Hinata v Akatsuki – část 3 – Zkažený den

Následujícího rána v kanceláři Hokage.
„…, ale přece to nemůže jen tak nechat Hokage-sama!“ křičel rozzuřený Kiba.
„Zklidni se, ano!“ řekla naštvaná pátá Hokage. „Nyní se na tom již pracuje.“ Pokračovala už poněkud klidněji.
„Musím jít hledat Hinatu!“ stále pokřikoval Kiba.
„A já ti říkám, že se na tom v tuto chvíli již pracuje. Tak tady nepřekážej a věnuj se svým povinnostem.“ Ukončila rozhovor Tsunade.
Kiba odešel z kanceláře Hokage, protože už neměl chuť pokračovat v této nesmyslné hádce. Pořádně si však třískl dveřmi. Tsunade ovšem stále přemýšlela o všech faktech, které mohly spolu souviset.
„Smrt Nejiho a zmizení Hinaty. Mohla snad Hinata… Ne ona taková není. To nemohla být ona. Ale, kdo a proč zabil Nejiho? Jedná se tedy o únos?“ takové myšlenky se jí honily v hlavě, už od brzkého rána, kdy ji vzbudil jeden člen ANBU se správou, že Hyuuga Neji je mrtev.
„Sak*a!“ nadával potichu Kiba „Kdo mi poradí co dělat!“
„Ahoj Kibo. Ty nejdeš na Hinatinu svatbu?“ zeptala se stále veselá osoba, která nyní držela za ruku růžovlasou kunoichi.
„Vy, Vy to ještě nevíte?“ zeptal se této dvojice Kiba.
„Co máme vědět?“ zeptala se Sakura.
„Hinata v noci zmizela.“ Odpověděl Kiba.
„Coožee?!“ vyhrkl ze sebe Naruto.
„Hinata v noci na dnešek zmizela, takže žádná svatba nebude.“ Pokračoval ninja psovod.
„To, to, jak je to…“ koktal Naruto
„Nikdo neví. A navíc Hokage mě nechce pustit hledat Hinatu. Co mám dělat Naruto?“ řekl sklíčeně Kiba.
„Musíme zajít za bábi Tsunade a říct ať nás pustí jako tehdy za Sasukem…“ uklidňoval Naruto Kibu.
Uklidňování však nebylo zcela úspěšné. Kiba sice přestal mít takový vztek, ale Sakuře se při zmínce Sasuke jména vrátily nepříjemné vzpomínky.

Na jiném místě v tu samou chvíli:

