Vítejte v kraji kde cizák zahyne 05

Strážmistr Birski s aspirantem Rowickim vyšplhali do vršku. Kryti křovím shlíželi do údolí.
"Co tam vidíte, strážmistře?" chtěl vědět Rowicki.
"Podívejte se sám," odpověděl a podal mu triedr.
"A sakra," ulevil si po chvíli aspirant.
"Přesně tak," souhlasil strážmistr, "vypadá to, že ten ožrala Bardak nekecal. Ten kašpar dole přesně odpovídá popisu. Jen by mě zajímalo, co chce s Jakubem. Jen tak tam stojí a čučí na sebe. Asi něco kují."
"To nemůžeme vědět," oponoval Rowicki.
"Je vidět, že tu nepracujete tak dlouho, jako já, aspirante. Když je v něčem zapleten Jakub Vandrovec, tak z toho nekouká nic dobrého. Každopádně chci pořádné krytí. Ten cizinec je krajně podezřelý a někde by tu měl být i ten druhý. Vraťte se k autu a zavolejte zásahovku z Chelmu. Ohlaste teroristické aktivity."
"Teroristické aktivity?"
"A co jsou podle vás výbuchy a zatopení vodou? Určitě to bude ta Ál-Kakajda. Každopádně je všechny zabásnem. Rozumíte?"
"Rozumím!" zasalutoval Rowicki.
"Pamatujte si, že když to klapne, bude povýšení a převelení z téhle díry. Takže vyražte."
"Provedu!"

Itachi hodil po Jakubovi kunaie a šurikeny. Ten je vykryl bajonetem z kalašnikova. Bleskurychle vytáhl z kapsy tepláků prak a svoje hvězdice, které vystřelil proti Itachimu.
"Jak primitivní," pomyslil si Itachi, "ani neumí házet šurikeny. Na to ani sharingan nepotřebuji." Dvěma Jakubovým hvězdicím se snadno vyhl; tu třetí, která mu mířila na ohryzek, chtěl vykrýt kunaiem.
"Sakra!!! Co to je?" vykřikl Itachi a chytil se za krk, ze kterého tekla krev. Ohlédl se. Za sebou viděl dvě půlky Jakubovy hvězdice v trávě.
"Tak proto... můj kunai rozřízl váš šuriken vejpůl a ty kusy mě škrábly do krku."
"Jasně," šklebil se Jakub, "viděl jsem to v hospodě ve filmu s Jackie Chanem, tak jsem je vystříhl z jedničky plechu. Na vlky to stačí."
"Myslím však, že na mě to stačit nebude," zavrčel Itachi a poskládal ruční pečeť.
"Katon: Housenka no Jutsu!" křikl a vystřelil na Jakuba několik ohnivých koulí. Ten musel uhýbat, uskakovat a krýt se za sromy a kusy skal. Zahnal ho do míst, kde se skalnaté stěny sbíhaly a tvořily oblouk. Jakub byl v pasti.
"Katon: Goukakyuu no Jutsu!"
"Nééééé!" zaječel Jakub.
Okolí ohlušil mohutný výbuch a ohnivý mrak se vznesl k nebi.
"Tak tohle jsem možná přehnal," pomyslel si Itachi a vyšel prohledat kouřící spáleniště.
Najednou jím smýkla tlaková vlna a přimáčkla ho zády na velký kus skály. Z kouře vyšel jen lehce očouzený Jakub s napřaženou rukou, jejímiž prsty kreslil ve vzduchu okultní znamení, v druhé ruce držel bajonet.
"Tak tohle fest štíplo!" křikl a vrhl se na Itachiho.
Ten se však vzpamatoval natolik, že zachytil jeho ozbrojenou ruku a zastavil tak ostří bajonetu jen pár milimetrů od obličeje. Oba se bleskurychle navzájem chytili za krky a stiskli. Hlavy měli jen několik centimetrů od sebe.
"Jaktože máte v tomhle věku takovou páru?" chrčel Itachi.
"Ukrajinská Viagra rozemletá s vyjetym olejem a vetřená do svalů, mladej!" zasípal v odpoveď Jakub.
Jejich oči se setkaly.
"To je moje šance!" pomyslil si Itachi a soustředil se na genjutsu.
Stisk na jeho krku povolil. Jakubovi se podlomila kolena a těžce oddechuje padl na všechny čtyři. Itachi ho obešel, vytáhl kunai a postavil se k němu z boku.
"Jaké zklamání. A to jste si doteď vedl tak dobře," řekl a napřáhl ruku se zbraní. "A nakonec vás dostane jednoduchá iluze. Bohužel, takové v Akatsuki nepotř... UMPF?!" nedořekl, upustil nůž a chytil se za rozkrok.
Jakub ho totiž přesně zasáhl kostnatým loktem přímo do rodinných šperků. Odkulil se a vstal. Na tváři měl samolibý úsměšek.
"Promiň, co jsi říkal?" ptal se s úsměvem a dodal: "Poskakuj, za chvíli to přejde!"
"Jak to?" divil se Itachi, vždyť jsem vás chytil do iluze!"
"Kdepak," opáčil Jakub, "to já tě jen nechal, aby sis to myslel. Víš, od dob čaroděje Ivanova se mi do hlavy nedostane nikdo, koho tam nechci. Kapišto? S touhle varietní iluzí si na mě nepřijdeš."
"Dobrá," odpověděl Itachi, "chtěl jsem vás ušetřit, ale nemám na vybranou."
Itachiho oči se změnily. Jak to o pár let později u piva Jakub vyjádřil: "Hele, jeho voči byly rudý, jakoby s kapkama kolem zorničky, jo? A pak se ty kapky spojily do jakoby pokřivenýho znaku mercedesu, jasný? Ještě jedno, hospodo!"
"Tsukuyomi," pronesl tiše Itachi a svět se změnil.