Help me... Love me... (06)
Konečně jsem to pochopil. Všechno mi došlo. Chytil jsem pouta kolem jejího zápěstí a strhl je.
Spadla mi do náruče.
Její oči se zavíraly…
„Ne, Hinato… nesmíš usnout! Prosím!“ říkal jsem.
Věděl jsem, že jestli zavře oči…
Ne, nesmí být pozdě… Nesmí zemřít… ne! Ne! NE!
Snažil jsem se jí probudit.
„Nesmíš… prosím ne, Hinato…“
„Hinato… prosím, všechno bude dobré…“ říkal jsem jí, ale spíš jsem chtěl ujistit sebe, že jsem nepřišel pozdě… Bál jsem se o ní… víc než jsem čekal. Zaráželo mě to, ale teď nebyl čas nad tím přemýšlet, teď šlo o ni…
Původně jsem se myslel, že jí odnesu do nemocnice, ale pak mi došlo, že bych tím situaci jenom zhoršil. Mohli by jí pak ublížit… Znovu…
Jenom ta představa ve mně vzbuzovala strach, bolest a nenávist k tomu, kdo jí tohle udělal… Rozhodl jsem se.
Odnesl jsem jí k sobě domů.
Samozřejmě jsem se přemístil! Je jasné, že kdybych s ní v náručí a v tomhle stavu šel po Konoze vyvolalo by to víc než jen rozruch.
Objevil jsem se ve svém pokoji.
Položil jsem ji co nejněžněji na postel… celá se třásla. Byla studená jako led… věděl jsem, že jestli něco neudělám, zemře…
Ale co?
Měl jsem nutkání jí pohladit po tváři. Něco se ve mně pohnulo…
Otřásl jsem se a přinutil se přemýšlet jen o případném jutsu, které by jí mohlo zachránit…
Aniž bych si to uvědomoval, ta představa, že bych o ni přišel, mě děsila…
Napadlo mě jedno jutsu, jakým bych ji mohl uzdravit, ale nikdy jsem ho nezkoušel…
„Kyuubi?“ zeptal jsem se ve svém podvědomí. Bez něj to jutsu nešlo.
Tichým přikývnutím souhlasil.
„Ale Naruto… pokud nezvládne její tělo mojí sílu… ona zemře…“
„Já… já vím.“
Odpověděl jsem mu zkroušeně, ale on stejně jako já věděl, že je to jediná možnost pro její záchranu.
Ucítil jsem teplo v dlaních… jeho čakra mi proudila do prstů… musel jsem se maximálně soustředit.
Trhnul jsem sebou, ale stačil jsem potlačit bolestný výkřik… jeho čakra mi spaloval kůži jako oheň… ale teď jsem musel něco dělat…
Potlačil jsem bolest a pokračoval… kolem mých rukou zářila rudá čakra a bolest se stupňovala…musel jsem však vydržet pro ni… jakmile jsem si na ni vzpomněl, prostoupilo mě příjemné teplo… Bolest ustupovala…
Přeměňoval jsem jeho čakru na léčivou… pomalu…ale nebyla jen tak obyčejná léčivá čakra, kterou běžně používá třeba Sakura-chan.
Byla v ní část mě… mojí energie a mého hrozného strachu o ní. Strachu, který mě sžíral čím dál tím víc, aniž bych chápal, kde se bere… Věděl jsem jenom, že mě představa, jak mi umře v náručí, děsí víc, než je zdrávo…
Rozepl jsem jí mikinu a cítil jsem, jak se mi krev řine do tváří, a jen jsem doufal, že nejsem rudý tak, jak jsem si myslel…
Napadlo mě spoustu věcí najednou… tolik myšlenek, vzpomínek, až mě z toho rozbolela hlava, ale musel jsem vydržet… musel jsem jí zachránit… Znovu jsem se na ní podíval. Měla tak krásnou postavu…
No tak, na co to myslíš! Tady jde o život! Snažil jsem se probrat a jen jsem se modlil, aby mi Kyuubi neviděl do hlavy… Naklonil jsem se k ní, abych jí vyléčil onou zářivou čakrou, ale…
Uvnitř mě se začalo všechno bouřit. Nemohl jsem… já….
Vyplila krev. To mě dokonale probralo… položil jsem jí ucho na srdce a snažil se nerudnou při myšlence, co by si asi pomyslel někdo, kdo by nevěděl, o co jde… mohl bych jí klidně líbat…
No tak, tady jde o život! Nemysli na tak úchylné věci… napomenul jsem se snad už po sté. Její srdce nepravidelně tepalo, ale co bylo mnohem horší… tep měla tak slabý, že jsem okamžitě kašlal na nějaké rudnutí a vyhrnul jsem jí už tak dost zničené tričko a přiložil ruku k břichu… zavřel jsem oči.
Musel jsem se mimořádně soustředit.
Představoval jsem si, jak se čakra dostává k nejdůležitějším orgánům, jak je léčí, jak její srdce znovu tepe…
Najednou jsem pocítil bolest a pak únavu, ale nesměl jsem se jí poddat. Nemohl jsem!
Prohodil jsem ruce a opět jsem udělal to samé.
Tentokrát to však bolelo mnohem víc, jenže sotva jsem si uvědomil, že pokud přestanu, zemře, naplnilo mě to novou silou a novým odhodláním…
Konečně byla čakra pryč. Otevřel jsem oči, ale okamžitě je zavřel a po slepu stáhnul tričko víc dolů… až pak jsem se opět podíval. Vypadala už o moc líp… vracela se jí barva a tep se stabilizoval. Oddychl jsem si a pokusil se postavit.
