Co dokáže láska?, část II.: Závěť

Jejím vládcem je ..."Otci klesla hlava na polštář a již nepromluvil. Tatanari mu přiložila dva prsty k tepně a roztřásla se.
"Je mrtvý..." hlesla.

Pocity se v ní mísily jako barvy v duze. Vztek, lítost, smutek, zoufalství, napětí, nedočkavost.. Nedokázala přesně určit, jak se cítí. Třásla se jako osika i tehdy, když šla chodbou a černýma očima se rozhlížela po celé místnosti. Vkročila do kruhového pokoje, kde bydlelo služebnictvo. Služebné se zrovna bavily o mladíkovi, který bydlel nedaleko hradu. Vystrašenýma očima se podívala na jednu z nich. Služebná se na ni rozesmátě podívala.
"Slečno.."
"On...on.." koktala. Pak se otřásla a svezla se na podlahu.
"Slečno!" vykřikla služebná a vyskočila jí na pomoc. Všechny ostatní také. Položily ji na postel. Tatanari měla zase dokořán otevřené oči a třásla se. V jejím obličeji nebylo stopy po slzách. Jenom se neskutečně moc třásla.
"Slečno, co se stalo?" oslovila ji služebná a chytila ji za ruku.
"On..můj otec.." Nakonec ji přece jen přemohly slzy. Z jejího oka se vyhoupla slza.
"Zemřel?" doplnila ji služebná. Tatanari rychle kývla.
"Ach, Ichiro, já se tak bojím!" Tatanari jí chytila ruku oběma svýma rukama.
"To je v pořádku. Četla jsem závěť Vašeho otce.." Ichira sklopila hlavu.
"Co? Co v ní bylo napsané?"
"Vy..otec Vám vybral manžela."
"A kdo to je?" Ichiře se naplnily oči slzami."Kdo? Ichiro, pověz mi to!"
"Slečno..bylo to tam opravdu napsané.." Ichira těžce vzlykla.
"A co?" Tatanari kypěla zvědavostí.
"Váš předurčený manžel..je..." Ichira začala hystericky vzlykat. Tatanari zapochybovala, že se to chce dozvědět."Je to...je to krutý muž.." říkala jí Ichira mezi vzlyky.
"A kdo?" Tatanari začala hladit Ichiriny bílé vlasy spletené do copu. Ta se na ni podívala svýma tmavě zelenýma očima.
"Pan Uchiha Itachi je zvíře. Nezaslouží si vá-há-hás!" Ichira začala znovu hystericky vzlykat. Tatanari pocítila nutkání začít plakat také. Uchiha Itachi....je zvíře. Je to bestie v lidském těle. Už dříve se proslýchalo, že tento Uchiha je krutý k ženám, ale Tatanari věděla moc dobře, jak to s ním je. On k nim nebyl krutý, on, když se mu to hodilo, je zabíjel. Znovu se roztřásla a ztratila vědomí..

Probrala se. Všude bylo bílo. Vůbec nevěděla, jak dlouho byla v bezvědomí, ani netušila, kde je. Pouze v hlavě jí blikal nápis: Budeš manželkou Uchihy Itachiho. Byla v oblilčeji úplně bílá.
"Madam," oslovila jí nově příchozí sestřička v bílém obleku."Máte návštěvu." Chtěla odejít.
"Ne! Počkat," zarazila ji Tatanari."Kde..kde to jsem? Co tu dělám?"
"Upadla jste do bezvědomí. Jste na ošetřovně." Sestřička na ní koukala jako na blázna.
"A..kdo je ta návštěva?"
"To vám nemůžu říct." odsekla sestřička a odešla z pokoje. O chvíli později se dveře začaly znovu, pomalinku otevírat....
"Kdo...kdo je tam?" vykřikla tatanari vyděšeně.
"To jsem přece já," ozval se hlas hebký jako samet, a Tatanari uviděla jedno červené oko, které na ní zíralo ze škvíry mezi dveřmi, "Uchiha Itachi."