ANBU láska - Kapitola 8.

Něco k FF!

Tak další dílek, když je dneska ten svátek! Užijte si ho! Jinak gomen, tenhle dílek je trochu kratší! ;)

„Teď když budeš tak hodný, tak si dáš zápas tady s Chiyo. A pevně věřím, že prohraješ,“ ušklíbl se na něho Minoru a objevil se vedle Kakashiho.
„Tak fajn,“ řekl a odešel kousek od Hinaty.
„Připrav se, že ji porazím,“ houkl ještě na Minora Otsuyu.
„Tím bych si nebyl, tak jistý! Nepodceňuj ji!“ křikl na něho pro změnu Kakashi.
Otsuyu vytáhnul svoji katanu. Hin ho napodobila.
Otsuyu se nenechal dlouho pobízet a zaútočil na Chiyo.
Jejich katany se setkali. Hin mu v pohodě uhýbala. Najednou Otsuyu vyskočil do vzduchu s katanou namířenou na ni. Hin využila jeden úhyb, který ji naučil Kakashi. Vyhla se mu a stačila ještě zaútočit.
Jeho katana dopadla na kus dřeva, který se válel nedaleko nich.
„Cože?“ vykoktal ze sebe Otsuyu.
„Teda Chiyo je opravdu dobrá,“ uznal Minoru a kouknul se na Kakashiho.
„To jsem si taky říkal. Včera mi říkala, že v životě katanu nedržela v ruce, ale vůbec to tak nevypadá,“ oznámil mu Kakashi.
Otsuyu se rozeběhl pro katanu a Hin ho následovala. Naštěstí byla rychlejší než on. Nakopla jeho katanu a chytla jí do ruky.
Jeho katana byla těžší, jak ta její, ale hned se pustila proti němu.
Po chvilce hraní mu katanu vrátila.
„Tady máš, ať si nepřipadáš tak slabý,“ usmála se.
To už, ale Otsuyu nevydržel a znovu se rozeběhl proti ní.
Katanou namířenou na ní máchal před sebou. Povedlo se mu jí odzbrojit a její katana skončila za jejími zády v zemi. Hin se mu dál vyhýbala, až jednou udělala most. Na nic nečekala a vyšvihla své nohy do vzduchu, čímž udělala perfektní hvězdu.
Skončila před katanou a vytáhla jí ze země. To už na ní opět útočil Otsuyu. Máchl katanou v úrovni hrudi. Hin se stačila sklonit a podlezla mu nohy, čímž se dostala za něho. Než se stačil Otsuyu vzpamatovat, držela mu Hin u krku svou katanu.
„Tak co, pořád myslíš, že mě máš podceňovat?“ zašeptala mu Hin do ucha.
Kakashi a Minoru se objevili vedle nich.
„Tak to bylo super,“ vypadlo okamžitě z Minora, „I když jste ani jeden nepoužili ninjutsu.“
Hin skončila v Kakashiho náruči.
„Já věděl, že to dáš,“ řekl jí.
Otsuyu se na ně uraženě koukal, až se všichni rozesmáli.
„Zasloužil sis to. Neměl jsi přijít, tak pozdě a podceňovat se také nevyplácí,“ šťoural do něho Minoru.
Otsuyu se naštval, až mu zasvítili oči červeně. Katanu vrátil na její místo.
„Za to zaplatíš, Minoru,“ křikl a dal se do běhu.
Když ho Minoru viděl, na nic nečekal a utíkal před ním.
Po chvíli bylo opět na cvičišti klid.
„Pojď, půjdeme si dát oběd,“ zavelel Kakashi a ruku v ruce šli s Hin ze cvičiště.
Ozval se neočekávaný zvuk s Hinatina břicha. Ano, žaludek se hlásil o jídlo.
„Je vidět, že nejsem jedinej, kdo tady má hlad,“ řekl Kakashi a usmál se.
Po vydatném obědu ve stánku s rámenem se šli projít.
Zamířili si to k budově, kde sídlí velitelka ANBU.
„Počkej tady, musím si něco zařídit,“ řekl a zmizel v budově.
Hin mezitím netrpělivě čekala.
Uběhlo osm minut a konečně spatřila človíčka, pro ni nejdražšího, jak s úsměvem odchází z kanceláře Masako-sama.
„Tak vše je zařízené. Teď ti něco ukážu,“ řekl a chytil Hin za ruku.
„Kam mě to vedeš?“ zeptala se nechápavě.
Kakashi se usmál.
„Uvidíš!“
Prošli okolo známých domů, až přišli k tunelu, který Hin hned poznala.
„To jdeme,“ chtěla se zeptat, ale nedořekla to.
Kakashi jí zavázal oči šátkem a pěvně jí chytl za obě ruce.
„Teď nepanikař a důvěřuj mi! Pojď, povedu tě.“
Jak řekl, tak učinil.
Hin ani nemohla panikařit, jelikož se soustředila na Kakashiho doteky. Cítila, jak jí jemně hladí po ruce, za kterou ji držel. Všude bylo naprosté ticho, že slyšela i jeho dech, který jí doprovázel u jejího ucha.
„Za chvíli tam budeme,“ řekl, když se náhlé stoupání změnilo na rovinku.
V tu chvíli je ovál studený vítr. Hin pochopila, že už nejsou v tunelu.
Ještě chvilku šli a najednou se Kakashi zastavil a stoupnul si před Hinatu.
„Jsme tady! Na tohle místo jsem tě chtěl vzít, jelikož vím, že se ti tu bude líbit,“ pronesl a rozvázal jí šátek.
Otevřela oči a spatřila láskyplné Kakashiho oči, jak se na ní dívají. Poté ji zaujalo něco za ním. Bylo to vysoko a zářilo to tak jasně, že zde bylo světlo. Skoro jako za dne.
Nespustila oči ze zářícího kotouče, který se třpytil na nebi.
„To je nádhera,“ řekla a usmála se.
Kakashi se otočil a také se vpíjel pohledem do měsíce.
„Ne!“
Hin se nechápavě otočila na Kakashiho. Ten se k ní otočil a přivinul si jí k sobě.
„Měsíc není nádherný, nýbrž krásný. Nádherná jsi tu jenom ty,“ řekl s úsměvem a vášnivě jí políbil.
Ta mu s radostí polibek oplatila. Milovala ho z celého svého srdce a byla ráda, že ho má u sebe.