„Tak blízko Konohy. Chytrý tah, nikdo by je v bezprostřední blízkosti Konohy nehledal. Teď už se stačí jenom ukázat.“ Uvažovala Hinata. „Tohle by ani Madara nečekal, že je najdu tak snadno.“ Řekla si nahlas tmavovlasá kunoichi, měla k tomu jasný důvod, věděla, kde se objeví ještě dříve, než se tam objevil a včas stihla zablokovat útok.
„Co bych nečekal?“ zeptal se Madara a zatím si neuvědomoval, že jeho útok byl zablokován. Jeho nepozornost však neměla mít dlouhého trvání.
Nyní si vytáhl kunai a zaútočil rovnou zepředu. Těsně před Hinatou se teleportoval přímo nad ní a zaútočil shora. Jeho útok byl perfektně zablokován. Nyní Madarovi došlo, že zde není vše, tak jak by mělo být. Jeho mozek nyní pracoval na sto procent, možná i více, snažil se rychle přijít na to, kdo by byl schopný vykrývat jeho útoky. Nenacházel však žádná jména. Následoval další nečekaný výpad spojený s časoprostorovou technikou, ale rovněž neúspěšný a jeho protivník nyní začal získávat v boji převahu. Madara obdržel pár slabých ran. Teda alespoň si myslel, že ty byly rány slabé.
Hinata nyní používala jenom byakugan, ale věděla, že pouze tyto oči ji k vítězství stačit nebudou.
„Co bych sakra nečekal!“ vykřikl Madara.
„Že tě někdo může najít tak snadno. Ale všechna čest, ukrýt se tak blízko Konohy, to byl rafinovaný plán, ale pro moje oči není žádný úkryt úkrytem.“ Odpověděla mu Hinata. V podstatě se mu vysmívala přímo do obličeje. Čas použití jejích nových očí se neúprosně blížil. Madara již definitivně ztrácel nervy a rozhodl se využít rinnegan.
„Sežer si tohle!“ řekl ninja, jehož tvář je skryta za maskou. Hinata ale viděla skrze masku a viděla na jeho tváři úšklebek. Madara se připravoval na svůj ultimátní útok. Než však stihl něco udělat byl odražen tlakovou vlnou.
„Cože?“ divil se Madara. Neměl na to však moc času, protože následoval další útok. Tentokráte byl přitahován neviditelnou silou k Hinatě. Blížil se velkou rychlostí a nedostal lepší nápad, než své tělo udělat prostupným. Síla, která ho přitahovala, přestala v tom okamžiku působit a Madara se na chvíli stáhl.
„Sak*a! Ještě ne!“ Hinata měla dojem, že jí na chvíli vypovědělo vědomí.
„Co to má znamenat! To byly techniky rinneganu! Kdo ona sak*a je, že může něco takového používat?! NE, ne spíše mi to jenom tak připadalo.“ Horlivě přemýšlel Madara. Než stihl vůbec nějak zareagovat, byl probodnut černou tyčí a okamžitě do něj začala proudit Hinatina čakra. Přestal ovládat své tělo. Nehodlal se vzdát, on je přece „Uchiha Madara“ nemůže s někým tak ubohým prohrát, natož zemřít!
Znovu znehmotnil své tělo a černá tyč padla na zem. Následovala série jeho neúspěšných útoků, ale bez sebemenšího úspěchu. Byla to jako hra kočky s myší a on byl myší.
„Promiň, ale už nemám čas tu s tebou dále blbnout.“ Řekla klidně Hinata. „Ukončím to rychle, ale o to více tě to bude bolet.“ Slíbila kunoichi, která překonala Madaru – Boha.
Než Madara stih cokoliv říct, stála u něj a ruku měla v jeho břiše.
„Takové útoky na mě neplatí, holčičko. Já jsem Uchiha Mad…“ nestihl dokončit větu.
„Ale já na tebe celou dobu nepoužívám fyzické útoky. Vím, že na tebe neplatí. A teď už ztichni! Jsi otravný jako šváb! Pouze mlčky sleduj svoji duši.“ Řekla chladným hlasem Hinata a začala z něj jeho duši tahat ven. Nyní se jí Madara díval přímo do očí a to co v nich nalezl, bylo příliš chladné a temné nebo to už byla jeho smrt? Viděl ty oči s kruhovým vzorem bez zorniček a měl dojem, že se nedívá na člověka, ale na boha.
„Je po všem…“ řekla si spíše pro sebe Hinata. Viděla pouze mrtvého Madaru a její vidění se pomalu, ale jistě začalo zatemňovat. Dostavovaly se účinky použití jejích nových očí. Možná měla schopnosti na vyšší úrovni než člověk, ale její tělo takový nápor prostě nemohlo vydržet. Začala ztrácet vědomí.

„Sníme jí hned nebo ji dovedeme k Sasukemu?“ zeptala se bílá polovina čehosi připomínajícího člověka.
„Mám dojem, že Sasuke chtěl toho starého blázna stejně zabít. Možná by si s ní rád promluvil nebo ji zabije! Tak nebo tak, teď ještě neumře.“ odpověděla mu jeho černá polovina.

Všechny tyto slova se k Hinatě donesly, ale téměř nezřetelné. Zvažovala možnost, že by zkusila s touto kreaturou – Zetsuem, který nebyl ani člověk ani rostlina, možná byl něco mezi tím, bojovat, ale síly ji opouštěly a vědomí už nebylo schopné vnímat nic než tlumené zvuky okolí. Zvolila si, že bude radši hrát mrtvého brouka. Tato myšlenka jí připomněla její přátelé.
„Není to tak, že by Sasuke zpřetrhal pouta pouze ze svého rozmaru. On se bál… Chránil sám sebe. Teď už rozumím. Tohle je cesta do temnoty.“ Byly její poslední myšlenky před tím, než definitivně přišla o vědomí.

