Ahoj, já jsem Kyra! Část 11: Zasnoubení

Když se probudila, nezmohla se na nic jiného, než je zmatené pomrkávání. Nechápala, kde se v sídle klanu vzala úplně bílá místnost. Od kdy má klan vlastní ošetřovnu?
„Už ses probudila?“ otočila se za arogantním hlasem. „Já ti říkal, aby ses do toho nepletla.“
„Jasně. Byl bys mrtvej, zbylí přítomní s největší pravděpodobností taky, po klanu by nezbylo ani stopy. Ale nebolela by mě hlava,“ protočila oči. Sasuke si odfrkl.
„Díky,“ řekl pak se značnou nevolí. „Je fakt, že nevim, co bych dělal, kdybys tam nebyla.“
„Ale, slavný Uchiha taky umí poděkovat, jo?“ začala si z něj zase utahovat.
„No to se mi snad zdá!“ ozvalo se od okna. Teprve v tu chvíli si ti dva všimli, že je tam kromě nich ještě jedna osoba. „Nejste vzhůru ještě ani minutu a už se dobíráte. Nemůžete toho na chvíli nechat?“
„Ne!“ odsekli oba. „Co se stalo a kde je Leiko?“ dodal otázku Sasuke.
„Leží támhle,“ kývl směrem k posteli na druhým konci pokoje. Byla přivázaná k posteli, ale momentálně byla stále v bezvědomí. „Nevíme, co s ní bude. Mimochodem, co jste tam řešili tak strašně důležitého, že jsi nechal bojovat mou dceru?“
„Když už jsme u toho-ona je vaše dcera? Jak může tak strašně drzá holka být vaší dcerou?“
„Víš, Sasuke, k početí jsou třeba dva. A někdy se stane, že vlastnost jednoho z nich převáží tu druhého z nich. Říká se tomu genetika a je to tak zařízený kvůli tomu, abychom nebyli všichni stejní,“ oznámila mu Kyra tónem, který naznačuje, že mluví s opravdu nechápavou osobou. Sasuke se zamračil.
„Odpoví mi někdo na mojí otázku?“ připomněl se Kakashi, protože cítil další hádku ve vzduchu.
„Leiko přišla k Orochimarovi, když jí bylo pět. Jakýmsi prazvláštním jutsu jí vymazal paměť a začal jí vychovávat jako svou dceru. Já jí řekl, že není jeho dcera, že jí jen využívá. Trochu se naštvala.“
„Jasně, jenom trochu,“ ušklíbla se Kyra. Byla stále ještě vysílená, takže se už ani neobtěžovala otevírat oči.
„Nemůžu za to, že jsi mi do toho skočila.“
„Kde bys byl, beze mě?! Odhalila jsem její slabinu a chránila ti ten tvůj bezcenný zadek, když jsi jí naštval!“
„Héj! Máte mít teď klidovej režim. A varuju vás, pokud to bude nezbytně nutný, stoupnu si nad vás a za každý náznak hádky dostanete pohlavek.“

Oba dva strávili na ošetřovně další týden. Kakashi svůj slib opravdu dodržel a tak nad nimi stál už ten den jenom o hodinu později.
Oba byli relativně v pořádku, jenom naprosto vyčerpaní. Sasuke měl pár pohmožděnin a Kyra potřebovala skoro komplet obnovit zásoby chakry.
Leiko se probudila den na to, ale s nikým nemluvila. Jenom ležela na posteli a koukala se před sebe. Odmítala jídlo, odmítala pití, jenom tam bez hnutí ležela.