Najednou mě hrozně rozbolela hlava a šly na mě mdloby. Musel jsem se opřít o desku stolu. Cítil jsem, že mě opouští síla…
Kyuubi usnul vyčerpáním a já jsem taky byl na pokraji nervového zhroucení.
Ale něco mě nutilo, abych vydržel, abych na ní dal pozor, abych jí ochránil… Nevím, co to bylo, ale já… se o ní bál. Hrozně…
Přiložil jsem jí ruku ke krku. Tep už měla pravidelný a dýchala hluboce.
Spadl mi obrovský kámen ze srdce.
Jemně jsem si k ní přisedl na postel a v duchu jsem děkoval, že jsem si pořídil novou, která byla o dost větší…
Za chvilku jsem usnul bezesným spánkem a doufal, že se mi povedlo jí zachránit.
Nikdy bych si neodpustil, kdyby ne…
Takže, omlouvám se za čekání, ale dřív to zase nešlo... Dofám, že se vám díl líbil i přesto, že je tak krátký...
PS: příští díl bude mít skoro 6 stránek a bude poslední z této série, ve ketrém si budete moct přečíst závěrečné rozuzlení...
Mise H: Takže ona umírá a Naruto myslí na prasárny, no to je mi teda genteman Líbilo se mi, že i Kurama přispěl svou chakrou, aby jí pomohl. Teď jdu na poslední kapitolu, abych se konečně dozvěděla, jak to dopadne.
Jo a konečně se v tom orientuju - snad
Lekce bez bolesti nemá žádný význam.
Protože nelze něco získat, aniž by člověk něco obětoval.
Ale když vydrží tu bolest a překoná ji,
získá silné srdce, jakému se žádné jiné nevyrovná.
Ocelové srdce
Všechny moje povídky i s popisem najdete tady: Nyssa - povídky
Fanfiction série: Tomoe?!, Pouta, Domov je tam, kde máš kunai
Fanfiction jednorázovky: ...Proč zabíjím..., A to je Ona, Jsou tu všichni?, Ten osudný rok, Ostré nástroje
Mise L: Krásný díl, už, abych četla poslední a taky doufám v to, že to dobře dopadne, zlo bude potrestáno a dobro zvítězí, jak je to v obvyklých povídkách zvykem. To bys nám neudělala, kdyby Hinata zemřela, i když ji Naruto léčil. No uvidíme. Jdeme na zteč!
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Mise V:
Tak teď budu opakovat jak sebe, tak i ostatní, co napsali komentář přede mnou, ale prostě k tomu nejde říct nic jiného, než že je to totálně a naprosto úžasné Jsem hrozně zvědavá na ten konec a ano, pořád doufám v happy ending...
Něco do nudy aneb moje skromná sbírka povídek ^_^
Moje nejnovější FF počiny: Itadakimasu, Otravná manželka
Je to proste úžasné, teším sa na rozuzlenie
To snad nemislíš vážně že přiští díl je poslední!!!!!
Tohle potřebuje víc než jen 1 díl na rozřešení.
Oculum pro oculo, Dentum pro dente et Malum pro malo.
Me-ni wa me-o, Ha-ni wa ha-o to Aku-ni wa aku-o.
Oko za oko, Zub za zub a Zlo za zlo.
věř mi, že nepotřebuje
Ach ten sentiment...
je to dokonalé a jsem moc ráda že ji zachránil
6.9.2016 se narodil můj synoveček je to nejlepší den na světě
Draha CAMELIA
Mám taký nápad. Čo keby sa sestersky podelíš o svoje nadanie k písanému slovu? Možno by neuškodilo prihodiť k tomu aj kúsok fantázie a schopnosti vyjadriť svoje myšlienky na papier (word). Pre mňa aj naďalej ostáva otázkou, ako je možné napísať niečo také hrozné s takým štýlom a gráciou. Naozaj veľmi elegantne a zručne napísané, resp. klobúk dolu. Myslím, že nemám žiadne výhrady ani doplnenia.
PS: Budem ti vďačná, ak sem 7. diel hodíš čo najskôr.
..s obdivom, Abby
Tak trochu jsem to nepochopila, ale přesto děkuju
Ach ten sentiment...
Jenoducho komplimenty, čo iného by sa k tomuto aj dalo napísať, že?
To je megasuperhustodémonskykrutopřísný fakt hezký
Díky! (jen poznámka: co je to za slovo "megasuperhustodémonskykrutopřísný")
Ach ten sentiment...
Je to naprosto, extrémě úžasné. Nemůžu se dočkat tvého zakončení.
Lidičky komu se líbí mé povídky zde je můj blog, na kterém naleznete druhý díl Už dál nechci
http://takemydream.blog.cz/
Lidičky z Prahy a okolí, pokud si chcete pokecat i na fb, tak je tam teď mnou nově vytvořená skupina "Anime Praha", kde, doufám, se sejde super parta a pokud ano, myslím, že by bylo super udělat nějaké srazy v Praze.
Jo, jo úžasný
Super!
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
skvelé teším sa na pokračovanie
Preto sa dívaš do diaľky,
i keď neveríš na rozprávky,
chceš byť mágom
a nechať zmiznúť samotu.
Užasné
Moje FF Legenda jménem Uzumaki NAruto http://147.32.8.168/?q=node/86243 Na ni navazuje Legenda jménem Namikaze Naruto http://147.32.8.168/?q=node/88042
Černý přízrak http://147.32.8.168/?q=node/88596. Namikaze Kuran no shinjitsu http://147.32.8.168/?q=node/91025. Vesnice Krvaé mlhy http://147.32.8.168/?q=node/92142. Přečtě te si, a když tak zanechte koment:d Přijímám i kritiku. Moc díky všem kdo čtou moje povídky.