Zpět v Konoze:

Den se blížil pomalu k večeru a obyčejný život se začal zužovat na pár jedinců, kteří měli ještě důležitou práci.
„No tak bábi… Dovol jim jít hledat Hinatu. Mě si taky tenkrát pustila za Sasukem. Půjdu s nimi, tak se jim nemůže nic stát.“ rozmlouval Naruto Tsunadino rozhodnutí.
„Naruto. Řekla jsem jim, že to nejde. Na případu se již pracuje a oni jím nejsou pověřeni. To proto nemůžou jít hledat Hinatu!“ opověděla mu pátá Hokage.
„Bábi tohle rozmlouvání ti nic platné nebude! Oni stejně půjdou a nebudou ohlížet na následky! Já jim rozumím.“ Odporoval Naruto.
„Naruto! Možná máš pravdu… Dobrá pustím vás hledat Hinatu. Ale…“ vzdala to Tsunade, ale byla přerušena Narutem. „Hahaha.“ Smál se blonďák. „Co jsem ti říkal Kibo, že to půjde.“
„Narutooo!“ zařvala Hokage. „Ještě nedokončím větu a ty už se raduješ. Takže vraťme se k tomu ALE.“ Navázala tam kde ji Naruto přerušil.
„Jaké ALE bábi, to …“ říkal zklamaně Naruto.
„ALE má to dvě podmínky.“ Přerušila ho Tsunade.
„Podmínky?!“ divil se Naruto.
„Za prvé půjde s vámi jistá osoba, jejíž schopnosti se podobají Hinatiným.“ Řekla první podmínku pátá Hokage.
„Osoba?“ byl opět překvapen Naruto.
„Ano jistá osoba. Seznámíte se s ní zítra při zahajíní mise.“ Vysvětlila blonďákovi Tsunade.
„Ale jak té osobě máme věřit?!“ namítal Naruto.
„Tu osobu znáte. A teď k té druhé podmínce. Když chcete jít Hinatu hledat, musím vás zapojit do případu a říct vám všechny fakta.“řekla Hokage přímým hlasem.
„Jaké fakta?“ zeptal se Shino.
Tsunade jim povyprávěla vše o případu a vyšetřování ANBU. Všichni v místnosti nevěřili vlastním uším. Nejdříve povídala o verzi s únosem, potom následovala verze, kdy Hinata je vrahem. Každopádně všichni byli šokováni faktem, že Neji je po smrti. V tu chvíli se rozrazily dveře a do kanceláře vtrhla Shizune, která byla pověřena pitvou Nejiho.
„Mám tu pitevní zprávu Hyuugy Nejiho…“řekla v dost nevhodnou chvíli.
„Shizune!“ okřikla ji pátá Hokage. „Jako vždy v nevhodnou chvíli. Teď to budou muset vědět i oni!“ dokončila svoje výčitky Tsunade.
„… a příčinou smrti je exploze srdce, bez nějakých vnějších zavinění. Jeho srdce prostě vybouchlo.“ Dopověděla Shizune.
„Takže, podle výsledků se nyní musíme přiklonit k druhé vyšetřovací verzi.“ Konstatovala pátá Hokage.
„Ale to není možné! Hinata… Hinata, ona taková není! Jakto jenom můžete říct! Sak*a!“ křičela Kiba a nevěřil tomu, co právě slyšel. Vypadalo to, že se dal do pláče.
„Pouze říkám to, co naznačují fakta!“ odpověděla Tsunade i ona nevěřila tomu, že by Hinata byla něčeho takového schopná. „Až ji najdete, jednejte jí dle dané situace! Ale v žádném případě ji nespouštějte z očí! Nyní je považována za zločince!“ rozdala příkazy pátá Hokage a poslala všechny domů, aby se připravili na misi, která začne zítra brzo ráno.
„Že by se stala stejnou jako Sasuke…“ uvažovala Hokage.

Někde v nějaké jeskyni:

„Takže ty jsi zabila Madaru…“ šlo vidět pouze dva pološílené kruté úsměvy, které si nebyli zase až tak nepodobné.