Legenda draků 14. Sasuke Uchiha, miluješ mě?

Naruto šel na zbytek dne domu neměl nervy ani náladu sedět v kanceláři. Jak přišel domu neřekl ani slovo, Hinatu skoro kleplo když se srazila s Narutem ve dveřích do koupelny.
„Miláčku co ti dnes je?“ zeptala se potichounku.
„Ale nic jenom Akatsuki zaútočili a Sasuke byl s nimi, ten chtěl bojovat se mnou ale nakonec se napíchnul na vlastní meč tak teď leží v nemocnici,“ odpověděl Naruto bez nejmenšího náznaku zájmu o událost.
„No tak miláčku netrap se tím, já ti ještě dnes připravím bublinkovou koupel, pak tě celého pořádně promasíruji a udělám ti něco vynikajícího k večeři,“ řekla Hinata a objala Naruta.
„Díky lásko ale nemusíš se namáhat,“ řekl Naruto a vášnivě jí políbil.
„Já to pro tebe udělám ráda a už nechci slyšet žádné ale.“
V nemocnici byl už Sasuke v posteli a ležel tam v pořád v bezvědomí. Sakura seděla vedle něj a držela ho za ruku, jak se na něj tak dívala řekla.
„Sasuke, já tě miluji a jsem moc ráda že jsi tady.“
Najednou Sasuke promluvil ze snu.
„Sakuro já tebe taky.“
Sakura se rozplakala jak to slyšela a stanula si k oknu.
V tom všem nic neregistrovala z toho co se kolem ní děje ani to že Sasuke se probral a vstává z postele, jak šel k ní zeptala se.
„Proč jsi chtěl bojovat s Narutem proč, skončil jsi takhle a k čemu ti to bylo?“
„Chtěl jsem se vrátit už mnohokrát kvůli tobě ale pak mě ovládala nenávist jsem nemohl,“ odpověděl jí Sasuke.
Sakura z toho byla ztuhlá natolik že se nemohla ani pohnout až pak jí Sasuke otočil a políbil.
„Sasuke,“ vykoktala pak ze sebe uplakaná Sakura.
„Ano jsem to já a jestli mi to Naruto dovolí tak tady taky zůstanu,“ řekl Sasuke.
„Opravdu mě tolik miluješ Sasuke?“ zeptala se šepotem Sakura.
Sasuke jí jenom přikývl a objal jí, Sakura se od něj odlepila a řekla.
„Počkej musím poslat někoho pro Naruta že jsi se probudil.“
„Na co bys pro něj někoho posílala já tam za ním trefím i sám,“ odbil jí Sasuke.
„Může být i jinde než v kanceláři, Konoha se hodně změnila odkdy jsi odešel a taky nesmíš chodit jen tak po městě musíš mít doprovod. To do té doby než tě Hokage tedy Naruto nezbaví všech obvinění za tvůj odchod a podobně,“ začala Sakura.
„Tak ty budeš můj doprovod,“ řekl Sasuke a už se chystal jít ven.
Sakura s ním a šly pryč, když došly na recepci zastavili ho dva ninjové kteří tam stáli.
„Stůj ty jsi nebezpečný ninja a budeš vyslýchán,“ řekly ninjové.
„Kdo vám namluvil takovou hloupost že bude vyslýchán?“ zeptala se rázně Sakura.
„Proto ho nejspíš Hokage-sama ušetřil nebo ne?“ zeptali se.
„Vy idioti, to je Sasuke Uciha pro Hokageho je skoro jako bratr a vrátil se zpátky mám ho za ním přivést hned jak bude při vědomí,“ řekla Sakura a tahala Sasukeho za ruku dál.
„Takže Naruto už nebydlí tam kde předtím?“ zeptal se jí po cestě Sasuke.
„Ano teď bydlí spolu se svojí manželkou Hinatou ve vlastním domě krom toho ti taky ušlo to že Tsunade-sama a Jiraja-sama se vzali. Dál Naruto je teď nejsilnější ninja široko daleko a je dračí vyvolený,“ vysvětlovala Sakura.
„To vážně a jak to stihl?“ zeptal se.
„Prober se hlupáčku, byl jsi pryč několik let,“ řekla Sakura.