„Ale my už jsme v pohodě!“ zakňourala Kyra, která se v posteli po týdnu už opravdu nudila.
„Vážně?“ Kakashi se na ní tázavě zadíval. „A opravdu bys vydržela třídenní cestu bez zastávky, jenom na přespání?“ naštvaně našpulila pusu, protože věděla, že její táta má pravdu. Zase.
„Tak tady jste,“ vešel najednou Daichi. „Kyro, potřebuju s tebou mluvit o budoucnosti klanu.“
„Co mám společného já a budoucnost klanu?“ prskla lehce rozmrzelá Kyra.
„Uvidíš,“ řekl v klidu a přisunul si k její posteli židli. Naprosto ignoroval přítomnost Sasukeho a Kakashiho. Oba předstírali, že se věnují knížce (každý jiný), ale oba poslouchali. „Mám pro tebe překvapení.“
„Už se těším,“ zamumlala Kyra pro sebe.
„Vůdce Amegakure nám nabídl, že ožení svého syna s dívkou z našeho klanu. A my jsme souhlasili. Což znamená, že se budeš vdávat,“ oznámil jí prostě. Kyra na něj zůstala koukat s otevřenou pusou. Už chápala, proč si vyžádali přímo ní.
„V žádném případě,“ Kakashi reagoval okamžitě. „Ještě pořád je Kyra má dcera a tak mám pořád co mluvit do její svatby,“ Daichi se zatvářil vítězně.
„A vy máte někoho, kdo by předčil prestiž syna vůdce Amegekure?“ Kyra věděla, že teď do toho začala zasahovat politika.
„Jistěže,“ souhlasil okamžitě Kakashi. Kyra se na něj tázavě podívala. Co má za lubem? „Ale jistě mi dovolíte, abych si o tom nejdřív promluvil s Kyrou, že?“ snažil se ho jemně vyhodit.
„Ale jistě,“ lehce se jim poklonil a odešel z místnosti. Kyra se na svýho tátu nechápavě podívala.
„Můžeš mi říct, co se to tady děje?“ zeptala se ho hraně v klidu. V hlavě však měla guláš.
Vdávat se? Ona?! Vždyť jí je sotva 15!
„Snažím se tě nějak vyšachovat ze sňatku,“ odpověděl zamračenej Kakashi a sedl si k ní na postel. „Teď mi ale řekni, koho ti mám dát? Z vesnice znáš akorát Saie, který naprosto nepřipadá v úvahu, Naruta, který by sice možná šel, ale museli bysme toho hodně vysvětlivat, a…“ pod maskou se usmál. Už měl jasno. Konec konců, jméno Uchiha je doteď opravdu známé a významné, no ne?
„Ne!“ začala okamžitě protestovat Kyra, jakmile jí došlo, na co Kakashi myslí. „To nemůžeš myslet vážně! To ne! Ne, ne a ještě jednou ne!“ začala se urputně bránit.
„Ale vždyť já jsem ještě nic neřekl,“ usmál se na ní její otec. „A navíc, nikoho vhodnějšího tak narychlo nenajdeme.“
„Může mi někdo říct, o co tady jde?“ oba dva se okamžitě podívali na Sasukeho.
„Táta nás chce dát dohromady. A rovnou to zpečetit svatbou.“
„Ne!“ reagoval úplně stejně Sasuke. „To nejde! To prostě ne!“ Kakashi se pod maskou usmál.
„Ale prosím vás! Hádky už máte zmáknutý, teď už jen nacvičit zamilovanost a-“
„Zapomeň!“ přerušili ho oba na ráz. „Přece bys mě nedal takovýmu ubohýmu Uchihovi?“ pokusila se zahrát na city Kyra. Nepovedlo se.
„Raději nějakýmu Uchihovi, ke kterýmu bych však mohl denně chodit, než nějakýmu aristokratickýmu spratkovi bůh ví od kud!“
„A co já?! Já budu mít psychickou újmu a ještě si do domu budu muset nastěhovat takovouhle fůrii!“
„Važ slova, chlapečku!“ zasyčela na něj Kyra. „Protože, jak jsi sám poznamenal, si mě budeš muset nastěhovat do domu. A já bych se někdy mohla nudit, pozvat Naruta a-“
„No vidíte?!“ okamžitě se bránil nejmladší Uchiha. „Je protivná, drzá a-“
„Už ani slovo! Prostě se vezmete!“ nařídil Kakashi. „A když nad tím tak přemýšlím, není špatný nápad dát dohromady sharingan a tu tvojí kekkey genkai.“
„Tati!“ vypískla okamžitě Kyra. „To už ale doopravdy přeháníš. Snad si nemyslíš…“ raději nechala větu nedopovězenou.
„A co si myslíš ty? Domluvený sňatky se konají v kostele, takže se pak už nebudeš moct rozvést.“
„Chci Naruta,“ oznámila mu Kyra.
„Máš smůlu, Naruto by nám neprošel.“
„Sám si říkal, že by šel, jenom by se naskytly nějaké problémy.“
„No právě. A ty problémy nechci řešit. Prostě se vezmete a hotovo!“
„Ale mě přinutit nemůžete!“ rozhodil rukama Sasuke.
„Abys věděl, pro tebe je to výhodný. Obnovíš klan, takže si splníš sen, ne?“ na tohle už neměl Sasuke co namítnout. „Výborně. Dneska už se normálně dostavíte na večeři a tam oznámim vaše zasnoubení.“
„A kde vezmeš prstýnky?“ chopila se Kyra poslední možnosti. Kakashi se na okamžik zarazil.
„No vidíš, málem bych zapomněl. Skočím do zlatnictví nedaleko od sud a tobě nějaký koupim. Pro druhý prstýnky bude dost času v Konoze,“ jenom to řekl a byl ten-tam. Sasuke i Kyra trpitelsky zavřeli oči.

