě.
,,Někdo za tebou přišel, pojď dovnitř...” usmála se na ní její matka a pobídla ji.
,,Dobře!” přikývla Natsuki a s radostným smíchem vletěla do kuchyně. Za stolem tam seděl muž s dlouhými tmavými vlasy, oblečen v růžovomodrém kimonu.
,,To je ona?” pohlédl tázavě na ženu, ta přikývla a na jeho tváři se objevil úsměv. Natsuki zůstala zaraženě stát u matky. Zvědavě a zároveň mírně ustrašeně neznámého muže pozorovala.
,,Natsuki, bež se s hostem pozdravit! No tak!” pobídla ji opět matka, ale Natsuki se k ní ještě víc přikrčila.
,,Host chce vidět co jsi se naučila... No tak, běž už...” řekla a postrčila ji kupředu. Natsuki sklopila oči a stydlivě k němu přistoupila.
,,Takže ty se jmenuješ Natsuki, že?” usmál se a zvědavě si ji prohlížel. ,,Ukážeš mi co jsi se naučila?”
,,Opravdu vás to zajímá?” řekla a stále hleděla do země.
,,Ani nevíš jak...”
,,Dobře!” zvedla hlavu a zazubila se na něj.
,,Pěkně se snaž...” povzbudila ji matka. Natsuki nabrala do dlaní vodu z misky, chvíli jí pozorovala a pak ji vyhodila do vzduchu. Místo toho aby klesla k zemi, začala se pomalu spojovat až vznikl drobounký ptáček, který začal poletovat kolem. Natsuki ho se smíchem následovala a natahovala k němu ručky.
,,Má opravdu veliký talent... kolik že jí je let?” zeptal se muž ženy.
,,Čtyři a už dělá takové pokroky... já jsem dokázala dělat stvoření z vody až mnohem později...” zadívala se žena na svou skotačící dceru.
,,Myslím že už nastal ten správný čas...” zadíval se i muž na děvčátko.
,,Ten správný čas?” pohlédla na něj zděšeně.
,,Rád bych si ji odvedl sebou,” vysvětlil ji.
,,Ale Orochimaru, na to je ještě příliš brzy, vždyť jí jsou teprve čtyři!” vyhrkla žena, ale tak aby to Natsuki neslyšela.
,,To je dobrý věk... potřebuji ji začít vychovávat co nejdříve...” pousmál se.
,,Vím, že chceš aby z ní byl dobrý shinobi, ale já chci aby začala chodit do Akademie a na to má ještě spoustu času,” zakroutila žena hlavou.
,,Pokud vím máme spolu dohodu,” zamračil se nepatrně.
,,Nenechám se vydírat... teď ti ji nemohu dát, nevadí mi když ji budeš nadále navštěvovat, ale odvést si ji zatím nemůžeš...” trvala na svém.
,,Shizuko, nerad bych ti ublížil,” řekl Orochimaru a v jeho tváři se objevilo něco velmi nebezpečného. Shizuka rozrušeně semkla rty a opět se zadívala na svou dceru.
,,Dám ti na rozhodnutí dva dny času...” řekl a vstal. Natsuki si toho všimal a zarazila se.
,,Pane... pane, vy už odcházíte?” zeptala se ho a přiběhla k němu. Orochimaru si k ní dřepl.
,,Za dva dny se tady opět objevím...” usmál se a pohladil ji po vlasech. Na její tváři se opět objevil úsměv.
,,Dobře, budu na vás čekat a ukážu vám další zvířátka z vody!!” řekla odhodlaně.
,,Už se moc těším,” přikývl a odešel z místnosti.
,,Nenechám se vydírat...” zamumlala odhodlaně Shizuka a ulpěla pohledem na své malé dcerce.
Nemám toho zatím mnoho napsáno, takže se omlouvám za případné zdržení dalšího pokračování...
Je to velmi pěkná a zajimavá upoutávka do příběhu...člověka to velice zaujme a donutí číst další díly, aby se dozvěděl, o co tam vůbec jde.
super dílek velmi zajimave moc mne to zajima aj ked sme le pri prvom díle XD že by bol oro jej fotrik nwm ale necham sa prekvapit
________________
milujem narusaku a nikdo mne nepresvedci o opaku!!!
+ =
smajlici čo viem:
Deožákš ttoo períčatť ??? Len 55% ľduí to dážoke.Aj ja som to vdeěl pečríatť.Na Cmabrigde Uinervtisy zsiilti,že nzelážeí na tom v aokm prdoaí sú psíenmá v sovle, hanlve aby pvré a pseolndé bloo na srpváonm meitse.Peroč? Perožte ľduksý moozk nčetía kždaé psíenmo smasoatňte, ale sovle ako cleé.Nueevireťnľé, čo? Ak to dkožeáš períčatť, tak si to daj na porifl.
prekrásny diel
SHARINGANOVÝ OHYZD A JEHO 9 CIBUĽČIAT = ÚTOK! :D
Naivní malíři jsou dospělé děti, které najednou vzali tužku nebo štětec a tím prvním pohybem ruky na čistou plochu zjistili, že obrazy jsou nejen jejich dětským hřištěm, ale i obranou proti nudě, hojivou krásou, prostou jak léčivé byliny.
[/URL]
[/URL]
Áááh, tady se nám rozjíždí nějaká pěkná FF ^^xD. Sice nemam v lásce
Oro-xichta, ale co, od čtění mě to neodradí po tom, co sem přečetla všechna tvéá Interview Yosh, jde se na další díleek xD!!Hmmm... No co říct... Prostě úžasné, dokonalé ohromující a slovy nepopsatelné! Jdu číst další dilek
Sometimes I can hear my bones straining under the weight of the lives I’m not living.
Moje povídky
Wow, zajímavý začátek... Tak snad se ti to podaří nějak dopsat.
Těším se na pokračování!
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
Bože, snad se mi to podaří nějak dopsat...
PS: Tohohle si nevšímejte, má samomluva XD
Takže Orochimaru, yo? Moc se mi to líbilo n_n Těším se na pokračování, takže ať moc dlouho nečekám! :D
______________________
Jsem hrdým členem FC Naruta, FC Sasoríííka n_n, FC Minata a FC Kobylky v pyžámku
FC Kishimoto Masashi xD
Motta: Nejdříve skoč, potom přemýšlej, co dělat. xD
Smrt je jen vykoupení do nového života...
Tím se řídím já!!
Jáááj seznam mých FeFes xDD
Jé díky... Chtěla jsem napsat něco, kde se bude hodně často objevovat Oro, protože je to jeden z mých oblíbených postav XD