Když došli k Narutově kanceláři tak si Sakura všimla papíru na dveřích se slovy: „Jsem doma důležité věci mi dojděte říct.“
„Takže je doma, mohu čekat taky to že se bude s Hinatou cicmat nebo bude chrápat,“ řekla otráveně Sakura.
Sasuke se na tom zasmál a šly tedy k Narutovi domů.
Když došli a zaklepali otevřela jim Hinata.
„Je Naruto doma a vzhůru?“ zeptala se Sakura.
„Ano je teď je v obývacím pokoji a čte si,“ odpověděla Hinata a pustila je dovnitř.
„Naruto si odkdy čte knihy vždyť to nesnášel,“ řekl Sasuke.
„Nediv se odkdy je Hokage nedělá skoro nic jiného než jenom čte dokumenty a vyplňuje formuláře tak chce číst i něco jiného,“ vysvětlila Sakura.
„Nazdar Naruto podívej kdo je tady semnou,“ řekla Sakura.
Naruto pořád ležel a před tváří držel knížku.
„Halo Naruto, Sasuke se už probral,“ řekla Sakura a zatřásla Narutovi nohou.
„Miláčku večeře je na stole,“ zakřičela Hinata z kuchyně.
Naruto se v tom momentu probral a všiml si Sasukeho se Sakurou jak se na něj vykuleně dívají.
„Sasuke už jsi se probral jak vidím,“ řekl Naruto bezcitně.
„Hele Naruto nebuď naštvaný prosím tě, já se ti chci omluvit za všechno a požádat tě o povolení zůstat v Konoze,“ řekl Sasuke.
„A proč bys tady měl zůstat, plnit mise a být ninja tě určitě už bavit nebude,“ řekl Naruto.
„Právě že naopak a taky tady chci zůstat kvůli Sakure,“ obhajoval se Sasuke.
„Tak konečně si dostal rozum, vítej zpátky Sasuke jenom problém bude z tvým ubytováním,“ řekl Naruto najednou plný radosti.
„Neměj s tím starost já půjdu a dám dohromady můj starý dům ve čtvrti Uciha,“ řekl mu Sasuke.
„Dobře zítra dojdi za mnou do kanceláře a všechno uděláme formálně, sice to bude asi otrava na několik hodin ale půjde to,“ řekl Naruto a Sakura mu hned namítala.
„Jestli dovolíš já všechno přichystala už předem pro takovouhle příležitost.“
„Sakuro ty myslíš na všechno, co bych bez tebe v kanceláři dělal,“ dodal Naruto s úsměvem.
„Fajn já se tedy pustím do ubytovávání a zítra se setkáme,“ řekl Sasuke a odešel společně se Sakurou.
Naruto si zase lehl na pohovku a začal si číst, po chvilce došla Hinata a řekla.
„Miláčku to je prima že teď už je i Sasuke zpátky, někdy si s ním a Sakurou můžeme vyjít někam,“ řekla s úsměvem a sedla si vedle Naruta.
„Máš pravdu to bychom mohli ale musel bych se Sakurou udělat všechnu práci do večera, vždyť to znáš jak jsem na tom s časem teď,“ odpověděl Naruto a pří tom se jí díval něžně do očí.
„Tak to jo a mám na tebe ještě jednu otázku.“
„Jakou lásko?“
„Nemyslíš že by byl čas už na to abychom měly děťátko?“
„Já nevím je to hodně odpovědnosti a časově se to nehodí dokud se neskončí ten poplach,“ odpověděl jí Naruto.
„Podle mě by na to byl nejlepší čas a krom toho jsem tady celé dny sama, malé by nám jenom zpříjemnilo oběma život,“ dodala Hinata.
„Mám návrh bude až bude a můžeme se začít pokoušet za pár dní dobře?“ navrhnul Naruto.
Hinata se usmála a vrhla se mu kolem náruče se slovy.
„Miluji tě miláčku, jinak stydne ti večeře.“
Zatím šly Sasuke se Sakurou po městě a zeptala se ho.
„Poslyš Sasuke nechceš abych šla s tebou tě doprovodit?“
„Proč bys tam se mnou chtěla jít mi řekni.“
„Bude tam na tebe čekat spousta špatných vzpomínek na které jsi zapomněl, možná by ti někdo jako já pomohl se přes ně přenést,“ řekla Sakura trochu ostýchavě.
Sasuke zapřemýšlel a s úsměvem odpověděl.
