Zvládli byste obětovat svůj život pro někoho, koho máte rádi?

Tak tak. Může se ale i přesto klidně stát, že se do takové situace dostaneme. Jen ji neberme tak "narutovsky". Stačí daleko jednodušší příklad, více ze života - darování orgánu (samozřejmě ilegálně, jinak by tě nenechali jít na transplantaci s vlastním ohrožením života) nebo komplikace při těhotenství (to by zase zákon upřednostnil těhotnou ženu před dítětem), anebo stačí řídit auto a úmyslně ho strhnout tak, aby spolujezdci přežili, ale ty ses dostal pod ten náklaďák, co rozmašíroval auto.
Tenhle svět je stejně nebezpečný jako kdysi...

Pragmatiku

Tvůj názor mě docela zaujal. Spousta anime a filmů ničí děti, ale k tomu co se děje tady na tomhle topicu. Že tu spousta lidí píše, že by obětovala život pro kamaráda a ještě by měl úsměv na rtech, to je podle mě blbost. Většina lidí to řekne spíš jen proto, aby nevypadali blbě, aby byli prostě ti hodní.
Já osobně zastávám názor, že o tomhle se nedá přemýšlet, tohle člověk musí udělat, jsou to pudy, které tě buď táhnou dopředu, že někoho zachráníš, nebo tě nechají tak. Na tuhle otázku ti spíše odpoví rodiče, kteří by za své dítě ten život klidně položili, protože ti nepřemýšlí nad tím, co se stane jim, ale nad tím, aby jejich dítě bylo v pořádku...
Takže žádné takové, že je tady tolik obětavých kamarádů, ale spíš lidí, pro které je tohle ten nejkrásnější snový postoj...

Kdyby aspoň pro přátele, tady se momentálně umírá hlavně pro psy.
No, ale myslím, že tohle je stejně jednou předjde, je to jen otázka času uplyne deset patnáct let, milá osůbka bude mít děti - a až půjdou na procházku a pojede kolem auto, hádám, že si hodně rychle rozmyslí, jestli má zachraňovat psa, nebo radši zůstat na druhém chodníku s dítětem. Kdo by se o něj postaral?
Jo, na to se dá namítnout, že to je něco jiného. A v čem teda? Když měl tvůj život stejnou cenu i před lety a před dětmi, proč ne teď? Aha, teď už chápeš, že je to blbost, že.

Nebo... fajn, zemřeš pro psa. A co dál? V anime si psíčka vezmou domů rodiče a budou ho střežit jako památku. V reálu je docela možné, že ho budou obviňovat. Kvůli tomu blbými psovi zemřela naše dcera. A nebo ne, ale stejně... žít a starat se o zvíře, které měla dcera tak ráda... dívat se na něj každý den... jo, to musí být lahoda. Nedivila bych se, kdyby pes skončil spíš v útulku. Jo, to pak smrt dítěte skutečně měla cenu. Ale... na ty věci potom, co bude po té rádoby hrdinské smrti, to už lidi nepřemýšlejí.

Víte, fajn. Beru, když by někdo dal život příteli - jsou takoví, jistěže jsou. Ale občas mi přijde, že tady vítězí spíš ta naivita. Vlastně, zatím nejvíc mě pobavila ta blbost o lidském zničení. Říci to někdo, kdo proti tomu něco dělá, uznala bych to - vlastně, je to pravda. Ale když to řekne někdo, kdo přoznává, že patří k těm lidem, co to dělají - nebo min. nedělají nic proti - co by se taky namáhali, že jo - musím se jen zasmát. Lidi, přestaňte se tolik nudit a přemýšlet o tom, jak moc nesmrtelný je chroust. On fakt umírá.

To je dost možné... (jsem jedna z nich) víš ono se to nedá takhle napsat... někomu prostě na svém životě nezáleží, protože ví, že je stejně troska... například já... jo asi ze sebe dělám chudinku, ale můj život stojí za h***o snad ve všech směrech.... ted to beru s humorem, ale jinak z toho mám depky... naše generace je stejně zkažená... pořád jen nadáváme, litujeme se a podobně... já osobně znám jenom jednu holku, co by byla třeba jako Naruto... ostatní jsou budto trosky nebo nedávájí najevo svou pravou povahu... já si myslím, že za tohle všechno může kibersvět a ostatní vymoženosti světa... chtělo by to vrátit se do 18. nebo 19. století...