Devítiocasá liška 02 - pokec u Hokage

tak další díl XP
promiňte, za to , že jsem řekla, že na další už dělám a vkládám to teprve teď.
opjevily se komplikace.

tak doufám, že se vám tento díl bude líbit a že pžíště napíšu něco pořádnýho XD

„Fakt tu byl!“ snažil se své přátele přesvědčit Naruto.
„Naruto, možná, že se ti něco zdálo…“ uklidňovala ho Sakura
„Nebo si sněd nějaký zkažený rámen.“ To by zas tak u tebe neobvyklé nebylo. Pomyslel si Sasuke.
Tu se tam najednou objevila Shizune. Chvilku ještě vydýchávala sprint a pak promluvila stojící čtveřici:
„Pátá Hokage tě hledá, Naruto! Máš za ní urychleně přijít!“
Naruto s Shizune a i s ostatními účastníky (Shizune jim řekla, že můžou taky) šly tedy do kanceláře Páté Hokage. Před dveřmi stál na každé straně jeden ANBU. Shizune jim na nechápavé pohledy jen řekla, ať si pospíší a otevřela dveře. Uviděly Pátou, jak sedí za stolem, dva další ANBU a ještě někoho…
„T-to je on!“ zařval Naruto a ukazoval na „osobu“ sedící naproti Páté, která se k právě příchozím ani neotočila, jen zavrčela.
„Naruto, teď mi pěkně řekneš, co se stalo.“ Pokývla Pátá k další židli, aby se Naruto posadil.
„C-co je to?“ vyjeveně se koukala Sakura na Kyuubiho.
„Grrr. Holčičko, já nejsem „něco“, ale „někdo“ a jsem vážně „NĚKDO“ takže pozor.“ Pronesl chraplavým hlasem, který se dal přirovnat k tomu Narutovému.
Sakura poodstoupila, zato Sasuke přišel o trochu blíž, aby mu mohl vidět do tváře.
„Takže Naruto, máš s tímhle chaosem něco společného?“ položila otázku Tsunade a podívala se na Naruta.
Naruto se zamyslel… nemohl to třeba nějakým nedopatřením způsobit?
„N-ne, o ničem nevím.“
„Dobrá…“ Tsunade změnila směr pohledu a teď se dívala na Kyuubiho. Ten automaticky zareagoval:„Na mě se nedívej! Já taky nevím o co tady jde a je mi to jedno.“
Kyuubi se na židli schoulil do klubíčka.
„Je mi tu zima a je mi nejspíš špatně z toho rámenu.“ postěžoval si ještě.
„Rámen z toho vynech! Neměl si právo ho jíst! A-“
„Naruto!“ Tsunade ukončila Narutův proslov k démonovi.
Bože… jestli se Kyuubi naštve a zase zaútočí na vesnici… Tsunade z myšlenkami dál nepokračovala. Kyuubi jako by ji četl myšlenky.
„Jo a mimochodem… možná by bylo na místě, kdybych se Sakuře omluvil. Prakticky někdo jako já ji vyhrožovat nemůže.“ Pokrčil rameny.
„Jak to myslíš?“ zeptal se Shikamaru na to, co nikomu v místností nebylo úplně jasné.
„Nemůžu v tomhle stádiu použít jakoukoliv čakru.“ Odpověděl.
„Hmm, a co kdys měl těch ocasů víc? Ne jen jeden.“ Vyzvídal Sasuke.
„No, kdybych měl ještě jeden tak už bych dokázal jednoduchá jutsu a pak čím víc ocasů, tím víc Kyuubiho čakry až budu komplet – Devítiocasý liščí démon Kyuubi no Youko.“ Jeho hlas zněl znuděně.
„Takže tě budeme asi muset držet na uzdě jak se říká a-„
„Ale Tsunade… ty si už snad zapomněla na některá fakta nebo se mám urazit?“
nikdo snad kromě těch dvou to nepochopil. Tsunade jen přikývla.
„Tak jak to bude?“ Tsunade se zadívala na Kyuubiho. Ten se chvíli díval na Naruta, který je oba sledoval nechápavým pohledem, a pak zase na Tsunade.
„To nechám na tobě, ty jsi Hokage.“ Pokrčil rameny ale pak ještě dodal:
„byl bych ale rád, kdybys nad tím zauvažovala i s Narutem a ne z radou.“ Pohledem stále vysel na Nartovi. Ten odvrátil od něho zrak a potřeboval vysvětlení.
„Pokud chcete znát můj názor, mě se nejvíce líbí šibenice!“ zvolal. Sakuře se to zdálo kruté i když, potom jak mu Kyuubi zpackal život by proto mola mít pochpení. Shikamara to plus mínus nezajímalo. Sasuke věděl, že bez Kyuubiho to bude ubožák na entou. Anbu se raději ani v duchu nevyjadřovali a Tsunade se modlila, aby Kyuubi nedostal nějaký vztekový záchvat. Kyuubi vycenil zuby. Ne, počkat, to se on jen usmíval a pak se začal potichu smát.
„Výš, Nartuo, má existence už trvá nějaký pátek a než být v jinchurikim, který si mě neváží,
tak možná radši natáhnu bačkory… ale pozor!“ začal klidným hlasem a pak zvolal. Zpátky pokračoval klidným hlasem.
„jestli se mě stane nějaké fyzické zranění, tobě se stane taky. A i kdyby se ti to nějak podařilo, když já budu kdesi čichat k fialkám ze zpod, tak ty nebudeš moct použít ani kapku čakry. Ani kapku. Dokonce ani tu co máš v těle od narození. Ani tu.“
Pyšně pozvedl bradu a výtězoslávně se zubil.
„A to znamená…“
„Že nebudu moct být Hokagem.“ dokončil Naruto za Kyuubiho větu.
„A co když lžeš?“ začal Shikamaru
„Tak umřu, Naruto bude bez démona a skončí to Happy endem! A jestli mám pravdu tak buď nejdřív zemře, nebo pak přijde o všechnu chakru. Každopádně, i když se ode mě zdáli na velkou vzdálenost, bude mít s chakrou potíže.“
„A co když zkusím štěstí?“ nevzdával se Naruto.
Kyuubi se jen zatvářil sklesle a podíval se na Tsunade.
„Nikdo se tu zabíjet nebude. Je to moc velké riziko Naruto a já tě ho nenechám podstoupit. A dávám ti novou misi.“ Řekla po chvíli rozhodným hlesem.
„Budeš ho hlídat.“ Odpověděla na nevyřčenou otázku a kývla směrem ke Kyuubimu.
„To teda ne! Někde třeba zamkni, to mi je fuk, ale já ho hlídat nebudu!“ začal histerčit.
„Naruto-“
„Tsunade, nech ho.“
Kyuubi se sklopenýma ušima seskočil ze židle. Všichni snad kromě Tsunade se podivili, proč nechce zůstat volný? Bude sice pod dozorem, ale nemusí trčet někde v kleci. Tsunade kývla a přikázala ANBU ať mu nasadí pouta.
„Naruto, dej na mě a zvaž to.“ Snažila se ho přesvědčit. Z nějakého důvodu nechtěla Kyuubiho od Naruto odděloval. Ten jen trhl nesouhlasně hlavou stranou.
„Eh, Hokage? Máme problém.“ Hlásal jed z ninjů.
„máme mu dát obojek nebo náramky?“