„To by bylo prima kdybys mi taky trochu pomohla uklidit jestli se ti chce.“
Tak oba šly do čtvrti Uciha kde bylo plno vzpomínek a bolesti. Jak šly ulicemi se až Sakura bála a přitiskla se víc k Sasukemu.
„Bojíš se Sakuro nebo chceš být romantická?“
„Přestaň si ze mě prosím tě dělat legraci, jenom jsem se lekla jednoho stínu nic víc,“ odpověděla podrážděně Sakura.
V tom se Sasukemu vytratil úsměv z tváře a stáli před domem kde kdysi bydlel.
„Sasuke odpověz, je ti něco?“ zeptala se ho Sakura s obavami.
„Mohla bys prosím tě počkat chvilku tady?“
„Jak si přeješ.“
Sasuke pomalu vykročil i když ho nezatěžovalo kdo to udělal ale bolelo ho u srdce. Pomalu procházel chodbou a prodíral se pavučinami. Něco ho jako kdyby táhlo na jedno místo, došel do místnosti kde tehdy umřeli jeho rodiče. Všiml si že jedna část podlahy není zaprášena a přišel pomalu k ní. Rukou rozbil podlahu a uviděl tam něco obzvlášť zajímavého, bylo to staré brnění spolu s dvěma kusy papíru. Na jednom z těch papírů byl nakreslen obrázek hrobu a na druhém něco napsáno.
„To je dopis od mého bratra Itachiho,“ proběhlo Sasukemu hlavou.
„Milí bratře jestli tohle čteš splnil se jeden z mích plánu, buď jsem po smrti a nebo jsi schopnější než jsem čekal. Pokud jsem po smrti neber si to i když jsi mě zabil já to tak naplánoval dopředu. Jestli jsi tenhle dopis našel dříve tak mě najdeš každý úplněk na tebe čekat na našem tajném místě. Tohle je slavnostní brnění vůdce klanu Uciha o skrýši kterého věděl náš otec který mi to řekl. Na mapě najdeš meč vůdce klanu Uciha a můžeš pak znovu založit náš klan bez jakýchkoliv problémů. Vždy jsem tě měl rád ale všechno jsem ti nemohl říct hned, jak znám Madaru všechno ti řekl nebo řekne. Náš klan byl zničen už dávno před tím než byl vyvražděn, bylo to zlo kterého základy založil Madara. Jediné věci které zůstali na tobě jsou obnovit náš klan bez nepotřebného zla a zabít Ucihu Madaru. Mama by byla na tebe moc hrdá jak jsi vyrostl a otec taky i když to bylo i jeho přičinění.“
Sasukeho se zmocnil obrovský žal který spustil řetězovou reakci v jeho hlavě.
Sakura která stála venku se najednou ztrhla na výkřiky, vběhla dovnitř, viděla Sasukeho jak klečí a mlátí do země s proudem slz které mu tekly z očí.
„Sasuke co se stalo řekni mi a už neplač,“ řekla Sakura a přitiskla si Sasukeho k sobě.
Sasuke se uklidnil po chvilce a jak cítil Sakuřino teplo spolu s tlukotem jejího srdce podíval se jí přímo do očí.
„Sakuro víš o mě dost ale pořád je to málo a to bych chtěl dnes napravit tím že ti o všem řeknu.“
Sasuke jí začal říkat o všem co cítí, co dělal a jak věděl že to je špatné ale rozhodl se tak. Po několika hodinách se ho Sakura zeptala že jestli by nechtěl tuhle noc přespat u ní. Sasuke jenom přijal její nabídku a spolu šly k Sakuře.
„Sasuke co by sis dal k večeři určitě jsi hladoví po tak rušném dni.“
„Nemám ani zdáni na co mi jde chuť ale hlad mám pořádný, co uvaříš to bude určitě skvělé.“
„Tak fajn, zatím si můžeš ustlat,“ řekla Sakura a pustila se do vaření.
Čas pomalinku ubíhal a po hodině už měli večeři hotovou.
„Mmm to voní lahodně uvidíme jestli to taky tak lahodně chutná, dobrou chuť,“ řekl Sasuke a pustil se do jídla jenomže první lžíce mu stačila.
Sakura nebyla bůhví jaká kuchařka ale poznamenat na to by byla osudová chyba.