„Tak tedy, dobrou chuť,“ zahájil Daichi večeři. „Tak co, Kakashi, pořád trváš na tom, že máš pro Kyru ženicha, který svou politickou situací předčí syna vůdce Amegakure?“ zeptal se slušně, ale z jeho sebevědomého úsměvu bylo jasné, že si věří.
„Jistě,“ oznámil v klidu Kakashi. Kyra propalovala pohledem prstýnek, který jí pět minut před tím Sasuke, po Kakashiho donucení, nasadil. „A dokonce je tady. Kyra si co nevidět vezme Sasukeho Uchihu,“ oznámil všem Kakashi s úsměvem. Daichimu zmrzl úsměv na rtech.
„Ale klan Uchiha je už dávno vyvražděn,“ namítl.
„To sice ano, ale Sasuke má v Konoze jisté zajištěné postavení, právě díky svému klanu. Což byl taky jeden z důvodů, proč ho Tsunade nepotrestala, když se s náma vrátil od Orochimaru,“ objasnil to Kakashi. Daichi se zamračil.
„Ale Kyra má povinnost podvolit se mé vůli!“
„Obávám se, že tuto povinnost jste z jejích beder sejmul, když jste jí i její matku vydědil,“ namítl v klidu Kakashi. Situaci měl zcela pod kontrolou.
„Ale vždyť se ti dva neustále hádají!“
„To samozřejmě není důležité. U domluveného sňatku to nehraje žádnou roli.“
„Ale za Sasukeho neměl kdo rozhodnout!“
„Sám naší smlouvu přijal. Z jeho hlediska je velmi výhodná. A teď, když dovolíte, bych se rád navečeřel,“ Kakashi tím ukončil rozhovor, ale Daichi se netvářil, že by tím skončil.

Kyra nemohla spát. Zase. Jak jí to připomínalo tu noc před více než deseti lety! Zvedla se a šla si do kuchyně nalít skleničku vody. Když procházela kolem jedněch dveří, zarazila se. Zdálo se jí to, nebo slyšela hlas svého otce?!
„Ale já si prostě nemůžu dovolit tuhle nabídku nepřijmout!“
„Tak si k tomu najděte nějakou jinou pokusnou ovečku a mou dceru nechte na pokoji.“
„Nenechám, dokud neuvidím, že si toho zatraceného Uchihu nevzala!“
„Na své čestné slovo ninji vám přísahám, že si ho vezme. Nic víc vám k tomu faktu říct nemůžu. A prstýnek na její ruce jste snad viděl, ne?“
„To jo, ale stejně! Mám v Konoze známosti, takže si to ověřim!“
„To se nebojte. Ona si ho vezme, i kdybych je měl k tomu oltáři osobně dokopat.“
„A pokud ne…“
„Tak si vezme toho aristokratického spratka, stačí?“
„Ne! Vezme si ho tak jako tak!“
„A toho chcete docílit jak?“
„Já nevim!“ tentokrát byl hlas jejího strýce opravdu bezbranný. „Pokud mu někoho nedám, zruší všechny smlouvy s naším klanem a to by pro nás byla katastrofa.“
„Já ti to říkala, synu,“ oval se najednou hlas Kyřiný babičky. „Ta holka nás zničí přesně tak, jak to předpověděla ta věštba!“
„Ale mami! Ta věštba mluvila o ženě.“
„A ty nevíš, kdy se z holky stává žena? A my nemůžeme vědět, jestli se to u Kyry už nestalo,“ Kyra za dveřmi se usmála. Aspoň někdo tady má rozum.
„Takže tímto je náš problém vyřešený.“
„Jak to myslíte, vyřešený?“
„No, totiž, váš samozřejmě ne. Ale tohle už nemá se mnou, mou dcerou a mým budoucím zetěm vůbec nic společného. Přeji dobrou noc,“ Kyra sotva stačila utéct za roh a její táta už otevíral dveře.
Za rohem si těžce povzdychla. Teď už se s tý svatby nevykroutí. Moc dobře věděla, co to znamená přísahat na svou ninjovskou čest.