Nesmrtelnost IX. - Boj v knihovně

Když přišel dlouho obávaný večer, bylo přichystáno vše na Yunin pohřeb. Orochimaru měl výčitky svědomí, že všechno co mohl, zpackal, ale to mu nevydrželo moc dlouho.
Na tento pohřeb se sešlo hodně lidí. Dokonce tam byla i Ino, která na ni byla naštvaná za to, že Yuna se dostala dál na chuuninské zkoušky a ona sama ne. Když však ti, co měli nést její rakev, přišli do pokoje, nemohli uvěřit svým očím. Yuna se zrovna probudila a nechápavě na ně zírala. Pohřebáci vystrašeně odběhli zavolat Tsunade.
„Co se děje?“ zeptala se Yuna, jakmile do pokoje vstoupila Tsunade.
„Na to jsem se chtěla zeptat já tebe. Tři dny tu ležíš jako bezvládná mrtvola a pak se najednou probudíš, jako by se nic nestalo. Nevíš o tom něco?“
„Nejspíš to musel způsobit ten svitek…“
„Svitek, jaký svitek?“ ptala se Tsunade.
„Dostala jsem ho v zemi Údolí. Říkali mi, že ho mám použít, až na tom budu nejhůř,“ podávala svitek Tsunade. Ta ho jednoduše otevřela a úplě při tom ignorovala Yunin výraz.
„Ale nic v něm není!“ řekla po chvilce sledování již otevřeného svitku.
„Možná je to proto, že jsem ho už použila,“ řekla s úlevou Yuna.
„Asi!“ ukončila tento rozhovor Tsunade. „Myslím, že tě chce někdo navštívit.“
Jakmile to dořekla, někdo rozrazil dveře. Ve dveřích se objevila napjatá tvář Orochimara, avšak když uviděl, že je Yuna naživu, oddychl si.
„Co mi to děláš? Nejdřív zdrhneš a pak děláš mrtvou!“
„Hm,“ odpověděla naštvaně Yuna.
„No, já vás tu radši nechám o samotě,“ prohlásila Tsunade a pomalu vycouvala z místnosti.
„Tak když jsi v pořádku, tak si můžeme vzít věci a odejít poklidně domů, než tuto vesnici napadnou Akatsuki,“ řekl Orochimaru.
„Ne!“ odpověděla Yuna.
„Jak, ne?“
„My tu hezky zůstaneme a pomůžeme Listové!“
„A-ale, ale-“
„Dlužíš mi to. A jim vlastně taky,“ prohlásila nekompromisně Yuna.
„Hm, dobrá. Tak to aby ses připravila na pořádný boj!“ odpověděl Orochimaru a odešel pryč.

Během několika dní Sakura s Tsunade zkoumaly přesnou funkčnost svitku. Ale pořád nemohly zjistit, jak funguje. Když Yuna nasbírala dostatek sil, začala jim pomáhat s bádáním.
„No, podle mě, když mě něco smrtelně zraní a já se stihnu před tím, než umřu, podívat do toho svitku, tak zemřu jen na tři dny a pak se vzbudím jakoby nic,“ prohlásila Yuna.
„Ale mně není jasný, proč když se do něj podíváme teď, tak neumřeme na tři dny a zase se nevzbudíme! Vždyť ti ten starosta říkal, že ho nemáš otevřít hned!“ odpověděla Tsunade.
„No možná je to proto, že se to dá použít jenom jednou!“ vstoupila do místnosti Sakura s nějakou knihou. „Mimochodem, ten svitek během chuuninských zkoušek jsem ti ještě neodpustila!“ prohodila směrem k Yuně. „Tady píšou, že „Svitek nesmrtelnosti“ se dá použít jen jednou, ale funguje napořád. To znamená, že se tady Yuna stala nesmrtelnou!“
Sakura podala knihu Tsunade. „Jenže taky nemůže nikoho zabít. Když někoho zabije, ten člověk nebo zvíře se stane neuvěřitelnou stvůrou, která bude chtít zabít všechno, co žije.“
„To je docela špatný. To znamená, že se nebudu moct nijak bránit, až mě někdo napadne, jinak vytvořím stvůru na zabíjení!“ řekla Yuna.
Tsunade podala knihu Yuně. „Ale píšou tu ještě, že je možnost mě zabít. Buď když zničí mé tělo, třeba ho spálí nebo tak, a nebo-“
Yuna se zarazila. Byl slyšet zvuk roztříštěného okna.
„Ha, tak je to pravda, že se tu schovává ta ubožačka Yuna!“ zasmála se postava v černém plášti s červenými mráčky.
„Heh! Docela se divím, že tě vzali k Akatsuki. Nebo tě možná berou jako maskota!“ odpověděla mu stejně naštvaně Yuna.
„Sasuke,“ pronesla zaraženě Sakura.
„Vyzývám tě k souboji. Jeden proti jednomu! Tím zjistíme, kdo z nás dvou je lepší!“ řekl nakvašeně Sasuke.
„Jak si přeješ!“ odpověděla Yuna.
Oba dva se proti sobě rozeběhli s kunaiema v ruce. Těsně před tím, než se měli střetnout, Yuna vyskočila a hodila po něm kunai ze shora. Sasuke pohotově uhnul a zakřičel: „Katon – Housenka no jutsu.“ Začal po Yuně plivat oheň a ona jen taktak stíhala uhýbat. Jednou jí oheň sežehl ruku, ale velice rychle se rána začala hojit. Jenže jelikož se nacházeli v knihovně, místnost začala velice rychle hořet a oheň se šířil dál. Saze padaly do očí a dalo se jen těžce dýchat.
„To je všechno, co umíš?“ zasmál se Sasuke, když přestal po Yuně plivat ohněm. Yuna se zastavila a začala se rozhlížet po skoro rozpadlé místnosti. V rohu stály Tsunade se Sakurou připravené kdykoliv vpadnout do boje, kdyby to bylo potřeba. Najednou Yuna dostala nápad. Rozeběhla se a začala na Sasukeho ustavičně házet kunaie z různých směrů. Sasuke začal ustupovat.
Když Sasuke narazil do zdi, Yuna se zasmála. „Tak, a už jsi můj!“ Vyskočila, napřáhla ruku, ze které jí tryskala chakra a chystala se Sasukeho zabít.
„Ne!“ zakřičela Sakura. I přes veškerou snahu Tsunade se jí podařilo vyběhnout z rohu. Najednou zakřupala skříň zleva od Tsunade a začala na ni padat. Nestačila už uhnout, a proto ji zavalila. Sakura vyskočila a srazila nechápající Yunu k zemi.
„Ty se do toho nepleť!“ zakřičel Sasuke. V ruce vytvořil Chidori a rozeběhl se naproti Sakuře.