„Jak ti chutná?“
„Neumím tu chuť slovy popsat, vychutnávám pomalu v ústech a chci odhadnout slovy tu kombinaci chutí,“ odpověděl Sasuke a snažil se zakrýt úsměvem kyselý výraz nechuti.
Ale Sasuke je přece jenom nějaký ten klučina z Konohy a taky ninja, musel se překonat a sníst to všechno. Napříč všemu je to jídlo a na chuti záležet moc nemá. Jak Sakura odnesla nádobí aby ho umyla, Sasuke se vytratil do koupelny propláchnout si ústa vodou.
Pak si chtěl jít lehnout a spát no Sakura ho vytáhla aby se šly dívat na noční oblohu spolu.
„Bože můj to mě chce umořit nebo co? Rozhodně když budu s ní žít budu vařit já. Co dnes může oděně chtít, možná něco víc než jenom bosky a společnost.“ Sasukemu vířila hromada myšlenek hlavou ale jak držel Sakuru za ruku týkali se všechny jenom ní.
„Sasuke ta obloha je nádherná až mi schází na rozum jenom jediná myšlenka,“ řekla najednou Sakura.
„Jaká myšlenka?“ zeptal se upřímně.
„Miluješ mně nadevše v životě nebo tohle je jenom malý románek mezi námi?“
„Ano miluji tě nadevše v mém životě, jak jsem s tebou a dotýkám se tě moje myšlenky létají jenom kolem tebe. Můžeš taky cítit jak moje srdce tluče jenom pro tebe.“
„Já tě taky tak moc miluji a tohle byla ta nejromantičtější věc kterou mi kdo řekl,“ řekla Sakura a pomalinku se k němu nahnula.
Jejich rty se střetly ve vášnivém polibku (vlastně jako vždy v noci pod hvězdami) a pak se přitulili.
„Doufám že se co nejdříve budu moct jít prospat,“ problesklo Sasukeho hlavou.
V tom ho Sakura začala jemně hladil po břiše.
„Tak chce tedy určitě víc, abych se do toho dal dříve než zaspím,“ pomyslel si zas a opětoval její hlazení bosky a podobně.(vždyť to všichni známe).
Druhý den ráno se co vzbudil měl divný pocit na chrbátu a šel se do koupelny osprchovat. Jak přešel kolem zrcadla věděl z čeho je ten pocit a povzdechl si potichu.
„Tak tohle nemusela, ale co už ženy a jejich dlouhé nehty.“
„Dobré ráno zlato jak jsi se vyspal?“ ozvalo se najednou z kuchyně.
„Celkem fajn jsem se vyspal ale upřednostnil bych delší spánek, jinak neměly bychom už jít k Narutovi do kanceláře?“
„Nač se přehánět Naruto tam dojde až za dvě hodinky a mě stačí dojít půl hodiny před ním.“
„Aha, nic jsem neříkal.“
Došel do kuchyně a už měl na stolu snídani, taky se mu naskytl pohled který nikdy neviděl. Sakura celá rozzářená štěstím jako dítě o vánocích, snídani krom toho udělala perfektní a voněla po slaďoučkých květech.
„Nezměnila jsi na sobě něco Sakuro?“ zeptal se překvapený Sasuke.
„Ale ne, jenom jsem to trochu přehnala s parfémem doufá že nevoním až moc.“
„Ne takhle je to prima a ještě v normě.“
Po pár hodinách se vydali do kanceláře přichystat věci a podobně.
„Sakuro co se s tebou stalo?“ to byla první otázka když jí spatřil Naruto.
„To je jedno, vraťme se k Sasukeho návratu donesla jsi všechny papíry?“
„Počkat ne jeden svazek mi chybí musela jsem ho nechat na stolu, hned pro něj doběhnu,“ odpověděla Sakura a odešla.
„Tak řekni co jsi s ní provedl?“ zeptal se Naruto vážně Sasukeho.
Ten mu jenom ukázal chrbát a pak řekl.
„Skus si domyslet co jsem dělal u ní.“
„Hahaha tak fajn, kdy bude svatba?“
„Ještě jsme o tom nemluvili ale přemýšlím že až kdy budu mít opravený dům a něco vybaveného.“
Naruto se nestihl ani zeptat, vletěla dovnitř Sakura a rozkládala mu papíry které má podepsat aby bylo všechno oficiální.