"Zkouška blonďatosti"

Jednoho dne se Tobi rozhodl, že udělá svému sempaiovi zkoušku blonďatosti. Snaživě vymyslel úkoly a potom to všechno vysvětlil Deidarovi. Ten radostně souhlasil a připravil se na první úkol.
,,První úkol je," díval se Tobi do papírů ,,donutit šéfa, aby o vás řekl, že jste magor..."
,,To nebude těžký..." usmál se Deidara a vyrazil k sídlu vůdce.

,,Šéfe, sledujte!" vyskočil Peinovi na stůl a začal se tam různě vrtět, tančit a dokonce se stavěl na hlavu....
,,Deidaro, pro tohle mám jen dvě slova..." řekl užasle, ,,jsi magor..."
Blonďák spokojeně přišel za Tobim a ten odfajfknul první úkol jako splněný.
,,Druhý úkol je donutit Kakuza, aby brečel..."
,,Co se to tady děje?" přišel Sasori, vzal Tobimu papíry z ruky a přečetl si je.
,,To je zkouška mojí blonďatosti," naparoval se Deidara.
,,Sempaii, mistr Sasori vám může pomáhat a radit"
,,Dobrý nápad, Tobi," uznale kývnul blonďák, ,,teď se mi to bude hodit."

Kakuzu seděl na křesle a něco počítal. Uslyšel zašramocení, tak vzhlédl od papíru a civěl na Deidaru, který tam stál v černém oblečení.
,,Ona umřela," potáhnul Deidara a předstíral žal, ,,ta padesátikoruna, umřela...."
,,Táhni Deidaro, už jsi otravnější jak ten Hidan." zavrčel Kakuzáč a dál si hleděl svého.
,,No tak, Deidaro," snažil se napovídat Sasori ,,vždyť ho můžeš rozbrečet úplně praktickou věcí, která se tak často používá!"
Deidarovi se zajiskřilo v očích.
,,Peněženka!"
,,Ne, je to kulaté a brečíš z toho, i když nechceš, ale musíš s tím nejdřív něco udělat!"
,,Hm, že by.... když mu dáš ránu pěstí do nosu?"
Sasori chvíli uvažoval, zda je vhodné umírat smíchy nebo brečet nad blbostí tohohle blonďáka.
,,Tuž kurňa, s takovýmhle matrošem se nedá pracovat!" zařval ,, Dá se to jíst!"
,,Cibule!" vykřil radostně a upaloval do kuchyně.
Sasori si malém blahopřál, že ho vzteky nezabil.
Deidara přiběhl s cibulí a podal to Kakuzovi.
,,Kakuzu, já neumím krájet cibuli, ukážeš mi, jak na to?"
,,Ne."
,,Proč?"
,,Nemám čas tu s vámi blbnout!"
Deidara ho ale tak dlouho otravoval, až se Kakuzu chopil nože a začal cibuli krájet. Po chvíli mu po tváři valily slzy. Tobi si zafajfkoval splněno a dali se na další úkol.

,,Dalším úkolem pro vás, sempaii, je, že musíte rozluštit praktickou věc. Zadání je takové: Musíte se dostat do budovy. Dveře jsou zavřené, dají se otevřít jen zevnitř a vy nemáte klíče. Vedle dveří je ve skle díra. Co uděláte?"
Deidara se zamyslel a pak vypísknul:
,,Prolezu tou dírou!"
Sasori ani Tobi nebyli mocni slova.
,,Já bych třeba tou dírou prostrčil ruku a otevřel si..." řekl asi po deseti minutách Sasori.
Tobi si tedy zaškrtl v papírech, že to nebylo splněno a zadal poslední úkol.

,,Posledním úkolem bude něco podobného, co bylo minule. Tentokrát je zadání takové: Chcete si dát koupel. Napustíte si vanu a budete si do ní chtít dát sůl do koupele. Máte polévkovou lžíci a ta sůl je ve sklenici, která má velmi úzké hrdlo. Co uděláte?"
,,Co to je za blbost, jak tam asi tu lžíci prostrčím?!" vztekal se Deidy v domnění, že je na něj nachystaná nějaká lest.
,,A proč by sis to třeba nenasypal na tu lžíci, Šerloku?" rýpnul Sasori.
Deidarovi to došlo a začal se po zemi válet smíchy.
,,A výsledky jsou takové," zadíval se Tobi do papíru ,,že nebýt mistra Sasoriho, tak jste zdaleka neprošel, sampaii!"
,,Já to vždycky říkal- on je fakticky ztracený případ.... Prostě typický blondýn." zakončil tenhle test Sasori a rychle se vydal na čerstvý vzduch, aby rozdýchal to, co teď zažil....